Témata
Reklama

Podpory výzkumu, inovací a podnikání

Vývoj hospodářství v Evropě je v posledních letech charakterizován četnými ekonomickými problémy (finanční krize, dluhová krize), které ve svých důsledcích znamenají stagnaci či jen křehké oživení. Většina evropských ekonomik si uvědomuje, že disproporci mezi disponibilními kapacitami a místní poptávkou může dlouhodobě řešit pouze exportem.

Zde se v současnosti nabízejí dvě cesty: export na nenasycené trhy, které jsou obvykle značně rizikové, nebo export na trhy rychle se rozvíjejících zemí. Ty však stále rostoucí podíl standardní produkce zvládají zabezpečovat samy, a dokonce i vyvážejí. Takže šanci na úspěch na těchto trzích mají technicky náročné výrobky (high-produkce) nebo výrobky zajímavé designem, inovované výrobky apod.

I české exekutivní orgány spojují ekonomický růst s takovými pojmy, jako je konkurenceschopnost, export, inovace. Je zřejmé, že v tomto směru vládne mezi národohospodáři i vrcholovými představiteli firem shoda – otevřenou otázkou k diskusi je, jak těchto záměrů dosáhnout: jak motivovat k inovacím, jak zabezpečit potřebný kapitál, kvalifikované pracovní síly atd.

Reklama
Reklama
Reklama
Profesor Veber, náměstek ministra školství pro vysoké školství a výzkum. Před nástupem zastával post děkana Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze.

Jistou cestu nabízejí podpory výzkumu, inovací či podnikání. Ad hoc finanční intervence určené vybraným subjektům bezpochyby postrádají logiku systémového přístupu k řešení ekonomického růstu, navíc mohou vyvolávat nerovné podmínky pro podnikání atd. I v pravidlech fungování EU selektivní podpory jsou zakázány až na několik výjimek. Těmi jsou podpory zaostávajících regionů EU, malých a středních podniků, vědy a výzkumu, ochrany životního prostředí.

V současnosti se prakticky žádné tituly podpor nevyhlašují a veškeré úsilí směřuje k realizaci již podpořených projektů. Zároveň se však připravuje nové zaměření podpor, tzv. operačních programů pro období 2015 až 2020 s tím, že se předpokládá, že ukončení tohoto programového období bude v r. 2022. Výzkumu, inovací a podnikání s cílem posilování konkurenceschopnosti by se měly týkat dva operační programy:

- Operační program Výzkum, vývoj, vzdělávání (OP VVV), který přísluší do kompetence Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR;
- Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), který přísluší do kompetence Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

V této chvíli je zaměření obou programů uzavřeno, projednáno vládou a předáno ke schválení ve strukturách EU. Předpokládá se, že by tomu mělo být do poloviny r. 2015 a následně budou z úrovně obou ministerstev (v případě MPO z úrovně CzechInvestu) vyhlašovány výzvy, které budou směrovány do různých oblastí operačních programů. Ačkoliv v obou operačních programech se počítá s desítkami miliard eur, které by měly být poskytnuty v průběhu programového období. Pro potenciální zájemce je třeba uvést, že ze strany operačních programů nebudou poskytovány prostředky v plné výši na podané projekty, ale vždy bude vyžadována spoluúčast příjemců.

Co bude podpořeno

Každý z programů je členěn do prioritních os, které představují základní směry podpor. V rámci prioritních os je dále stanoveno cílení podpor.

Z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání jsou pro podnikatelskou praxi relevantní dvě prioritní osy.

Prioritní osa 1: Posilování kapacit pro kvalitní výzkum. Ta se zaměřuje jednak na posilování excelence ve výzkum, jednak na zvyšování přínosů výzkumu pro praxi. V prvním případě budou výzvy směrovány na podporu posilování kvality výzkumných týmů, zapojení do mezinárodních programů, rozvoj strategických partnerství na mezinárodní úrovni, posilování interdisciplinarity výzkumu, zvyšování kvality řízení výzkumu apod. Ve druhém případě na zvyšování přínosů výzkumu pro řešení společenských výzev, vytváření mezioborových výzkumných týmů, rozvoj vícestranné spolupráce veřejného akademického a aplikačního sektoru.

Prioritní osa 2: Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj. Z této prioritní osy se předpokládá podpora zvyšování kvality vzdělávání na vysokých školách, zkvalitnění podmínek pro celoživotní vzdělávání, vyšší zapojení studentů se specifickými potřebami, hodnocení kvality, strategické řízení vysokých škol, zlepšení podmínek pro výuku spojenou s výzkumem a pro rozvoj lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje.

Operační program je určen široké odborné veřejnosti, zejména pak vysokým školám, výzkumným institucím, ale i podnikatelské sféře.

Cílem operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je posilovat konkurenceschopnou českou ekonomiku založenou na znalostech a inovacích. Program, ve kterém se plánuje podpora v rozsahu cca 116 mld. Kč, je rozdělen do čtyř prioritních os.

Prioritní osa 1: Výzkum a vývoj pro inovace. Podpora v tomto směru bude zaměřena na zvýšení inovační výkonnosti podniků a na posílení spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi podnikatelským sektorem a výzkumnými institucemi.

Prioritní osa 2: Podnikání a konkurenceschopnost malých a středních podniků. Z této prioritní osy bude podporováno zvyšování konkurenceschopnosti začínajících i existujících MSP, pronikání na nové a perspektivní zahraniční trhy, zlepšování podnikatelské infrastruktury, zejména pak nemovitostí, a rozvoj odborných znalostí a dovedností v sektoru MSP.

Prioritní osa 3: Energetická infrastruktura a obnovitelné zdroje energie, nové technologie, druhotné suroviny. Jak již z názvu prioritní osy vyplývá, podpory budou zaměřeny na zvyšování podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů, zvyšování energetické účinnosti v podnikatelském sektoru, zavádění inteligentních sítí v distribučních soustavách, podporu výzkumu a inovací a zavádění nízkouhlíkových technologií, zvýšení účinnosti soustav zásobování teplem až po posílení energetické bezpečnosti přenosové soustavy.

Prioritní osa 4: Vysokorychlostní přístupové sítě k internetu a informační a komunikační technologie. Podpory budou směrovány na rozšiřování širokopásmového připojení a zavádění vysokorychlostních sítí a na podporu zavádění vznikajících technologií a sítí pro digitální hospodářství, ale i na vývoj nových produktů a služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií.

Z podpory OP PIK je vyloučen region hl. m. Prahy a obory oceli, syntetických vláken, zemědělství a rybolovu, dopravy, včetně podpory letišť, energetiky, peněžnictví a pojišťovnictví. Velikost podpory se dále bude lišit podle velikosti podnikatelského subjektu: malé podniky 45 %, střední 35 % a velké podniky 25 % podpory.

Prof. Jaromír Veber

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #12
Kód článku: 141232
Datum: 09. 12. 2014
Rubrika: Servis / Věda a výzkum
Autor:
Firmy
Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Jsme zemí malých firem a živnostníků?

Podařilo se po více než 25 letech v České republice obnovit řemeslnou tradici a drobné podnikání, nebo jsou páteří českého průmyslu pouze velké firmy a nadnárodní společnosti? Jaký je český živnostník, co ho trápí a jaká je v této oblasti aktuální situace?

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Vždy se snažíme konkurenci předběhnout

Špičkový výzkum a transfer high-tech technologií do medicínské, průmyslové a environmentální praxe s důrazem na mezinárodní spolupráci je hlavním cílem Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), vědecko-výzkumného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Našimi „nerostnými surovinami“ musejí být mozky a know-how

K aktuálním problémům v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, efektivity jejího financování a implementace výsledků do praxe se v rozhovoru vyjadřují místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace a Rady pro konkurenceschopnost a hospodářský růst MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA, a předseda Technologické agentury ČR (TA ČR) Ing. Petr Očko, Ph.D.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Úspěšný vývoj technologií pro zpracování termoplastových kompozitů

Konstruktéři tlačení požadavky na nižší hmotnost a lepší parametry svých konstrukcí stále více neváhají využít ve svých návrzích materiály, které byly dříve vyhrazeny pouze pro nejnáročnější high-tech aplikace. Díky tomu roste také poptávka po nenáročných výrobních technologií na výrobu konkrétního dílce z určitého materiálu.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

25. mezinárodní konference Hydraulika a pneumatika

Novotného lávka v centru Prahy bude ve dnech 8.–9. června 2022 hostit již 25. mezinárodní konferenci Hydraulika a pneumatika, jejímž cílem je výměna odborných zkušeností a nových poznatků ve výzkumu a vývoji hydraulických a pneumatických prvků a systémů.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit