MM: A bylo pro ně inspirující, že mohli vidět digitální dvojče a jeho virtuální zprovoznění na vlastní oči na MSV? Nebo si to spíše řekli?
Tomáš Duba: Především si to řekli v rámci setkání na různých odborných konferencích ještě před konáním MSV a nyní již s několika výrobci intenzivně jednáme. Neřekl bych tedy, že je k tomu přiměl přímo strojírenský veletrh. Cílem bylo oslovit nejen oblast výrobců strojů, ale i širokou odbornou veřejnost a budoucí koncové uživatele, pro které digitální dvojče nabízí také celou řadu výhod. Jako jednu z největších bych uvedl školení pro budoucí obsluhu. V tomto případě výhoda pro koncového uživatele spočívá zejména v úspoře času, protože školení se dá provést ještě dříve, než firma stroj fyzicky převezme. Digitální dvojče totiž věrně popisuje mechatronické vlastnosti stoje. To také znamená, že se už ve fázi vývoje stroje dají jeho vlastnosti odsimulovat. Největší benefit to samozřejmě přináší zákazníkům, kteří mají ke svému výrobci geograficky daleko. V takovém případě se školení dá realizovat i prostřednictvím elektronické komunikace na dálku.
MM: Kam tedy nyní povedou vaše další kroky v oblasti vývoje?
Tomáš Duba: Virtuální zprovoznění stoje prostřednictvím digitálního dvojčete je jenom jedním střípkem z mozaiky toho, co nabízíme. Společnost Siemens je v dnešní době jediným poskytovatelem komplexního řešení digitalizace od vlastního návrhu výrobku a přípravy jeho výroby, simulování výroby, jejího ověření a následně uvedení do provozu. A samozřejmě i servisu v rámci celého výrobního cyklu. V té souvislosti bych se ještě chtěl zastavit u dalšího řešení, které jsme prezentovali na letošním MSV. Konkrétně jde o aplikaci s názvem Manage My Machine vyvinutou pro obráběcí stroje, která běží v cloudovém prostředí, na našem otevřeném operačním systému pro průmyslový internet věcí MindSphere. Na veletrhu jsme předvedli připojení celé řady strojů, z nichž některé byly umístěny u koncových uživatelů, jiné u výrobců, další v našem výrobním závodě nebo také na SF VUT v Brně. Je rozdíl, jestli aplikace pro sběr a vyhodnocování dat z obráběcího stroje je fyzicky připojena na úrovni shopflooru, tedy na úrovni jedné výrobní haly, a tou, která běží v cloudu. Pokud provozovatel obráběcího stroje vyrábí své produkty v rámci jednoho objektu, lze velmi dobře realizovat zasíťování výroby na úrovni tohoto shopflooru. Pokud však zákazník má celou řadu provozoven a některé z nich jsou rozmístěny v různých částech světa, pak je pro něj ideální cloudové řešení. Jedině tak může mít přehled o tom, jak jednotlivé výrobní závody v reálném čase produktivně a efektivně vyrábějí.
MM: Pro vývoj vašich produktů bezesporu spolupracujete také s akademickou sférou...
Tomáš Duba: Pomáháme vytvářet propojení mezi akademickým světem a reálným průmyslovým světem. Naší snahou je zprostředkovat školám – mám na mysli nejen univerzity, ale i střední odborné školy a učiliště, a dokonce i školy základní – znalosti a posilovat vztah k průmyslové výrobě. Přiblížit studentům, co je může v praxi reálně potkat. Protože jedna věc je, co zažíváte během studia, kdy si vytváříte určité iluze o tom, jak průmysl funguje. Jakmile však úspěšně opustíte brány školy a jdete do praxe, můžete zjistit, že mnohé je jinak.
Když jsem zmínil základní školy, rád bych podotkl, že již druhým rokem jsme hrdým partnerem projektu Dětské technické univerzity, která vznikla při Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni. Cílem Dětské technické univerzity je ukázat dětem už na základní škole a jejich rodičům, jak perspektivní, a přitom zajímavé je studium technických oborů. Uchazeče z řad středoškoláků, kteří se již rozhodli pro studium humanitních oborů, jen stěží přesvědčíte, aby změnili svůj úmysl a přihlásili se na technickou univerzitu. Proto se je snažíme nasměrovat k tomu, že již ve chvíli, kdy budou opouštět základní školu, se budou chtít hlásit na technické obory.
MM: A jaký je zájem o Dětskou technickou univerzitu?
Tomáš Duba: Loňský ročník naprosto překonal veškerá očekávání a velice pozitivní je, že dnes zájem o kroužky výrazně převyšuje možnosti a kapacity univerzity. Proto univerzita přišla s výborným nápadem, že se bude snažit rozšiřovat své aktivity do celého Západočeského, a potažmo Karlovarského kraje. Od letošního roku běží paralelně nejenom v Plzni, ale i v několika okresních městech a univerzita nyní intenzivně jedná o tom, že se počet měst bude postupně rozrůstat. Velmi pozitivní je i zájem ze strany samotných základních a také středních škol, jejichž pedagogové hrají roli odborných lektorů kroužků. Díky tomu se dá očekávat, že v tom pomyslném řetězci technického studia dojde ke zvýšení poptávky na všech jeho úrovních.