Témata
Reklama

Tam, kde slunce a technika drží prim, Část V.

Další díl našeho vyprávění o fenoménu japonských inženýrů, kterým se podařilo obdivuhodným a často až neuvěřitelným způsobem dostat své produkty daleko před světový standard, nám poodhaluje roušku tajemství, jenž se tentokráte ukrývá nad filosofií úspěchu vývojářů, konstruktérů, výrobců a managementu, jenž mají ve své pracovní smlouvě coby zaměstnavatele uvedeno: Okuma Corporation Japan. Pojďme v rámci možností, co nám prostor pro tento článek nabízí, nahlédnout na úspěch dalšího japonského výrobce obráběcích strojů, jenž si za svoji dosavadní historii vydobyl zásadní úspěchy na poli celosvětové konkurence.

Tento článek je součástí seriálu:
Japonská inspirace
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Společnost Okuma Corp. patří mezi pět největších světových výrobců obráběcích strojů na světě. Původně rodinná firma založená v roce 1898 panem Eichi Okumou se po téměř 100 letech v roce 1991 přetransformovala na akciovou společnost.  Podobně jako zakladatel Mori Seiki či „okumácký" soused z provincie Nagoja pan Teruyuki Yamazaki, zakladatel Mazaku, i pan Okuma se původně nezabýval výrobou strojů na kovoobrábění, ale v tomto případě návrhem, výrobou a prodejem strojů na pověstné japonské nudle v tehdejší  Okuma Noodle Machine Co. Až po dvaceti letech spatřil světlo světa první obráběcí stroj. Během té doby však pan Okuma zkoušel navrhovat i stroje na zpracování vlny a následně pak na dřevoobrábění - a od nich byl už jen krůček k pověstnému soustruhu. Tímto počinem v roce 1918 si potvrdil svoji správnou strategii, kudy se nadále ubírat. Díky intenzivní práci jak na poli vývojovém a konstrukčním, ale i v obchodě se firma Okuma za dvacet let v roce 1937 dostala na první místo v produkci obráběcích strojů v japonském srovnání. Domácí trh jí postupně  začal být těsný, a tak v roce 1959 začíná expandovat na americký, což deklaruje svojí účastí na chicagském veletrhu IMTS.

Reklama
Reklama
Eichi Okuma (1870-1950) ve svých 28 letech založil tradici výroby japonských obráběcích strojů, když začal v roce 1898 v prefectuře Nagoja své podnikání. Zprvu to byly stroje na výrobu nudlí, poté na zpracování vlny a následně přes dřevobráběcí stroje napevno zakotvil u strojů třískových.

Zásadní okamžik v historii nejen firmy Okuma, ale všech výrobců výrobních strojů přichází v roce 1963, kdy právě Okuma je první firmou, jež začala na svých strojích aplikovat NC systém řízení.  Další přelomové období v této oblasti nastává o deset let později, kdy jsou testy CNC řízení úspěšně završeny a první CNC obráběcí stroje opouštějí výrobní závody firmy Okuma. V roce 1974 vyrobila již 1 000 číslicově řízených strojů.

První třískový obráběcí stroj, který byl ve firmě Okuma vyroben. Jednalo se o soustruh, dodávaný na japonský trh od roku 1921 po dobu pěti let.

Následující období je ve znamení značné expanze nových typů strojů,  pro jejichž následnou produkci je třeba stavět další závody. Firma rychle proniká do celého světa, kde otevírá svá obchodní zastoupení. Výrobu strojů na světový trh si doposud, až na dvě vyjimky, stále drží ve třech japonských výrobních závodech na předměstí Nagoji (v těsné blízkosti firmy Mazak).  První výjimkou je stavba soustruhů a vertikálních center řady Eco na Tchaj-wanu v závodě Okuma-Tatung, tou druhou pak šanghajský závod, který produkuje stroje pouze pro čínský trh.  

Okuma dnes

S měsíční  produkci 670 frézovacích a soustružnických center v 65 různých typových modifikacích patří Okuma k největším světovým výrobcům obráběcích strojů. Ročně tak výrobní prostory třech japonských a jednoho tchajwanského závodu opouští 7 800 strojů. Stroje značky Okuma jsou oblíbeny evropskými zákazníky. Její evropská pobočka se sídlem v německém Krefeldu prostřednictvím svých 27 dealerů v Evropě a na Blízkém východě dodala na zdejší trhy za více než 25 let svého působení přes 20 000 ks různých obráběcích strojů. Technická a technologická úroveň těchto strojů představuje světovou špičku, konstrukce se vyznačuje extrémní tuhostí, která zabezpečuje dlouhodobou životnost a trvale vysokou přesnost.

Z roku 1937 se dochovala tato dobová fotografie, kde zaměstnanci Okuma pyšně stojí před právě dokončeným gigantickým soustruhem, největším v té době svého druhu.

Firma Okuma Corp. Japan je nositelem mnoha patentů a ocenění udělených Asociací japonských výrobců obráběcích strojů JMTBA. K nejnovějším se například řadí cena za Thermo friendly Concept - vynikající technické řešení vedoucí k odstranění vlivů náhlých změn teplot okolí strojů na jejich přesnost, či cena za CAS - Collision Avoidance System - antikolizní systém, první svého druhu na světě, který skutečně plní funkci ve svém názvu obsaženou.

One source

Jeden zdroj. To je základní  motto firmy Okuma. Co si však pod tím představit? Firma ve svých materiálech uvádí, že jako jediný výrobce obráběcích strojů na světě na 95 % všech komponentů svých strojů vyrábí ve vlastních provozech. Tedy jak technicko-mechanickou část,  tak i elektroniku. Tento fakt má výhodu v tom, že zákazník získává kompletní servis všech dílů u jediného dodavatele.

Firma Okuma Corp. Japan je dominantním světovým výrobcem portálových obráběcích ceter. Od roku 1974, kdy je začala vyrábět, získala úctyhodných 75 % světového a 80 % japonského trhu. Měsíc co měsíc opouští brány hlavního závodu Kani v prefektuře Nagoja 35 těchto typů strojů.

Filozofie podnikání

Je známé, že Japonci mají specifický přístup ke svému životu, ke své práci. Nezasvěcený člověk jen stěží chápe důvody, jež stojí za dílčími úspěchy v jednotlivých oborech. Možným poodhalením roušky tajemství může být filozofie, kterou ctí lidé v Okumě. Především razí myšlenku, že vše, na co oni myslí a co dělají, musí být v perfektní kvalitě. Jak zřejmé, řekneme. Ale... Oni svůj produkt - obráběcí stroj - berou specificky, dívají se na něj odlišnou optikou než my, Evropané či Američani. Zpočátku byly obráběcí stroje velmi vzdálené běžnému životu. To se postupem času zásadně měnilo.

Celkový pohled na nový a nejmodernější závod Kani Okuma v prefektuře japonské Nagoji. V tomto průmyslovém parku se na ploše přes 300 tis m2 v celkem 5 halách vyrábějí a montují portálová centra, vertikální a horizontální obráběcí centra, brusky, vřetena, dále se zde nachází hala třískového obrábění s nepřetržitým 24hodinovým automatickým výrobním cyklem a několik servisních a skladových hal.

Auto, které řídíme, toustovač, který nám děla ranního společníka, počítače v našich kancelářích, tablety v domácnostech - to vše je sestaveno ze součástí vyrobených na obráběcích strojích. Kvalita těchto produktů pak samozřejmě závisí na kvalitě obráběcích strojů. A ta závisí na excelenci místa, kde vzniká. V tomto kontextu Okuma vidí sebe sama jako výrobce, který udává tempo a směr pro mnoho dalších dekád. Proto jejich stroje jsou navržené v souladu s následujícími třemi klíčovými požadavky:

  • nejlepší dostupnost
  • nejvyšší produktivita
  • nejdelší celoživotní výkon

Nejlepší dostupnost charakterizují jednotlivé komponenty vlastní výroby z těch nejkvalitnějších materiálů a to vše v modulární konstrukci, přívětivém servisu a v maximálně dlouhých intervalech údržby. Druhý požadavek, nejvyšší produktivita, je docílena stroji s nejvyšší přesností, rychlostí, silou a krouticím momentem. Je nutné realizovat velké množství inovací v návrhu nových řešení s ohledem na automatizaci, manipulaci, měření a monitorovací procesy. Třetím, neméně důležitým je aspekt nejvyššího výkonu po celou dobu životnosti stroje. Ten spočívá především v dlouhodobé přesnosti dílčích komponent, dostupnosti náhradních dílů a příslušných služeb a samozřejmě zkušený personál prodejní i servisní. Důsledné naplňování těchto tří aspektů stojí za úspěchem nejen firmy Okuma, ale všech japonských výrobců, jež mají tuto filozofii vyrytou zlatým písmem.

Yoshimaro Hanaki je od roku 2007 coby prezident a CEO v čele společnosti Okuma Corp.

Data a fakta: Okuma Corp. Japan

Založeno: 1898 jako rodinná firma panem Eichi Okumou,  v roce 1991 se stala akciovou společností s akciemi obchodovatelnými na tokijské burze

Počet zaměstnanců: 2 800 (cca 1 000 mimo Japonsko)

Sídlo : Nagoja (Ogushi), Japonsko

Výrobní portfolio: soustružnická centra, vertikální a horizontální OC, portálová OC, CNC brusky, NC řízení, FA produkty, servomotory atd.

Výrobní závody: 3x Japonsko (Ogushi, Kani, Konan), 1x Tchaj-wan

16 technologických center ve 14 zemích světa

Obrat za 2010 (fiskální rok 4/2010-3/2011): kval. odhad 1,14 mld. USD

Z podkladů společnosti Okuma Corp. Japan a tuzemského zástupce firmy CNC invest group zpracoval Roman Dvořák

Autor děkuje Ing. Vladimíru Bláhovi

roman.dvorak@mmspektrum.com

On-line verzi časopisu MM Průmyslové spektrum si můžete nově zakoupit v digitální trafice PUBLERO.

Reklama
Související články
Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Atraktivní projekty - Vojenská základna plná tajemství

V rámci pěstování vztahů s veřejností – public relations – se v Americe nejen soukromé firmy, ale i vládní organizace snaží vycházet zájemcům vstříc a pořádají různé dny otevřených dveří. Tak jsem měl možnost prohlédnout si například Pentagon, ale i vojenskou základnu v Novém Mexiku, kde se testovaly atomové bomby.

Slídič diamantů

Povrchová těžba ničí vzácné minerály ukryté v jinak bezcenné hornině. Ruští vědci proto zkoušejí způsob, jak diamanty zmapovat pomocí rychlých neutronů.

Související články
Konstruktér, který předběhl dobu

V České republice žije velké množství zajímavých lidí. Během letošních dnů otevřených dveří v Kovosvitu MAS, se nám naskytla příležitost setkat se s jedním z nich - konstruktérskou legendou panem Ladislavem Borkovcem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Oprava Karlova mostu: II. etapa

Jak již bylo uvedeno v článku v minulém vydání popisující I. etapu opravy, Karlův most je nejen historickou a kulturní památkou, ale také výjimečným technickým dílem, které slouží svému účelu 655 let. Je středem zájmu jak odborných institucí, tak i prostých občanů a je pochopitelné, že oprava vyvolala širokou, místy velmi kritickou diskuzi, vedoucí až ke sporům. Nebylo vždy snadné věnovat maximální úsilí opravě mostu a současně vyvracet šířené nepravdy.

Ohlédnutí za MSV 2018

Jubilejní strojírenský veletrh v Brně se i letos nesl ve znamení inovací, technických i technologických novinek (často také světových premiér), ale hlavně v duchu oslav stého výročí založení Československé republiky, takže se také vzpomínalo na historické úspěchy v technice v expozici 100RIES. A není tedy divu, že partnerskou zemí bylo letos Slovensko. Na následujících řádcích přinášíme malé ohlédnutí za veletrhem, kde připomeneme některé exponáty, které v očích naší redakce za zmínku a vzpomínku stojí.

TOSmeet & TOSday 2018

Zákaznický den ve firmě TOS Varnsdorf tradičně patří k vyvrcholení půlročního maratonu open houses, které pořádají téměř všechny výrobní a obchodní společnosti v komoditě obráběcích strojů pro své zákazníky a obchodní partnery. Zejména u výrobních firem je neopakovatelnou příležitostí zavítat do jejich provozů, zhlédnout zdejší technologické možnosti, být přímo od zdroje informovaný o žhavých novinkách a technologických řešeních, a v neposlední řadě pak potkat a pohovořit se známými lidmi.

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Design jako značka českého průmyslu

Vydavatelství MM publishing je hrdým partnerem designéra Martina Tvarůžka a blahopřeje mu k dalšímu úspěchu v prestižní soutěži Red Dot Award.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Made in Asia

Třináctý ročník výstavy China International Machine Tool Show se opět nesl v duchu změn, které v Číně delší dobu probíhají. Čeští škarohlídi se ve zprávách „radují“, že růst Číny v minulém kvartále zpomalil. A hned udávají čísla ze 7,4 na 7 procent. Zajisté katastrofální – sarkasmus. V tomto textu se dostaneme k některým aspektům i konkrétním objektům vystavované výrobní techniky, kterých si letos stálo za to všimnout.

Zima se blíží!

Jestli jste milovníci zimních radovánek, tak si zajisté po loňském zklamání přejete, aby letos napadaly celé závěje sněhu, a vy jste mohli zase vytáhnout ze sklepů lyže a oddávat se potěšení z jízdy a kochat se výhledy do zasněžené krajiny. V hromady sněhu doufají pochopitelně i výrobci lyží, jak nám potvrdil generální ředitel výrobního podniku lyží Sporten Ján Hudák v září na tiskové konferenci v Novém Městě na Moravě. Po představení novinek pro rok 2014–15 nám otevřeli dveře i do výrobních hal podniku a seznámili nás s technologiemi výroby lyží.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Red Bull na území dlouhorohého skotu

V Evropě se toho poměrně málo ví o australských automobilových závodech Super V8, porovnáme-li to například s německými závody cestovních automobilů (DTM) nebo vozy formule 1. Ale pokud jde o uzavřené vypjaté závody, jen stěží se show V8 co vyrovná. Vítězným týmem roku 2013 je Red Bull, jehož sponzorem byla firma Triple Eight sídlící v Brisbane, ve státě Queensland v Austrálii. Během uplynulé sezony byla celá show V8 přepravena do Texasu, aby pobavila svou rozrůstající se základnu amerických fanoušků.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit