Témata

Podnikání a život ruku v ruce

Až do roku 1934 sahá tradice ryze české akciové společnosti Beneš a Lát. Její CFO, ekonom a zároveň místopředseda představenstva, Jan Lát získal v loňském roce současně hned tři ocenění v soutěži Manažer roku 2021. Stal se Manažerem roku, zvítězil v soutěžní kategorii Průmysl a navázané obory a ocenění si odnesl také v rámci zařazení do Top 10.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Když jste se na podzim loňského roku dozvěděl, že jste byl oceněn jako hned trojnásobný vítěz v soutěži Manažer roku, překvapilo vás to?

J. Lát: Překvapilo je asi slabé slovo… Už první ocenění za odvětví jsem považoval za obrovský úspěch. Když pak padlo mé jméno podruhé v Top 10 nechápal jsem, co se děje. Když pak přišlo finále, neuměl jsem ani najít slova, když jsem měl něco říci do mikrofonu. Takovou euforii jsem v profesním životě ještě nezažil.

MM: Co bylo podle vás hlavním důvodem, že jste byl oceněn hned ve třech kategoriích?

J. Lát: To je dobrá otázka, ale asi by příslušelo ji zodpovídat porotcům. Já se mohu jen dohadovat, co porotu přesvědčilo. Myslím, že jak v přihlášce, tak při osobní prezentaci před porotou jsem mohl být trochu excentrický – obtížně se mi trefovalo do přesně definovaných kolonek a oblastí – pořád jsem někam přetékal… Na druhou stranu si myslím, že velmi užitečné bylo doložení mých tvrzení o dosažených výsledcích konkrétními výstupy, nebo důkazy, chcete-li. Myslím, že to hodnotitelům dávalo možnost udělat si představu o tom, když říkám, že jsme sociálně odpovědnou firmou – existence dceřiné společnosti seva-czech, která se věnuje hledání uplatnění pro hendikepované, již se chtějí zapojit do běžného života… Nebo příklad výpočtu energetické přirážky ve vazbě na burzovní data promítnutý do dodavatelsko-odběratelského řetězce…

„Podnikání je součástí mého života stejně neoddělitelně jako rodina, přátelé… Žiji stejně v práci jako doma – tedy ať dělám, co dělám, snažím se to dělat tak, abych byl spokojený s výsledkem a nemusel se za své činy stydět,“ říká Jan Lát. (Zdroj: Beneš a Lát)

MM: Vaše firma prošla od roku 1934, kdy vznikla, dlouhou a spletitou historií. Které události se podle vás dají označit za nejdůležitější milníky a proč?

J. Lát: Těch bezmála 90 let je tak dlouhá doba, že vybrat pár milníků je pro mě hodně obtížné… Určitě je zásadním milníkem samotný nápad pana Beneše vydat se do slévárenského odvětví v meziválečném období. Za neméně důležitý moment vnímám babiččinu úspěšnou snahu zachránit lidi z okolí před totálním nasazením v říši za druhé světové války. V 50. letech se náš dědeček podílel na vývoji stroje pro nízkotlaké lití, technologie, která je do dnešního dne plošně nasazená v mnoha průmyslových aplikacích. A v 80. letech se už našemu tátovi podařil husarský kousek, kdy průhonický závod odtrhl od národního podniku Metaz, a vznikl tak nejmenší státní podnik v ČSSR – naprosto zásadní krok pro budoucí privatizaci, kterou dokázal táta se sourozenci dotáhnout do konce v květnu roku 1992.

Počátkem tisíciletí pak bylo určitě podstatné rozhodnutí rozšířit výrobu mimo mateřský závod a postupně i technologie, které můžeme nabízet zákazníkům. V roce 2007 přišla studená sprcha, kdy táta nečekaně zemřel a ze dne na den byly naše role řadových zaměstnanců kopnuty jiným směrem a zodpovědnost za chod firmy na nás přistála plnou vahou. Malou náplastí na tento šok bylo ocenění Firma roku 2007, které přišlo měsíc po tátově skonu.

Reklama
Reklama
Reklama

Období let 2015–2018 by se dalo popsat jako další milník ve vývoji technologií, kdy jsme spoluzakládali dceřinou společnost CARDAM (center of applied research and development for additive manufacturing) a zainvestovali jsme do vlastního střediska 3D tisku kovů.

V roce 2018 jsme založili dceřinou společnost pro pomoc hendikepovaným spoluobčanům se zapojením do běžného života – tzv. chráněnou dílnu, a to když jsme zjistili, kolik lidí s nějakým zdravotním omezením není schopno najít uplatnění i přesto, že chtějí být společnosti prospěšní a nebýt „koulí u nohy“ státu. Dnes je v sevě zaměstnáno přes 50 zaměstnanců.

Budoucnost českého průmyslu je podle mě neoddělitelná od budoucnosti evropského prostoru. (Zdroj: Beneš a Lát)

MM: Vaše firma i vy osobně máte na svém kontě řadu významných ocenění i mimo soutěž Manažer roku. Kterých si ceníte nejvíce?

J. Lát: Každé ocenění je pro nás podstatné – je potvrzením toho, že si naší práce, našeho úsilí někdo všímá a někomu dalšímu dává smysl. Každopádně každé ocenění – i ta osobní za Manažera roku 2021, vnímám jako ocenění fungování celého týmu, celé firmy – každý má svůj podíl na úspěchu, protože nikdo z nás by sám o sobě takových výsledků nedosáhl.

Když bych ale měl přece jen vybrat, tak za poslední roky bych asi vypíchl 2. místo v soutěži IBM firma roku Středočeského kraje 2022 – pro mne je to hodně osobní – takové malé potvrzení, že i po 15 letech od tátova odchodu děláme svou práci tak, že dokážeme ve stejné soutěži opět uspět.

Dalším pro nás zásadním uznáním je ocenění Technologické agentury ČR za partnerství při spolupráci v rámci Národního centra kompetence NCK MATCA – myslím, že spolupráce průmyslu a vědy je to, co může český průmysl a českou ekonomiku posouvat kupředu, o to víc jsem rád, že můžeme být příkladem, že to jde.

Firma neusíná na vavřínech, že vystačí s technologiemi, které již dnes má, ale věnuje se dalšímu vývoji jak v oblasti 3D tisku, tak v oblasti spolupráce s akademickou sférou při vývoji nového produktu. (Zdroj: Beneš a Lát)

MM: Jako své krédo jste uvedl Werichovo slavné: „Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ Souvisí spíše s vaším osobním životem, nebo s vaším podnikáním?

J. Lát: Podnikání je součástí mého života stejně neoddělitelně jako rodina, přátelé… Žiji stejně v práci jako doma – tedy ať dělám, co dělám, snažím se to dělat tak, abych byl spokojený s výsledkem a nemusel se za své činy stydět. Myslím si, že konzistence a férovost je obrovsky osvobozující 😊.

Reklama

MM: Co plánujete vy osobně a vaše firma pro nejbližší i pro vzdálenější budoucnost?

J. Lát: Po posledních čtyřech letech se mi čím dál tím častěji vybavuje okřídlené „Chceš-li Boha rozesmát, řekni mu o svých plánech“ Woodyho Allena. Ale samozřejmě plánování je nezbytnou součástí rozvoje. Plánujeme další rozšíření zákaznického portfolia – daří se nám prosadit do nových segmentů, abychom dále snižovali dopady tržních výkyvů. Neusínáme na vavřínech, že vystačíme s technologiemi, které již dnes máme, ale věnujeme se dalšímu vývoji jak v oblasti 3D tisku, tak v oblasti spolupráce s akademickou sférou při vývoji nového produktu, ale tam jsme velmi na začátku, tak by bylo předčasné tu odkrýt více.

A v osobní rovině? Mám krásnou zdravou velkou rodinu, takže plánů, co dělat, je pořád dost.

Období let 2015–2018 by se dalo popsat jako další milník ve vývoji technologií. (Zdroj: Beneš a Lát)

MM: A jak vidíte budoucnost českého průmyslu?

J. Lát: Budoucnost českého průmyslu je podle mě neoddělitelná od budoucnosti evropského prostoru. Myslím si, že přístup k tržnímu prostoru cestou regulací a omezení, která fungují jen dovnitř, a nikoliv vně Evropy, nám může budoucnost významně zkomplikovat. Tím neříkám, že bychom se neměli hlásit k odpovědnému přístupu ke svému okolí – k rodinnému podnikání podle mě ekologický a odpovědný přístup přirozeně patří – ale je potřeba postupovat spolu s vnějším světem, abychom se sami neuregulovali k smrti.

Z většího nadhledu jsem ale optimista, myslím si, že evropský průmysl může být do značné míry soběstačný, schopný inspirovat svět inovacemi, a právě čistým přístupem k planetě. Vidím u mé a mladších generací, jak lidem čím dál tím více záleží na tom, aby svou činností neničili prostředí, ve kterém žijeme, v tom vidím budoucnost a příležitosti i pro průmysl, který je v Evropě výrazně čistší než v dalších koutech Země.

Související články
EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Mít silný příběh

V roce 1997 založila společnost Abydos, kterou až do dnešních dnů vede k úspěchům a růstu. Podíváte-li se na stránky této společnosti, uvidíte zde osm významných ocenění. Sedm z nich je pro firmu samotnou a to osmé – Manažer roku 2012 – pro její majitelku, paní Olgu Kupec. Právě ji jsme poprosili o rozhovor pro úvodní díl našeho seriálu o této prestižní soutěži.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Související články
Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Průmyslový design mezi technologií a vizí

Patrik Paul, renomovaný designer evropského formátu, vede tým, který propojuje kreativitu, precizní inženýrství a moderní technologie. V úvodním rozhovoru popisuje, jak se k designu dostal přes architekturu, proč založil vlastní studio a jak se jeho tým vyrovnává s rychle se měnícími trendy. Mluví o nástupu 3D tisku, rostoucím vlivu umělé inteligence i o tom, jak se rodí produkty, které propojují estetiku, funkčnost, technologii a reálné potřeby lidí.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Deset zastavení s JK: Síťování

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Marketing v 21. století

Budování značky pomocí moderních marketingových nástrojů je podle Tomáše Keprty, šéfa marketingového oddělení ve společnosti ČKD Blansko, v dnešní době zcela klíčové a nezbytné pro propagaci českého strojírenství a inženýringu ve světě. V následujícím rozhovoru vysvětluje, proč a co může přinést za výhody, obchodní příležitosti i konkrétní zakázky.

Hybatelé byznysu

Jan Zadák se více než dvacet let pohyboval v nejvyšších patrech globálního byznysu v oblasti IT. Mimo jiné zodpovídal za globální prodej, strategii a marketing veškerých produktů a služeb Hewlett-Packard. Nejen jeho zkušenosti z velkého byznysu, ale i jeho optimismus a víru v nastupující generaci vám chceme přiblížit prostřednictvím rozhovoru, který naší redakci poskytl.

Nahrajeme si vědomí do počítače?

Profesor kybernetiky Michael Šebek nevylučuje svoji přítomnost v jiném, uměle vytvořeném prostoru. Průmysl 4.0 chápe jako zásadní a přelomovou změnu a současné školství nás na budoucnost nepřipraví. Firmám radí „nechte své zaměstnance tvořit nesmysly“‎.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit