Distanční vzdělávání v metrologii

Charakter dnešních inovací v oblasti edukace metrologických pracovníků směřuje k vyšší míře využívání již známých a dříve používaných postupů, i když ne tak intenzivně, jak to vyžaduje dnešní realita. Tyto distanční metody tak z nutnosti nahrazují zaběhlé metody prezenční.

Vzhledem k probíhající pandemii je nutné zamezit přímému kontaktu lidí, a omezit tak obecně šíření virů. Jakými postupy se tedy snaží ČMS nahradit tradiční setkávání metrologů? Během roční zkušenosti s pandemickou situací byly zvoleny následující postupy:

• elektronické konferenční postupy (Skype apod.);
• korespondenční kurzy;
• speciální kurzy pro minimální počet lidí;
• poskytování literárních podkladů pro speciální metrologické postupy (kalibrační postupy, metodiky měření atd.);
• překlady zahraničních dokumentů potřebných v provozní metrologii atd.

Všechny uvedené metody byly nabízeny a používány i v předchozích letech, ale teprve nyní vynikly jejich přednosti, a staly se tak náhražkou klasických metod vzdělávání metrologů (a nejen jich). K jednotlivým uvedeným způsobům předávání informací lze stručně říci asi následovné.

Elektronické konferenční postupy (videokonference, skypování apod.) jsou již delší dobu využívány pro rychlou a krátkou výměnu informací, pokynů, porad atp. Jaké jsou výhody takového sdělovacího postupu? Jak už bylo naznačeno, jsou velmi pohotové, cílené, interaktivní, nevyžadují cestování, minimalizují ztrátu pracovního času, nevyžadují přítomnost na pracovišti (home office), zvyšují produktivitu výměny informací, umožňují částečně diskuzi i předvádění ukázek s možností prezentace detailů, účastníkům umožňují pořizování záznamů a v případě potřeby se k nim vracet. V oblasti školení a vzdělávání jsou vhodné pro pořádání kurzů a seminářů.

Mezi nevýhody by mohlo patřit, že „setkání“ účastníků je poněkud neosobní. Tato metoda vyžaduje kvalitní elektronické prostředky (hardwarové i softwarové) a jejich zvládnutí. To může dělat určité skupině lidí problémy, a proto mají tendenci se takovému kontaktu vyhnout. Účast na seminářích i kurzech bývá dobrovolná, tudíž se tato skupina populace pravděpodobně nepřihlásí. Oproti klasickým kontaktním akcím neumožňují „kuloární“ diskuze, setkávání a řešení problémů, které přímo nesouvisejí s tématem akce nebo nejsou určeny pro uši ostatních účastníků. Chybí zde i takové detaily, jako je přestávka a občerstvení během ní. Ze zkušenosti vím, že řada posluchačů videokonferencí si proto odbíhá uvařit kávu nebo čaj. To je jeden z důvodů, proč by takový kurz či seminář neměl být mnohahodinový. Vhodnější jsou proto užší témata, která se mohou přednést v kratším čase, obvykle během dvou, tří či maximálně čtyř hodin. Další nevýhodou je nemožnost osahat si dané zařízení vlastníma rukama.

V nabídce ČMS lze elektronické konferenční postupy najít, i když v omezené míře, protože kalkulace cenové nabídky takového kurzu je srovnatelná s cenou akce standardní, a to mnohdy nenachází pochopení zájemců.

Zdá se proto, že v budoucnu se určitě bude nutné vrátit k původním typům akcí s kontaktním režimem zvláště tam, kde téma bude vyžadovat delší výklady přednášejících a osobnější prezentaci přístrojů, nicméně videokonference si svoji pozici při edukaci určitě podrží.

Korespondenční kurzy jsou formou řízeného samostudia jednotlivých zájemců o převážně základní informace v metrologii, případně o jednotlivé obory měření. Tuto metodu ČMS úspěšně rozpracovává již delší dobu. V předchozích letech ji využívali jednotlivci, kteří se například vzhledem k pracovnímu vytížení nebo zaneprázdnění z jiného důvodu nemohli zúčastnit vícedenního kurzu, ale potřebovali osvědčení o jeho absolvování jako součást potvrzení průběžného vzdělávání. V současnosti se tato metoda také aplikuje na základní kurz metrologie, případně další dlouhodobé kurzy a semináře. Musí být k dispozici dostatečně podrobný studijní text, který frekventant obdrží při zahájení kurzu spolu se seznamem další doporučené literatury (legislativa, normy apod.). Podmínkou k získání osvědčení o absolvování kurzu je písemné zpracování testu, který je součástí kurzu a dosažení stanoveného počtu bodů za jednotlivé odpovědi. Tento typ kurzů se v tomto období setkává se zvýšeným zájmem. Nevýhodou je, že i přes nabídku možnosti následné diskuze telefonickou nebo e-mailovou formou ztrácí tato diskuze možnost okamžité reakce na předkládaná fakta.

Speciální kurzy pro minimální počet lidí jsou specifické kurzy a semináře pořádané v jednotlivých firmách podle jejich požadavků a zadání. Vzhledem k tomu, že jsou uskutečňovány v prostorové režii firmy, je jejich cena jednotná, a může se jich tak účastnit libovolný počet posluchačů daného podniku. To může být pro podnik výhodné. I v případě jediného posluchače není cena přemrštěná, a přitom pokryje náklady pořadatele. Z důvodu protiepidemických opatření se jedná o pracovní setkání jen dvou lidí. Účast většího počtu osob některé podniky řeší využitím televizní techniky a kurz pak sledují posluchači ještě z dalších místností. Tyto kurzy jsou však výhodné i v „normálních“ časech. Svou strukturou mohou velmi připomínat firemní prezentace. K dispozici jsou odborné texty, případně předváděná přístrojová technika.

Poskytování literárních podkladů pro speciální metrologické postupy (kalibrační postupy, metodiky měření atd.) je rovněž prostředek pro samostudium metrologů i tvorbu podnikových dokumentů a metodik. Podnikový metrolog pomocí těchto podkladů může snáze, a hlavně mezi podniky jednotně školit pracovníky firmy, kteří provádějí technologická měření případně kalibrace měřidel.

ČMS každoročně zpracovává v rámci Programu rozvoje metrologie (dále jen „PRM“) soubor úkolů, jejichž výsledky může každý využívat zdarma na webových stránkách ČMS a ÚNMZ. Jsou to:

• vzorové kalibrační postupy;
• revize starších vzorových kalibračních postupů;
• metodiky provozního měření;
• překlady dokumentů OIML a WELMEC.

Vzorové kalibrační postupy (VKP) jsou koncipovány tak, aby byly použitelné a srozumitelné běžnému metrologickému personálu (pracovníkům provádějícím měření, provozní kontroly měřidel i těm, kteří provádějí kalibrace v menších podnicích). Jejich struktura je v podstatě neměnná. Skládá se z12 článků ošetřujících jednotlivé kroky kalibrace. Ke každému postupu je zpracována validační zpráva, která je uložena v sekretariátu ČMS.

Revize vzorových kalibračních postupů jsou prováděny podle několika kritérií, z nichž nejdůležitější jsou:

• změny v postupech, které vyžadují změny v normách, ze kterých vycházejí;
  
• uplynutí více než 10 let od jejich prvotního zpracování.
  

Na webu ČMS lze nalézt dva seznamy VKP. První seznam obsahuje VKP vytvořené po roce 2012, odkdy jejich tvorbu plně dotuje stát. Tyto VKP jsou k dispozici volně ke stažení. Druhý seznam obsahuje starší VKP, které budou následně zdrojem revizí. Tyto postupy lze získat za doplatkové úhrady, které jsou v seznamu uvedeny. Po provedení revize je VKP přesunut do skupiny dokumentů přístupných volně ke stažení.

Metodiky provozního měření (MPM) jsou postupy vzniklé na základě zkušeností s tím, že v mnoha případech provádějí technologická i kontrolní měření v podnicích pracovníci bez patřičného zaškolení a výsledky jejich měření nejsou nebo nemusí být důvěryhodné. Uvedené MPM by měly pomoci podnikovým metrologům se školením těchto pracovníků, kteří tak mohou mít správný a standardní postup měření písemně k dispozici. Také tyto MPM jsou na webu ČMS volně ke stažení.

Překlady dokumentů OIML a WELMEC jsou vydávány z důvodu snazší dostupnosti a srozumitelnosti pro pracovníky v českých firmách. Při jakémkoli překladu může docházet k určitým nepřesnostem nebo významovým nesrozumitelnostem, a proto v těchto případech platí původní anglické znění. Ze strany překladatelů i oponentů je těchto případů však minimálně a pro běžné použití překlady plně vyhovují. Ke stažení jsou k dispozici na stránkách ÚNMZ.

Přes všechna „příkoří“, kterými rok 2020 vzdělávání v metrologii obdařil, lze závěrem konstatovat, že se ČMS se všemi edukativními úkoly vypořádala úspěšně. Věřím, že ve spojení s tradičními prezenčními metodami výuky si distanční postupy i v klidné budoucnosti najdou a udrží své místo. Rovněž věřím, že prezenční výuka prokázala svoji nezbytnost a své výhody, které ji asi nikdy nevyřadí z nabídky hlavně díky silné společenské složce.

Česká metrologická společnost