Témata
Reklama

Lídři průmyslu na Strojírenském fóru volali po změně školství

Téměř dvě stě lídrů průmyslových firem, odborných škol a desítka zástupců ministerstev a státní správy se sešly na druhém ročníku Strojírenského fóra v Obecním domě v Praze. Hlavními tématy byly budoucnost technického školství, ale také podpora exportu a výzkum, vývoj a inovace.

V letošním roce odstartovala kampaň nazvaná Rok průmyslu a technického vzdělávání. Strojírenské fórum bylo rovněž její součástí. Konference se uskutečnila pod odbornou patronací Svazu strojírenské technologie a Svazu Průmyslu a dopravy ČR, odborným garantem akce a zároveň generálním mediálním partnerem bylo MM Průmyslové spektrum.

Reklama
Reklama
Reklama

Dominantním tématem byla podpora technického vzdělávání. Opakovaně zde zazněl požadavek na modifikaci duálního vzdělávání v českých školách odpovídající realitě 21. století, přičemž byl kladen důraz i na udržitelnost dlouhodobé koncepce vzdělávání, na podporu technického školství a na výraznější podporu zájmu o průmyslové školy ze strany dětí.

Následuje rozsáhlá fotoreportáž s popisky, dokreslujícími náladu panelové diskuse:

Úvodní přednáška Zbyňka Frolíka, majitele firmy Linet Group, zaznamenala tradiční ohlas. Aby české firmy dosáhly v globálním světě úspěchu, musejí být podle něj ambiciózní. Neměly by se zbytečně držet příliš při zemi a spokojit se s rolí subdodavatele na zahraničních trzích.
Radek Špicar, viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost, hovořil před zástupci firem o důležitosti kreativity. „Nebojte se dát šanci mladým studentům a pozvěte je na jednání a porady do svých manažerských týmů. Nejsou zatížení čísly a plněním operativního plánu a mohou vnést do vašeho podnikání invenci,“ vyslovil jednu ze zajímavých myšlenek.
Odpolední blok prvního dne věnovaný otázkám výzkumu, vývoje a inovací moderoval uznávaný expert na oblast inovací profesor Ján Košťuriak. Tématem jeho úvodní přednášky byly zkušenosti z inovací ve firmách. „Vyhledávat příležitosti na trhu a vytvářet výjimečná řešení pro zákazníky je lepší než jen redukovat náklady. Neznám nikoho, kdo by se prošetřil k bohatství.“
Stále je podceňován aplikovaný výzkum a vývoj z hlediska dotační politiky státu – poměr státní podpory základního k aplikovanému výzkumu činil za minulý rok 82,5 ku 17,5 procenta. Podle profesora Miroslava Václavíka, ředitele Centra rozvoje strojírenského výzkumu při VUTS Liberec, je to pro konkurenceschopnost firem likvidační.
Cílem přednášky Jana Smolíka z ČVUT v Praze bylo seznámit podniky s tím, jak platná legislativa EU a další vlivy mění zásadně pohled na granty aplikovaného výzkumu řešené s vysokými školami a jinými výzkumnými organizacemi. Podle doktora Smolíka již přestávají platit dosud zaběhlá schémata, je nutné se zorientovat v pojmech „smluvní výzkum“ a „kolaborativní výzkum“ a hledat pro podniky vhodné a relevantní modely spolupráce s výzkumnými organizacemi.
„Velkou devízou společnosti 3M je schopnost takzvané mikroreplikace, což v jednoduchosti představuje hledání a kombinování stávajících technologií jiným, především inovativním způsobem,“ uvedl ve svém vystoupením inovační leader Jan Mašek a doložil to příkladem, že s více než 55 tisíci výrobky prokazuje 3M neustále zázračnou schopnost vzájemně kombinovat inovativní technologie novými a nečekanými způsoby.
„Inovace nelze vyčíst v příručkách, nelze se jim jednoduše naučit tak, že převezmete nejlepší praktiky a budete je bezhlavě používat. Musíte jít vlastní specifickou cestou, která je přizpůsobena podmínkám podniku, ve kterém pracujete,“ vyzýval firmy na SF Jiří Marek.
Podnikatelské subjekty v zemích EU, a nejen v nich, mají možnost využít celou řadu finančních nástrojů veřejných subvencí na podporu podnikání, výzkumu a vývoje. O nových dotačních programech na podporu podniků zveřejněných v tomto roce hovořil ve své přednášce Luděk Hanáček. Programy budou až do roku 2020 a podle něj stojí za to se o ně zajímat.
„Naši studenti dostanou uniformy, notebooky a další školní vybavení. Založíme každému účet, na který dostávají školné. Jsou motivovaní, chtějí studovat a uplatnit se v oboru,“ říká Vladimír Šoták, ředitel úspěšného slovenského projektu duálního školství Železiarne Podbrezová, a. s.
Luboš Malý popsal svou vlastní zkušenost s duálním školstvím v Německu v rámci studia na státní oborové škole v Münchbergu (Oberfranken, SRN). Podle něj má duální systém své opodstatnění a je přínosem pro zaměstnavatele i budoucího zaměstnance. „Student má zájem o firmu, ta zase má zájem o atraktivního studenta, jsou to spojené nádoby.“
František Kamlach z Centra odborné přípravy Sezimovo Ústí hovořil o příčinách a rizicích zavádění duálního vzdělávání v ČR. Podle něj by měli mít zaměstnavatelé možnost ovlivňovat rozhodování o otevíraných oborech a povoleném počtu tříd a žáků.
Jan Rýdl st. hovořil o zkušenostech TOS Varnsdorf s provozováním Střediska praktického výcviku žáků ve firmě, o spolupráci s místní školou, o problémech, které tato spolupráce přináší, a o řešeních, které pro udržení konkurenceschopnosti musejí realizovat.

