Výhody veřejné emise
K realizaci veřejné emise akcií přistupují nejčastěji podniky, které se nacházejí v situaci, kdy pro financování jejich expanzivních plánů už nestačí interní zdroje ani bankovní úvěry. Primární trh cenných papírů umožňuje získat kapitál od velkého počtu předem neznámých investorů. Výhodou je rovněž rozdělení kapitálu v požadované výši do velkého počtu akcií s takovou nominální hodnotou, za kterou budou na trhu snadno realizovatelné. Výsledkem je kumulace kapitálu takové hodnoty, jakou by nebyl schopen, resp. ochoten, poskytnout individuální investor, případně omezený počet investorů. Dle literatury Paleari (2006) představuje prvotní veřejná nabídka akcií mimořádnou finanční operaci, která umožňuje společnosti zlepšit její likviditu a kapitálovou strukturuPro podniky opatřující si základní kapitál formou veřejné emise akcií je typický vyšší podíl vlastního kapitálu na bilanční sumě, tj. nižší úroveň zadluženosti. To snižuje pravděpodobnost jejich bankrotu v období, kdy dosahují ztráty (např. v období všeobecné recese).
Posílení image firmy
Initial Public Offering lze také považovat za významný marketingový nástroj. Uvedení společnosti na burzovní trh je vždy událostí, která zaujme minimálně místní média. Společnost, která byla dříve známá pouze lidem z oboru, se již během přípravy na IPO začíná objevovat na titulních stránkách novin a těší se zájmu široké veřejnosti. Emitenti tak získávají v podobě IPO důležitý marketingový nástroj k bezplatnému posílení image firmy a zvýšení známosti značky. Důležitým faktem je, že zájem médií přetrvává i po realizaci IPO a společnost z něj profituje i v dalších letech.
Řešení i pro rodinné firmy
Poslední skupina přínosů souvisí s výhodami pro stávající akcionáře, kteří v případě veřejné obchodovatelnosti akcií mohou snáze odprodat své obchodní podíly ve společnosti na sekundárním trhu, což zvyšuje jejich flexibilitu v oblasti finančního rozhodování. Platby na tomto trhu realizované přitom nemají vliv na finanční situaci emitujícího podniku. Základní kapitál získávaný formou veřejné emise rovněž odstraňuje rozpor mezi velkými akcionáři, kteří chápou svoji investici spíše jako dlouhodobou, a malými akcionáři, kteří jsou naopak orientováni na likvidnost a tudíž krátkodobost své investice. Častým důvodem k realizaci IPO je záměr majoritního vlastníka snížit svůj podíl ve společnosti. V některých případech IPO pomáhá vyřešit problém „generační obměny“ v rodinných podnicích. Z pohledu akcionáře je výhodou možnost spoluvlastnický podíl reprezentovaný akcií kdykoliv zpeněžit na sekundárním trhu, což ho činí v jeho finančním rozhodování velmi flexibilním.
Emitující společnosti obvykle vede k realizaci IPO kombinace několika výše uvedených důvodů. V současné době společnosti často přistupují k této formě financování jak z důvodu získání potřebného kapitálu, tak i kvůli potřebě některých stávajících akcionářů (např. fondu rizikového kapitálu), kteří chtějí v rámci IPO odprodat své podíly ve společnosti. Vedle výše uvedených přínosů je IPO také spojena s řadou nákladových položek a povinností, které lze obecně považovat za nevýhody této formy financování. Seznámíme se s nimi v příštím vydání.
Ing. Tomáš Meluzín, Ph.D.
doc. Ing. Marek Zinecker, Ph.D.
Fakulta podnikatelská VUT v Brně
zinecker@fbm.vutbr.cz
www.fbm.vutbr.cz
Literatura
1. Chemmanur, T., Fulghieri, P. Information production, private equity financing, and the going public decision. Working Paper, Columbia University, 1995.
2. KASERER, CH., SCHIERECK, D. Going Public and Being Public – A Global Comparison of the Impact of the Listing Decision on the Cost of Capital [on-line], 2007. Dostupné z: //deutsche-boerse.com/dbag/dispatch/en/kir/gdb_navigation/listing/20_Going_Public [cit. 2009-02-14].
3. Oxera. The cost of raising capital: An international comparison [on-line], 2006. Dostupné z: //www.oxera.com/cmsDocuments/Agenda_July%2006/Cost%20of%20raising%20capital.pdf [cit. 2007-08-27].
4. Pagano, M., Panetta, F., Zingales, L. Why do companies go public. An empirical analysis. Journal of Finance, 1998, vol. 53, s. 27–64.ISSN 0022-1082.
5. PALEARI, S. et al. Academic EurIPO Fact Book 2006. Bergamo: Universoft, 2006. 137 s. ISBN 1-4196-4673-7.
6. RITTER, J. R. Some Factoids about the 2006 IPO Market [on-line], 2007. Dostupné z: //bear.cba.ufl.edu/ritter [cit. 2007-10-02].
7. ROCK, K. Why new issues are underpriced? Journal of Financial Economics, 1986, vol. 15, s. 187–212. ISSN 0304-405X.
8. TORSTILA, S. The Clustering of IPO Gross Spreads: International Evidence. Journal of Financial and Quantitative Analysis, 2003, vol. 38, no. 3, s. 673–694. ISSN 0022-1090.
9. YOSHA, O. Information disclosure costs and the choice of financing source. Journal of Financial Intermediation, 1995, vol. 4, s. 3–20. ISSN 1042-9573.
//www.pse.cz/