Tvůrčí myšlení je důležitým prvkem v rozvoji firem

Je tomu opravdu tak? Pojďme si s ním o tom povídat.

MM: Vnímají české firmy správně možnosti průmyslového designu a tvůrčího myšlení?

Zd. Pavlíček: V některých případech ano. Leckdy se však bohužel jedná o  zcela chybné a zjednodušené vnímání slova „design“, které je většinou v  technických oblastech průmyslu vnímáno zcela negativně, jako něco neměřitelného a spíše spojeného s volným uměním. Tvrdím, že je důležité přenést běžné uvažování o produktu z hlediska design = mně se líbí, či nelíbí do jiné roviny. Například že design produktu je také mimo jiné funkce produktu a jeho nová řešení, výhody a bonusy – to znamená uvažovat tzv. přidanou hodnotu produktu. Pak by se nám tedy mimo jiné měl produkt také líbit.

MM: Je tedy design uměním?

Zd. Pavlíček: Pro názornost je nutné ujasnit si některé pojmy, které běžně užíváme, ale různě vnímáme. Je potřeba si říci, že slovo design obecně nevyjadřuje „jen“ umění, ale také vynalézavost, tvůrčí schopnost autora. Design pak není jen o tvaru a barvě produktu, ale také o autorově vynalézání nových řešení. Design není jen vzhled auta, móda a  interiérové doplňky, ale tvorba nových technických a funkčních řešení produktů. S určitou nadsázkou je pak možné konstatovat, že dělat dobrý průmyslový design je určité „umění“, které nemůže dělat každý.

MM: Co je potom dobrý průmyslový design a koho nazvat dobrým průmyslovým designérem?

Zd. Pavlíček: Krátká definice pro dobrý průmyslový design by mohla znít, že jsou to především smysluplné změny produktů, které jsou rychlé, bezchybné a levné. Změna barvy, tvaru nebo nové funkce produktu je hledání nových řešení, výhod, a to když zvládáte, pak děláte dobrý průmyslový design.

A pokud jde o designéra, ten musí mít kreativně tvůrčí myšlení, multioborové znalosti a především dobrý technický základ, jelikož hledá také nová technická řešení a výhody. Dobrý průmyslový designér používá své myšlení v zájmu zadavatele a  komerčního řešení produktu a vytváří kvalitní základ pro komerčně úspěšné produkty.

MM: Proč firmy hledají výhody a přidané hodnoty produktu?

Zd. Pavlíček: Je to především z důvodů získání konkurenční výhody, která jim přináší komerční úspěch, uznání a prosazení firmy na nejnáročnějších trzích. Přidaná hodnota produktu by měla přinášet firmě nové a zajímavé zisky. Stejnou důležitost má samozřejmě také kvalitativní přínos pro konečného uživatele. Co se týče komerčního úspěchu, o něm rozhoduje mimo jiné také průmyslový designér a konstruktér a kvalita jejich tvůrčí myšlenky, která ovlivní náklady na vývoj, technologickou optimalizaci a  efektivitu výroby nového či upraveného produktu.

MM: Co považujete za nejdůležitější při hledání nových řešení?

Zd. Pavlíček: Jedna z přesných a důležitých odpovědí se skrývá v citátu držitele Nobelovy ceny za fyziku Sheldona Lee Glasowa: „Ve výzkumu a  změnách jakéhokoliv druhu je potřeba především udržet otevřenou a  nepředpojatou mysl.“ Myslím si, že to je jeden ze základních předpokladů nalezení nového řešení. Leckdy se bohužel ve firmách jedná o tzv. profesní slepotu, běžnou v daném oboru, kterou ve valné většině trpí zaměstnanci firmy díky zaběhlým postupům. Velmi důležitá je proto úloha spolupracujícího průmyslového designéra v počáteční pozici „poučeného laika“, který díky dostatečnému kreativnímu myšlení, základním informacím a znalostem může přinést nové řešení. Pro firmy je také důležité najít odvahu a zařadit se k majitelům, ředitelům, kteří jdou cestou neustálých změn a inovací. Příkladem je zakladatel firmy Linet Zbyněk Frolík, který hledá neustále nová řešení pro jeho světově úspěšná zdravotnická lůžka.

MM: Jak můžeme charakterizovat kreativní myšlení?

Zd. Pavlíček: Je nutné si uvědomit základní souvislosti, které nám plynou ze samotného významu slova kreativita. Z lat. creo = tvořím – vynalézám. Znamená to pro nás vznik něčeho nového originálního – tvůrčí myšlenky, což nám umožní tvůrčí řešení, jeho originalitu a novost. Produkt musí mít pak samozřejmě svoji užitečnost, hodnotnost a akceptovatelnost na trhu. Uvedené výhody nám může přinést spolupráce s tvůrčí osobností, která zvládne klíčovou rovnováhu mezi tvořivostí a intuicí na jedné straně a systémem a rozumem na straně druhé.

MM: Co z toho vyplývá pro výrobní firmy?

Zd. Pavlíček: V naší více než 17leté praxe máme mnohokrát ověřenou dobrou zkušenost v partnerském vztahu mezi firemní konstrukcí a designérem, a  proto ho považujeme za velmi důležitý. Z této skutečnosti může a měla by vždy velkou měrou profitovat především firma a její produkt.

Důkazem může být dlouhodobě ověřená partnerská spolupráce našich designérů s  konstruktéry zmíněné firmy Linet, z níž vzešlo několik úspěšných nových řešení díky zavedeným společným principům, jako je například základní princip, umožnění vzniku nové myšlenky. Firma by měla sama toto iniciovat a neměla by zastavovat nově vzniklé myšlenky do té doby, dokud se definitivně nepotvrdí, že jsou mylné, anebo jen dílčí. Je to nesmírně důležité pro další vývoj a inspiraci. To není úplně samozřejmé, protože se může vždy najít někdo, kdo začne myšlenku zpochybňovat.

MM: Nová myšlenka tedy vede ke kvalitativní změně?

Zd. Pavlíček: Ano, především je nutné si stanovit požadovanou a možnou dosažitelnou míru změny. Uvedené argumenty nám stanoví reálnou míru očekávaného výsledku. Nastavíme úrovně změn dosažených prostřednictvím designu, tedy úrovní kreativního myšlení designéra a konstruktéra. Úroveň změn stanovíme také vírou zadavatele v možnosti změny, jeho trpělivostí a ochotou k případným vyšším vstupním investicím. Může to být i tak, že nové řešení sníží původně plánované náklady na změnu a  taková řešení jsou pak pro firmy optimální kvalitativní změnou.

Novou myšlenku na kvalitativní změnu získáváme také spojením marketingu, obchodu, designu a konstrukce. Uvedené spojení by nám mělo přinést první impulz, podnět tzv. inspiraci. Může to být i chyba konkurence, co nás také inspiruje. Výzkumem a analýzou prověříme již známá řešení a jejich nedostatky, které nás také inspirují. Poté je neméně důležité mít tu správnou intuici na správné postupy, nové myšlenky řešení.

Nová myšlenka může vzniknout díky invenci designéra a konstruktéra. Vznikají nám nové myšlenky, návrhy řešení a nové úkoly. Optimální je spojení všech metod, které jsou pro firmu dostupné. Můžeme pak oprávněně očekávat inovaci díky stanoveným novým úkolům a schopnostem je řešit.

MM: Kdo by potom měl stanovit nový úkol?

Zd. Pavlíček: Podle mého názoru by to měl být produktový manager, který zná tržní prostředí, konkurenční výhody a souvislosti v daném oboru. Měl by to být také marketingový manager, jemuž je blízký efektivní postup a  který má znalost účinků a prosazení konkurenčních výhod produktu na trhu v daném oboru. Dále je to i obchodní manažer, který zná potřeby zákazníků a velikosti trhu a především pak designér a konstruktér, kteří mají talent kreativity a tvořivosti, technické znalosti a  intuici. Pro nový úkol si v pracovním týmu stanovíme cíle a prostředky, které nám umožní jeho dosažení. Ideální složení je tedy produktový a  marketingový manager, designér, konstruktér a  prodejce, kteří mají tu správnou novou myšlenku a snaží se v její realizaci držet našeho postupu ve stanovených krocích metodou 5P.

První myšlenka - inspirativní myšlenky
Plynutí myšlenek - zákaz zastavení myšlenek
Posun myšlenky - respekt k myšlenkám druhých
Pokora k myšlence - přiznání chybné myšlenky
Použití myšlenky - správné rozhodnutí

MM: Mají vůbec konstruktéři kreativní a tvůrčí myšlení?

Zd. Pavlíček: V odpovědi na tuto otázku bych rád citoval některé myšlenky pana Dvořáka majitele fy. Spider, výrobce svahových sekaček, který má na tvůrčí myšlení jasný názor ověřený praxí.

Ten se domnívá, že konstruktérům chybí inspirativní myšlenky. Prvním zásadním nedostatkem je podle něj, že se konstruktér řídí průzkumem trhu. Ten řešitele totiž navede přímo na konkrétní řešení typu (máme problém s ukotvením sekačky na vleku). Problém konstruktér vyřeší a je spokojen se svým výsledkem.

Podle pana Dvořáka je druhým zásadním „ničitelem“ nových myšlenek internet. Má zkušenost, že při řešení nových konstrukčních prvků obdrží ještě ten den výsledek. Není podle něj nic snazšího než se poohlédnout po konkurenci a na internetu okopírovat požadované řešení. Bohužel u celé řady vedení firem je to tak nastaveno – kopírování je nejlevnějším a  nejrychlejším způsobem, jak uvést na trh staronový výrobek. Proto se prý také na výstavách setkávají neustále se stejnými výrobky, které se sobě podobají jako vejce vejci a  často slyší u návštěvníků výstav povzdech “zase nic nového“.

Problém, který také vypozoroval ve své firmě je ten, že konstruktér jenž přichází s inovativními myšlenkami, bývá černou ovcí. Zbývající kolektiv nemůže unést jeho kreativitu a je označován za podivína. Výsledkem je , že konstruktér pak ztrácí motivaci či ho pronásledují obavy, jak kolektiv přijme jeho nové myšlenky a  nápady. Pan Dvořák může také jistě potvrdit, že každá nová myšlenka vyžaduje obrovskou vůli a nadšení pro věc. Bohužel se mnohdy totiž stává, že když výsledek nepřichází okamžitě, nová myšlenka je zavrhnuta. Údajně proto, že je neřešitelná. Myšlenka je nepřenosná. Uvedl jsem vám zkušenosti pana Dvořáka, který je podle mého názoru výjimečným zlepšovatelem a vynálezcem. Je držitelem mnoha patentových osvědčení.

Já osobně mám zkušenost, že se ve většině našich případů konstruktéři nechají nadchnout novou myšlenkou a jakmile mají oporu v důvěře vedení v  jednání designéra, tak se rádi přidají a přispívají k posunu nových myšlenek.

MM: Jak máme začít s tvůrčí činností?

Zd. Pavlíček: Prvním krokem by měla být snaha o nalezení tvůrčího potenciálu v rámci firmy. Pokud není dostatečný, tak by jste se měli poohlédnout vně firmy a zde je pro vás velmi důležité si správně vybrat. Začnete rozhodnutím o úrovni změn, které musí udělat firma sama a nebo jsme ji nápomocni najít to co je pro firmu nejvýhodnější úroveň změny. V první úrovni můžeme změnit tvar a barevnost, kde by měla tvůrčí činností vzniknout pokud možno nová evoluční myšlenka na změnu produktu. V  případě, že nechcete měnit jen tvar a barevnost, ale i funkci produktu, tak se jedná o  náročnější tvůrčí činnost, kterou můžete získat novou inovační myšlenku. Pokud budete požadovat nový tvar, barevnost, funkci a  nový výrobek, může vzniknout i  nová revoluční myšlenka.

Správný začátek tvůrčí činnosti se skrývá v kvalitě rozhodnutí klienta a designéra.

Děkuji vám za rozhovor

Roman Dvořák