Témata
Zdroj: MiR

Interoperabilita AMR robotů

Výrobci a poskytovatelé skladových služeb se napříč průmyslovými odvětvími neustále snaží optimalizovat procesy, aby mohli lépe čelit výzvám, kterými jsou nedostatek pracovních sil, rostoucí konkurence, požadavky na agilní výrobu a rychlé dodávky.

Jesper Sonne Thimsen

Obchodní ředitel pro střední a východní Evropu ve společnosti Mobile Industrial Robots (MiR), jež je rychle rostoucím předním výrobcem mobilních kolaborativních robotů.

Reklama

Autonomní mobilní roboty (AMR) se během několika let staly efektivním způsobem automatizace interní přepravy ve společnostech po celém světě. A s tím, jak se AMR stávají stále více a více poptávanou a používanou technologií, výrobci, sklady a distribuční komplexy registrují sofistikovanější požadavky. Pro přepravu zboží a materiálu potřebují specializovanou automatizovanou podporu – od obecných AMR přes paletizační a vysokozdvižné vozíky až po automatizovaně naváděná vozidla (AGV) – tak, aby mohly přijímat, skladovat, přemisťovat a odesílat položky rychleji a přesněji.

S rostoucími trendy automatizace a s implementací více AMR zařízení a dalších automatizovaných přepravních prostředků pak vznikají složitější dopravní situace. Logistické systémy pocházejí od různých prodejců s různými provozními standardy a samostatnými řídicími systémy. Tato komplexnost ale není ideální pro koncového zákazníka, který hledá snadnou obsluhu a jednotný řídicí a podpůrný mechanismus pro řízení a ovládání celé flotily svých AMR a AGV prostředků.

Autonomní mobilní roboty (AMR) pracují ve flotilách a je žádoucí, aby na jednom pracovišti mohly společně fungovat i vozíky od různých výrobců. (Zdroj: MiR)

Proto je interoperabilita, tedy schopnost vzájemné spolupráce, velmi zajímavým tématem k diskuzi. Zde je pět typických otázek, které dostáváme, a naše odpovědi na ně:

1. Co je interoperabilita AMR?

V současné praxi každý prodejce AMR používá svůj vlastní software pro správu flotil robotů, což uživatelům ztěžuje efektivní provoz flotily namíchané z AMR a AGV vozidel. Jednoduše řečeno, interoperabilita je schopnost centrálního řídicího systému komunikovat a koordinovat se s hardwarem vozového parku od různých výrobců, za použití jednoho řídicího zdroje a jednoho rozhraní, což snižuje překážky pro komplexnější osvojení AMR technologií.

2. Jaké jsou hlavní výzvy v rámci interoperability AMR?

Interoperabilita dává z počátečního pohledu zákazníka velký smysl, protože proč být vázán na jediného dodavatele, když lze trh komoditizovat? Ale i když je dnes základ pro standardy interoperability vytvořen (např. MassRobotics a VDA 5050), je před námi ještě dlouhá cesta k plnému využití výhod interoperability.

Reklama
Reklama
Reklama

Interoperabilita však znamená také obchodní výzvy. Vlastnictví systému a zodpovědnost za jeho fungování je šedá zóna. Je za systémové závady odpovědný dodavatel fleet managenent softwaru třetí strany, nebo jsou to výrobci robotů, i když tento fleet management software nenavrhli, ale přesto mu dodávají data? Nebo je na vině rozhraní, které se připojuje k ERP/WMS systému koncového zákazníka? Tyto oblasti jsou stále nejasné...

Z technického hlediska má každý prodejce obvykle dva typy softwaru: vlastní software robota, který řídí plánování jeho úkolů, a plánování založené na správě robotické flotily. Přitom není jasné, jak spravovat různé mapy a konfigurace od různých dodavatelů v systémech třetích stran. Navíc kvalita dat v systémech pro řízení flotily není standardizována, a proto může být obtížné objasnit, která data lze vyměňovat mezi dvěma různými AMR systémy.

Je žádoucí, aby softwarová řešení pro řízení robotů a pro správu flotily od různých výrobců byla schopna efektivně spolupracovat na základě společných standardů. (Zdroj: MiR)

3. Co je VDA 5050 a MassRobotics?

VDA 5050 je standard pro komunikaci mezi různými AGV systémy, potenciálně od různých prodejců, a s jedním řídicím systémem. Standard popisuje rozhraní a protokoly mezi řídicí vrstvou a AGV systémy. AMR se do takového nastavení mohou vejít, jen pokud se vzdají části své autonomie.

Cílem tohoto standardu je umožnit AGV kompatibilním a mobilním robotům spolupracovat pomocí jednoho společného softwaru pro správu flotily. Jde o popis komunikace mezi dvěma entitami – AGV a systémem pro správu flotily – proto je nutné implementovat VDA 5050 na obou koncích komunikačního kanálu, aby celý systém správně fungoval. Záměrem VDA 5050 je řídit proces spíše na základní úrovni, na rozdíl od různých prodejců, kteří se snaží přicházet s vlastními řešeními pro správu flotil schopných fungovat ve výrobních provozech.

Projekt VDA 5050 je evropský standard pro interoperabilitu AGV a AMR. Vznikl na základě spolupráce mezi Německým svazem automobilového průmyslu (VDA) a Svazem pro přepravu a intralogistiku VDMA. Přestože byl iniciován německými asociacemi, bude široce používán v celé Evropě, a možná i v mimoevropských regionech.

MassRobotics je americký koncept pro standardy interoperability. Posláním skupiny je vyvíjet standardy pro nasazení AMR a dalších automatizačních zařízení od různých dodavatelů a umožnit jim spolupracovat ve stejném prostředí. Tento standard umožní robotům různých typů sdílet stavové informace a provozní konvence, aby mohly efektivně spolupracovat.

VDA 5050 i MassRobotics jsou v rané fázi a aktuální verze jsou omezeny na základní funkce, jako je komunikace příkazů do AMR/AGV a odesílání akcí. Ještě zbývá celá řada faktorů, které je nutné vyřešit pro zajištění zcela efektivního provozu flotil robotů.

Autonomní mobilní roboty (AMR) se během několika let staly efektivním způsobem automatizace interní přepravy ve firmách po celém světě. (Zdroj: MiR)

4. Mohou systémy pro správu flotil od dodavatelů třetích stran způsobit, že specifický software a systémy pro správu flotil pocházející od robotických výrobců budou nadbytečné?

Interoperabilita přináší mnoho výhod a v určitém okamžiku mohou systémy správy vozového parku třetích stran převzít plánování provozu a určitou výměnu dat, ale cesta k tomu není úplně hladká a stále se nacházíme v rané fázi. Standardy se stále testují a žádné systémy správy vozového parku třetích stran nejsou schopny poskytnout stejná data jako např. systém MiR Fleet. Jak bylo uvedeno, existuje mnoho obchodních a technických problémů, které je třeba vzít v rámci tématu interoperability v úvahu. Proto je zřejmé, že robotický software a software pro správu flotily od robotického výrobce stále zajišťuje lepší výkonnost AMR, a bude tomu tak ještě dlouhé roky.

V blízké budoucnosti se spíše setkáme s koexistencí mezi systémy, takže výrobci AMR zajistí nativní interoperabilitu pro své systémy, které zároveň budou moci být integrovány do systému pro správu flotil třetích stran. Nebo samy pracovat jako systémy třetích stran, zajišťující celkové řízení provozu různých AMR a dalších automatizovaných vozidel. U pokročilých funkcí, sběru dat, prediktivní údržby, vývoje a dalších je nejmodernější software od výrobce AMR stále hlavním klíčem k úspěšné integraci.

Reklama

5. Jaký je názor MiR na interoperabilitu?

Jako zákaznicky zaměřená organizace MiR plně uznává potřebu interoperability mezi různými AMR a AGV pro efektivní řízení provozu napříč značkami. Proto máme tým pro interoperabilitu, jsme zapojeni do projektu VDA 5050 a jsme součástí pracovní skupiny MassRobotics AMR Interoperability Working Group.

Kromě toho má MiR otevřené rozhraní, které se ve své podstatě může integrovat se systémy pro správu flotil třetích stran. MiR je součástí projektu 5G-Robot – 5G Enabled Autonomous Mobile Robotic Systems, v němž naše společnost hraje aktivní roli. Je to spolupráce většího počtu subjektů, kam patří University of Aalborg, MiR, Universal Robots, Intelligent Systems, Technicon, Telenor, Nokia a průmysloví zákazníci jako Novo Nordisk, Grundfos, Danfoss a LEGO. Projekt je podporován Dánským inovačním fondem a jeho cílem je snížit bariéry pro automatizaci procesů s pomocí robotů. MiR je součástí tohoto projektu, jehož cílem je přispět ke snížení složitosti nasazení robotiky, včetně možnosti spolupracovat se systémy pro správu flotil třetích stran.

Jsme si jisti, že interoperabilita se stane důležitější součástí intralogistiky, protože zákazníci chtějí mít možnost vytvořit optimální automatizační řešení a spravovat je z centrálního panelu, což povede k novým standardům pro automatizaci.

Související články
Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Související články
Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Investice firem do Průmyslu 4.0

Svaz průmyslu a dopravy ČR realizoval během letního období průzkum, jehož cílem bylo zjistit, jak tuzemské firmy zavádějí prvky Průmyslu 4.0 a jak jsou na digitální transformaci připraveny. Z výsledků vyplynulo, že polovina firem chce v příštích pěti letech do této oblasti investovat větší objem financí. Nejvíce podniků má zatím na zavádění prvků Průmyslu 4.0 vyčleněno do 5 % investičního rozpočtu. Jak se dalo dedukovat, aktivnější a připravenější na zavádění prvků Průmyslu 4.0 jsou velké firmy.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Open House Pfronten

Koncem ledna 2018 se konalo pravidelné setkání uživatelů technologií DMG Mori ve výrobním středisku ve Pfrontenu. Akci již tradičně podpořila pobočka DMG Mori Czech, která svým parnerům zorganizovala možnost prohlídky sídla mateřské firmy v tomto bavorském městečku na úpatí Alp.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit