Témata
Foto: J. Zima

Slavnostní zasedání Inženýrské akademie

Předvečer adventu bývá tradičně časem, kdy se v prostorech Betlémské kaple koná slavnostní zasedání IA ČR, které se sebou nese již po léta svůj pevný scénář. Nejinak tomu bylo i letos, a tak po vynucené dvouleté pauze se mohli všichni technici, kteří splnili hygienická opatření proti šíření koronaviru, opět setkat. Pojďme se formou fotoreportáže vrátit do úterního večera 23. listopadu 2021.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama
Moderace celého slavnostního zasedání se tradičně ujímá profesor Petr Zuna, prezident Inženýrské akademie ČR (Foto: Josef Zima)
Cena Nadačního fondu ČVUT Stanislava Hanzla se udílí nejnadanějším studentům jednotlivých fakult pražské techniky. Předseda Správní rady nadace doc. Pokorný společně s rektorem ČVUT doc. Petráčkem předali ocenění studentům. Nadace byla založena v roce 1997 na počest prvního rektora ČVUT po listopadu 1989 prof. Stanislava Hanzla. Ten působil ve funkci rektora až do svého úmrtí v červnu 1996. (Foto: Josef Zima)
Inženýrská akademie každý rok přijímá do svých řad nové členy, významné odborníky daných oborů, kteří musejí splnit náročná kritéria na členství v této organizaci stanovena. Bohužel z důvodu pandemie koronaviru si celá řada z nich si letos nemohla jmenovací dekret v Betlémské kapli osobně převzít a to včetně prof. Wolfganga Wahlstera, německého výzkumníka oblasti umělé inteligence, který je považovaný za "duchovního otce" iniciativy Industrie 4.0. (Foto: Josef Zima)
Cena IA ČR za nejlépe hodnocený příspěvek v našem vědeckém titulu MM Science Journal je další tradicí, která slavnostní zasedání doprovází. Tentokrát šéfredaktor Roman Dvořák společně s Editorial secretary Nikolou Matolínovou předal ocenění vědeckému příspěvku autorského kolektivu pod vedením prof. Vladimíra Mostýna z VŠB TU Ostrava nazvany Dimensional Optimization of the Robotic Arm to Reduce Energy Consuption. Plná verze článku je volně k dispozici zde (Foto: Josef Zima)
K ocenění vynikajícího realizovaného technického díla a významného přínosu k rozvoji inženýrského výzkumu v České republice zřídila Inženýrská akademie České republiky Cenu Inženýrské akademie ČR. Cena se každoročně uděluje domácím i zahraničním osobnostem a týmům za výsledek tvůrčí práce, od jehož první realizace nebo opublikování neuplynulo více než pět let. Cena za rok 2020 byla udělena kolektivu CIIRC ČVUT za projekt ochranné polomasky CIIRC RP95-3D, kterou vyvinuli výzkumníci během jednoho týdne v březnu 2020 v reakci na urgentní nedostatek ochranných pomůcek na začátku první koronavirové vlny. (Foto: Josef Zima)
Před vystoupením kvarteta Jupiter zazářila v Betlémské kapli hvězda v podobě nové trofeje z českého křišťálu z dílny Preciosy, kterou Inženýrská akademie ČR zahajuje novou etapu předávání Ceny IA ČR za ocenění vynikajícího realizovaného technického díla a významného přínosu k rozvoji inženýrského výzkumu. Designérka Stanislava Procházková se při návrhu trofeje inspirovala tvarem Resslova lodního šroubu, který má akademie v logu. (Zdroj: Presiosa)
Hudební kvarteto Jupiter tradičně zakončilo slavnostní večer a přítomné ve skladbách Dvořáka a Šostakoviče v myšlenkách a navozené náladě přivedlo do nadcházejícího adventního času. (Foto: Josef Zima)
Setkání vedení IA ČR, univerzity ČVUT a strojní fakulty s oceněnými je vždy v milé atmosféře, i tentokráte navzdory kovidové realitě. (Foto: Josef Zima)
V roce 2019 vyhlásilo ČVUT veřejnou zakázku soutěžním dialogem na zhotovitele varhan. Zároveň rektor ČVUT doc. Petráček jmenoval členy komise pro posouzení této zakázky. Ta nakonec vybrala Vladimíra Šlajcha. Cena varhan byla sjednána na částku 8,83 milionu Kč bez DPH a je hrazena z několika finančních zdrojů - z veřejné sbírky Spolku absolventů a přátel ČVUT, dále finančními prostředky Nadace ČEZ ve výši 500 tisíc korun a třetím jsou vlastní finanční prostředky ČVUT. Univerzita plánuje v Betlémské kapli do budoucna pořádat cyklus varhanních koncertů, čímž chce veřejnost upozornit na nové varhany. Pokud aktuální epidemická situace dovolí, měl by první skladbu na letošním Vánočním koncertě ČVUT a inauguraci nových varhan 14. prosince 2021 zahrál profesor Tůma. (Foto: Josef Zima)
Související články
Co zaměstnavatelé očekávají od příští vlády?

Svaz průmyslu a dopravy ČR v průběhu prázdninového období představil zástupcům všech politických stran (vyjma sociálním demokratům, kteří o to neprojevili zájem) prioritní oblasti pro podporu ekonomiky a životní úrovně, na které by se měla zaměřit budoucí vláda. Od ní mj. očekává, že připraví zemi k přechodu na nízkoemisní ekonomiku a dobře využije předsednictví v Radě Evropské unie. 

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Související články
Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Na cestě ke zrození stroje, část 6: Projekce

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje výrobu obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a jež po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Na cestě ke zrození stroje, část 3:
Cenová nabídka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Deset zastavení s JK, Fraunhofer & IPA

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit