Témata

Tam, kde slunce a technika drží prim, Část V.

Další díl našeho vyprávění o fenoménu japonských inženýrů, kterým se podařilo obdivuhodným a často až neuvěřitelným způsobem dostat své produkty daleko před světový standard, nám poodhaluje roušku tajemství, jenž se tentokráte ukrývá nad filosofií úspěchu vývojářů, konstruktérů, výrobců a managementu, jenž mají ve své pracovní smlouvě coby zaměstnavatele uvedeno: Okuma Corporation Japan. Pojďme v rámci možností, co nám prostor pro tento článek nabízí, nahlédnout na úspěch dalšího japonského výrobce obráběcích strojů, jenž si za svoji dosavadní historii vydobyl zásadní úspěchy na poli celosvětové konkurence.

Tento článek je součástí seriálu:
Japonská inspirace
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Společnost Okuma Corp. patří mezi pět největších světových výrobců obráběcích strojů na světě. Původně rodinná firma založená v roce 1898 panem Eichi Okumou se po téměř 100 letech v roce 1991 přetransformovala na akciovou společnost.  Podobně jako zakladatel Mori Seiki či „okumácký" soused z provincie Nagoja pan Teruyuki Yamazaki, zakladatel Mazaku, i pan Okuma se původně nezabýval výrobou strojů na kovoobrábění, ale v tomto případě návrhem, výrobou a prodejem strojů na pověstné japonské nudle v tehdejší  Okuma Noodle Machine Co. Až po dvaceti letech spatřil světlo světa první obráběcí stroj. Během té doby však pan Okuma zkoušel navrhovat i stroje na zpracování vlny a následně pak na dřevoobrábění - a od nich byl už jen krůček k pověstnému soustruhu. Tímto počinem v roce 1918 si potvrdil svoji správnou strategii, kudy se nadále ubírat. Díky intenzivní práci jak na poli vývojovém a konstrukčním, ale i v obchodě se firma Okuma za dvacet let v roce 1937 dostala na první místo v produkci obráběcích strojů v japonském srovnání. Domácí trh jí postupně  začal být těsný, a tak v roce 1959 začíná expandovat na americký, což deklaruje svojí účastí na chicagském veletrhu IMTS.

Eichi Okuma (1870-1950) ve svých 28 letech založil tradici výroby japonských obráběcích strojů, když začal v roce 1898 v prefectuře Nagoja své podnikání. Zprvu to byly stroje na výrobu nudlí, poté na zpracování vlny a následně přes dřevobráběcí stroje napevno zakotvil u strojů třískových.

Zásadní okamžik v historii nejen firmy Okuma, ale všech výrobců výrobních strojů přichází v roce 1963, kdy právě Okuma je první firmou, jež začala na svých strojích aplikovat NC systém řízení.  Další přelomové období v této oblasti nastává o deset let později, kdy jsou testy CNC řízení úspěšně završeny a první CNC obráběcí stroje opouštějí výrobní závody firmy Okuma. V roce 1974 vyrobila již 1 000 číslicově řízených strojů.

První třískový obráběcí stroj, který byl ve firmě Okuma vyroben. Jednalo se o soustruh, dodávaný na japonský trh od roku 1921 po dobu pěti let.

Následující období je ve znamení značné expanze nových typů strojů,  pro jejichž následnou produkci je třeba stavět další závody. Firma rychle proniká do celého světa, kde otevírá svá obchodní zastoupení. Výrobu strojů na světový trh si doposud, až na dvě vyjimky, stále drží ve třech japonských výrobních závodech na předměstí Nagoji (v těsné blízkosti firmy Mazak).  První výjimkou je stavba soustruhů a vertikálních center řady Eco na Tchaj-wanu v závodě Okuma-Tatung, tou druhou pak šanghajský závod, který produkuje stroje pouze pro čínský trh.  

Okuma dnes

S měsíční  produkci 670 frézovacích a soustružnických center v 65 různých typových modifikacích patří Okuma k největším světovým výrobcům obráběcích strojů. Ročně tak výrobní prostory třech japonských a jednoho tchajwanského závodu opouští 7 800 strojů. Stroje značky Okuma jsou oblíbeny evropskými zákazníky. Její evropská pobočka se sídlem v německém Krefeldu prostřednictvím svých 27 dealerů v Evropě a na Blízkém východě dodala na zdejší trhy za více než 25 let svého působení přes 20 000 ks různých obráběcích strojů. Technická a technologická úroveň těchto strojů představuje světovou špičku, konstrukce se vyznačuje extrémní tuhostí, která zabezpečuje dlouhodobou životnost a trvale vysokou přesnost.

Z roku 1937 se dochovala tato dobová fotografie, kde zaměstnanci Okuma pyšně stojí před právě dokončeným gigantickým soustruhem, největším v té době svého druhu.

Firma Okuma Corp. Japan je nositelem mnoha patentů a ocenění udělených Asociací japonských výrobců obráběcích strojů JMTBA. K nejnovějším se například řadí cena za Thermo friendly Concept - vynikající technické řešení vedoucí k odstranění vlivů náhlých změn teplot okolí strojů na jejich přesnost, či cena za CAS - Collision Avoidance System - antikolizní systém, první svého druhu na světě, který skutečně plní funkci ve svém názvu obsaženou.

One source

Jeden zdroj. To je základní  motto firmy Okuma. Co si však pod tím představit? Firma ve svých materiálech uvádí, že jako jediný výrobce obráběcích strojů na světě na 95 % všech komponentů svých strojů vyrábí ve vlastních provozech. Tedy jak technicko-mechanickou část,  tak i elektroniku. Tento fakt má výhodu v tom, že zákazník získává kompletní servis všech dílů u jediného dodavatele.

Firma Okuma Corp. Japan je dominantním světovým výrobcem portálových obráběcích ceter. Od roku 1974, kdy je začala vyrábět, získala úctyhodných 75 % světového a 80 % japonského trhu. Měsíc co měsíc opouští brány hlavního závodu Kani v prefektuře Nagoja 35 těchto typů strojů.

Filozofie podnikání

Je známé, že Japonci mají specifický přístup ke svému životu, ke své práci. Nezasvěcený člověk jen stěží chápe důvody, jež stojí za dílčími úspěchy v jednotlivých oborech. Možným poodhalením roušky tajemství může být filozofie, kterou ctí lidé v Okumě. Především razí myšlenku, že vše, na co oni myslí a co dělají, musí být v perfektní kvalitě. Jak zřejmé, řekneme. Ale... Oni svůj produkt - obráběcí stroj - berou specificky, dívají se na něj odlišnou optikou než my, Evropané či Američani. Zpočátku byly obráběcí stroje velmi vzdálené běžnému životu. To se postupem času zásadně měnilo.

Celkový pohled na nový a nejmodernější závod Kani Okuma v prefektuře japonské Nagoji. V tomto průmyslovém parku se na ploše přes 300 tis m2 v celkem 5 halách vyrábějí a montují portálová centra, vertikální a horizontální obráběcí centra, brusky, vřetena, dále se zde nachází hala třískového obrábění s nepřetržitým 24hodinovým automatickým výrobním cyklem a několik servisních a skladových hal.

Auto, které řídíme, toustovač, který nám děla ranního společníka, počítače v našich kancelářích, tablety v domácnostech - to vše je sestaveno ze součástí vyrobených na obráběcích strojích. Kvalita těchto produktů pak samozřejmě závisí na kvalitě obráběcích strojů. A ta závisí na excelenci místa, kde vzniká. V tomto kontextu Okuma vidí sebe sama jako výrobce, který udává tempo a směr pro mnoho dalších dekád. Proto jejich stroje jsou navržené v souladu s následujícími třemi klíčovými požadavky:

  • nejlepší dostupnost
  • nejvyšší produktivita
  • nejdelší celoživotní výkon

Nejlepší dostupnost charakterizují jednotlivé komponenty vlastní výroby z těch nejkvalitnějších materiálů a to vše v modulární konstrukci, přívětivém servisu a v maximálně dlouhých intervalech údržby. Druhý požadavek, nejvyšší produktivita, je docílena stroji s nejvyšší přesností, rychlostí, silou a krouticím momentem. Je nutné realizovat velké množství inovací v návrhu nových řešení s ohledem na automatizaci, manipulaci, měření a monitorovací procesy. Třetím, neméně důležitým je aspekt nejvyššího výkonu po celou dobu životnosti stroje. Ten spočívá především v dlouhodobé přesnosti dílčích komponent, dostupnosti náhradních dílů a příslušných služeb a samozřejmě zkušený personál prodejní i servisní. Důsledné naplňování těchto tří aspektů stojí za úspěchem nejen firmy Okuma, ale všech japonských výrobců, jež mají tuto filozofii vyrytou zlatým písmem.

Yoshimaro Hanaki je od roku 2007 coby prezident a CEO v čele společnosti Okuma Corp.

Data a fakta: Okuma Corp. Japan

Založeno: 1898 jako rodinná firma panem Eichi Okumou,  v roce 1991 se stala akciovou společností s akciemi obchodovatelnými na tokijské burze

Počet zaměstnanců: 2 800 (cca 1 000 mimo Japonsko)

Sídlo : Nagoja (Ogushi), Japonsko

Výrobní portfolio: soustružnická centra, vertikální a horizontální OC, portálová OC, CNC brusky, NC řízení, FA produkty, servomotory atd.

Výrobní závody: 3x Japonsko (Ogushi, Kani, Konan), 1x Tchaj-wan

16 technologických center ve 14 zemích světa

Obrat za 2010 (fiskální rok 4/2010-3/2011): kval. odhad 1,14 mld. USD

Z podkladů společnosti Okuma Corp. Japan a tuzemského zástupce firmy CNC invest group zpracoval Roman Dvořák

Autor děkuje Ing. Vladimíru Bláhovi

roman.dvorak@mmspektrum.com

On-line verzi časopisu MM Průmyslové spektrum si můžete nově zakoupit v digitální trafice PUBLERO.

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit