Témata
Reklama

Výsledné vlastnosti teleskopického krytu v provozu určují primární technické parametry a provozní podmínky. Technické parametry (hmotnost, pasivní odpory stěračů, vodicích elementů a způsob tlumení) dokážeme ovlivnit vhodným konstrukčním řešením teleskopického krytu. Provozní podmínky se snažíme ovlivnit osvětou a preventivní údržbou teleskopických krytů.

Hlavní funkcí vnitřních pohyblivých krytů strojů je ochránit přesné komponenty obráběcího stroje. Špatnou vlastností krytů je zatížení pohonů setrvačnou hmotou. Rozhodli jsme se tuto vlastnost potlačit aplikací materiálu s vyšší pevností. Použili jsme dvoufázovou feriticko-martenzitickou ocel, která je tvárná a pevná, takže lze použít plech s menší tloušťku. U malých a středních krytů jsme snížili hmotnost o 30 %. Odhadovaná úspora energie při zrychlování stroje je 5 %.

Reklama
Reklama
Reklama
Tým vývoje Hestego určuje směr k ekodesignu.

Další nežádoucí vlastností teleskopického krytu je pasivní odpor. Pasivní odpor způsobují kluzné nebo valivé vodicí prvky a tření mezi jednotlivými díly teleskopu. Konkrétní aplikace vodicích prvků je většinou limitována minimálním rozměrem teleskopu ve stlačeném stavu. Pro valivé prvky (ložiska a kladky) je nutný větší zástavbový prostor. Ideálním vedením pro teleskop je kalená vodicí lišta. Opotřebení kalené lišty je minimální a součinitel tření nízký. Kluzné prvky vyrábíme z mosazi nebo plastu PEUHMW. Oba materiály mají nízký součinitel tření s ocelí. Při aplikaci mosazných kluzáků je nutné předcházet vibracím. Mosaz má za určitých podmínek sklon k pískání. U plastových kluzáků může při provozu dojít ke kontaminaci kovem (třískami). Kluzák pak eroduje nekalené vodicí plochy.

Hlavní složku pasivního odporu mezi díly teleskopu tvoří stěrač. Stěrač je primárně určen ke stírání třísek a chladicí kapaliny. Stěrač tedy musí svým břitem přesně doléhat k povrchu dílu teleskopu. Stěrač má většinou dvě části: nosný ocelový profil a stírací profil vložený do nosného profilu. Spojení nosného profilu s krytem může být pevné nebo demontovatelné. Demontovatelný nosný profil umožňuje výměnu stíracího profilu přímo na stroji, bez demontáže teleskopického krytu. Typickým materiálem pro výrobu stíracího profilu je polyuretan. Součinitel tření stěrače je přibližně 0,2 u současného řešení. Výsledný odpor je závislý na hmotnosti teleskopu a na rychlosti posuvu.

Trend snižování pasivních odporů stíracího profilu.

V říjnu letošního roku jsem oslovil výzkumný Ústav makromolekulární chemie s žádostí o modifikace základního materiálu stíracího profilu různými aditivy – tak abychom snížili součinitel tření na 0,1. První výsledky vypadají slibně, startujeme tedy ve spolupráci s Ústavem makromolekulární chemie Akademie věd České republiky a RCMT výzkumný projekt. V rámci projektu budeme hledat i nové řešení výměnného systému nosného profilu stěrače. V plánu je další měřicí a zkušební stanice pro teleskopické kryty, včetně simulace reálných podmínek obráběcího stroje. Při zkoušce bude kryt ostřikován kapalinou a zasypávám třískami. Zkušební zařízení bude stejně jako naše současné osazeno měřením odporových sil a vibrací v závislosti na dráze a čase.

Další oblastí našeho zájmu je snížení hmotnosti krytů na stojanech velkých strojů. Aplikace laminátů a sendvičů zde nahrazuje ocelové plechy. Pro vnější pevné kryty strojů zatím není vhodnější materiál než ocelový plech. Vnější krytování musí splnit náročné bezpečnostní požadavky a samozřejmě důležitým kritériem jsou i náklady. Aplikace laminátu, případně lisovaného ABS se vyplatí u tvarově složitých dílců, které jsou vyráběny alespoň v malých sériích.

Stěrače teleskopického krytu, výměnný systém.

K tématu ekodesignu přistupujeme aktivně, přestože naše přidaná hodnota je pouze ve snižování pasivních odporů. Naší vizí je rozšířit spolupráci s konstruktéry obráběcích strojů na úroveň konzultace při dimenzování pohonů jednotlivých pohybových os. Teoreticky stanovené odpory jsme schopni ověřit zkušebním zařízením přímo na vyrobeném krytu a doložit protokolem.

Hestego

Ing. Josef Vosolsobě

vosolsobe@hestego.cz

Reklama
Související články
Dirty Beauty - Popelka v říši strojů, část 2.

První dojem si o předmětech vytváříme na základě reality, kterou vidíme. Pak přichází informace o funkčnosti a reference. Na EMO Milano většina výrobců potvrdila trend prvního dojmu – stroje na to byly připraveny. Ukázalo se, že důvěru budí funkční, čisté a jednoduché tvary, ovšem perfektně zpracované. Velký krok správným směrem udělala společnost TOS Kuřim, která představila první stroj v novém, povedeném designu. Mezi velkými horizontkami dominovala Sorulace – vsadila na ergonomii a bezpečnost, a povedlo se. Stroj FXR-W vybavený inovativním systémem DAS pro zvýšení kvality povrchu a výkonu stroje si prostě zamiluje každý pracovník obsluhy. Bereme to jako výzvu, na hannoverské EMO 2017 vytvoříme další českou krásku.

V řízení týmů preferuji naslouchání a spolupráci, říká statutární ředitelka Monika Šimánková

O tom, proč k prezentaci firemní strategie nepoužívá excelové tabulky, proč slušnost je ve firmě základ a proč věří v české strojírenství, si naše redakce povídala se statutární ředitelkou strojírenské společnosti Hestego Monikou Šimánkovou.

Role ekodesignu v konstrukci strojů

Žijeme v turbulentní době. To, co bude zítra, už pravděpodobně bude vypadat jinak než to, co bylo včera. Je to dáno různými aspekty, které však znamenají, že výrobní podniky nemohou mít vzorce chování odvozené na základě svých zkušeností z minulosti. Pokud chtějí firmy přežít, musejí se pokusit předvídat přání zákazníků, musejí být proaktivní a zejména musejí mít zaměstnance schopné inovovat a přebírat zodpovědnost za své činy a chování. V tomto seriálu popisujeme naše úvahy tímto směrem.

Související články
Efektivita výroby & čeští výrobci

O pohled na současný stav efektivity výroby jsme požádali zástupce vybraných tuzemských výrobců, kteří se touto problematikou aktuálně zabývají. Oslovili jsme zástupce společností Fermat CZ, Hestego a Toshulin, konkrétně Michala Dosedlu, Josefa Vosolsobě a Vojtěcha Frkala.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Koncept ve spektru dynamiky a inovací

V roce 2007 bylo na veletrhu EMO poprvé prezentováno obráběcí centrum Grob G350 s horizontálním uložením vřetene. Dnes, o více než deset let později, je na trhu etablováno nejen pětiosé univerzální obráběcí centrum, ale spolu s ním se ve strojírenství v celosvětovém měřítku rozšířila i pětiosá technologie. Úspěšný vývoj založený na vysoké dynamice a velké inovativnosti konceptu „G-Modul“ udělal z univerzálních obráběcích center Grob, nyní již ve druhé generaci, leadera světového trhu.

Profesionální přístup k broušení

V současnosti jsou kladeny ze strany zákazníků stále vyšší nároky na co nejvyšší přesnost při broušení, která je spolu s výslednou drsností nejvýznamnějším požadavkem uživatelů. Samozřejmě této kombinace je třeba dosáhnout v nejkratším možném čase. Tyto hlavní parametry jsou zahrnuty do koncepce brousicích strojů české společnosti Fermat Machine Tool a jsou dosahovány i mj. využitím řady speciálního příslušenství a nových technologických standardů.

Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 7: Realizace

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Na cestě ke zrození stroje,
část 2: Koncepce

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje,
Část 1. Průzkum trhu

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje postup výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, v jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu a návratnost investic.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit