Témata
Zdroj: Wikov

Made in Česko: Výzkum a vývoj napříč prostorem i časem

Pro celou řadu českých firem se v posledních letech staly významným zdrojem financí dotace. A není žádným tajemstvím, že existují i subjekty, které se získávání finanční podpory od státu věnují doslova programově. Mění se tak kauzalita a důsledek předchází příčinu – „potřebujeme peníze, tak vymyslíme výzkumný projekt podle programu, který je zrovna aktuální.“ Naštěstí existují také i zdravé firmy a v jejich vedení gentlemani průmyslu, kteří dodržují pravidla hry a dotace opravdu férově využívají ke zvyšování konkurenceschopnosti firem i produktů.

Leoš Kopecký

Leoš Kopecký, *1958, vystudoval VUT v Brně, elektrotechnologie, Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze, text a scénář. Od 1990 působí jako novinář a mediální expert, 2009-2012 Akademie věd ČR (SSČ) - popularizace vědy, marketing, od 2013 externí redaktor pro TA ČR, nezávislý novinář, publikování pro propagaci vědy, výzkumu a inovací. V 2015 založen nezávislý projekt Sci-line - online platformupro komunikaci R&D, nových materiálů a technologií. Projekt je zastřešen aktivitami společnosti ArtCom 3000, jejíž je spoluzakladatelem.

Reklama

Už v roce 1998 vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR dotační program pod názvem Zvýšení exportní výkonnosti českého průmyslu. Cíl byl jasně deklarován už v názvu programu a zcela jistě by bylo možno podle hospodářských výsledků a výkonu exportu snadno zjistit, jak efektivně se podařilo státními penězi export podpořit. Zajímavá by byla i dynamika tohoto vývoje v čase, jenže zjistit exaktně efekty jednotlivých dotačních programů je komplikované, protože se navzájem prolínají a jejich počet i objemy dotací se v jednotlivých letech významně liší.

Jedním z prvních příjemců dotace z tohoto programu byla v roce 2000 i firma Wikov Gear, která byla součástí projektu Výzkum a vývoj rychloběžných převodovek pro turbíny a kompresory malých výkonů, vedeného experty z První brněnské strojírny Velká Bíteš. Tehdy dotace od státu činila 3,3 mil. Kč a celkové náklady projektu, které firmy zaplatily z vlastních zdrojů, byly o 10,5 mil. vyšší.

Segmentové ložisko namontované v převodovce a osazené snímači teploty. (Zdroj: Wikov)

Nová převodovka a dál…

V roce 2013 získala firma Wikov Gear Cenu Technologické agentury ČR za úspěšné vedení projektu pod názvem Výzkum a vývoj turbopřevodovky s novým typem segmentových ložisek. Vývoj probíhal v letech 2011–2013 a stát jej podpořil částkou necelých 10 mil. Kč. Při vývoji se Wikov spojil se společností GTW Bearings, Výzkumným a zkušebním ústavem v Plzni a s výzkumným centrem Nové technologie při Západočeské univerzitě v Plzni. Tehdy nová převodovka byla vybavena nejen segmentovými naklápěcími ložisky, ale také diagnostikou pro sledování teplot a vibrací. Tento typ převodovky se používá například na stlačování plynu nebo na čerpání obrovského množství vody potřebného třeba pro hašení ropných věží nebo pro provoz přečerpávacích nádrží. Převodovky při přenášení velkých výkonů jsou mimořádně důležité, protože při výrobě elektrické energie má plynová nebo parní turbína obvykle 5 000 a více otáček za minutu, zatímco generátor je potřeba točit pouze na otáčky dané frekvencí sítě, tj. v evropských podmínkách 1 500 nebo 3 000, a to je jen jedna z konkrétních aplikací těchto převodovek.

Úspěšnost projektu pro TA ČR zhodnotil Radovan Rašpl, řešitel projektu a technický ředitel Wikov Gear: „Za prvé projekt umožnil provést výzkum, který by pravděpodobně nebyl proveden v takovém rozsahu a v součinnosti čtyř stran. Výsledky tohoto výzkumu jsou uplatňovány v praxi, podařilo se nám dostat se do segmentu vysoce výkonových aplikací, kde jsme předtím vůbec nebyli. Jako příklad mohu uvést např. převodovku do turbosoustrojí s výkonem 54 MW. Za druhé se podařilo úspěšnou prezentací projektu vzbudit zájem u několika nových odběratelů, kteří s námi nyní jednají o detailech dlouhodobé spolupráce.

Reklama
Reklama

Ohledně odběratelů byl technický ředitel z pochopitelných obchodních důvodů poněkud skoupější a potvrdil, že převodovky tohoto typu používají např. General Electric, MAN Turbo and Drive, Doosan a celá řada dalších firem. Významnou část produkce tvoří třeba převodovky do cementáren v podstatě na celém světě – ať je to Itálie, Korea, Indie, nebo Uzbekistán. Výjimkou nejsou převodovky o hmotnosti nad 100 t. Asi 80 % portfolia společnosti Wikov Gear tvoří zařízení o hmotnosti 20–25 t a naprostá většina míří do zahraničí. Jenže ono nejde jen o turbopřevodovky, protože Wikov je dnes česká značka špičkového strojírenství globálního významu a výzkum a vývoj hrají pro pozici firem skupiny zcela zásadní úlohu. Objem prostředků investovaných do R&D se pohybuje kolem 2 % obratů firem a jen při pohledu do veřejné centrální evidence výzkumných projektů ČR se zobrazí 20 záznamů souvisejících se značkou Wikov, což znamená, že subjekt se od roku 2000 nějakou měrou podílí na 20 projektech aplikovaného výzkumu dotovaných státem. Tato databáze ale neobsahuje výzkumné a vývojové aktivity, které firmy realizují ze svých vlastních zdrojů, dá se tedy předpokládat, že těch výzkumných aktivit je ještě více. Jedním z nejpokročilejších dotovaných výzkumů, který aktuálně realizuje firma Wikov MGI, je nepochybně využití umělé inteligence při online monitoringu pro diagnostiku převodovek.

Osobnosti několika generací

Počátek úspěchu značky je v tomto případě snadné odhalit, protože za ním stojí osobnost zakladatele firem, kterým je Martin Wichterle. Ten je mimochodem jedním z iniciátorů aktivity pod názvem 2. ekonomická transformace a na oficiálním setkání zainteresovaných 6. září loňského roku zahájil své vystoupení slovy: „Chceme, aby se česká ekonomika opírala o firmy, které bez ohledu na původ vlastníka v ČR nejen vyrábějí, ale i vyvíjejí a prodávají. Chceme, aby tyto firmy do celého světa vysílaly finální výrobky a služby pod vlastní značkou s vysokou přidanou hodnotou. Chceme, aby naše ekonomika byla postavena na technologicky vyspělých firmách, které z Česka řídí své kapitálové toky a doma je také reinvestují.

Převodovka na zkušebním standu osazená množstvím snímačů a řídicích prvků. (Zdroj: Wikov)

Psát o osobnostech několika generací se jménem Wichterle a vývoji a výzkumu v ČR by se mohlo zdát nošením dříví do lesa, ale přesto bych některé souvislosti rád uvedl. Upřímně doufám, že neexistuje Čech, který by jméno Wichterle neznal – ať už jde o zemědělskou techniku, traktory, luxusní automobily, kontaktní čočky, nebo silon. Mě zaujal příběh znovuzrození značky Wikov, který si myslím je právě v této době nesmírně důležitý, protože pořád platí, že exempla trahunt. On se totiž Martin Wichterle stal významným českým strojařem řízením osudu. Přiznávám se, že na náhody nevěřím. Když totiž člověk má pradědečka a prapradědečka, kteří patřili ke špičkovým výrobcům a konstruktérům strojů a mechanických zařízení své doby, a sám se stane jejich následovníkem s progresivními vizemi, které překračují hranice států i času, není to náhoda, to je jistě osud, a ten tentokrát ty karty rozdal velmi dobře.

Rodiče Martina Wichterleho byli fyzikální chemici, on sám vystudoval geologii, studium ukončil v roce 1990 a nedlouho poté založili s Markem Stanzelem firmu KAP, která měla v programu služby v oblasti geologie, hydrogeologie a životního prostředí. Během několika let se stala ve svém oboru největší českou společností a úspěšně působila v Evropě i Asii. Asi po 10 letech firmu výhodně prodali a získané prostředky se rozhodli znovu investovat. Martin Wichterle hledal prostory, kde by mohl založit analytické laboratoře, a od ČKD Holding dostal nabídku, aby si koupil celou dceřinou firmu ČKD Technické laboratoře. Což se stalo, jenže hned potom dostal nabídku, že by k mání byl třeba i výrobce převodovek ČKD Hronov. Tak firmu koupil, a to byl začátek přechodu Martina Wichterleho od geologie ke strojírenství. Zakrátko přikoupil plzeňského výrobce převodovek Škodu Gear a britskou vývojovou společnost Orbital 2, která se specializovala na konstrukci planetových převodovek. Ta umožnila, že se produkce sdružených firem rázem dostala mezi evropskou špičku. Bylo jasné, že nová skupina firem musí mít společné jméno. Nabízelo se dědictví – značka Wikov, kterou založil pradědeček Karel Wichterle v roce 1918, spolu s firmou bratrů Kováříkových, jenže práva k užití značky vlastnil bývalý socialistický nástupce Agrostroj Prostějov. Martin Wichterle si tedy musel značku, kterou založil jeho pradědeček, koupit zpět. V současnosti skupina Wikov Industry zahrnuje subjekty: Wikov Gear, Wikov MGI, Wikov Sázavan, Orbital 2, Detail CZ, Gmeinder Getriebe Gruppe a Wikov – RS.

Je samozřejmé, že výroba pod značkou Wikov se dnes významně orientuje i na progresivní technologie související s obnovitelnými zdroji elektrické energie a je například významným dodavatelem převodovek pro větrné elektrárny v mnoha zemích světa, pro vodní turbíny, nebo i zařízení pro podvodní přílivové elektrárny.

Související články
Podpora výzkumu a vývoje v podnicích, Daňové odpočty

V prvním díle našeho miniseriálu o podpoře výzkumu a vývoje v České republice jsme se věnovali porovnání základních druhů podpory výzkumu a vývoje v České republice s uvedením jejich základních specifik a odlišností. V tomto díle bychom se rádi detailněji zaměřili na možnost podpory výzkumu a vývoje prostřednictvím daňového odpočtu na výzkum a vývoj.

Nový rámcový program pro financování výzkumu

Základní informace o programu Horizont 2020 přednesl W. Burtscher, zástupce generálního ředitele direktorátu pro výzkum a inovace, na konferenci s názvem "The EU Horizon 2020 Programme and Teaming for Excellence in the European Research Area" (H2020-TEERA), která se uskutečnila 17. a 18. října 2013. Uvedl, že H2020 je součástí víceletého finančního rámce (MFF), který v období 2014-2020 bude disponovat rozpočtem 960 miliard eur.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Pohony nejen pro obráběcí stroje

Společnost TAT Technom Antriebstechnik GmbH byla založena v rakouském Linci v roce 1988 a během prvních 10-ti let se velmi úspěšně zabydlela na rakouském trhu, kdy se se svými produkty jako např. přesnými převodovkami, ozubenými tyčemi a dalšími pohonovými prvky i podle výkresů zákazníka stala vůdcem na zdejším trhu mechanické pohonové techniky.

Tradice s novým jménem

Historie společnosti Glentor se pod tímto obchodním jménem datuje od roku 1995, ale tradice výrobního programu v oboru hydraulických a pneumatických systémů, na kterou aktivity Glentoru přímo navazují, sahá až do padesátých let minulého století.

Kompozitní galvanické povlaky

Stále se zvyšující požadavky na vlastnosti povrchů urychlily vývoj slitinových povlaků kombinovaných s povlaky kompozitními, čímž se vzájemně kombinují a rozšiřují výhody a možnosti nových povlaků.

Jak přispívají opakovaně použitelné čisticí utěrky k ochraně životního prostředí

Dne 5. června 1972, v den zahájení první světové konference o ochraně životního prostředí ve Stockholmu, inicioval program ochrany životního prostředí Spojených národů (United Nations Environment Programme, UNEP) oficiální světový den životního prostředí. Od té doby se každo-ročně 5. červen slaví jako mezinárodní den životního prostředí. Opakovaně použitelný systém čisticích utěrek MEWA k tomu každý den v dílnách a výrobních halách přispívá: Čistí stroje a zařízení a podporuje ochranu zdrojů.

Inženýrská akademie ČR podporuje mezinárodní výzkum

Inženýrská akademie České republiky, z.s. (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je projekt „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem roku 2016.

Citové investice Martina Wichterleho

Vnuk vynálezce kontaktních čoček Martin Wichterle podniká více než 30 let. Začínal ve strojírenství, kde se mu podařilo vybudovat impérium na výrobu převodovek. Před pěti lety se vrhl na záchranu zkrachovalých českých skláren. Jak se mu v této oblasti daří, jaké má zkušenosti s nástupnictvím a co pro něj znamená zdravá firma, úspěch a peníze? O tom a dalších tématech jsme si povídali v našem rozhovoru, který Martin Wichterle poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit