Témata
Reklama

Hodnocení výkonnosti výzkumných a vývojových projektů

Výzkum a vývoj jsou významnými zdroji konkurenčních výhod v dnešní, rychle se globalizující ekonomice. Současná rozhodnutí o investicích do výzkumu a vývoje budou ovlivňovat životaschopnost a růst podniků na dlouhá budoucí léta.

Každé podcenění investic do výzkumu a vývoje se může výrazně projevit ve snížení šancí podniků na jejich přežití a budoucí růst.
Inovace jistě nejsou jediným garantem budoucího rozvoje podniků. Avšak v technologicky náročných odvětvích jsou konkurenční výhody vždy velmi silně spjaty s výkonností výzkumných a vývojových činností podniků. V těchto odvětvích existuje v oblasti procesních, technických a výrobkových inovací vysoká dynamika a podniky musejí, chtějí-li držet alespoň krok s konkurencí, nejen investovat nemalé částky do výzkumu a vývoje, ale také zajistit návratnost vynaložených zdrojů.
Reklama
Reklama
Reklama

Význam řízení procesu inovací

Úspěšnost výzkumných a vývojových projektů nezávisí jen na kvalitě práce inženýrů, vývojářů, konstruktérů a technologů. Je zřejmé, že o úspěšnosti rozhoduje i úroveň řízení celého procesu výzkumu a vývoje. K dosažení vyšší úrovně řízení je třeba vytvořit mnohé předpoklady. Za nejdůležitější lze považovat:
    strategii podniku - vytváří dlouhodobý rámec pro inovační aktivity, identifikuje tržní potřeby, relevantní technologie, směry pro využití disponibilních zdrojů a produkčního potenciálu;
    podnikatelskou kulturu a inovační klima - posiluje identifikaci pracovníků s inovačními záměry podniku;
    flexibilitu organizace a účinnou komunikaci - umožňuje rychlý a včasný horizontální a vertikální tok informací, souběh procesů a úzkou spolupráci mezi všemi subjekty podílejícími se na inovaci výrobku;
    týmovou práci - vytváří bázi pro efektivní spolupráci mezi vývojovými pracovníky a pracovníky dalších úseků podniku podílejících se na vývoji výrobku, jako jsou např. materiáloví inženýři, pracovníci přípravy výroby, výroby, marketingu, zásobování a kontrolingu;
    metody řízení inovací - podporují komunikaci a integraci inovačních činností, hodnocení a plánovaní výrobkových inovací (např. metody Target Costing, Quality Function Deployment, Design to Manufacturing apod.).
Z výčtu předpokladů úspěšného řízení výzkumu a vývoje je zřejmé, jakou významnou determinantou úspěšnosti tohoto procesu je těsná spolupráce a simultánní průběh vývojových činností (tzv. simultánní inženýrství). Orientace simultánního inženýrství na kooperaci, komunikaci, motivaci a eliminaci bariér mezi subjekty podílejícími se na vývoji výrobku přináší nejen zkrácení procesu vývoje výrobku, ale zvyšuje i jeho účinnost a hospodárnost. Specifickým a zcela zásadním předpokladem úspěšného řízení výzkumných a vývojových projektů je důsledné hodnocení jejich výkonnosti.

Důležitost hodnocení výkonnosti výzkumu a vývoje

Stále více na výzkumu a vývoji zainteresovaných subjektů (stát, podniková sféra, výzkumné instituce a pracoviště, vysoké školy) si uvědomuje fatální význam hodnocení výkonnosti výzkumných a vývojových projektů pro zajištění jejich úspěšnosti. Manažeři a pracovníci výzkumu a vývoje, vědci a inženýři jsou stále více tlačeni investory a vlastníky, aby nejen vyvíjeli nové výrobky a procesy, ale aby také demonstrovali jejich hodnotu pro podnik a společnost.
Není pochyb o tom, že hodnocení výzkumných a vývojových činností je stejně důležité jako hodnocení jiných, např. výrobních či prodejních činností podniku. Každé hodnocení přispívá k efektivnější alokaci zdrojů a jejich využívání, pomáhá usměrňovat a především měnit chování pracovníků, aby bylo dosaženo stanovených cílů a záměrů.
Podniky působící v prostředí intenzivní konkurence investují do výzkumu a vývoje značné částky. Mnoho z nich se však nezabývá systematickým hodnocením výkonnosti svých výzkumných a vývojových činností. Spokojují se jen s vágní představou o tom, co za své peníze dostávají. Příčinou této nedůslednosti je zpravidla názor, že účinné hodnocení výkonnosti výzkumu a vývoje není možné, nebo obava, že měření odhalí nízkou produktivitu a nekompetentnost výzkumných a vývojových pracovníků a útvarů, popřípadě skepse vyplývající ze špatných zkušeností s měřením výkonnosti v minulosti.

Životní cyklus výzkumných a vývojových projektů

Výzkumné a vývojové projekty procházejí životním cyklem, který se skládá z fáze výběru projektů, prováděcí fáze a fáze implementace. V každé fázi musí manažeři řešit sérii otázek, jako např. jak vybrat nejvhodnější projekty z několika konkurujících si projektů, jak nejlépe hodnotit projekt během jeho provádění, jak nejlépe předvídat selhání projektu a iniciovat včasné zastavení projektu, aby se zabránilo devastaci zdrojů, a v neposlední řadě jak nejúčinněji realizovat dosažené výsledky.
Podstatným, nikoli však postačujícím předpokladem úspěšnosti výzkumných a vývojových projektů je dosažení cílové výkonnosti ve všech třech fázích životního cyklu projektu. K měření a kontrole této výkonnosti se využívají specifické metriky hodnocení. Jejich konstrukce je podřízena primárně potřebám a povaze hodnocení jednotlivých fází. Zpravidla nedochází k propojení metrik do integrovaného systému hodnocení.
Na počátku životního cyklu každého projektu výzkumu a vývoje stojí proces výběru. Jedná se o velmi důležitý rozhodovací proces, určující alokaci zdrojů mezi konkurenční projekty. Charakter rozhodnutí bezprostředně ovlivňuje efektivnost využívání investovaných zdrojů a dosaženou úspěšnost výzkumu a vývoje.
Literatura nabízí řadu modelů pro výběr projektů a podnětů pro jejich správné užití. Např. D. J. Williams (Operational Research Quartely 20/3, 1969) rozlišuje tři typy modelů. První typ vychází z identifikace faktorů úspěšnosti projektů, určení vah jejich důležitosti a končí stanovením celkového skóre projektů. Druhý typ modelů je založen na ekonomické analýze. Kritériem výběru projektu je míra návratnosti investic, např. v podobě čisté současné hodnoty. Poslední, třetí typ modelů se zakládá na operačním výzkumu. Snahou těchto modelů je maximalizovat celkovou hodnotu portfolia výzkumných a vývojových projektů.

Výzkumný útvar jako systém

Podstatu hodnocení výzkumu a vývoje je možné nejlépe charakterizovat, když budeme výzkumný a vývojový útvar pojímat jako systém transformace vstupů na výstupy, respektive výsledky. Typickými vstupy jsou např. materiál, lidské zdroje, informace, nápady, zařízení, finance apod. V útvaru výzkumu a vývoje (procesní systém) se tyto vstupy transformují na výstupy, které mohou mít podobu patentů, nových výrobků a procesů, vytvořených a dokončených výzkumných a vývojových projektů a návrhů, publikací, nových principů a poznatků, získaných ocenění apod.. Odběratelem, respektive uživatelem výstupů jsou různé, převážně interní subjekty, jako např. útvar podnikového plánování, výroby, marketingu apod. Reálný efekt projektu však netvoří zmíněné výstupy, nýbrž výsledky, které vznikají využíváním výstupů uživatelským systémem a projevují se např. ve formě snížení nákladů, zvýšení prodejů apod.
Z výše uvedeného popisu je zřejmé, že existují tři hlavní oblasti hodnocení výkonnosti výzkumu a vývoje: hodnocení vlastního procesu výzkumu a vývoje, hodnocení výstupů v relaci ke vstupům a hodnocení výsledků ve vztahu ke vstupům.
Velkým problémem většiny v praxi využívaných systémů pro měření výkonnosti výzkumu a vývoje je, že kladou příliš velký akcent na měření a zpětnou vazbu v rámci vlastního procesu výzkumu a vývoje. Pokud se útvar výzkumu a vývoje zaměřuje výhradně na úspěšnost svých činností (plnění termínů a zadaných úkolů, sledování technické dimenze a formálních aspektů projektů apod.), může se zdát, že koná dobrou práci, aniž by vytvářel jakoukoli hodnotu (reálné efekty) pro podnik. Dalšími často se vyskytujícími problémy jsou potlačování významu kvalitativních faktorů úspěšnosti, nadměrná víra v objektivitu výstupních metrik a přílišná složitost a subjektivita hodnocení.

Modely hodnocení

Ačkoli existuje rostoucí konsensus ohledně potřeby hodnocení výkonnosti výzkumu a vývoje pro zajištění úspěšnosti výzkumných a vývojových činností, neexistuje shoda ohledně relevance a adekvátnosti existujících přístupů k hodnocení těchto činností, neboť žádná jednotlivá metoda hodnocení výkonnosti nemůže být vyhovující pro každou situaci. Potřeby jednotlivých uživatelů se liší podle typu výzkumných a vývojových projektů, disponibilních dat, zainteresovanosti na hodnocení, způsobu organizování, plánování a řízení výzkumu a vývoje, vazeb na ostatní podnikové funkce a převažující kultury v oblasti výzkumu a vývoje.
Základem převážné většiny modelů hodnocení výzkumu a vývoje jsou metriky výkonnosti. Jejich konstrukce je dána typem modelů. Mohou být např. konstruovány ve formě indexů poměřujících vstupy (např. přímé investice do výzkumu a vývoje) s jinými vstupy či výstupy (např. náklady na výzkumníka, patenty apod.). Mnohé modely se zakládají na výstupních indikátorech konstruovaných pomocí bezprostředních výstupů (např. publikace, citace, patenty apod.) a zprostředkovaných výstupů (výsledků) z výzkumné a vývojové činnosti, které vznikají v různých úsecích podniku využívajících přímé výstupy (např. nové výrobky, materiály, metody analýzy apod.). Jiné modely hodnocení se zaměřují na výkonnost jednotlivých výzkumníků či jejich skupin. Rozšířené jsou i modely hodnocení založené na subjektivním přístupu (např. peer review, panely expertů apod.).
Přesvědčení, že vědecké poznatky, inovace a technologické vůdcovství jsou klíčové pro konkurenceschopnost podniků a celé ekonomiky, vede ke konsensu, že je třeba posilovat výdaje do výzkumu a vývoje. Je však třeba skoncovat s přístupy, kdy se výdaje na výzkumnou a vývojovou činnost utápí v kapitolách státního rozpočtu a podnikových režií, aniž by se důsledně hodnotila výkonnost výzkumných a vývojových činností. Je třeba se ptát, zda jsme vybrali správné výzkumné a vývojové projekty, zda jsou projekty efektivně řízeny, zda jsou výsledky výzkumu a vývoje efektivně přenášeny do oblasti výroby a zda přispívají k růstu podniku v míře, která je objektivně dosažitelná.
Reklama
Vydání #5
Firmy
Související články
Každá čtvrtá faktura v Evropě je zaplacena pozdě

Stálý přísun zakázek je pro firmu známkou úspěchu a dobře odvedené práce. Úspěch se ale stěží dostaví, pokud zákazníci za výrobky neplatí včas, v horším případě vůbec. Obchod je totiž dokončen až se zaplacenou fakturou. Podle průzkumu platební morálky, který uskutečnila mezinárodní inkasní agentura EOS KSI ve 12 zemích Evropy, je pozdě splacena téměř čtvrtina pohledávek. Nejvíce pozdních plateb v roce 2014 zaznamenaly firmy v Bulharsku a Polsku, nejméně v Německu.

Internetový vyhledávač dotací

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky nabízí jednoduchý vyhledávač dotací. Na internetové adrese www.podporapodniku.cz najdete přehlednou webovou aplikaci, která dokáže zobrazit všechny aktuálně platné dotační nabídky. Zadáte stáří firmy, její velikost, místo realizace projektu a zvolíte oblast podpory a aplikace vyhledá nabídky, které zadaným parametrům odpovídají.

Variabilní produkt a zkušená pojišťovna

Každý, kdo někdy zkusil podnikat, potvrdí, že to mnohdy není nic pro slabé povahy. Nástrah, rizik a komplikací čeká na podnikatele mnoho, přitom univerzální recept na úspěch neexistuje. S vhodně zvoleným pojištěním, které se přizpůsobí přesně potřebám podnikatele, se však dá spolehlivě předejít celé řadě problémů.

Související články
Finance pro podnikání - Aby byly krásné a lesklé

Dokonalé povrchové úpravy kovů. Tak lze stručně charakterizovat činnost společnosti Seven-K se sídlem ve východočeských Králíkách. Jde o společnost poměrně mladou, ale velmi úspěšnou. Za jejím úspěchem však, kromě samotné kvality její práce, kterou oceňuje více než 400 aktivních zákazníků ze všech oblastí průmyslu, stojí i spolupráce s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Finance pro podnikání - Prostory, v nichž můžeme růst

Průmyslové lepení. Tak se nazývá oblast, bez které se dnes neobejde prakticky žádné odvětví. Přitom lidí, kteří mu opravdu rozumí, u nás není mnoho. O těch, kteří patří k západočeské firmě Kaletech, působící v této oblasti již 16 let, se však bez váhání dá říci, že jsou skutečnými odborníky. A o zakladateli firmy a jejím jednateli, kterým je Ing. Martin Kaše, to platí dvojnásob. I to bylo důvod, proč růst této firmy opakovaně podpořila Českomoravská záruční a rozvojová banka.

Finance pro podnikání - Když pomoc přijde včas

Psal se rok 2007, když byla ve východočeské obci Sloupnice založena soukromá česká strojírenská firma Šimůnek. Jejího zakladatele a majitele Jana Šimůnka vedl k jejímu založení prostě zájem o strojařinu, a hlavně - víra v budoucnost tohoto oboru.

Finance pro podnikání - Pomoc při poklesu odbytu

Českomoravská záruční a rozvojová banka – ČMZRB – je první institucí, která začala podnikatelům, jejichž aktivity byly negativně ovlivněny koronavirovou infekcí nebo opatřeními s nimi spojenými, reálně vyplácet podporu. K 8. dubnu 2020 schválila bezúročné úvěry v objemu 500 mil. Kč. Žádosti, u nichž bude možné úvěr poskytnout, pak plánuje schválit v průběhu dubna.

Finance pro podnikání - Když firma vyrůstá z dětských botek

Menší, rodinná firma, z níž okamžitě vycítíte profesionalitu, soudržnost i úctu k zákazníkovi. To je, v kostce řečeno, Elektra Týn - společnost, která se zabývá výrobou kabelových svazků, akumulátorových připojovacích kabelů a ovládacích panelů. Firma disponuje strojovým vybavením, ale především padesátkou šikovných lidí, včetně dvou dcer majitelů a zakladatelů Milana Pavlíčka a Lenky Pavlíčkové. Nyní Pavlíčkovi, díky záruce od ČMZRB, snáz dosáhli na prostředky od své komerční banky a zainvestovali do nového sídla.

Podpořit šikovné a podnikavé - Finance pro podnikání

Podpora pro firmy všech velikostí. Tímto heslem se řídí Českomoravská záruční a rozvojová banka, která již od raných 90. let minulého století pomáhá firmám k úspěchu v jejich podnikání. Proč tomu tak je i na mnoho dalšího jsme se zeptali Jiřího Jiráska, předsedy představenstva a generálního ředitele banky.

Jiný pohled na věc?

Předpokladem udržení konkurenceschopnosti a rozvoje výrobní firmy jsou investice do strojního vybavení. Využití vlastních zdrojů je považováno za relativně drahou variantu, navíc pořizovací ceny některých strojů převyšují aktuální možnosti cash flow dané firmy.

Finance pro podnikání – Schody z Čech do Evropy

Přední český výrobce dřevěných a kombinovaných schodišť společnost SWN Moravia pro vytápění všech svých prostor, to znamená výroby, skladu, sušáren dřeva a administrativní budovy, využívá teplo, které vzniká ze spalování dřevěného odpadu. V současné době za využití programu Úspory energie od Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) pořizuje nové kotle, díky nimž sníží cca o 16 % spotřebu energie.

Finance pro podnikání - Partnerství úspěšných

Výroba přesných dílů pro rozvod a regulaci plynů, upínacích držáků a čepů pro zásobníky nástrojů v obráběcích centrech, dílů pro nemocniční lůžka, ale i součástí pro pneumatické systémy, luxusní nábytek i traktory, a dalších dílů dle dokumentace dodané zákazníky. Tím vším se zabývá Společnost AR-Kovo, která navíc v kooperaci zajišťuje povrchové úpravy dílů, jako je niklování, zinkování, eloxování, pískování a kalení. Tato úspěšná společnost letos k financování nových technologií využila program Expanze od Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Finance pro podnikání - Podpořit mladou, rostoucí firmu

Poskytování komplexních služeb v oblasti dodávek strojních dílů, zámečnických a montovaných sestav a funkčních celků. To je v kostce řečeno náplň činnosti společnosti MESgroup Czech. Tato úspěšná česká firma, k jejímž zákazníkům patří převážně firmy ze západní Evropy, je již od roku 2014 klientem Českomoravské záruční a rozvojové banky. V současné době jí ČMZRB pomáhá realizovat největší investiční projekt v historii firmy – výstavbu vlastní výrobní haly.

Finance pro podnikání - Podpořit špičkovou strojařinu

V moravské obci Traplice již dlouhou řadu let sídlí společnost Mipexa. Tým zdejších pracovníků dnes tvoří 65 lidí, kteří obsluhují téměř 40 produktivních CNC strojů. Firma se specializuje na sériové obrábění odlitků, výkovků a dělených materiálů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit