Témata
Foto: Roman Dvořák

Pohár Sinumerik Cup si odvezl benjamínek soutěže

Vítězem již osmého ročníku soutěže Sinumerik Cup v CNC programování, jehož finále proběhlo 25. října v pražském sídle společnosti Siemens, se stal dvoučlenný tým studentů ze Střední průmyslové školy v Jeseníku. Studenti Miroslav Juhaňák a Viktor Pecina zvítězili pod vedením Jaroslava Koldy. 

Reklama
Střední průmyslová škola v Jeseníku se soutěže účastnila poprvé. Člen vítězného týmu Miroslav Juhaňák se obráběním plánuje zabývat i v budoucnosti. „Je to obor, ve kterém je možné uplatnit tvořivost a fantazii,“ vysvětluje. Viktora Pecinu na soutěži zaujala především možnost vyzkoušet, jak výrobky v praxi vznikají. „Navíc jsme chtěli našim mladším spolužákům prošlápnout v soutěži cestu,“ uzavírá. (Foto: Roman Dvořák)
V soutěži se utkalo 12 soutěžních týmů ze středních technických, strojírenských a průmyslových škol a odborných učilišť. Na druhém místě se umístil tým ze Středního odborného učiliště v Domažlicích a na místě třetím tým ze Sigmundovy střední školy strojírenské v Lutíně. (Foto: Roman Dvořák)
V letošním, osmém ročníku soutěže programovali studenti výrobu stupačky pro enduro motorku. „Zadání pro Sinumerik Cup 2021 – programování výroby stupačky pro enduro motorku – nebylo pro soutěžní týmy snadné. V prvním i druhém hodnoceném kole byly posuzovány všechny odevzdané práce. Tři nejlepší týmy svá řešení představily formou online prezentací,“ uvedl Aleš Polzer, autor zadání, odborný garant soutěže a tvůrce soutěžního zadání z Ústavu strojírenské technologie Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. (Foto: Roman Dvořák)

Vyhodnocení soutěže probíhalo ve dvou kolech: v prvním kole vypracované úkoly hodnotila odborná komise, která se zaměřila na více než desítku parametrů. Následně týmy, které postoupily do druhého kola, prezentovaly své projekty před porotou, aby kromě programování prokázaly i schopnost odborně prezentovat a obhájit výsledky své práce. 

„Sinumerik Cup je unikátní v tom, že se do něj zapojí jak studenti, tak jejich pedagogové. Účast v soutěži navíc studentům dává technické zkušenosti a připravuje je na konkurenční prostředí pracovního trhu. Věřím, že vítězství v Sinumerik Cupu dodává vítězným školám prestiž a dává možnost oslovit budoucí studenty a pedagogy,“ říká Tomáš Duba. (Foto: Roman Dvořák)
„Siemens se školami dlouhodobě spolupracuje a podporuje je v oblasti výuky CNC programování. Jsme nadšeni kvalitou prací i rostoucím počtem soutěžních týmů a těšíme se na další ročník,“ uzavírá Vít Hadáček, obchodně technický poradce Siemens Česká republika. (Foto: Roman Dvořák)
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Digitální výroba pro produktovou diverzitu

V německém dolnofranském lázeňském městě Bad Neustadt, nacházejícím se na severozápadním okraji Bavorska, se elektromotory pro průmyslové využití vyrábějí již přes 80 let. Zásluhou vlastního vývoje a mnohaletých zkušeností s rozvojem výroby je tento závod společnosti Siemens zároveň i důkazem toho, jak zásadně je digitalizace nápomocna v oblasti efektivity a produktivity v tzv. diskrétní výrobě.

Soutěž Siemens Sinumerik Cup vyhráli studenti ze střední průmyslové školy v Jeseníku

Vítězem již osmého ročníku soutěže Sinumerik Cup v CNC programování, jehož finále proběhlo 25. října v pražském sídle společnosti Siemens, se stal dvoučlenný tým studentů ze Střední průmyslové školy v Jeseníku. Studenti Miroslav Juhaňák a Viktor Pecina zvítězili pod vedením Jaroslava Koldy. 

Související články
Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

EMO 2025: Inovace, AI a cesta k udržitelné výrobě

Ve dnech 22. až 26. září 2025 se po dvou letech v německém Hannoveru konal další ročník veletrhu EMO, přední světové exhibice výrobních technologií, která letos oslavila své 50. výročí. Pod mottem „Innovate Manufacturing“ veletrh představil celý hodnotový řetězec obrábění kovů, zahrnující obráběcí stroje, výrobní systémy, aditivní procesy, přesné nástroje a automatizaci. S účastí 80 000 odborných návštěvníků z celého světa poskytlo EMO důležité inovační impulzy pro posílení konkurenceschopnosti v globálním průmyslu.

66. MSV v Brně – živoucí dějiště velkých věcí

Letošní, už 66. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu je za námi. Věříme, že málokdo z našich čtenářů si jeho návštěvu nechal ujít, a řada z nich jej dokonce spoluvytvářela v roli vystavovatelů. Zdaleka ne všichni návštěvníci však měli celé čtyři dny na to, aby mohli zhlédnout stánky ve všech pavilonech. Jednodennímu návštěvníkovi mohlo leccos uniknout, a vystavovatelé, ač na výstavišti strávili třeba celý týden, měli zpravidla povinnosti v rámci svých expozic a na prohlídku celého veletrhu jim čas nezbyl. Jestliže patříte do některé z těchto dvou skupin nebo jste se na veletrh vůbec nedostali, možná uvítáte tento článek.

EMO 2025 – očima vystavovatele & návštěvníka

Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit