Manažer roku: změny na obzoru

MM: Jaká byla vaše profesní cesta, která vedla až k organizování a propagování soutěže Manažer roku? Kdy jste začala?

K. Božková: Do České manažerské asociace jsem nastoupila jako projektová manažerka soutěže, nicméně na začátku se jednalo spíše o produkční činnost. O vedení od konceptu přes partnerství až po rozpočet se jedná až letos. I proto je to pro mě velká výzva, za kterou nesu osobní odpovědnost. Nicméně tato hozená rukavice mě velice motivuje. Dostalo se mi velké podpory od partnerů i účastníků uplynulých ročníků, které si velice vážím. Vzhledem k tomu, že i komunikaci a PR soutěže zajištuji já, nějak logicky na mě padla i role PR celé asociace. A zdá se, že v přidělených úkolech ještě nekončíme.

MM: Organizovat prestižní soutěž je jistě velice náročné na čas, vynaloženou energii i na komunikační dovednosti. Jak to vidíte?

K. Božková: Vyhlašovatelem soutěže je ČMA, která jakožto asociace ve své podstatě nese mnoho výhod i nevýhod. Jednou z nevýhod je konzervativní přístup k jakýmkoli změnám. Důvěru provést ty nejviditelnější z aktivit asociace jsem dostala, nicméně nebylo to zadarmo.

MM: A zvládáte k tak náročné práci i soukromý život? Například rodinu a nějaké koníčky?

K. Božková: Jak v životě, tak v práci jsem extrémista. V minulé práci jsem během vedení tehdejšího projektu navštívila přes tři desítky zemí. Odpovědnost za Manažera roku jsem opět přijala s pravomocemi nad rámec své pozice. Mám ráda režim „pokud, tak úplně“. Když máte štěstí na dobře fungující tým a spolehlivé kolegy, je to radost a nejlepším odpočinkem je dobře odvedená práce.

MM: Soutěž Manažer roku se může pyšnit 30letou historií. Mohla byste zmínit, co na ní bylo v předchozích letech podle vás nejzajímavější a případně, jak se její podobě vyvíjela?

K. Božková: Důležité je uvědomit si, jaký je za celou historii soutěže rozdíl mezi dobou, z níž vzešel první a poslední vítěz soutěže. Zatímco dnes řešíme, jak pružně soutěžící pracují s AI, první vítěz neznal internet. Na druhou stranu, stále platí starý dobrý selský rozum, umění plánovat a všeobecná odpovědnost. Univerzální návod, jak uspět, asi neexistuje. Ale když se ohlédnu za vítězi jednotlivých ročníků i v jednotlivých soutěžních kategoriích, mohu-li poradit, vždy to byly osobnosti, které byly samy sebou, otevřené, inspirativní a autentické. Prostě lidé, se kterými chcete být v kontaktu, kterých si můžete vážit a které chcete následovat. Což já osobně považuji za definici lídra. Tedy právě onen ekvivalent manažera.

MM: Dá se předpokládat že za 30 let organizace určitým způsobem ustrne, přestane se vyvíjet a měnit. Pokud vím, právě to máte za cíl změnit. Jak toho chcete dosáhnout? Navíc z pozice ženy v organizaci, která vždy byla do velké míry konzervativní, a navíc orientovaná na muže.

K. Božková: Naším pracovním přístupem v rámci těchto změn je maximalizace transparentnosti. Chceme, aby spolu soutěžili manažeři srovnatelně v relevantních kategoriích. Tím, že nehodnotíme osobnosti, ale jejich schopnosti a obrazně řečeno „nekoukáme účastníkům do kalhot“, sloučili jsme dosavadní ceny Manažer a Manažerka roku do jediné bez ohledu na pohlaví. Soutěží procházejí natolik silné a zajímavé ženy, že si zaslouží možnost srovnání v absolutním pořadí, po kterém ostatně tolik volaly.

MM: Předpokládám, že prosazení změn není procházka růžovou zahradou. Která úskalí musíte řešit a jak je řešíte?

K. Božková: Řeším je osobní odpovědností. „Zaklepu to na stůl“, ale mou výhodou je, že jsem zatím dotáhla vše, k čemu jsem se zavázala. Manažer roku byl vždy spíše reprezentační aktivitou, u níž bylo hospodaření samotného projektu sekundárním. Aktuální koncept si zakládá na transparentnosti, aktivní komunikaci a moderním looku, a při tom všem s vyrovnaným rozpočtem. A aby to nebylo jednoduché, tak ještě navíc ve zkráceném období, necelém půlroce. Když už někdy dělat změny, tak v takto netypickém ročníku. Každopádně jde především o uzdravení soutěže do budoucnosti, z výsledků budeme těžit až v dalších ročnících.

MM: Ze kterých značek si chcete ke své práci vzít příklady a proč právě z nich?

K. Božková: Našla jsem si takovou paralelu ve značkách Prim, Kofola, Zetor, Botas apod. Jestli se jim podařilo udělat z „devadesátkových“ značek s historickým dědictvím takřka české lovebrandy, podaří se to i nám. Svou roli v tom hraje historické dědictví, ať už pozitivní, či negativní, zakořeněné vnímání značky, konzervativní struktury, neefektivní výroba, nutnost inovovat a zefektivňovat. A navíc, to vše musíme být schopni tlumočit veřejnosti.

MM: Slyšela jsem, že se bude vyhlašovat pouze jedna hlavní cena – Manažer roku. Jaké jsou důvody této změny? A neobáváte se, že ženy manažerky budou protestovat, že název ocenění je v mužském rodě?

K. Božková: Společností již delší dobu rezonují témata v duchu rovných pracovních podmínek mužů a žen. A přesto, když jsme v duchu teze, že muž a žena si mají být rovni, sloučili hlavní soutěžní kategorii do jediné napříč pohlavím, vyvolalo to reakci ne nepodobnou bodnutí do vosího hnízda. S trochou ironie mám dojem, že větší problém se sloučením nakonec měli paradoxně muži. Neumím si ale představit situaci, že bych měla stát za Asociací, která podporuje ženy v manažerských pozicích, snaží se pomoci vyrovnat pracovními podmínkami mužům, poukázat na srovnatelné schopnosti manažerek, měla by propagovat jednotný postup zaměstnavatelů vůči mužům a ženám, ale pak je nakonec v naší soutěži rozdělíme.

MM: Které další změny plánujete a proč?

K. Božková: V původní struktuře bylo možné, že se v jedné kategorii potkali CEO i HR manažer jen proto, že oba byli z oboru zemědělství. Věříme, že srovnávat by se měly stejné pozice navzájem v tom, co tyto pozice definuje. Rekategorizace tedy pracuje s typy pozic bez ohledu na obor, z něhož účastnící přicházejí. Dále zaniká zahraniční manažer. Neřešíme kde a do jakého těla se manažer narodil, hodnotíme jeho schopnosti, vlastnosti a přístup. Velký potenciál také vidíme v soutěžní kategorii Studentských esejí. Je naším zájmem umožnit mezigenerační výměnu zkušeností mezi mladými talenty a zkušenými manažery. Důraz rovněž klademe na kategorie Mladý manažerský talent do 35 let nebo Cena za udržitelnost, jelikož chceme nasvítit inspirativní přístupy manažerů v oblasti, která byla doposud zanedbávaná a se špatným veřejným obrazem. Nyní se však udržitelnost skloňuje napříč všemi manažerskými úrovněmi.

MM: Kde vidíte soutěž Manažer roku za 10 let?

K. Božková: V diářích těch nejzajímavějších manažerů!! Pro manažery se jedná o příležitost na více frontách. Mají možnost si ověřit své schopnosti před hodnotitelskou komisí, potkat se s manažerskou elitou a vyměňovat si zkušenosti, zvýšit mediální dosah, a v neposlední řadě se dozvědět i něco o sobě. Průběh soutěže je tak komplexním procesem, že donutí soutěžícího se zastavit, udělat si čas a revidovat své silné a slabé stránky.