Turecko země obchodních příležitostí

Česká agentura na podporu obchodu (CzechTrade) představuje Turecko jako jednu z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik světa. Z hlediska objemu HDP ji řadí na 17. až 18. místo. Ve střednědobém ekonomickém programu 2012–2014 má uveden růst HDP ve výši 4 % v roce 2012 a 5 % v letech 2013 a 2014 (Světová banka uvádí 4 a 4,5 %) a HDP na obyvatele ve výši 11 973 USD v roce 2012, 11 716 USD v roce 2013 a 12 412 v roce 2014. Analytici předpokládají pokračování pozitivního vývoje i přes současné nepokoje v zemi, kladou si ovšem otázku dlouhodobé udržitelnosti tohoto vzestupu. „Týká se to hlavně struktury ekonomiky a průmyslového modelu, kdy je cenová konkurenceschopnost založená na levné pracovní síle. Problémem zůstává i vysoká závislost tureckého zpracovatelského průmyslu na importovaném zboží. Na slabé stránky dodavatelského řetězce v posledních letech upozorňovala i Turecká národní banka,“ připomíná analýza prioritních zemí 1/2013 CzechTrade. Další problém, který znesnadňuje předpověď vývoje ekonomiky, je úvěrová politika provázená nízkými úrokovými sazbami. „Reálné úrokové sazby budou stále na úrovni kolem 3 až 4 % a turecké domácnosti, které prudce zvýšily své zadlužení během hlavního období růstu (2010, 2011), nemusejí mít tak vysokou poptávku po nových úvěrech. Podobně i firmy nemusejí být tolik ochotné k novým investicím. Vláda stejně jako centrální banka věří v oživení domácí poptávky, ale zároveň očekává vyvážený zahraniční obchod. Jinými slovy vláda i centrální banka očekávají, že vývoz i nadále poroste rychleji než dovoz takovým způsobem, že čistý vývoz bude pozitivně přispívat k růstu hospodářství,“ uvádí se v ekonomické charakteristice země od českého Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Hlavními tureckými exportními sektory jsou textilní průmysl, automobilový průmysl, výroba železa a oceli, malé elektrické spotřebiče, chemický průmysl, léčiva, polotovary, palivo a dopravní stroje. Turecko dováží hlavně stroje, chemikálie, polotovary, paliva a dopravní zařízení. Jeho hlavními obchodními partnery jsou: Evropská unie (57 % vývozu, 40 % dovoz), Rusko a Spojené státy. Analýza CzechTrade staví do popředí průmyslovou výrobu a sleduje oživení zvláště v automobilovém průmyslu. „Přestože se tempo turecké automobilové produkce zmírňuje, byly navázány slibné rozhovory s investory. Hyundai spolu se čtyřmi největšími korejskými dodavateli dílů zvažuje investice do výzkumného centra, nové továrny, plánuje zvýšení roční produkce automobilů, ve hře je i nový model automobilu. V investicích bude pokračovat i společnost Ford. Ford Turecko je jedinou neztrátovou pobočkou v rámci Ford Europe, který buduje novou továrnu na výrobu lehkých užitkových vozidel. Dalšími výrobci automobilů, kteří zvažují vstup na turecký trh, jsou Mazda, Nissan a Toyota,“ uvádí zpráva CzechTrade. Pro úplnost je třeba dodat, že v roce 2012 bylo v Turecku vyrobeno 577 296 osobních vozů. V meziročním srovnání se jedná o 10% pokles. U nákladních vozů je pokles výroby až 20 % (Middle Truck), resp. 40 % (Long Truck). Celková produkce dopravních prostředků vyrobených v Turecku v loňském roce představuje 1 115 233 kusů (autobusy, nákladní vozy, minibusy, traktory). Z tohoto sektoru rostla pouze výroba minibusů (31 %). Většímu rozvoji do jisté míry brání i vládou stanovené sazby daní. V říjnu 2011 byla zvýšena zvláštní spotřební daň z 84 % na 130 % pro luxusní auta, tedy s motorem o obsahu nad dva litry, takže se očekává 15% snížení jejich prodeje. Od roku 2012 platí na vozidla také zvýšená daň v hodnotě 10,26 %.

Důležité pro Turecko i české exportéry je i nové rozdělení odpovědnosti a kompetencí. Za oblast průmyslové výroby zodpovídá Ministerstvo pro vědu, průmysl a technologii (Ministry of Science, Industry and Technology, Bilim, Sanayi ve Teknoloji Bakanliği). Od původního ministerstva byl oddělen obchod a zdůrazněna podpora vědy a technologického pokroku. Užitečné oborové informace k hlavním průmyslovým oborům poskytují stránky profesních svazů výrobců. Jde například o Svaz automobilového průmyslu (Otomotiv Sanayii Dernegi), Svaz tureckého chemického průmyslu (Türkiye Kimya Sanayicileri Dernegi), Svaz zaměstnavatelů ve farmaceutickém průmyslu (Ilac Endüstrisi Isverenler Sendikasi), Svaz výrobců barev (Boy a Sanayicileri Dernegi; www.bosad.org – pouze v turečtině), Svaz výrobců strojů a zařízení MIB (Makina Imalatcilari Birligi, MIB).

EXPORTNI PŘÍLEŽITOSTI PODLE CZECHTRADE

Celkem bylo v roce 2012 ze zdrojů CzechTrade, tzn. zahraniční sítě Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Zastupitelských úřadů ČR, přímo od poptávajících tureckých podnikatelských subjektů a ostatních zdrojů získáno 40 konkrétních zahraničních poptávek.
Nejvíce poptávané obory:

1. Hutní výroba
2. Zemědělství a lesnictví
3. Užitkové sklo, bižuterie a drobné zboží
4. Obráběné komponenty a konstrukce z kovů
5. Dopravní prostředky ostatní, manipulační prostředky a zařízení

CzechTrade zprostředkoval rovněž informace o 7 zahraničních tendrech a projektech z Turecka. Například: výstavba skládky odpadů či kanalizační sítě, železniční koleje.

Od počátku roku ke konci července 2013 zprostředkoval CzechTrade 12 nových zahraničních poptávek (průmyslové obory: strojírenství – výroba strojů, elektronika a elektrotechnika, užitkové sklo, bižuterie a drobné zboží).

vedoucí zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR)
Zastoupení MPO v Istanbulu – CzechTrade

Jak byste charakterizoval současnou tureckou ekonomiku a jaký má potenciál pro české exportéry?

Vývoj turecké ekonomiky posledních let vykazuje růstovou tendenci i přes negativní vývoj většiny evropských ekonomik. Turecku se podařilo snížit obchodní orientaci na evropské trhy a rozložit své vývozní destinace do dalších částí světa. Tureckým společnostem se daří vyvážet především do tzv. Turkických republik a neustále se zvyšuje také obchodní výměna se státy Blízkého východu a severní Afriky. Často je slyšet přirovnání, že Turecko zastává pozici Číny v Evropě. Například v produkci bílé techniky je tomu tak. Většina bílé techniky má původ právě v Turecku. Produkce vozidel včetně zemědělské techniky v počtu kusů je srovnatelná s ČR. Automobilové subdodávky jsou jednou z hlavních položek výměny mezi našimi státy. Rostoucí ekonomika doprovázená růstem obyvatel a zvyšující se poptávka nejenom po spotřebním zboží dělají z Turecka zajímavou vývozní destinaci. Turecko ročně doveze obráběcí a tvářecí stroje za přibližně 600 mil. USD, přičemž naše a turecké stroje jsou spíše kompatibilní, než že by byly přímými konkurenty. Nejenom strojní technologie jsou zajímavou položkou pro turecký trh. Dlouhodobě se zde daří strojírenským dodávkám v energetice. V posledních letech díky úspěchu českých EPC kontraktorů se tyto dodávky ještě zvýšily.

Na pomezí května a června proběhly v Turecku protivládní protesty. Jak se to projevilo v důvěře v tamní ekonomiku?

Přestože život v Turecku kromě jednoho náměstí protesty nenarušovaly, mediální obraz v zahraničí silně utrpěl, především kvůli povaze zpravodajství, které v současnosti preferuje senzace před realitou. K tomu se přidala ještě zostřená situace v Sýrii a ohrožení tureckých investic v Egyptě, kde Turecko oficiálně podporuje stoupence prezidenta Mursího. Tyto negativní zprávy měly za následek současný propad turecké liry. Od května došlo k poklesu přes 15 % k EUR, USD i dalším měnám. V konečném důsledku to znamená zvýšení ceny výrobků zahraničních dodavatelů. Konkurovat tak místním výrobcům bude ještě těžší než dosud. Otázka ceny výrobků je jedním z nejvíce rozhodujících faktorů. Uspět tak v nejbližší době bude složitější. Očekává se, že tento vývoj nebude mít dlouhého trvání a zásah Turecké státní banky tento propad ukončí. Značnou výhodu mají v otázce ceny dovážených výrobků členské státy EU, které při doložení původu zboží z EU neplatí clo. Jsou tak v cenové výhodě před zbytkem světa.

Jaký bude podle vás další vývoj turecké ekonomiky a jak budete pomáhat českým exportérům?

Turecká ekonomika díky rovnoměrnému rozložení obchodních aktivit stojí pevně na pomyslných třech nohách. Pro české exportéry skýtá mnoho možností pro uplatnění svých výrobků. Nutno dodat, že úspěch nepřichází sám a je nutné na otevření trhu dlouhodobě pracovat a uspět zde není jednoduché. Díky využívání místních sil pomáháme českým společnostem zorientovat se na trhu a práci jim ulehčit. V proexportní politice ČR je Turecko mezi prioritními zeměmi. Do konce roku by mělo MPO otevřít druhou kancelář v Ankaře. Je to jasný signál dlouhodobé snahy pomáhat českým exportérům v této destinaci a zvyšovat obchodní výměnu mezi Tureckem a ČR.

Vlastimil Růžička

vlastimil.ruzicka@mmspektrum.com