Témata
Reklama

Spolupráce podniků a středního školství

O spolupráci firem a vysokých škol se všude mluví a píše dost a dost, ale nějak se stále zapomíná na to, že spolupráce by se měla soustředit i na střední školství.

V tomto prostředí vzniká otázka, zda školy připravují žáky a studenty tak kvalitně, aby po ukončení studia obstáli na trhu práce. Ozývají se také hlasy požadující regulaci počtu žáků v různých oborech podle potřeb zaměstnavatelů. Školy by samozřejmě měly usilovat o lepší spolupráci s podniky. Je třeba si však uvědomit, že při hospodářském poklesu jsou absolventi vždy více postiženi, protože jim chybí zkušenosti a praxe.

Reklama
Reklama
Reklama
Obr. 1. Instalace centra do areálu školy

Žáci mají také chybovat

V oborech zabývajících se službami musí mít žáci praxi v reálných podmínkách, protože se učí obsluhovat zákazníky, a to se jinde zkrátka nenaučí. Jiné je to v technických oborech, kde má hodně škol své vlastní dílny a chce je využít. Pak se ani nesnaží pořádat praxi v podniku, neboť to lze odůvodnit také tím, že žáci mají také chybovat. To ale není vhodné na reálném pracovišti, tam by mohl takový chybující žák znehodnotit třeba celodenní práci. Proto by jeho praxe měla být částečně ve škole a částečně ve firmě. Problém je však také na straně podniků. Mnohé z nich o spolupráci se školami příliš nestojí. Znamená pro ně zvýšené náklady například na pracovníka, který by se žákům věnoval, a na materiál, s nímž budou pracovat. Už léta se diskutuje o tom, že by pomohlo, kdyby si firmy mohly tyto náklady odečíst z daní. Dosud se ale nepodařilo přijmout zákon, který by toto umožňoval. 

Díky tomu pak technické školy nedovedou v široké konkurenci volných kapacit konkurovat jiným, pro studenty atraktivnějším oborům.

Jak tedy „lobbovat" pro techniku u studentů?

Jednoduchým způsobem je ukázat mladým lidem, že v současných moderních technických firmách se zpravidla nacházejí velmi zajímavé technologie a práce v nich je dobrou alternativou pro každého, koho tyto technické předměty baví. Takovéto technologie a vybavení však jsou dnes v drtivé většině škol nedostupné. Často se také stává, že žáci po nástupu zjistí, že pracují s pomůckami a technologiemi staršími než jejich rodiče.

Obr. 2. Výroba formy na obráběcím centru

Ideální by bylo například dostat konkrétní technické aplikace z výroby mezi úlohy v rámci výuky. Poté co studenti vyřeší úkol ve školním, řekněme laboratorním prostředí, by mohli porovnat jejich způsob řešení přímo v daném provozu, aby viděli, jak to, co se učili, funguje v praxi. Mohli by se setkávat s technickými pracovníky a sami vidět jejich práci, dozvědět se, jaký mají plat a podobně.

Začít maličkostí

Jako vzorový případ může sloužit spolupráce Střední školy elektroniky a strojírenství v Praze se strojírenskou firmou MBM, spol. s r. o., které úspěšně rozvinuly spolupráci v oblasti CNC technologií. 

Společnost MBM hledala pro svoji divizi obráběcích strojů vhodné technické zázemí. Díky tomu byla v loňském roce oslovena Střední škola elektroniky a strojírenství. Společnost vybuduje v prostorách školy CNC dílnu strojním vybavením, které na český trh dodává. K tomuto projektu škola poskytne prostory a svoji podporu. Díky tomu bude mít škola na pracovišti přístup k moderním technologiím pro výuku. Studenti budou mít možnost naučit se nejnovější technologie a postupy, které se uplatňují ve strojírenské výrobě. Tím získají mnohem lepší představu, co je v jejich budoucím povolání čeká. Získají praxi na tomto pracovišti a vybraným studentům bude nabízena brigáda v rámci firmy s perspektivou budoucího zaměstnání po úspěšném ukončení školy. Po představení této vize ředitel školy Ing. Lumír Kymr ochotně souhlasil se spoluprací.

V lednu 2011 byla spuštěna pilotní část tohoto projektu a do prostor školy přivezeno a nainstalováno čtyřosé obráběcí centrum Acceler 1320.

Na tomto centru budou moci studenti oboru mechanik seřizovač porovnat své studentské práce se skutečnými pracemi z reálného prostředí. Proto doufáme, že v dnešní době stále více proklamovaná užší spolupráce firem a školství přinese své ovoce.  V dalších měsících se tato spolupráce bude prohlubovat, aby nezůstala pouze na papíře, ale byla funkční, praktická a efektivní.

Základní technické parametry obráběcího centra Acceler 1320

Pojezdy X/Y/Z/ 1320 x 700 x 700 mm

  • Velikost stolu 1400 x 700 mm
  • Max. otáčky 10000 min-1
  • Max. pracovní posuv 10000 mm.min-1
  • Rychloposuv 20 000 mm.min-1
  • Chlazení nástroje vřetenem 25 barů
  • Přesnost určení polohy 0,005/1 000 mm
  • Opakovatelná přesnost 0,003/100 mm
  • Zásobník na 30 nástrojů
  • Systém upínání ISO 40
  • Tři spirálové dopravníky třísek
  • Hmotnost stroje 10000 kg

Ing. Jiří Bohuslav

bohuslav@mbmpraha.cz

MBM Praha

Reklama
Vydání #3
Kód článku: 110344
Datum: 16. 03. 2011
Rubrika: Servis / Technické školství
Autor:
Firmy
Související články
Partnerství k podpoře a zviditelnění strojařiny

Česká republika se v současné době nachází v celé řadě oblastí na rozcestí. K těm nejzásadnějším patří školství, které od roku 1990 prochází dramatickým vývojem a stále hledá svoji optimální cestu, bohužel s velmi často měněnými cílovými souřadnicemi. Základním úkolem vzdělávacího systému vždy bylo připravit jedince nejen na život, a to v čím dál složitějším prostředí, ale jasnou součástí tohoto úkolu musí být u vysokých a středních škol – s podporou základních a mateřských – příprava na budoucí profesi s plnohodnotným a přínosným uplatněním na trhu práce.

Možnosti v prosperující firmě

Je na zaměstnanci, jak dokáže využít zavedený systém kariérního postupu a prosadit se třeba z pozice obráběče kovů na vyšší manažerský post, říká personalistka firmy Brück AM Drahomíra Smetáková.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Související články
České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Soutěž pro středoškoláky

Jubilejní, již pátý ročník soutěže o Putovní pohár partnerských škol Siemens - Sinumerik Cup se letos konal v Mohelnici, v prostorech zdejší Střední školy technické a zemědělské a stejně jako před třemi lety, kdy tato škola byla hostitelem, i letos zdejší ředitel Jiří Ženožička se svým týmem organizaci pojal velmi profesionálně.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Ohlédnutí za soutěžemi mladých programátorů

Soutěž v programování CNC obráběcích strojů se koná pravidelně každý rok v rámci MSV v Brně v kategoriích podle řídicích systémů (abecední pořadí) Fanuc, Heidenhain a Siemens. Pořadatelem je Svaz strojírenské technologie pod záštitou MPO České republiky. V roce 2016, ve čtyřech dnech strojírenského veletrhu, vyslalo své reprezentanty na 35 škol – zejména gymnázia, SOŠ, SPŠ a VOŠ.

Výrobce & zákazník = spolupráce2

Více než tři roky uplynuly od naší poslední návštěvy strojírenské firmy STT Servis v Dlouhé Loučce u Uničova. V rodinném podniku vedeném sourozenci Šárkou a Tomášem Ticháčkovými, jehož specializací je zakázkové CNC obrábění, se čas rozhodně nezastavil a my jsme s překvapením stanuli před výrobními prostorami, které za uplynulá léta prošly velkou změnou.

Úspěšná strojírenská technologie v Plzni

Po dvou letech se opět z iniciativy katedry obrábění Fakulty strojní ZČU v Plzni začátkem února konal další ročník konference Strojírenská technologie a samozřejmě kde jinde než v plzeňském pivovaře. V podstatě se v současnosti jedná o jedinou akci v oblasti technologie obrábění, kde se scházejí pracovníci všech technologických kateder a ústavů z České republiky i ze Slovenska společně s průmyslovou praxí. Letošní ročník byl účastníky hodnocen velmi pozitivně a my se k tomuto verdiktu přidáváme.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit