Možnosti snížení dopadů celosvětové finanční krize využitím strukturálních fondů EU

Tomu mají u nás napomáhat zejména prostředky Evropského fondu pro regionální rozvoj, alokované do Operačního programu Podnikání a inovace 2007–2013, jenž je realizován Ministerstvem průmyslu a obchodu. Tento operační program vychází ze základních principů Lisabonské strategie orientované zejména na dosahování vyššího hospodářského růstu a vyšší konkurenceschopnosti firem, což je založeno hlavně na rozvoji inovací a úzké spolupráci průmyslu s výzkumnou a vývojovou základnou. Význam této finanční pomoci z Evropské unie není přitom zanedbatelný. Jen v letech 2004–2008 bylo v rámci předchozího Operačního programu Průmysl a podnikání podpořeno více než 3 tisíce podnikatelských subjektů formou dotací nebo zvýhodněných úvěrů v celkové hodnotě přesahující 9 miliard Kč. Tyto prostředky byly použity na realizaci projektů infrastrukturálního charakteru zaměřených na zakládání a rozvoj vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů, center pro transfer technologií, výstavbu nových školicích středisek pro vybrané obory průmyslu, zakládání a rozvoj klastrových iniciativ, ale také na přímou podporu jednotlivých firem, zejména malých a středních, při zvyšování úrovně jejich technologického vybavení, při zavádění inovací do výroby, snižování energetické náročnosti jejich výroby a v dalších oblastech. Mělo-li Ministerstvo průmyslu a obchodu na předchozí programovací období k dispozici 347,8 mil. € (260,8 mil. € z evropských peněz a zbytek jako povinné národní spolufinancování), objem těchto prostředků pro programovací období trvající do roku 2013 se zdesetinásobil – na 3,5 mld. € (z čehož cca 3 mld. € tvoří vklad z Evropského fondu pro regionální rozvoj a zbývající půlmiliarda bude financována ze státního rozpočtu ČR).

Současná ekonomická situace

Význam pomoci ze strukturálních fondů EU roste zejména nyní s ohledem na prohlubující se negativní dopady celosvětové finanční a hospodářské situace, která výrazně ovlivňuje i ekonomiku evropských zemí. Důsledky zpomalení očekávaného růstu ekonomiky v České republice se již nyní hmatatelně projevují v automobilním průmyslu, v oblasti sklářství a rozšiřují se i do ostatních odvětví průmyslu, přičemž nejvýraznější dopad mají na segment malých a středních podniků. Finanční krize produkuje snižování zahraniční i domácí poptávky, dochází k výraznému přiostřování úvěrových podmínek ze strany bank. To vede ruku v ruce s dopady výrazného posilování české koruny v uplynulých dvou letech ke snížení celkové produkce, ke snižování tržeb (zejména u výrazně exportně orientovaných firem) a k nárůstu platební neschopnosti podniků. Ačkoliv evropské fondy nejsou obecně zaměřeny na podporu podniků ocitajících se v ekonomických obtížích, správné a rychlé využití těchto finančních zdrojů může napomoci povzbudit ekonomické aktivity našich firem, a tím částečně eliminovat nepříznivé trendy současné makroekonomické situace. Proto také Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodlo změnit systém původně plánovaného relativně rovnoměrného čerpání evropských peněz do roku 2013, resp. 2015, a už nyní pro rok 2009 výrazně navýšilo finanční prostředky pro již vyhlášené a další plánované výzvy na úkor budoucích let. Zároveň provedlo opatření k masivnějšímu čerpání prostředků určených na poskytování záruk Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a. s., za bankovní úvěry poskytnuté ostatními peněžními ústavy, což by mohlo napomoci oživit nabídku v oblasti těchto finančních nástrojů. Došlo k urychlení hodnocení prvních projektů předložených k posouzení možnosti přiznání dotací v rámci již běžících dotačních programů podpory (Marketing, Rozvoj, Inovace, Potenciál, ICT v podnicích, ICT a strategické služby, Potenciál, Školicí střediska, Ekoenergie v oblasti úspor energií i vyššího využití obnovitelných a druhotných zdrojů). Do konce roku 2008 bylo na základě více než jednoho a půl tisíce rozhodnutí přiznáno na dotacích téměř 8 miliard Kč, přičemž první desítky podpořených podnikatelů mají prostředky za úspěšně realizované projekty již na svých účtech. Stovky malých a středních podniků více než rok v masivní míře využívají oblíbených zvýhodněných úvěrů poskytovaných Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a. s., a nově i záruk. Po roce od schválení Operačního programu Podnikání a inovace Evropskou komisí tak čeští podnikatelé získali už tolik finančních prostředků, jaké měli k dispozici za celé předcházející zkrácené programovací období započaté naším vstupem do Evropské unie v roce 2004.

Podpora inovačních projektů

Oproti podmínkám vyhlášeným ministerstvem pro roky 2004–2006 má Operační program Podnikání a inovace řadu novinek. Už jeho samotný název napovídá, že dotace budou směřovat zejména na podporu realizace inovačních projektů, které přinášejí v oblasti přímých dotací nejvyšší přidanou hodnotu a skutečně znatelně napomáhají vyšší konkurenceschopnosti našich firem. Vedle již osvědčené podpory zavádění nových inovací do výroby se nově podnikatelům otevřela možnost získat v rámci programu Inovace i finanční prostředky na projekty směřující k ochraně práv průmyslového vlastnictví ve formě patentování výsledků vlastní vývojové činnosti (podprogram Patent). Vítaným novým programem podpory je program Potenciál, který je zaměřen na podporu zavádění a zvyšování kapacit pro realizaci vlastních firemních vývojových a inovačních aktivit. Cílem tohoto programu je podpořit spolupráci podnikatelských subjektů s výzkumnými a vývojovými organizacemi na podporu vlastních projektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, resp. napomoci našim malým a středním podnikům udržet si vlastní vývojové pracovníky. Výrazně je posílena podpora masivnějšího zavádění nejnovějších informačních a komunikačních technologií ve firmách za podmínek stanovených v programech podpory ICT v podnicích a ICT a strategické služby. U programu Ekoenergie se podařilo vyjednat s Evropskou komisí možnost podpor aktivit směřujících ke zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie i pro větší podniky (na rozdíl od předcházejícího operačního programu, který v této oblasti byl otevřen jen malým a středním firmám). Určitým ústupkem Evropské komisi při vyjednávání bylo zase prosazení vyšší teritoriální dimenze při posuzování předkládaných projektů, což se projevilo zejména u velmi oblíbeného programu Rozvoj, který již nelze nabízet celoplošně (s výjimkou území hlavního města Prahy, což platilo i v předchozím období), ale jen ve vyjmenovaných strukturálně nejpostiženějších regionech.

Finanční nástroje

Obecně se v Evropské unii klade stále větší důraz na finanční nástroje typu úvěrových a záručních fondů. Ministerstvo průmyslu a obchodu využívá v této oblasti osvědčeného a funkčního systému finančních nástrojů poskytovaných prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s. Vedle programu Start, ze kterého mohou začínající podnikatelé získat bezúročný úvěr, popř. zvýhodněnou záruku s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru na úplné zahájení své podnikatelské činnosti (kdy začínající podnikatel mnohdy nemá ani dostatečný vstupní kapitál nebo majetek vhodný k zajištění běžného bankovního úvěru), a programu Progres, který má pomoci získat malému nebo střednímu podniku finanční prostředky nezbytné pro realizaci jeho rozvojového projektu, se v roce 2009 otevírá širší možnost využití programu Záruka, jenž by měl zejména napomoci úspěšným žadatelům o dotace z Operačního programu Podnikání a inovace dosáhnout na úvěr k pokrytí nezbytného částečného soukromého financování projektu v případech, kdy podnikatel s dobrým podnikatelským záměrem nemá dostatek vlastních finančních zdrojů na spolufinancování. Toto vychází z podmínek pro poskytování veřejné podpory, kdy podnikatel nemůže obdržet na projekt stoprocentní finanční krytí ve formě dotace, ale podle podmínek operačního programu, resp. příslušné výzvy, velikosti podniku (resp. charakteristiky, zda jde o velký, střední nebo malý podnik podle definice Evropské unie) a regionu, ve kterém podpořený projekt realizuje, může získat až 60 % způsobilých výdajů a zbytek musí dokrýt ze soukromých zdrojů.

Podpora inovačních center

U projektů infrastrukturálního charakteru, které nejsou předurčeny pro přímou podporu jen jednoho subjektu – žadatele –, ale mělo by z nich být profinancováno více subjektů, se i nadále klade důraz na projekty napomáhající rozvoji malého a středního podnikání (formou vybudování podnikatelských inkubátorů) a projekty vedoucí k užší spolupráci firem s výzkumnými a vývojovými institucemi a vysokými školami. Proto se i nadále podporují projekty výstavby a rozvoje vědeckotechnických parků, podnikatelských inovačních center, nově se však řeší i možnosti podpory budování sítě Business Angels a podobných, dosud nepodporovaných aktivit v této oblasti. Nadále budou prostředky využity na rozvoj a regenerace podnikatelských nemovitostí, budování dalších školicích zařízení, zakládání a podporování nových klastrů, technologických platforem a kooperačních projektů zkvalitňujících vazby mezi výzkumem, vysokými školami a podnikatelskou sférou na regionální, nadregionální i mezinárodní úrovni. V letošním roce také dojde k avizované podpoře společných prezentací českých firem na zahraničních veletrzích a výstavách, což by rovněž mohlo exportně orientovaným firmám napomoci lépe se vypořádat s klesající poptávkou související se současnou světovou finanční krizí a nalézt nové odběratele svých výrobků.

Veškeré informace včetně detailních podmínek o jednotlivých programech podpory, výzvách a způsobu podávání projektových žádostí jsou dostupné na webových stránkách www.mpo.czwww.czechinvest.org, popř. lze jednotlivé otázky konzultovat na bezplatné telefonní lince 800 800 777.

JUDr. Ing. Břetislav Grégr

MPO ČR

gregr@mpo.cz

www.mpo.cz