Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Jaká ekonomika? Stará, nová, nebo nová nová?
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Jaká ekonomika? Stará, nová, nebo nová nová?

Poslední dobou se hodně hovoří o tom, že ve světě probíhá zápas mezi firmami "staré ekonomiky" a "nové ekonomiky", který nachází svůj odraz v proměnlivém zrcadle akciových trhů.

Leckdo tvrdí, že ti "noví" zhruba do loňského roku vedli různorodé žebříčky úspěšnosti a že nyní "staří" opět přebírají žezlo do svých rukou. Jak tomu rozumět? Je vůbec možné takto stavět problematiku soudobého ekonomického vývoje? Nejedná se v podstatě pouze o chaos v pojmech, když se do vzájemné interakce firem, které se zabývají například výrobou elektřiny nebo nábytku (tzv. stará ekonomika), a firem, které mnohostranně využívají nejmodernější komunikační a informační technologie (tzv. nová ekonomika), zanášejí teze o tom, že někdo patří minulosti a jiný zase budoucnosti? Když se totiž provede důkladný rozbor, lze zjistit, že i tato nová ekonomika je ve svém samotném základu vlastně rovněž tradiční ekonomikou - například využívá internet jako obchodní instrument, ovšem s tím, že na rozdíl od klasické společnosti je cílem jejích firem většinou krátkodobý zisk a bleskové ovládnutí trhu, a to i za cenu obrovských nákladů na marketing a reklamu.

Lesk a bída nové ekonomiky

To hlavní, co lze označit za charakteristický rys nové ekonomiky, je bezesporu skutečnost, že byla až donedávna silně nadhodnocována, a to z onoho jistě podnětného důvodu, že její reálné kurzy byly kalkulovány pouze podle toho, co makléři očekávali, a nikoliv podle skutečné hodnoty. A tak se stávalo, že firmám ve sféře nové ekonomiky sice v řadě případů skutečně narůstal počet klientů, ale zároveň nedokázaly dostát zvýšeným očekáváním a smluveným závazkům, které z nárůstu zákazníků a tržního podílu vyplývaly. Takováto firma (byť by byla ve svých inovacích nejprogresivnější) prostě už neměla "dost dechu" a její zdroje pro širokou komerční aktivitu - produkce, distribuce, servis a další logistické služby - doslova vyschly.
Jistě není bez zajímavosti, že známý americký miliardář Warren Buffett napsal akcionářům své společnosti Berkshire Hathaway, že investoři do informačních technologií "... jsou partou, která se poněkud zapomněla na večírku". Ano, měl pravdu, protože z iluzorního nadšení, které vyvolával burzovní byznys v posledních letech kolem odvětví zmiňovaných špičkových světových firem informační technologie, se stala nafouklá bublina, jejíž prasknutí zůstávalo jen otázkou času. A jak je dnes známo, ceny akcií zmiňovaných firem, do nichž investoři nemilosrdně ze všech sil a ze všech stran pumpovali finanční prostředky, už vskutku spadly na pouhé zlomky svých dříve uměle navršených hodnot. Především se to týkalo známého amerického akciového trhu Nasdaq, který sdružuje akcie převážně podniků informační technologie a který během loňského dubna zaznamenal povážlivý pokles o 75 procent. Vezměme si například americkou firmu Yahoo!, která byla až dosud považována za jakousi vlajkovou loď internetového podnikání, neboť měla asi 55 milionů návštěvníků, což ji řadilo na velmi pěkné třetí místo, hned za společnostmi AOL Time Warner a Microsoft (se kterými tvořila celých 80 % zisků z internetových služeb). Nyní je firma v těžké krizi. Stačí jen dodat, že jestliže hodnota její jedné akcie byla vloni ještě neuvěřitelných 205 dolarů, pak letos na jaře to bylo zhruba kolem 17 dolarů. Jak vtipně Warren Buffett poznamenal, "... modely byznysu pro tyto společnosti byly sotva více než cosi jako staromódní řetězové dopisy, které každý opisoval a posílal dále."

Síla staré ekonomiky

Přibližně na počátku letošního roku se opět prokázala síla staré ekonomiky - myšleno ve fyzických potenciálech bank, pojišťoven, farmaceutických firem a společností s diverzifikovanými aktivitami typu General Electric. Svědčí o tom i přehledy nejprestižnějších světových společností podle tržní kapitalizace. Například z analýzy specialistů uveřejněné v britském listu Financial Times z 11. května 2001, která obsahuje žebříček největších 500 společností světa k 30. dubnu 2001, vyplývá, že v první desítce je šest společností náležejících ke staré ekonomice v čele se vzpomínanou General Electric, třetí je Exxon Mobil (petrochemie), čtvrtý Pfizer (léčiva), pátá Citigroup (bankovnictví), šestý Wal Mart Store (obchodní domy) a osmý britsko-nizozemský Dutch Shell (petrochemie). Opětovně se tak prokázalo, že nejodolnější a nejpružnější jsou přece jen akcie takových oborů, jako bankovnictví, pojišťovnictví, farmacie a diverzifikovaná průmyslová produkce, které mají dlouhou tradici a patří k nejlépe likvidním. Samozřejmě že k nejdůležitějším momentům zde patří fakt, že firmy, které představují tato tradiční odvětví, jsou schopny produkovat reálné peníze. Všimněme si, že jednička mezi těmito tradičními, zmíněná společnost General Electric (založená už v roce 1892), se jako konglomerát celé řady diverzifikovaných aktivit dostala opět před Gatesovu firmu Microsoft nejen výší dosaženého obratu (128 miliard dolarů, resp. 20 miliard dolarů), ale zejména svojí tržní hodnotou (482 miliardy dolarů, resp. 362 miliardy dolarů).

Téma dne - fúze!

Je tedy možno jen tak s lehkým srdcem vše odbýt větou, že je rozhodnuto a stará ekonomika je opět na trůnu? Určitě nikoliv. Fakta dokazují, že ačkoliv uměle nafouklá bublina hodnoty akcií firem nové ekonomiky skutečně splaskla, zdaleka nelze hovořit o jejich odchodu ze scény, nebo že by snad jejich odborné zaměření mělo být vůbec odepsanou záležitostí. Ano, je sice pravda, že firmy nové ekonomiky v žebříčku hodnoty akcií celkově poklesly - Microsoft z 1. na 2. místo, Cisco Systems (známý producent technologie internetu) z 2. na 21. místo, Intel ze 6. na 9. místo, NTT DoCoMo z 3. na 16. místo, IBM z 13. na 18. místo, British Telecommunications z 22. na 81. místo a tolik propagačně vyzdvihovaná Yahoo! ze 40. až na 324. místo, přičemž vůbec největší propad postihl japonskou firmu Softbank, působící jako "inkubátor" ve službách informační technologie, která se doslova zřítila ze 44. na 447. místo. Ale na druhé straně je také nutno vidět, že k pozitivnímu hodnocení nejedné firmy staré ekonomiky do jisté míry pomohly fúze nebo akvizice. Například farmaceutické firmě Pfizer k jejímu obrovskému vzestupu ve zmíněném žebříčku z 37. na 4. místo jistě prospěla informace o splynutí s jiným americkým výrobcem léčiv Warner-Lambert - stejně jako skutečnost, že se Exxon Mobil dostal z 8. na 3. místo, určitě podpořilo zvýšení ceny za barel ropy o 10 centů. Není bez zajímavosti, že se v celkovém kolotoči onoho procesu vzájemného prolínání problematiky tradičních a moderních společností stále častěji vyskytují případy posilování akciových firem staré ekonomiky zvýšeným nákupem slabších firem, a to mnohdy pod cenou s tím, že výslednou firmou je pak firma soukromá. Mimochodem právě fúze a akvizice představují velkou šanci zejména pro firmy staré ekonomiky, jak o tom svědčí i takový jistě zajímavý údaj, že celková hodnota převodu z akciových společností staré ekonomiky v soukromé subjekty činila v roce 2000 přes 10 miliard dolarů oproti 3 miliardám dolarů v roce 1999.

Čas běží dál

Jaké poučení si lze vzít z uplynulého období, které bylo naplněno obrovským propadem jedněch a návratem na výsluní druhých? Je možné předvídat, co se asi bude vyvíjet dál? Altrnativ je určitě hodně včetně takové, že se vlastně nedá nic stoprocentně předvídat. Ale každopádně by bylo chybou domnívat se, že nová ekonomika leží v troskách, nad nimiž vlaje vítězný prapor starých firem. Nejsou snad svojí povahou mnohé staré firmy vlastně novými, alespoň v tom smyslu, že náleží k průkopníkům? Cožpak samotná General Electric nebo Wal Mart - údajně klasičtí reprezentanti starého pojetí - nejsou zejména stylem svého managementu a organizací práce právě názorným příkladem nového pojetí vedení podniku speciálně a velké ekonomiky obecně? Nepatří právě oni do čela nové ekonomiky, i když zrovna neprodukují mobilní telefony nebo software?
Současně vidíme, že mnohé společnosti informačních technologií se z otřesu na akciovém trhu vzpamatovaly. Stále ještě mají zastoupení čtyř firem v první desítce (americké společnosti Microsoft, AOL Time Warner, a Intel a japonská NTT DoCoMo). Stále dobré jsou pozice zejména producentů hardwaru. Více než padesát společností z tohoto odvětví se pohybuje mezi prvními pěti sty světovými společnostmi. V úvahu je třeba brát především takový objektivní fakt, že nikdo a nic - žádný propad akcií ani zdánlivá převaha jednoho odvětví ekonomiky nad druhým - nemůže zastavit pohyb kupředu. To platí zejména o výzkumu a vývoji nových technologií, které se dříve či později opětovně prosadí v samotné masové produkci a masové spotřebě.

Opětný vzestup nové ekonomiky

Někteří analytikové zastávají názor, že není daleko doba, kdy se nová ekonomika opět velmi důrazně přihlásí o slovo. Z jejich publikovaných úvah lze vyčíst, že investoři v jistém okamžiku budou opět věnovat většinu pozornosti společnostem, od jejichž akcií se bude čekávat rychlý růst. Otázkou ovšem zůstává, zda to musí být jen vysloveně firmy vyspělé informační technologie. Názory na to se různí. Za všechny se můžeme seznámit s tím, co o celé této záležitosti soudí muž, který je dosud příznivcem staré ekonomiky, ale přesto si ponechává střízlivou rezervu. Jde o Thomase S. Bagleye, generálního ředitele společnosti Pfingsten Partners v Deerfieldu z amerického státu Illinois, jenž říká: "Firmy informační technologie už ztratily lesk a lidé se vracejí k firmám, které tvoří fundament ekonomiky. Ale dejte na mne, do dvou let se celý cyklus může zvrátit a náš rozhovor pak bude probíhat úplně jinak."
Ale nemusíme chodit tak daleko. Již nyní se znovu začala projevovat Bagleyova prognóza, a to konkrétně v případě společnosti Microsoft. O co jde? Fakta totiž ukazují, že tato společnost se s příchodem roku 2001 jakoby znovu vzchopila ke staré slávě, když se jí podařilo vytáhnout svůj podíl na trhu operačních systémů pro osobní počítače o dalších 5 bodů na velmi vysokou hodnotu 92 procent, takže jinak řečeno, Gatesovy Windows používá již 92 osobních počítačů ze 100. Firma Microsoft má očividné úspěchy i v oblasti internetových prohlížečů, když společně s Internet Explorerem ovládla 87 % trhu. Akcionáři si vůbec nemohou stěžovat, protože od začátku letošního roku jejich majetek zhodnotila o dvě třetiny a vrátila své cenné papíry zpět nad hladinu 70 dolarů za kus. A do toho ještě uvádí dva nové bezkonkurenční projekty - Windows XP a Office XP, které mají firmu přivést na další trhy gigantických rozměrů, kde i ti nejlepší soupeři nebudou mít šanci.
K dispozici jsou ještě i další údaje o renesanci síly firmy Microsoft. Jak uvádí časopis amerických podnikatelů Fortune (11. června 2001), situace Microsoftu je v současné době natolik dobrá, že zisky zde realizované jsou třikrát i vícekrát vyšší než u špičkových společností staré ekonomiky. Konkrétně řečeno: Microsoft se může za první čtvrtletí roku 2001 vykázat hotovostí, respektive volnými finančními prostředky použitelnými pro krátkodobé investice ve výši 30 miliard dolarů, zatímco společnost Exxon Mobil má ke stejnému účelu k dispozici 10,9 mld. dolarů, General Electric 8,2 mld. dolarů a General Motors 7,9 mld. dolarů.

Nová nová ekonomika

A pak je zde ještě jedna zajímavá novinka: Někteří průkopníci informační technologie, poučeni z minulého debaklu, razí názor, že se musí zrodit takové systémové uspořádání, pro nějž se bude hodit pojem "nová nová ekonomika". Nejde o překlep, slovíčko "nová" je zde vskutku dvakrát. Protagonista této koncepce Hasso Plattner, předseda německé společnosti SAP (software pro řízení podniků), k tomu říká: "Zatímco v nové ekonomice šlo pouze o co nejvyšší kapitalizaci firmy, zejména prostřednictvím finančních injekcí od investorů s cílem uvést firmu co nejrychleji na burzu, nová nová ekonomika je internetová ekonomika, jež plně přejímá principy standardních ekonomických postupů - tedy ziskovost, snahu o co nejlepší podnikatelský plán, návratnost investic, konkurenceschopnost produktů, efektivitu nákladů a zejména maximální spokojenost zákazníka."
Je to jistě řečeno tak, že většina veřejnosti - odborné i konzumní - s tím může klidně souhlasit. Avšak i v tomto případě se vyskytuje obvyklé "ale". Uveďme si opět Gatesovu společnost Microsoft, která dnem 25. října spouští shora uvedený software nové generace Windows XP. A právě v této souvislosti se znovu objevují spekulace, podle nichž opět hrozí nebezpečí přeceňování i nové nové ekonomiky, neboť její kurzy mohou být opět vypočítávány spíše z očekávání a přání, než z reality. Například v odborném magazínu BusinessWeek (18. červen) v článku o souboji mezi softwarovou firmou Microsoft (software) a American On Line (poskytovatel služeb internetu) stojí teze: "Každá společnost teď spěchá, aby se stala dominantním hráčem příští generace sítí, kdy se očekává, že spotřebitelé budou vynakládat miliardy na takové služby, jako je přístup k nové hudbě a k on-line hrám."
Závěrem snad lze zdůraznit, že ani novou ekonomiku, ani novou novou ekonomiku není třeba za každou cenu jen kritizovat. Určitě má perspektivu, ať již se jmenuje tak či onak, ale mělo by se reálně posuzovat tempo jejího vzestupu a obezřetně sledovat její kurzy na akciovém trhu.

Další články

Financování stroj. výroby/Podniková ekonomika

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: