Témata
Zdroj: Abydos

V roce 1997 založila společnost Abydos, kterou až do dnešních dnů vede k úspěchům a růstu. Podíváte-li se na stránky této společnosti, uvidíte zde osm významných ocenění. Sedm z nich je pro firmu samotnou a to osmé – Manažer roku 2012 – pro její majitelku, paní Olgu Kupec. Právě ji jsme poprosili o rozhovor pro úvodní díl našeho seriálu o této prestižní soutěži.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: V roce 2013 jste získala ocenění Manažerka roku 2012. Je to tedy přesně 10 let. Jak se podle vás od té doby soutěž, se kterou jste spjata i jako členka hodnotitelské komise, vyvíjela? Liší se nějak kritéria pro současné špičkové manažery od těch, která platila před 10 lety?

O. Kupec: Platí víc než kdy dřív, že jedinou konstantou dnešního světa je změna, a s tou se musí manažeři i soutěž Manažer roku vypořádat. Každý rok dochází v zákulisí soutěže k reflexi aktuálního dění a společenského (nejen ekonomického) vývoje. Soutěž a samotná její kritéria mají svou kontinuitu, které si velice vážím, zároveň se však hodnocení průběžně mění a akcentuje nové trendy řízení. Velký důraz se v soutěži Manažer roku klade na udržitelnost podnikání a na to, jak manažeři přistupují k problematice „lidé – planeta – zisk“ (3P – People, Planet and Profit). A v neposlední řadě je to i o využívání nových technologií. V posledních ročnících se hodnotilo i to, jak manažeři zvládli ve svých firmách pandemii a její dopady na byznys.

„Platí víc než kdy dřív, že jedinou konstantou dnešního světa je změna, a s tou se musí manažeři i soutěž Manažer roku vypořádat,“ říká Olga Kupec. (Zdroj: Abydos)

Dnešní manažeři se musí vypořádat se zcela novými a často nepredikovatelnými změnami. Musí přijímat velké množství rozhodnutí v situacích, které jsou zcela nové. Od pandemie koronaviru přes zpřetrhané dodavatelské řetězce, skokový růst cen až po s válkou na Ukrajině spojenou energetickou krizi a inflaci. O to důležitější je, aby manažeři byli pro svůj tým pozitivní, inspirativní a dosahovali excelentních výsledků. To vše soutěž Manažer roku sleduje.

MM: Kdo z letošních vítězů soutěže vás osobně nějak zaujal, ať už díky oboru, v němž působí, nebo díky některé své specifické vlastnosti?

O. Kupec: Myslím, že všichni vítězové, nejen ti nejúspěšnější – Manažer a Manažerka roku, vítězové kategorií a Top Ten, ale všichni finalisté mají svůj silný manažerský příběh, který je inspirací a zasluhuje si pozornost. Určitě stojí za to podívat se na web ČMA, kde jsou uvedeni všichni finalisté, včetně medailonků a videí.

Pro mne osobně jsou často inspirativní manažeři, kteří působí v jiných oborech, než ve kterém podnikám já. Je zajímavé vidět, jak se řídí např. firmy ve zdravotnictví.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jste majitelkou významného výrobce kovových odlitků. Vašimi zákazníky jsou přední automobilky po celé Evropě. Nicméně jak oblast slévárenství, tak automobilový průmysl se i dnes obvykle považují za typicky mužské obory. Jak se vám v takové oblasti působí?

O. Kupec: Pro začátek musím upřesnit, že naše firma je takovou spojnicí mezi slévárnou a strojírenskými podniky. Odlitky přímo nevyrábíme, ale upravujeme mimo jiné tak, aby si s nimi poradily CNC stroje. Odlitky od nás putují především k výrobcům stavebních a zemědělských strojů, automobilový průmysl u nás tvoří již jen několik málo procent zakázek.

A nyní k vaší otázce. Ano, slévárenství je považováno za typicky mužský obor, ale ono tomu již zdaleka tak není a čím dál častěji se setkávám s ženami manažerkami i v těchto podnicích. V 90. letech a na začátku tisíciletí byla žena v těchto oborech skutečně výjimkou. Nová generace však již vnímá role mužů a žen zcela jinak. Vzrostl také počet žen v managementu, a tak další manažerky mají více vzorů i podpory.

Firma Abydos je v podstatě spojnicí mezi slévárnou a strojírenskými podniky. Odlitky se zde přímo nevyrábějí, ale upravují, mimo jiné tak, aby si s nimi poradily CNC stroje. (Zdroj: Abydos)

Osobně v těchto „typicky“ mužských oborech pracuji ráda. A to jak po stránce odborné, technika mě bavila a baví, tak i proto, že práce v převážně mužském kolektivu je pro mne přirozená. Už od vysoké školy se zaměřením na fyziku jsem byla zvyklá na mužské prostředí a tím, že mě všichni brali, jsem o genderové otázce nijak nepřemýšlela. Možná jsem měla štěstí na kolegy. Ano, někdy se v počátcích mé kariéry stalo, že při prvním setkání obchodní partneři čekali, že se připojí ještě nějaký šéf, ale to se brzy vysvětlilo. To je právě o předsudcích a představách o rolích mužů a žen ve společnosti.

Mně osobně se nejlépe pracuje v týmech, kde jsou zastoupeni muži i ženy. Prioritní ale je, aby byli procesně zdatní a měli tah na branku.

MM: Liší se nějak v zásadě manažerské přístupy mužů a žen?

O. Kupec: V mnohém je řízení podobné. Ženy jsou asi více obezřetné, méně riskují. Možná se více orientují na lidi a nejsou tak závislé na úspěchu… a možná je to vše jen tak trochu zevšeobecňující klišé.

MM: Které vlastnosti jsou podle vás nejdůležitější pro člověka, jenž se chce stát špičkovým manažerem?

O. Kupec: Špičkový manažer by měl být inspirativní, nemělo by mu chybět pozitivní myšlení, a určitě by měl mít rád lidi. Neobejde se bez vytrvalosti a tahu na branku. Další klíčovou vlastností je umět rozlišovat podstatné od nepodstatného a nebát se rizika. Musí se umět rozhodovat.
… a v neposlední řadě je to i o tom štěstí.

Související články
Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Cestu k odškodnění komplikují i mýty

Zpracovatelský průmysl, do něhož spadá i strojírenství, je nejrizikovějším oborem z hlediska pracovních úrazů. Podle Českého statistického úřadu se v něm v roce 2022 stalo 16 848 případů, více než třetina všech pracovních úrazů v Česku. Poškození mají nárok na odškodnění. Co vlastně mají firmy i zaměstnanci dělat, jakmile se v práci podobná nehoda stane? Kdo kompenzaci vyplácí? O tom jsme si povídali s Tomášem Beckem ze společnosti Vindicia, která se na odškodnění specializuje.

Kvalita v automobilovém průmyslu

Co znamená, když se řekne kvalita v automobilovém průmyslu? Proč se na ni tolik dbá zrovna v tomto oboru? To byly otázky, na něž odpovědi zazněly z úst odborníků v rámci webináře Kvalita v automobilovém průmyslu. Ten uspořádala 9. listopadu Česká společnost pro jakost.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit