Témata
Reklama

Hledání jehly v kupce sena

Před rokem 1989 u nás existovaly desítky specializovaných podniků zahraničního obchodu, z nichž se vývozem a dovozem strojírenského zařízení zabývalo několik z nich. Ty si postupně získaly ve světě renomé a propagovaly dobré jméno našeho průmyslu….

Před rokem 1989 u nás existovaly desítky specializovaných podniků zahraničního obchodu, z nichž se vývozem a dovozem strojírenského zařízení zabývalo několik z nich. Ty si postupně získaly ve světě renomé a propagovaly dobré jméno našeho průmyslu…

V ne příliš koordinované době po sametové revoluci byly v podstatě všechny tyto podniky zlikvidovány, protože si výrobní společnosti začaly vyvážet své výrobky samy. Nechci se zabývat úvahami, kolik obchodů bylo ztraceno z důvodů neznalosti terénu nebo nedostatečné zkušenosti se zahraničním obchodem. Skutečností zůstává, že po světě existuje a velmi často funguje obrovské množství naší obráběcí i tvářecí techniky, která dodnes dělá čest českým rukám, ale bohužel často nejsou spojené ty základní segmenty. To je výrobce a uživatel.

Reklama
Reklama
Reklama

38letý lis v Pakistánu

Nedávno mě přivedl zástupce v Pákistánu k vytlačovacímu lisu CXT 1250 t, který byl do jejich země dodán v roce 1978. Tento stroj dosud a stále pracuje k téměř plné spokojenosti zákazníka (jde o státní firmu pod ministerstvem obrany). Samozřejmě je lis ve stavu, který odpovídá jeho věku. Zákazník však neuvažuje o jeho likvidaci a výměně za nový – poměrně rychle jsme se s ředitelem firmy dohodli, že by se mu líbilo, kdybychom na lisu byli spolu s výrobcem schopni provést jednak generální opravu a jednak určitou modernizaci. Pan ředitel má pouze jednu podmínku a tou je čas – je totiž schopen zajistit odstavení lisu maximálně na pět měsíců.

Po několika týdnech jsme se s pracovníky výrobce (TS Plzeň, dříve Škoda TS) u lisu opět objevili a tentokrát již podrobněji začali prohlížet, co by se na něm dalo použít a co bude nutné vyměnit nebo opravit. (Je zajímavé, že např. hlavní válec vypadá i po 40 letech velmi použitelně, taktéž se sloupy se v podstatě nic nestalo. Horší je situace s kontejnerem, který už po své dráze docela dobře „poskakuje“.) Lis s celým zázemím odpovídá samozřejmě době, kdy byl vyroben a dodán. Veškerá elektrická zařízení, která tvoří náplň dvou velkých místností, by bylo zřejmě možné dnes umístit do jedné nebo dvou větších skříní. Když jsme otevřeli některé části stroje, objevily se ještě porcelánové pojistky… Hydraulika a veškeré pohony vydávají zvuky, při kterých není možné se vzájemně slyšet, a úniky oleje jsou takové, že na lisu je neustále k dispozici několik sudů s olejem, který je průběžně do hydraulického systému doplňován.

Při prvním posouzení stavu lisu hovoří pracovníci výrobce o nutnosti všechny tyto části kompletně přebudovat, dodat celé nové bloky. Současně si všichni uvědomují citlivost současných zařízení. Jestliže dojde dnes k nějaké závadě, např. vypadne pojistka, obsluha ji jednoduše nahradí pojistkou novou a stroj za krátký okamžik znovu běží. Zřejmě budeme schopni všechny tyto skříně a obslužná a pomocná zařízení nahradit nejrůznějšími integrovanými obvody, ale všichni si uvědomujeme, že objeví-li se v budoucnu nějaká závada, bude podstatně složitější ji identifikovat a s velkou pravděpodobností její odstranění nebude záležitostí „výměny pojistky“, ale případně třeba celého bloku nebo integrovaného obvodu, což ve finančním vyjádření může pak být záležitost stovek či tisíců dolarů.

Repase vs. výběrové řízení

Doufám a předpokládám, že se s vedením továrny dohodneme na podmínkách rekonstrukce tohoto nádherného stroje, protože by určitě byla škoda ho vyhodit a nahradit něčím novým (i když pro našeho výrobce by to byla podstatně jednodušší a možná i zajímavější práce). Ten druhý způsob, tzn. výměna stroje za nový, je totiž spojen s nevýhodou, které se říká „tendrové řízení“. Žádný státní (ani soukromý) uživatel si v současné době nedovolí koupit větší strojírenské zařízení bez výběrového řízení. A tak se pak musíme zúčastnit spolu s konkurencí složitého a zdlouhavého výběrového řízení, které stojí nemalé peníze a na jehož konci vůbec nemusí být podpis kontraktu a dodávka nového zařízení.

Z tohoto pohledu se jeví jako účelnější a také rychlejší oprava, generální oprava, resp. modernizace již dodaných zařízení, protože v takovém případě dělat výběrové řízení je velmi obtížné (i když i na tuhle eventualitu některé státy nebo instituce mají model – jde o tzv. „single tender“, který pro původního výrobce vypisují např. indické zbrojovky). Problémem ale je ony dříve dodané stroje najít a se zákazníkem se dohodnout na určitém modelu a rozsahu opravy či modernizace. Vím, že například Žďas, Škoda TS a další naše strojírenské podniky dodaly do Pákistánu, Íránu, Indie, Sýrie, Egypta nebo Alžíru desítky a stovky svých velkých strojů, ať už jde o velké volné kovačky, nebo nejrůznější zápustkové lisy, horizontky či karusely. V současné době však už neexistuje žádná databáze ani archivy, kam byly takové stroje dodány. Výrobní podniky sice většinou mají svoje archivy, ve kterých lze dohledat, že v letech 1970–1989 byly do té které země dodány takové a takové počty strojů, ale finální adresu už lze najít jen velmi obtížně, protože „legal supplier“, tj. již zmíněný podnik zahraničního obchodu, zmizel. Dochází tedy k onomu známému „hledání jehly v kupce sena“.

Ing. Petr Křižanovský

Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Máte ve své výrobě stroje integrovány do sítě, monitorujete jejich provoz? Pokud ano, jaká data z jejich provozu získáváte a jaký mají pro vás význam? V opačném případě, je pro vás otázka monitoringu výrobních zařízení (výrobního procesu) v blízkém horizontu důležitá? Co od něj očekáváte?

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem řešíte nedostatek pracovníků ve výrobě, aby tento aspekt nebyl limitujícím faktorem pro přijímání nových zakázek a neovlivnil realizaci stávajících?

Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, Část 3.

Pokračujeme v transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku, a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém čísle jsme se zabývali ustavením zcela nového týmu, nezávislého na stávajícím obchodně-výrobním týmu, s instinktem lovce, který jde cíleně po hledání vyšší přidané hodnoty.

Cíle a píle jsou tím, co mě žene stále kupředu

Martin Šula, majitel společnosti MSR Engines, založené roku 2004, vyrábí motorizovaná surfovací prkna JetSurf. Zajímavé na tomto projektu je, že úplně všechno vzniká v Brně – Střelice, kam se firma nastěhovala před dvěma lety. Tak se podařilo zvýšit plánovanou kapacitu na 1 500 výrobků ročně. Ale hned první rok zde vyrobili 1 200 surfovacích prken. Firma už ale přistavěla další objekty a hodlá se rozšiřovat i nadále.

Desatero pro export: Distribuční kanály na zahraničním trhu

Nejběžnější způsob vstupu na zahraniční trh je pomocí místního zástupce. Tím je nejčastěji distribuční firma nebo agent. Agent je obvykle osoba, která udržuje svoji síť zákazníků, nabízí produkty a získává objednávky. Ty následně zasílá výrobci, který podepisuje smlouvu se zákazníkem a prodává přímo klientovi. Ten platí napřímo producentovi. Agent je následně placen výrobcem na základě provizí z jednotlivých prodejů. Agent se nikdy nestává majitelem prodávaného zboží.

Desatero pro export: Marketingový průzkum podruhé

V minulém díle jsme se začali zabývat marketingovým průzkumem zaměřeným na export. Dnes budeme pokračovat s tématy analyzovanými v různých druzích průzkumů. Konečné cíle pak zůstávají takové, jaké jsme uvedli v předchozím vydání.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit