Témata
Reklama

Studium: Investujeme čas a finance správným směrem?

Očekávat, že všichni nezaměstnaní absolventi humanitních oborů najdou své profesní uplatnění ve službách, je mylná představa stále přetrvávající nejen v hlavách našich politiků, ale i rodičů dětí, jež je na studia "měkkých" oborů vysílají. Průmysl spolu se stavebnictvím má v naší zemi tradici a nabízí uplatnění zhruba pro 38 % populace.

Od revoluce v nás stále přetrvává představa, že každý musí studovat minimálně střední školu, ideálně pak vysokou, zatímco řemesla a učební obory jsou vnímány jako něco podřadného. Jsme pak svědky toho, že čtyřkaři, u nichž dříve studium střední školy absolutně nepřipadalo v úvahu, ji v podobném podprůměrném hodnocení prolezou, pak nějak odmaturují a s drzostí pokračují ve svém studiu na vysoké škole. Když nezvládnou tu veřejnou humanitního směru, přesedlají na soukromou školu, kde mají svoji graduaci finančně zaručenou. Opouštějí ji pak jako neuplatnitelní bakaláři či magistři.

Uvědomme si však ten nepoměr. Na jedné straně stojí významná masa nezaměstnaných, kteří vzešli z akreditovaných škol – a je jedno, zda veřejných či soukromých –, na druhé pak řada firem zoufale hledajících profese, jež na trhu chybějí.

Reklama
Reklama

Kocourkovský přístup

Celou řadu oborů navštěvuje mnohem více studentů, než si jich trh žádá. Pak samozřejmě stát vynakládá veřejné finance zbytečně. Do této reality přichází zpráva z EU, že členské státy se dohodly, že na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí uvolní osm miliard eur (přes 210 miliard korun). Tyto finance mají jít například na příspěvky zaměstnavatelům nebo propojení školního vzdělávání a praxe. Připadá mi to absurdní. Na jednu stranu financujeme existenci oborů, o jejichž absolventy není v praxi zájem a zvyšují procenta nezaměstnanosti, a bez mrknutí oka pak budeme sanovat z tohoto vzešlé následky. Systém vzdělávání a potřebná koncentrace na potřebné obory se nezmění, nebudeme řešit příčiny, ale snažit se napravovat důsledky (…).

Stanovme priority

Podíl studentů technických věd postupně klesá, konkrétně o 5 % za posledních deset let a v současnosti tvoří 23 % z celkového počtu. Naopak ekonomické vědy rostou a jsou na úrovni technického vzdělání. Podívejme se pak na úřady práce na seznamy nezaměstnaných ekonomů. Na jakých oborech tedy postavíme budoucí rozvoj ČR? Musíme regulovat počty studentů nežádaných profesí, změnit financování škol – od normativu na studenta k jinému modelu.

Bakaláři nejsou ve firmách žádáni, ty raději přijmou schopného průmyslováka než běžného bakaláře. Tento fakt si uvědomují i samotné vysoké školy a stěžují si na pravidla tzv. Boloňského procesu, který studium na bakaláře/magistry rozdělil. Následné směrnice pak nastavily kvóty, jaký poměr absolventů obou stupňů musí být. To je realita, kterou je třeba akceptovat. Děkani škol však musejí upravit osnovy a náplně předmětů bakalářského studia tak, aby byli absolventi pro praxi prospěšní. Ptejte se ve firmách, proč jsou bakaláři vašich škol nepoužitelní.

A přitom stačí tak málo – zanalyzovat stav na krajských úřadech práce a zjistit školy, jejichž absolventi jsou zde „na čekačce“. Existenci těchto škol pak redukovat, když k tomu ze strany mládeže, resp. rodičů nedochází přirozenou cestou snížením zájmu o studium oboru, pro nějž není uplatnění.

Na vysoké školy nepřicházejí dostatečně talentovaní lidé. Museli bychom být totiž národ mladých geniů, aby při současném počtu 70 % absolventů středních škol a 40 % absolventů učilišť s maturitou pokračujících dále ve studiu byli těmi, kteří na úspěšné zvládnutí studia mají.

Dříve stačilo 7 % vysokoškolsky vzdělaných, zbytek obstarali maturanti. Dnes dochází k prolínání pozic a dostačujícího vzdělávání. Jsou potřeba klíčové osobnosti a tahouni, nikoliv destruktivní lidé, kteří ostatní stahují ke dnu.

Stejný demografický pokles a obecný nezájem o studium techniky probíhá na celém světě. Bezesporu budeme svědky přetahování a přeplácení těch pár schopných inženýrů, co budeme mít.

Musíme si pomáhat

Průmysloví zaměstnavatelé jsou z tohoto stavu zoufalí, hledají pomoc a oporu u středních a vysokých škol. Ty cítí zájem technické veřejnosti věci změnit a hledají cesty, jak jim v tom pomoci – nalézt odpovědi na společné otázky týkající se množství a kvality absolventů, jejich šancí na uplatnění se na konkurenčním trhu. Jednou z aktivit jsou diskusní setkání mezi oběma sférami. Otázkou však je, zda tento formát na obecné úrovni něco vyřeší, zda to neskončí pouhou zprávou do výstupu aktivit onoho dotačního projektu, z jehož iniciativy seminář vzešel. Každý ze dvou pólů si zde posteskne nad špatným stavem a vysloví přání, co by pro jeho nápravu ten druhý měl udělat, ale tím to končí, všichni odejdou svou cestou a běžný život jde dál.

Podívejme se do statistik. Pokles žáků odborného vzdělávání je alarmující – 33% úbytek současných učňů strojírenství oproti roku 2007. Ještě hůře na tom jsou elektrotechnické obory, zájem o jejich vyučení klesl až o polovinu. Katastrofální stav je pak v učňovském školství, kde je pokles žáků odborného vzdělávání alarmující. Od roku 2007 došlo v elektro k jejich úbytku dokonce přes 50 %. Občas se objevují nějaké osvětové promoakce. Například na podporu zájmu žáků a studentů o technické obory je od října 2013 realizován projekt nazvaný „Vím proč“ s podtitulem Prokoukni fyziku. ČEZ v něm podporuje soutěž dětí základních škol druhého stupně a středních škol, aby natáčely videa, jež demonstrují určitý fyzikální jev.

Vychovávejme společně

Děkan Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně profesor Doupovec vidí určitou platformu v medicíně, kde se na výchově studenta podílejí i nemocnice. Položme si tedy otázku, kdo má zodpovědnost za výchovu technické inteligence? Nemůže to být přeci o tom, že si firmy přijdou pro své zaměstnance do škol a chtějí mít ty nejlepší. Musí existovat sdílená zodpovědnost firem za výchovu nové generace. Je třeba pomáhat nastavit program výuky, podílet se na předávání praktických zkušeností. Pokud se neujasní tato jednoduchá pravidla, školy nebudou produkovat takové absolventy, po nichž praxe sáhne. Budou vychovávat potenciální nezaměstnané.

Personalista ing. Puff z ČEZ uvádí, že technické školy umějí „vyrobit“ kvalifikovanou pracovní sílu, ale musejí u absolventů zlepšit znalost cizího jazyka, vyrovnat úroveň teoretických a praktických vědomostí a dovedností. Musejí být rozvíjeny i měkké dovednosti, jako komunikace, argumentace, prezentační dovednosti. Co však vidí jako velký problém obecného charakteru, je nulová ochota stěhovat se za prací a neochota absolventů zreálnit pohled ohodnocení a profesní kariéry.

Poslechneme-li si obecné výtky zaměstnavatelů ke znalostem absolventů, pak nejčastěji slyšíme o obecném úpadku teoretických znalostí, neznalosti či možná lenosti učit se a chápat nové věci, snahu papouškovat obecné poučky bez chápání souvislostí. Další velká výtka se týká neznalosti týmové práce. Vzdálenost obsahu předmětů realitě a požadavkům firem je již ohraná písnička. Struktura škol se míjí s potřebami personalistů.

EU: 25/25

Čtvrtina lidí ve věku do 25 let je v Evropské unii bez práce. Hůře jsou na tom současné problémové země Španělsko a Řecko, kde je dokonce polovina všech mladých nezaměstnaných. U nás tento neutěšený stav představuje každý pátý, tedy 20 % nezaměstnaných do 25 let. Přesto se stále na studium netechnických oborů hlásí několikanásobně víc mladých lidí, než trh potřebuje.

Na 300 volných míst strojních inženýrů je 260 uchazečů, kdežto na jedno místo humanitního zaměření je 14 zájemců. Studenti „měkkých“ oborů, vítejte v realitě vašeho budoucího uplatnění.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Univerzita – Firma – Prosperita

Regionální výzkumné a vývojové centrum NETME Centre Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně uspořádalo seminář nazvaný Univerzita – Firma – Prosperita s podtitulkem Jak mohou firmy pomoci technicky zaměřeným univerzitám a naopak. Akce se konala v sále rektorátu VUT v Brně za účasti cca stovky posluchačů napříč celou sférou odborníků od akademické půdy přes výzkumná pracoviště, konzultační firmy až po výrobní podniky.

Všemi přednáškami se jako bílá nit proplétala problematika úrovně absolventů vysokých škol, jejich uplatnění v praxi, stále ještě váznoucí spolupráce mezi akademickými pracovišti a výrobními podniky. Své zkušenosti zde prezentovali zástupci firem, jako jsou ČEZ, Šmeral Brno, Unis, Slovácké strojírny a další. Hájit dotační politiku státu a jeho kroky ve vztahu k vysokým školám přišla např. ředitelka Národního vzdělávacího fondu doktorka Kopicová, předsedkyně TA ČR ing. Bízková či europoslanec ing. Tošenovský. Byla zde vyřčena celá řada připomínek a námětů, co by měl stát zlepšit a jak vycházet vstříc tolik potřebné zpětné vazbě škola/průmysl. Ponechme však bez komentáře skutečnost, že odpolední blok, který byl věnován právě vystoupení zástupců z praxe, již neprobíhal za účasti představitelů státu (…).
Reklama
Vydání #12
Kód článku: 131223
Datum: 17. 12. 2013
Rubrika: Servis / Vzdělávání
Autor:
Firmy
Související články
Překážky na cestě k technickému vzdělání, část 1: Problém začíná již na základní

V červencovém vydání MM Průmyslového spektra jsme avizovali sérii článků, které budou věnovány výsledkům projektu „Maturita efektivní a sociálně spravedlivá“, financovaného Technologickou agenturou ČR. Jde o studii, jejímž hlavním cílem je odpovědět na otázku, co určuje úspěšné zakončení středního vzdělání a složení maturitní zkoušky a jak systém středního vzdělání a současný model státních maturit ovlivňují rozhodování studentů o jejich budoucí vzdělávací a profesní dráze. Proto se projekt zaměřuje nejen na intelektuální dispozice studentů, ale také na nerovnosti, které významně ovlivňují to, jak mladý člověk svůj intelektuální potenciál dalším vzděláváním rozvine.

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký smysl spatřujete v existenci zahraničních studentů – a to z úhlu pohledu spolustudentů, univerzity a společnosti jako takové? Kolik těchto studentů aktuálně máte na fakultě ve studijních programech v bakalářském a navazujícím mag-isterském stupni? Sledujete dále jejich cestu – odcházejí z republiky, nebo zůstávají?

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Jsme zemí malých firem a živnostníků?

Podařilo se po více než 25 letech v České republice obnovit řemeslnou tradici a drobné podnikání, nebo jsou páteří českého průmyslu pouze velké firmy a nadnárodní společnosti? Jaký je český živnostník, co ho trápí a jaká je v této oblasti aktuální situace?

Strojírenské fórum ukazuje firmám, jak uspět

Na třetí ročník Strojírenského fóra do Obecního domu v Praze přišlo na dvě stě odborníků, zástupců strojírenských firem i státních institucí. Hlavním tématem dvoudenní akce bylo best practice v oblasti získávání nových zahraničních trhů, inovacích či průmyslovém designu nebo odborném školství.

Autodesk University 2014

Na konci loňského roku se ve městě Las Vegas uskutečnil již dvacátý druhý ročník konference Autodek University. Co říci na úvod? Snad jen, že během konference firma Autodesk představila řadu nových produktů a služeb a to i v oblastech, ve kterých softwarové firmy běžně nepůsobí. Zastavíme se pouze u dvou přednášek, které korelují s obsahem časopisu MM Průmyslové spektrum. Zbylých více než 600 hodin ponechme bez zájmu.

Cesty ke zvýšení konkurenceschopnosti ruského strojírenství

Viceprezident Svazu strojírenství Ruské federace profesor Vladimír Vladimírovič Gutěnjov byl v nedávné době zvolen poslancem Státní dumy Ruské federace a jmenován prvním náměstkem předsedy Výboru Státní dumy Ruské federace pro průmysl. Nejen z tohoto důvodu jsme ho požádali o rozhovor. Jeho podstatnou část přinášíme nyní a v některém z příštích vydání MM Průmyslového spektra pak budeme prezentovat jeho další myšlenky.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se současný způsob výuky odráží na studentech – na jejich osobnosti, přístupu ke studiu, k dosahování dílčích výsledků, na přípravě k finální části studia, k následujícímu profesnímu působení, ale i v sociální/osobní rovině vazby pedagog – student?

Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit