Témata
Zdroj: TOS Kuřim-OS

Česká republika měla ve své historii několik klenotů, které ji v třpytivém lesku prezentovaly ve světě. Velká řada z nich bohužel postupně zanikla, ale naštěstí jich několik přerod do tržního hospodářství ustálo a je dobře, že některé z nich jsou v českých rukách. Mezi toto málo patří TOS Kuřim – OS, společnost přes 80 let vyrábějící obráběcí stroje. Firma byla vždy průkopníkem v zavádění nových technologií do praxe, vychovávala generace techniků, mnoho zdejších konstrukčních řešení se následně stalo etalonem pro ostatní výrobce. Značka TOS Kuřim dříve ve světě něco znamenala. Jak je tomu nyní?

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Firma si za relativně krátkou dobu prošla několika vlastnickými změnami. Technická veřejnost si pravděpodobně stále pamatuje aktivity tehdejšího vlastníka TOS Kuřim, obchodní skupinu Alta, která ukončila blanenské působení akvírovaného výrobce velkých karuselů ČKD Blansko-OS, a kompletně ji přesunula do kuřimských prostor. Tímto faktickým sloučením obou společností vznikl výrobní podnik s širokým portfoliem nabízených strojů a silným technologickým zázemím, a bezesporu i s vyšší efektivitou synergie výzkumných a výrobních činností. Jaký toto sloučení a změna lokace mělo vliv na personální otázku blanenských zaměstnanců, ukázaly následující měsíce. Tehdy do skupiny Alta nově patřila i plzeňská Škoda Machine Tool. Tehdejší rozhodnutí Alty, přes všechna nastoupivší negativa, se nyní potvrzuje jako strategické, neboť většina vyráběných strojů větších velikostí je s karuselovacími stoly a stále v sobě nese blanenské know-how. O tento koncept strojů je velký zájem a současný majitel TOS Kuřim – OS, skupina firem kolem společnosti Toshulin, která se v roce 2018 stala jejich vlastníkem, musí být s akvizicí spokojen, neboť si zásadně rozšířil své dosavadní hulínské portfolio. Skupinu Toshulin, do které patří mimo jiné i obchodní společnost Strojimport, řídí v roli předsedkyně představenstva paní Dagmar Herring.

Za současným kuřimským úspěchem bezesporu stojí tým pod vedením generálního ředitele Libora Kuchaře. Ten se společně se svými kolegy podělil o zajímavou referenci společnosti Armatury Group z Dolního Benešova, která se pro odvětví energetického, plynárenského a hutního průmyslu specializuje především na výrobu kulových kohoutů, uzavíracích, škrticích a zpětných klapek, šoupátek, ventilů a dalších komponent. Výchozím materiálem těchto produktů jsou výkovky, svařence a odlitky.

Technický unikát

Armatury Group jsou pro TOS Kuřim novým zákazníkem, doposud do Dolního Benešova žádné stroje firma nedodávala. Rok 2021 vše změnil, když se postupně formoval požadavek na dodání speciálního portálového obráběcího centra s typovým označením FRUF 500/8. V rekordně krátkém čase byl realizován dosud největší multifunkční portálový stroj v ČR s přestavitelným příčníkem, určený pro plnohodnotné 5D obrábění. Stroj je vybaven automatickou výměnou frézovacích hlav a karuselovacích držáků, což jej umožňuje přizpůsobit co nejvíce zadaným technologickým požadavkům. Výměna vřetenových hlav dovoluje zvolit optimální typ vřetenové hlavy pro danou operaci s možností využití výkonnějších řezných podmínek a zároveň umožňuje rozšířit pracovní prostor stroje. Průchodnost mezi stojany je 6 500 mm, svislý průchod mezi upínací plochou a čelem vřetena je 3 000 mm. Pracovní prostor stroje je řešen podle požadavku zákazníka upínací deskou o rozměrech 5 000 x 2 000 mm a otočným stolem. Průměr desky hydrostatického karuselovacího stolu je 4 500 mm s maximálními otáčkami 100 min–1. Zdvih osy W přestavitelného příčníku je 2 500 mm. Tato osa W je koncipována jako CNC určená ke kontinuálnímu obrábění. Zdvih osy Z vřeteníku je 2 000 mm. Vřeteník je vybaven kontinuální osou C s možností indexace osy po 1°.

Vzhledem k technologii požadované zákazníkem, která mimo jiné spočívá v obrobení tzv. 3D excentrické plochy, jsou pohony stroje dimenzovány na zrychlení všech os 1,5 m.s–2, s maximální rychlostí rychloposuvů 30 m.min–1.

Portálové centrum FRUF 500/8 se svou velikostí řadí na vrchol této výkonové řady. Doposud v Kuřimi realizovali stroje velikosti FRUF 400 s průchodností mezi stojany 5 100 mm. Ve zdejším portfoliu jsou samozřejmě i daleko větší obráběcí stroje portálového typu, ale tyto již spadají do těžších výkonových řad, a právě zkušenosti s konstrukcí a výrobou takových strojů zdejší inženýři zúročili při realizaci tohoto portálového centra FRU. (Zdroj: TOS Kuřim – OS)

Komplikace při návrhu

Dle slov Petra Talandy, technického ředitele TOS Kuřim – OS, hlavním problémem z pohledu konstrukce stroje byl tvar a provedení jeho litinového rámu, u kterého bylo stěžejní, při daných rozměrech, eliminovat deformace vznikající jak vlastní vahou částí rámu stroje, tak působením řezných sil, a to v různých pozicích jednotlivých os. Zvláštní pozornost jeho konstruktéři věnovali návrhu příčníku, u něhož se opírali i o výpočty výzkumného centra RCMT při ČVUT v Praze. Z pohledu technologie bylo vše podřízeno speciálnímu požadavku zákazníka na obrábění „3D excentricity“ a z toho plynoucích nároků na rychlosti pohybů a dynamiky jednotlivých os stroje, u kterých bylo nutné řešit dimenzování a nastavení jejich pohonů.

5D obrábění

Technologické možnosti portálového centra FRUF 500/8 jsou obrovské. K dispozici je sedm hlavních řízených os, z toho jsou tři rotační. Spolu s výměnnými hlavami uživatel dostává stroj, který dokáže obsáhnout celou technologii frézování. Otočný stůl navíc rozšiřuje možnosti stroje o technologie soustružení. Současné řídicí systémy dokážou obě tyto technologie plně využít.

Zákazníci jsou však stále náročnější a jejich požadavky kuřimské inženýry nutí k dalšímu vývoji. Příkladem může být soustružení skloněného kužele, který musí splňovat nejvyšší nároky na přesnost a kvalitu povrchu. Při výrobě takového tvaru se rotační osa neustále otáčí definovanou rychlostí a řídicí systém musí kromě programované osy kompenzovat i druhou lineární osu v závislosti na poloze.

Reklama
Reklama
Reklama

Sinumerik 840D má pro toto chování k dispozici tabulky křivek, kde se definuje závislost kompenzace na poloze řídicí osy. Vstupní souřadnice je nutné vypočítat nejen dle tvaru, ale musí se ještě vzít v úvahu zaoblení špičky nástroje, protože sklon obráběné plochy je v každém místě jiný. Vypočítané body se převedou na polynomy, a ty se pak zadají do kompenzační tabulky. Na základě zadání vstupních parametrů provede všechny tyto kroky automaticky vytvořený cyklus.

Kromě kužele lze tento postup využít i při soustružení válce upnutého mimo střed stolu. Dokonce lze obrábět libovolný tvar zadaný např. DXF souborem. Uplatnění si našel i při soustružení úkosu (řídicí a řízená osa jsou zaměněny). Maximální možné otáčky a přesnost jsou přímo závislé na dynamice kompenzované osy.

Kinematika soustružení skloněného kužele na portálovém centru FRUF 500/8. (Zdroj: TOS Kuřim – OS)
Kromě kužele lze daný postup využít i při soustružení válce upnutého mimo střed stolu. (Zdroj: TOS Kuřim – OS)

Dosahovaná přesnost obrábění

Stroj samotný, i přes své velké rozměry a délky pojezdů v osách stroje, dosahuje vynikajících přesností. Přímočarosti a kolmosti pohybů lineárních os se pohybují pod setinou milimetru, stejně tak přesnost a opakovatelnost nastavení polohy dle ISO 230-2:2006. Toto vše se odrazí na výsledné přesnosti obráběných dílců, které vzhledem ke složitosti obráběných ploch nejdou jednoduše vyhodnotit na souřadnicových měřicích strojích, ale výsledná přesnost a kvalita obrobených komponent je ověřována sestavením protidílců a provedením tlakové zkoušky těsnosti obrobených ploch.

Reklama

Požadavky zákazníků na typy strojů

TOS Kuřim má ve svém výrobkovém portfoliu několik typových řad strojů. Přesto podle obchodní ředitelky Pavlíny Křepelkové jsou momentálně nejžádanějším typem stroje právě velká portálová obráběcí centra řady FRU. Jejich základním znakem je pojezdový portál, který umožňuje plné využití pracovního prostoru stolu, který je často doplněn o karuselovací stůl. Podle paní Křepelkové právě rozšíření klasického portálu o karuselovací stůl je požadavek, se kterým se ve stále vyšší míře ze strany zákazníků setkávají. Konstrukční řešení strojů FRU zaručuje vysokou produktivitu stroje, která je dána schopností velkých odběrů materiálu, stabilitou stroje a v neposlední řadě automatickou výměnou vřetenových hlav. Systém výměnných vřetenových hlav vlastní konstrukce a výroby je také jednou z hlavních technologických předností zdejších strojů. Stroje řady FRU jsou využívány například k obrábění tramvajových výhybek, parních turbín, lodních motorů, lopatek Kaplanovy turbíny nebo součástí letadel.

Opět žádaná Evropa

Liboru Kuchařovi (generální ředitel TOS Kuřim – OS) se ze strany akcionářů Toshulin dostalo podpory, aby se zhostil složitého úkolu ozdravení společnosti TOS Kuřim – OS. Společně se svým týmem se vydal na nelehkou cestu technických inovací i změny obchodního přístupu. Plné montážní prostory v době mé návštěvy jsou důkazem úspěchu.

MM: Jaké jste provedl kroky v restrukturalizaci TOS Kuřim – OS?

L. Kuchař: Základním motivem restrukturalizace bylo zachování silného know-how firmy a zvýšení její schopnosti pružně reagovat na požadavky trhu. Hlavní kroky restrukturalizace spočívaly ve zjednodušení organizační struktury, koncentraci výrobních aktivit na menší plochy, celkovém snížení fixních nákladů redukcí počtu zaměstnanců a dokončení implementace nového ERP systému, a v neposlední řadě pak v personálních změnách na vybraných manažerských pozicích.

MM: Jak se podle vás mění trh obráběcích strojů?

L. Kuchař: V současné době jsme svědky jakéhosi „vystřízlivění“ z předchozí dlouhé éry ve znamení hesla – vše se vyrábí v Asii. Evropa si uvědomila, že pro udržení své pozice si musí zachovat schopnost výroby i v těžkém průmyslu, včetně strojírenství. Pro mnoho zákazníků v západním světě je evropský dodavatel opět garancí stability, spolehlivosti a dlouhodobě udržitelného podnikání. Z technického pohledu spatřujeme trend k vyšší produktivitě práce, přesnosti a multifunkčnosti strojů.

MM: Jak se vám daří financovat zakázky?

L. Kuchař: Financování strojů a zakázek je jednoznačně pro mnoho firem jednou z priorit. Po předchozím období poznamenaném covidem a výpadkem východních trhů se výrobci potýkají s otázkou profinancování zakázek a poskytování bankovních záruk. Orientace TOS Kuřim – OS je jednoznačná. Evropský trh je klíčový a většina našich zákazníků požaduje krytí zálohových plateb bankovními zárukami. Kombinace dlouhé doby výroby (až 18 měsíců), vysokých výrobních nákladů a opatrnosti většiny bank nám často dělá vrásky na čele a znepříjemňuje nám spoustu jednání. Myslím, že toto je určitě téma pro naši vládu, jak reálně podpořit výrobce a jejich exportní činnost.

(Foto: archiv. L. Kuchaře)


Reference Armatury Group

V souladu s investičním plánem jsme v loňském roce zahájili jednu z největších investic v naší společnosti. Jednalo se o realizaci multifunkčního portálového obráběcího centra FRUF 500/8 s přestavitelným příčníkem.

Touto realizací jsme výrazně rozšířili naše výrobní možnosti. Jsme schopni realizovat projekty s armaturami do DN 3500. Navíc díky vysoké multifunkčnosti stroje, plynulému obrábění v pěti osách, můžeme při jednom upnutí vyrobit dílce s vysokou geometrickou přesností, což je velice zásadní pro funkčnost našich armatur. Velký přínos má i multifunkčnost stroje, která umožňuje kumulovat výrobu z několika konvenčních strojů do jedné operace na tomto centru.

Věříme, že tato investice nám splní naše vložená očekávání a bude podstatným milníkem pro získávání zakázek v sortimentu armatur nad DN 2000, kde se naše firma bude moci prezentovat schopností vyrábět armatury velkých dimenzí ve vysoké kvalitě.

Společnost Armatury Group vyrábí díly určené pro energetický, plynárenský a hutní průmysl. (Zdroj: Armatury Group)
Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Související články
USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Energetická náročnost obráběcích strojů, část 2: Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit