Středoškolské technické školství

Na pár otázek ohledně stavu středního technického školství a spolupráce škol s podnikovou sférou jsme se zeptali ředitele Střední školy elektrotechniky a strojírenství v Jesenické ulici Ing. Lumíra Kymra.

MM: Jaké jsou palčivé problémy současného technického středního školství? Máte případný návod na jejich řešení?

Ing. Kymr: Největší problém současného technického školství vidím v nedostatku kvalitních a motivovaných žáků. Nechci podceňovat všeobecné vzdělávání, které probíhá na gymnáziích, ale neustále klesající počet žáků, kteří opouštějí základní školy, na druhé straně téměř neklesající počet studijních míst na středních školách všeho typu vytvořily prostředí, kde není třeba se na základní škole snažit mít dobré výsledky, protože „stejně všechny na střední školy vezmou".

Případný návod na řešení je problematický, protože zasahuje do celkové koncepce školství v České republice. A to nepřísluší střední škole, ale ministerstvu školství, respektive celé vládě.

MM: Charakterizujte prosím současnou úroveň technického zázemí na vaší škole.

Ing. Kymr: Naše škola vznikla před pěti lety sloučením tří středních odborných učilišť s dlouholetou tradicí: učiliště zaměřeného na strojírenství a ekonomiku, učiliště zaměřeného na elektrotechniku a dopravu a učiliště zaměřeného na telekomunikace. Každé z učilišť mělo vybavení pro výuku svých tradičních oborů. Po sloučení jsme nejdříve vyřešili nástavbu budovy v Jesenické ulici. Tím jsme rozšířili kapacitu školy - teoretického vyučování - a umožnili učit teorii pro všechny žáky v jednom místě. Následně jsme se pustili do dlouhodobé údržby a pomalé a postupné obnovy zastaralých strojů a přístrojů. S využitím grantů jsme repasovali učební CNC stroje, obnovili výpočetní techniku včetně softwaru pro výuku CAD/CAM systémů, koupili dva nové učební stroje s CNC řízením a novou konvenční frézku s digitálním odměřováním.

V oblasti letecké techniky a jejich oprav používáme pro výuku motory, části draků a další skupiny a celky, které získáváme zpravidla zdarma nebo protislužbou od sociálních partnerů. V elektrotechnice a telekomunikační technice ve spolupráci se sociálními partnery se nám daří obnovovat přístroje a zařízení průběžně tak, abychom používali současnou moderní techniku.

MM: Jak se projevuje boloňský proces na znalostní úrovni žáků, kteří opouštějí základní školu a nastupují k vám? Registrujete jejich horší úroveň s ohledem na fakt, že ti kvalitnější již v šesté třídě odešli na víceleté gymnázium?

Ing. Kymr: Boloňský proces znám pouze jako proces sjednocování systémů vysokoškolského studia a nevím, jakým způsobem ovlivňuje výsledky a znalostní úroveň žáků základních škol. Pokud boloňský proces vnímáme jako obecnou reformu systémů vzdělávání evropských zemí a jejich přibližování, lze konstatovat, že na úrovni odborného školství vyvíjí velkou aktivitu zejména Národní ústav odborného vzdělávání, který ve spolupráci s dalšími partnery ze státní sféry a s jednotlivými školami připravil rámec odborného vzdělávání v jednotlivých oborech, ze kterého vychází jednotné zadání závěrečné zkoušky. Zároveň se podílí na činnosti Národního centra Europass a jeho prostřednictvím na vydávání Europassu absolventům středních odborných škol.

Co se výstupů základní školy týká, přicházejí na střední školy obecně i na naši školu žáci, kteří nemají dostatečnou motivaci ke studiu. Nízká motivace se projevuje odkladem plnění úkolů na nejzazší možnou dobu (někdy i za tuto hranici). Dalším projevem je spokojenost žáků i s podprůměrnými výsledky studia. Často slýcháme větu: „Hlavně když nepropadám. A proč bych se měl snažit víc?"

MM: Srovnejte odborný přehled, znalosti a uplatnění současného absolventa střední průmyslové školy s tím, který školu opouštěl před 20 lety.

Ing. Kymr: Před 20 lety měli absolventi hlubší znalosti v jednotlivých předmětech, ale celkově měli menší všeobecný rozhled. Především měli menší znalosti cizích jazyků. Dnešní absolventi mají odborné znalosti povrchnější s odůvodněním, že to, co budou potřebovat, si najdou na internetu. S rozvojem a rozšířením osobních počítačů tuto možnost absolventi skutečně mají a mnozí těchto možností dokážou využít. Často se ale setkáváme se slepým přejímáním informací z internetu bez prověřování zdrojů a pravdivosti obsahu, bez porovnávání informací z více zdrojů. Na druhé straně mají dnešní absolventi (i když bohužel ne všichni) lepší znalosti zejména anglického jazyka. Mají odposlouchané fráze z počítačových her, které často nejsou lokalizovány do češtiny, znají velké množství výrazů používaných v oblasti hardwaru i softwaru, často poslouchají a sledují filmy v původním znění.

MM: Jakým způsobem spolupracuje vaše škola se strojírenskými podniky? Mohl byste zmínit některé konkrétní výsledky vzájemné spolupráce?

Ing. Kymr: Spolupráce naší školy se strojírenskými podniky (ale také podniky zaměřenými na výrobu nebo služby v oblasti elektrotechniky, telekomunikací a dopravy) je dlouhodobá a nepřestala probíhat od doby vyčlenění škol z podnikové sféry. Samozřejmě mnoho podniků ukončilo činnost, jiné se transformovaly, další nově vznikaly. Uvážlivý management všech těchto podniků pochopil, že lepší, než provádět nábor „na ulici" a získat tím často málo kvalifikované nebo firemní kultuře přizpůsobivé pracovníky, je podílet se na přípravě žáků a zaměstnat již prověřené absolventy, které si vychová ke svému obrazu. Naši žáci absolvují část výuky odborného výcviku v podnicích.

Z velkých organizací je možné zmínit např. ČD, ČD Cargo, které nejenže se podílejí na koncipování odborné výuky oborů, o které projevují zájem, ale formou stipendií si zavazují žáky k dobrým studijním výsledkům a k určitému počtu odpracovaných let po ukončení školy. Na druhé straně garantují žákům, že po absolvování školy mají zajištěnu práci v daném oboru. Podobná stipendia a dlouhodobou péči o žáky nyní připravujeme i s vybranými divizemi Skanska. Velmi dobrou spolupráci a podíl na výuce a praxích žáků s možností následného zaměstnání po ukončení školy má naše škola též s firmou Letov - letecká výroba a také s firmou GE Aviation Czech.

Velmi dobrá spolupráce není jenom s velkými podniky, které jsou schopné přijmout na praxi a případně zaměstnat až desítky absolventů, ale i s malými firmami. Takovým příkladem jsou například firmy Aquathermo nebo Zámečnictví Fábera. S poslední zmíněnou firmou škola úzce spolupracuje i na projektu podpory řemeslných oborů hlavního města Prahy a Hospodářské komory „Řemeslo žije!"

MM: Co vás přivedlo ke spolupráci se společností MBM?

Ing. Kymr: Jiný typ spolupráce jsme navázali s firmou MBM. S touto firmou škola spolupracuje již mnoho let, získávali jsme od nich za přijatelné ceny nástroje, nářadí a měřidla, kooperovali jsme na některých činnostech a pracích, které firma nechávala ve škole vyrábět nebo naopak škola si nechala vyrobit ve firmě, pokud na výrobu neměla vlastní technologii. Zhruba před rokem nastoupil do firmy náš bývalý absolvent Ing. Jiří Bohuslav, který za výrazné podpory jednatele společnosti Ing. Pavla Benýra oživil činnost divize obráběcích strojů a výroby a zprostředkoval jednání mezi vedením školy a jednatelem společnosti. Z nich vzešla konkrétní podoba spolupráce v oblasti programování, seřizování a výroby na CNC strojích.

MM: Můžete nám říci, jak se spolupráce vyvíjela?

Ing. Kymr: Naše škola vyučuje maturitní obor mechanik seřizovač již mnoho let. V době přípravy školních vzdělávacích programů jsme dali tomuto oboru motivační název „Programátor počítači řízených strojů", který lépe vystihuje podstatu oboru a snad je pro zájemce zajímavější a přitažlivější.

Ing. Bohuslav je také absolventem tohoto oboru a ví, že je poměrně náročné připravovat žáky na cvičných školních strojích, které sice z hlediska řízení jsou plnohodnotnými CNC stroji, ale z výrobního hlediska jsou použitelné pouze pro obrábění dobře obrobitelných materiálů s možností minimálních úběrů materiálu. Ideální by bylo, kdyby žáci měli možnost si v určitém stadiu výuky vyzkoušet naprogramovanou součást vyrobit na produkčním CNC stroji a také si seřídit stroj a nástroje. Pořizovací hodnota takových strojů ovšem přesahuje finanční možnosti školy i jejího zřizovatele. Proto navrhl, aby firma MBM zřídila ve škole předváděcí pracoviště, na kterém budou instalovány CNC obráběcí stroje, které MBM bude nabízet zákazníkům a prodávat.

MM: Jaké vidíte přínosy ve vybudování moderního CNC pracoviště na vaší škole?

Ing. Kymr: Přínosů vybudování moderního pracoviště je několik. Škola má k dispozici pro výuku a odborný výcvik moderní produkční stroje, které by si ze svého rozpočtu ani z rozpočtu zřizovatele nemohla pořídit. Díky vlastnictví strojů firmou MBM a jejich strategii jsou stroje využívány pro reálnou výrobu, takže se z nich nestává „kus železa", který občas pustíme kvůli žákům. Stroje jsou v areálu školy a tím je zajištěno, že žáci za prací na těchto strojích nemusejí odcházet mimo školu, při ukázkách lze dohodnout s obsluhou stroje konkrétní činnosti v daný a předem dohodnutý okamžik. Žáci mohou vlastnoručně vyrobené programy po příslušné úpravě postprocesingem odzkoušet přímo v praxi. Firma může spolupracovat i s odbornými učiteli na výrobě a dalších aktivitách. V neposlední řadě takové řešení a spolupráce zvyšuje prestiž školy i u zřizovatele školy.

MM: Zvyšuje se naděje na lepší uplatnění vašich absolventů po získání praktických zkušeností z podniků?

Ing. Kymr: Má-li být výuka odborných technických a řemeslných oborů kvalitní, není myslitelná bez úzké spolupráce s podniky. Podniky jsou nositeli nových technologií, jsou zdrojem množství informací pro učitele odborných předmětů i odborného výcviku. Podniky jsou reálným prostředím, pro které se žáci naší školy připravují. Jak jsem již uvedl, díky dlouholeté a stále se rozvíjející spolupráci školy s podniky, mohou žáci ještě v průběhu studia získat představu o výrobním programu podniku, o prostředí, o technickém vybavení, o vztazích na pracovišti, o podnikové kultuře, o platových podmínkách, o možnostech kariérního růstu a dalších důležitých informacích pro rozhodování při výběru budoucího zaměstnavatele. Na druhé straně podniky mají možnost prověřit si předem odbornou, morální i lidskou kvalitu žáka a vybrat si takové budoucí pracovníky, kteří budou pro podnik přínosem. To jsou všechno nesporné výhody, které potvrzují oprávněnost a také nutnost úzké spolupráce odborných škol a podnikové sféry.

MM: Děkuji za rozhovor.

Dana Benešová

On-line verzi časopisu MM Průmyslové spektrum si můžete nově zakoupit v digitální trafice PUBLERO.