Články od: Roman Dvořák

Většina ze stovky největších společností pochází z USA. Sídlo jich tam má na 60 a na celkové tržní kapitalizaci se podílí dvěma třetinami. Následuje 14 čínských společností, na které jsme se ještě nedávno dívali skrz prsty a viděli jsme v nich především plagiátory. To klíčové nám v naší neohroženosti a neomalenosti unikalo. A jakou v tom všem hraje roli Německo, Francie, Švýcarsko… potažmo celá Evropa? Hádejte. Odpověď je bohužel nasnadě. Nejhodnotnější evropské firmy, které byste spočítali na prstech jedné ruky, jsou spíše ze segmentu módy a luxusního zboží, nikoliv technologií.

Jakým způsobem limituje vaši expanzi realita trhu práce v podobě nedostatku odborně vzdělaných lidí? Kolik dlouhodobě nabízených pozic máte neobsazených a ze kterých profesí vám chybí nejvíce zaměstnanců? Co děláte pro to, abyste odborný personál do firmy získávali?

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Pro letošní rok jsme společně s Českou asociací interim managementu připravili sérii deseti podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek zve své hosty a diskutuje s nimi o aspektech aktuálních problémů v podnikání, se kterými se firmy potýkají v současné nepředvídatelné době. Podcasty přinášejí reference celé řady konkrétních praktických zkušeností, kterých Petr Karásek se svými týmem nebo jeho hosté nabyli při restrukturalizaci společností, především průmyslových firem. Následující tiskový výstup přináší pouze stručný přepis rozhovoru, komplexní pohled získáte poslechem aktuálního dílu podcastu.

V rámci programu odborného semináře pořádaného začátkem února 2022 Technologickou platformou strojírenská výrobní technika ve spolupráci s Ústavem výrobních strojů a zařízení při FS ČVUT v Praze a Společnosti pro obráběcí stroje byly technické veřejnosti představeny diplomové a disertační práce oboru obráběcích strojů a strojírenské technologie nominované do soutěže o nejlepší studentské práce každoročně pořádané společností SpOS.

Při příležitosti významného životního jubilea našeho milého kolegy, přítele a učitele profesora Milana Zeleného jsme oslovili lidi z jeho blízkého okolí a požádali je o zamyšlení co v jejich profesním a osobním životě znamenal a stále znamená.

V dalším podcastu strojírenského měsíčníku MM Průmyslového spektra jsme si v adventním čase povídali s mistrem CNC frézování 2021 Jiřím Hruškou, s vicemistrem Patrikem Šimkem a samozřejmě s Evou Klocovou, ředitelkou neziskové organizace Skills Czech Republic, která renomovanou soutěž WorldSkills k nám do republiky přivedla a společně s přáteli a partnery ji zde drží při životě.

Digitální průmyslová platforma Gogrou je navržena jako moderní, bezpečné a digitální tržiště, které přítomným umožňuje získávat nové obchodní příležitosti, kontakty, prozkoumávat trhy a najít další možnosti pro své podnikání. Společnost Mazak Česko spatřuje v této platformě velký potenciál, a proto se rozhodla ji podporovat a zahrnout do svých podnikatelských aktivit. V našem rozhovoru hovoříme s Petrem Rychlovským, duchovním otcem projektu Gogrou, a se zástupci společnosti Mazak Česko – Petrem Šimáčkem a Jiřím Mýtinou.

Nižší spotřeba paliva, nižší emise a výrazně nižší hlučnost – k dosažení tohoto cíle hrají u letadel rozhodující roli hnací agregáty. Pro bezpečnost a pokrok ve výrobě jsou zásadní komplexní geometrie, vysoce pevné materiály a nepřetržité monitorování procesů. Díky variantám Mill-Turn splňuje firma Hermle u svých obráběcích center řady High-Performance požadavky na náročnou výrobu rotačně symetrických komponent hnacích agregátů, jako jsou blisky neboli disky s lopatkami.

Jak v celkovém kontextu současné doby hodnotíte z hlediska fungování a výsledků vaší firmy právě končící letošní rok a s jakými očekáváními vstupujete do roku příštího?

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Reflexe současného poznání s aplikací prvků Průmyslu 4.0 do praxe byla předmětem odborné konference, kterou společnost Ceratizit společně se svými partnery připravila pro téměř stovku účastníků z řad výrobních společností ve svém Technickém centru. Od původního teoretizování o aspektech Průmyslu 4.0 jsme se nyní dostali již k praktických zkušenostem.

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Předvečer adventu bývá tradičně časem, kdy se v prostorech Betlémské kaple koná slavnostní zasedání IA ČR, které se sebou nese již po léta svůj pevný scénář. Nejinak tomu bylo i letos, a tak po vynucené dvouleté pauze se mohli všichni technici, kteří splnili hygienická opatření proti šíření koronaviru, opět setkat. Pojďme se formou fotoreportáže vrátit do úterního večera 23. listopadu 2021.

Výroba obráběcích a tvářecích strojů představuje tradiční obor, který se po dlouhá desetiletí u nás těší velké oblibě a zastává zde jednu ze zásadních rolí inovačních procesů. Zároveň je to ale i obor (zejména sériově vyráběné stroje), který s minimálním zpožděním kopíruje celosvětový vývoj ekonomiky. 

Před 15 lety naše redakce MM Průmyslového spektra přišla s myšlenkou pravidelně oceňovat osobnosti, které se za svůj profesní život zásadním způsobem zasloužily o rozvoj technického oboru, ve kterém působily či nadále stále působí, a vyznamenaným předávala Ocenění za celoživotní přínos rozvoje československého strojírenství a uváděla je do Síně slávy strojařů. V rámci koncepční změny zlatých medailí udílených v rámci MSV v Brně se toto ocenění stalo jejich součástí a započala se tradice udílení Zlaté medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Národní plán obnovy ČR a jeho objem 191 mld. Dokážeme jej skutečně využít? Na Slovensku kolem premiéra Krečmara vzniká poradní tým odborníků, které do tohoto postu neuvedla politická loajalita, jak tomu bývá u nás, ale skutečné zkušenosti globálního charakteru např. s vlastním podnikáním a zaváděním inovací do praxe. Mají jasno, co budoucí průmysl pro nakopnutí země potřebuje. Žádný politický populismus, žádné zpátečnické názory. 

Pro reportáž, která deklaruje partnerství, v tomto případě třech subjektů, jsme si dojeli do Zruče nad Sázavou. Zde sídlí společnost Wikov Sázavan, jejímž dvorním dodavatelem obráběcích technologií je firma Hermle, která na svých strojích testuje v prototypové fázi nové verze řídicích systémů Heidenhain. Je to spolupráce, která ve své triagonále přináší vzájemnou synergii.

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.