Výzkumně-vývojová platforma pro obráběcí stroje

Volba regionu jižní Moravy nebyla náhodná. Strojírenství zde patří mezi nejsilnější obory, komodita obráběcích a tvářecích strojů díky firmám, jako jsou TOS Kuřim – OS, Šmeral, Fermat, Toshulin či Tajmac-ZPS dlouhodobě roste a více než polovina exportu směřuje na perspektivní trhy Německa, Ruska a Číny. Ve strojírenství v současnosti v Jihomoravském kraji pracuje pětina zaměstnanců ze zpracovatelského průmyslu.

Výzkum problematiky obrábění a obráběcích strojů má u nás velkou tradici. VÚOSO neboli Výzkumný ústav obráběcích strojů a obrábění začal své služby podnikům nabízet začátkem padesátých let minulého století. Během dlouhých čtyřiceti let se zde realizovala celá řada převratných konstrukčních řešení následně aplikovaných v praxi, jež pomáhala českým výrobcům trustu TST – Továrny strojírenské techniky – být úspěšnými na světových trzích. Po revoluci však došlo ke změně. Jednotlivé továrny obráběcích strojů se postupně osamostatňovaly a dočasně ztratily zájem na společném vývoji a konstrukci obráběcích strojů v rámci TST. Zanikly tak možnosti společného financování vývoje z oborových a posléze i ze státních prostředků. VÚOSO bohužel následně po roce 1994 zaniklo. Nepřímým pokračovatelem se pak z iniciativy profesora Houši stalo na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii, dotované z prostředků MŠMT ČR. Výzkumné centrum své aktivity následně převedlo do nového projektu, tzv. Center kompetence Technologické agentury ČR, s termínem finanční dotační podpory do roku 2018 (odlišná koncepce fungování a dotační politika než kompetenční centra).

Jejich smyslem je reagovat na problémy inovačních systémů v oblasti nedostatečného propojení výzkumné sféry s firemními potřebami a přípravou absolventů i postgraduantů VŠ, která ne zcela odpovídá potřebám technologicky orientovaných firem. První kompetenční centra byla iniciována v USA již v roce 1985 jako program s názvem US National Science Foundation´s Engineering Research Centre. V jeho rámci zde bylo založeno na dvacet Engineering Research Centres, poté následovalo několik dalších programů na podporu vzniku kompetenčních center – mimo jiné v Austrálii, Norsku, Německu (Fraunhoferovy instituty), Itálii a Rakousku. A právě náš jižní soused byl pro vznik kuřimského centra inspirativní. „Při zvažování vhodného modelu nastavení kompetenčního centra jsme navštívili řadu podobných center, zejména v zemích, které nám jsou blízké kulturně, charakterem firemní sféry i tradicemi státní správy. Jako nejbližší vzor bylo zvoleno centrum pro mechatroniku v Linci, Linz Centre of Mechatronics,“ říká ředitel Jihomoravského inovačního centra (JIC) Jiří Hudeček. Právě JICu, jenž má již deset let zkušeností s provozem vlastních technologických inkubátorů, svěřil Jihomoravský kraj provoz kompetenčního centra. To pro tento účel založilo svoji dceřinou společnost Intemac Solutions.

Centrum LCM v Linci nabízí výzkumně-vývojové služby od prvotní studie proveditelnosti po vývoj finálního produktu. Pohybuje se tak od aplikovaného výzkumu přes vývoj produktu až po prototypování. Roční obrat společnosti je přes 5 milionů eur, portfolio klientů tvoří na 150 firem, od malých společností po nadnárodní koncerny. V čele zdejšího centra LCM stojí ředitel, management je tvořen vedoucími tzv. business units, které odpovídají vytyčeným výzkumným směrům. Manažer business unit má na starosti kontakt s firmami, definici zadání pro výzkumné úkoly a řízení členů dané výzkumné skupiny. Vědeckou kvalitu potom v jednotlivých skupinách garantují profesoři z Technické univerzity Linz, kteří si drží hlavní část pracovního úvazku na univerzitě, v kompetenčním centru mají 0,2–0,4 úvazku. Toto nastavení je důležité pro bezproblémový přístup k novým poznatkům v daném oboru a také pro výběr talentovaných studentů z univerzity pro další práci v kompetenčním centru. Centrum začínalo v roce 2001 se 20 zaměstnanci, dnes v něm pracuje 75 specialistů. Podobný model by měl být nastaven zde v Kuřimi. V podmínkách České republiky nejsou podobná centra systematicky budována (většina v současné době budovaných výzkumných center má odlišné principy i cíle).

Přestože slavnostní otevření centra Intemac bylo začátkem října, skutečné spuštění jeho fungování je plánováno na konec roku. Poté centrum nabídne výzkumné služby firmám z odvětví obráběcích strojů, strojírenské výrobní techniky a technologie a bude sloužit k úzké spolupráci s odborníky z vysokých škol, především z brněnského Vysokého učení technického a z výzkumných center jako CEITEC nebo NETME. Centrum nabídne jak laboratoře, tak kanceláře a zasedací místnosti. Vybaveno je výzkumným, zkušebním a měřicím zařízením nové generace, na jehož výběru se podíleli odborníci z VUT. Často se jedná o unikátní přístroje – konfigurace v rámci celé České republiky –, například zařízení typu laser tracker, dynamometr pro měření řezných sil a krouticího momentu nebo aparatura pro měření přesnosti chodu vřeten.

Jak vše bude fungovat, na to odpovídá čerstvě jmenovaný ředitel centra Intemac Ing. Radomír Zbožínek ml.: „Firmy si v centru jednoduše zadají konkrétní výzkumné úkoly nebo jen využijí nejmodernější přístroje pro jednorázová měření či kalibrace. Kanceláře i laboratoře centra budou částečně k dispozici k pronajmutí, centrum se zaměří i na vzdělávací aktivity, jako jsou semináře, workshopy nebo akce umožňující navázat nové kontakty.“ Na projektu již aktivně spolupracují například firmy Tajmac-ZPS, Toshulin, TOS Kuřim – OS, ČKD Blansko – OS, Škoda Machine Tools a očekává se zájem dalších.

Popřejme Kompetenčnímu centru Kuřim a jeho partnerům zdárně realizované výzkumné projekty a jejich uvedení do komerčního využití.

Roman Dvořák
Kuřim

roman.dvorak@mmspektrum.com

Během slavnostního otevření centra jsme požádali nově jmenovaného ředitele Ing. Radomíra Zbožínka ml. o krátký rozhovor.

MM: Teď jsme na začátku cesty. Jaký je ten cíl?

Ing. Zbožínek ml.: Nastavená kapacita centra je 35 osob, ale nechceme jej docílit v krátké době, ale postupem času. Budeme klást velký důraz na kvalitu. Předpokládáme, že do konce roku 2014 bude při centru působit 15 pracovníků včetně pracovníků partnerských firem. Budeme se orientovat na expertní služby a řešení s vysokou přidanou hodnotou. Co se týče modelu financování, chceme jít cestou třetinového financování – třetina zřizovatelé, třetina dotační projekty a třetina komerční sféra.

MM: Na jakých projektech se bude pracovat?

Ing. Zbožínek ml.: Nyní jsme ve fázi vybavování centra. Na konci letošního roku budeme disponovat 15 soubory měřicího a laboratorního vybavení. Následně budou po dobu šesti měsíců realizována školení práce na těchto zařízeních, což nám však nebrání začít realizovat projekty už nyní. Tři začneme již v tomto roce.

MM: Můžete být konkrétní?

Ing. Zbožínek ml.: Pro Tajmac-ZPS budeme měřit teplotní gradienty v pracovním prostoru obráběcího stroje a měřit modální charakteristiku kompozitního smykadla a pro TOS Kuřim – OS začneme připravovat nové metodiky pro efektivní stavbu obráběcích strojů vč. zefektivnění kontroly geometrické a kinematické přesnosti. To jsou tři hlavní témata. Vedle toho máme v přípravě dalších pět témat na rok 2014.

MM: Plánujete spolupráci s ostatními výzkumnými pracovišti nejen v ČR?

Ing. Zbožínek ml.: Naše centrum rádo naváže spolupráci se všemi kvalitními výzkumnými týmy. Témat na řešení je celá řada. Naše vybavení jsme se snažili koncipovat tak, aby bylo maximálně kompatibilní s tím, co je nyní v ČR.

MM: Když jsem poprvé zhlédl na půdě VUT v Brně oficiální prezentaci Kompetenčního centra Kuřim, byla jeho koncepce nastavena pro kategorii středně těžkých a těžkých obráběcích strojů. Platí to i doposud?

Ing. Zbožínek ml.: Budeme naplňovat reálné potřeby a požadavky průmyslu. Tuto kategorii strojů jsme prezentovali záměrně, neboť má u nás stále velký náskok z hlediska konkurenceschopnosti. Když se podíváte na výrobní portfolio stávajících strategických partnerů, odpovíte si na svoji otázku sám. Ano, smyslem je vyvíjet nové metodiky, postupy a řešení a poté aplikovat na těžkých strojích.

-dvo-