Budoucnost technického školství – Vize 2020

Do diskuse se mohli aktivně zapojit i účastníci fóra, kteří měli možnost klást otázky všem „panelistům“. Diskuse byla velmi konstruktivní a podnětná, o čemž svědčí i to, že se její průběh protáhl nad rámec časového harmonogramu.

Účastníci diskusního panelu zleva: František Kamlach (ředitel COP Sezimovo Ústí), Michal Horáček (MPO ČR – poradce náměstka ministra pro řízení sekce průmyslu), Josef Rydlo (MŠMT ČR – vedoucí oddělení středního a vyššího odborného vzdělávání), Miloš Rathouský (SPD ČR – expertní tým pro rozvoj lidských zdrojů), Vladimír Novák (viceprezident SST a generální ředitel Šmeral Brno), Jan Prokš (ředitel Českomoravské elektrotechnické asociace)
„Vážný problém také představuje značný konzervatismus ve výukových metodách, nedostatečné využívání moderních technologií na mnoha školách, biflování a odříkávání faktů na úkor tvořivého myšlení,“ konstatuje Roman Dvořák, moderátor a odborný garant odpolední panelové diskuse. „Toto postihuje celou sféru vzdělávání – od základních škol přes střední školy až po vysoké. Je třeba se však zaměřit už na mateřské školy, kde často jejich pasivním přístupem dochází k likvidaci přirozené kreativity dětí. Mnoho škol všech úrovní nemá dostatečnou kvalitu, neboť pro své přežití jsou vděčné za každého žáka a přijmou každého bez ohledu na jeho schopnosti zvládnout výuku a následnou profesi,“ doplnil Dvořák.

Výstupy ze Strojírenského fóra 2015 aneb jedenáct požadavků, které mají za cíl napomoci rozvoji strojírenství

Podpora exportu

1. Průmysl a především strojírenství jsou hybnou silou naší ekonomiky. Podpora strojírenství a jeho růst jsou nezbytné pro zlepšení stavu hospodářství.

2. Pro export jsou naprosto klíčové aktivity firem – jejich výjimečnost, inovativnost, pracovní úsilí a schopnosti zaměstnanců. Pozitivně vnímáme práci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, působení pojišťovací společnosti EGAP, České exportní banky, agentur CzechTrade a CzechInvest, jakož i činnost „ekonomických diplomatů“ při zastupitelských úřadech České republiky v zahraničí, nicméně základem zůstanou pravě aktivity samotných výrobců a exportérů.

Výzkum, vývoj, inovace

3. Je nutné, aby firmy i přes všechny stávající překážky inovovaly. Konkurenceschopnost nelze dlouhodobě stavět pouze na nízkých nákladech. Klíčovým faktorem úspěchu je výjimečnost produktu a služeb. Inovace vedou k možnosti vytvoření vlastního tržního prostoru, odlišení se od konkurence a k prodeji za vyšší ceny. Cesta k úspěchu tedy začíná u inovativních produktů.

4. Je třeba změnit přístup k podpoře aplikovaného výzkumu. Stálé podceňování aplikovaného výzkumu a vývoje z hlediska dotační politiky státu – poměr státní podpory základního k aplikovanému výzkumu byl za minulý rok 82,5 ku 17,5 procenta. To je pro konkurenceschopnost firem likvidační.

5. V rámci podpory je nezbytné především jasně definovat pravidla a následně zjednodušit komplikovanou administrativu pro všechny typy spolupráce výzkumných organizací a průmyslových podniků.

6. Ze strany státu je nutné stanovit jednoznačnou metodiku a dále rozvíjet systém daňových odpočtů pro výzkumné a vývojové aktivity firem.

7. V rámci podpory aplikovaného výzkumu vyzýváme k aktivní státní podpoře výzkumných center a projektů aplikovaného výzkumu ve firmách.

8. Technické vysoké školy by se měly více zapojovat do aplikovaného výzkumu v rámci průmyslových podniků a tam získávat praktické zkušenosti. Musejí poznat konkrétní potřeby firem a výsledek spolupráce musí být přínosem pro produkt firmy.

Technické školství

9. Systém duálního vzdělávání je logickým návratem k principu, který zde po řadu let fungoval, ale bohužel od něj bylo v posledních dvaceti letech upuštěno. Je potřeba tento návrh modifikovat tak, aby odpovídal realitě 21. století. Odborná příprava žáků by v maximální možné míře měla probíhat na reálných pracovištích. Zaměstnavatele je k tomu třeba motivovat, a to nejen daňovými odpočty.

10. Strategii vzdělávací politiky do roku 2020, kterou Ministerstvo školství ČR navrhuje, účastníci diskusního panelu z průmyslové sféry v celé její podobě neakceptují. K materiálu je řada připomínek, které je potřeba vypořádat tak, aby se nečinily pokusy na vzdělávacím systému, který vyžaduje dlouhou dobu od zavedení k získání prvních výstupů. Následně je zapotřebí zajistit její dlouhodobou udržitelnost.

11. V České republice dochází od roku 1994 k demografickému poklesu, který se projevuje na středních školách. Také zavedením víceletých gymnázií došlo k poklesu zájmu o vzdělávání na průmyslových školách. Navíc kvalita všeobecného vzdělání upadá. Tento stav je potřeba řešit. Je nezbytné preferovat technické a polytechnické vzdělávání na všech stupních, zejména na základních školách. Řešením nesouladu mezi oborovou nabídkou škol a potřebami zaměstnavatelů je zavedení predikčního systému krátkodobých potřeb regionálního trhu práce, garantovaného MŠMT a MPSV.

Soutěž o tablet

Na letošním ročníku Strojírenského fóra proběhla soutěž o tablet, formou vědomostního kvízu z oblasti techniky a průmyslu. Vydavatelství MM publishing tak podpořilo svůj nový projekt tabletové verze časopisu MM Průmyslové spektrum. Kromě populárně zpracovaných článků z oblasti průmyslu zde najdete podobný vědomostní kvíz a můžete vyhrát další zajímavé ceny. Aplikace je zdarma.

Z výhry se těšila paní Milena Vicenová

Denisa Ranochová a redakce MM

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Autodesk University 2014

Na konci loňského roku se ve městě Las Vegas uskutečnil již dvacátý druhý ročník konference Autodek University. Co říci na úvod? Snad jen, že během konference firma Autodesk představila řadu nových produktů a služeb a to i v oblastech, ve kterých softwarové firmy běžně nepůsobí. Zastavíme se pouze u dvou přednášek, které korelují s obsahem časopisu MM Průmyslové spektrum. Zbylých více než 600 hodin ponechme bez zájmu.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Související články
Ozvěny Veletrhu Věda Výzkum Inovace

Přední výzkumné organizace, vysoké školy, inovativní firmy, poskytovatelé dotací, investoři i státní správa zaplnily ve dnech 28. února až 2. března pavilon B brněnského výstaviště. Druhý ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace byl jedinečnou příležitostí podpořit znalostní transfer od výzkumníků do praxe.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Strojírenské fórum ukazuje firmám, jak uspět

Na třetí ročník Strojírenského fóra do Obecního domu v Praze přišlo na dvě stě odborníků, zástupců strojírenských firem i státních institucí. Hlavním tématem dvoudenní akce bylo best practice v oblasti získávání nových zahraničních trhů, inovacích či průmyslovém designu nebo odborném školství.

Pro budoucnost českého průmyslu jsou zásadní investice

Investice do digitální transformace firmám pomohou vyrovnat se s nadcházejícím zpomalením ekonomického růstu. Částečně vyřeší také potíže spojené s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák při příležitosti MSV v Brně poskytl čtenářům MM Průmyslového spektra komentář k současnému stavu tuzemského průmyslu a obchodu.

Fórum výrobních průmyslníků

V jaké profesní náladě přijíždíte na letošní MSV do Brna a jaká témata byste zde chtěli se svým týmem v rámci setkání jak s obchodními partnery tak i příp. s představiteli státu diskutovat? Část 2.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Jak budeme podnikat v roce 2017?

Bude světová, potažmo česká ekonomika navzdory turbulentním geopolitickým změnám a nejistým trhům dále růst? Obstojí český podnikatel v těžké světové konkurenci? Měl by přidat? A v čem? Jaké jsou trendy zdravého podnikání? Doplácejí ženy na genderové stereotypy? O tom všem a dalších aspektech světového a českého podnikání jsme si povídali s vedoucí partnerkou EY v České republice Magdalenou Souček.

Jsme zemí malých firem a živnostníků?

Podařilo se po více než 25 letech v České republice obnovit řemeslnou tradici a drobné podnikání, nebo jsou páteří českého průmyslu pouze velké firmy a nadnárodní společnosti? Jaký je český živnostník, co ho trápí a jaká je v této oblasti aktuální situace?

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit