Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Inovace 2015, Téma 2. Inovační potenciál firmy
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.
Nomenklatura: Inovace Výzkum/ vývoj

Inovace 2015, Téma 2. Inovační potenciál firmy

Má-li firma udržet svoji pozici na trhu a zvyšovat na něm svůj podíl, musí pružně reagovat na nové požadavky zákazníků, či v ideálním případě přicházet s nápady ještě dříve, než o ně trh projeví zájem. S postupnou globalizací dochází k nárůstu konkurenceschopnosti.

Přísloví Kdo chvíli stál, již stojí opodál zde platí více než kde jinde. Proto je důležité věnovat inovacím neustálou pozornost. Jsme si vědomi, že čtenáři MM Průmyslového spektra jsou proinovativní, někteří inovace s úspěchem realizují, jiní jsou ke změně připraveni a další o ni teprve uvažují. Celému tomuto spektru je věnován nový seriál, ve kterém provedeme fiktivní firmu celým procesem inovace až po úspěšné umístění jejího produktu na trh. Odbornými partnery seriálu jsou společnosti IPA Slovakia, 3M Česko, Martin Tvarůžek Design a DDD Printing.

Odborní garanti seriálu Inovace 2015


IPA Slovakia patří k vedoucím společnostem střední Evropy v oblasti poradenství, vzdělávání, projektování a výzkumu pro průmysl. Svoji pozornost zaměřuje na oblast průmyslového inženýrství, strategických inovací, restrukturalizací, zvyšování výkonnosti a rozvoje podnikové kultury.


3M je přední globální technologická společnost zabývající se vývojem inovativních výrobků a řešení pro průmysl, energetiku a telekomunikace, bezpečnost a zabezpečení, zdravotnictví, kancelář a domácnost. Investuje rozsáhlé finance do výzkumu a vývoje a tím podporuje neustálý proud inovací.


Designérské studio Martina Tvarůžka spolupracuje s firmami v rámci inovace portfolia výrobků s cílem ovlivnění celé řady parametrů obsažených v termínu nová estetická hodnota. Výsledkem jsou sériově vyráběné produkty dodávané na globální trh.


Lektorská a konzultační činností Tomáše Michálka je v oblasti 3D tisku a 3D skenování. Poskytují poradenství při výběru vhodné 3D technologie a strojů pro aditivní výrobu. Výrobním společnostem při zavedení této technologie umožní značně urychlit inovace a přitom šetřit náklady.

Nový seriál na stránkách MM Průmyslového spektra

Témata podle vydání (otištěná/připravovaná):

MM 1,2: Proč inovovat?
MM 3: Inovační potenciál firmy
MM 4: Jak financovat inovace a měřit jejich přínosy?
MM 5: Aspekty zavedení inovačního procesu ve firmě
MM 6: Inovace v sítích, budování inovačního ekosystému
MM 7,8: Vliv průmyslového designu na inovaci
MM 9: Role technologie 3D tisku v inovačním procesu, prototypová část.
MM 10: Jak a kdy uvádět inovační návrhy na trh?
MM 11: Podmínky úspěšné inovace
MM 12: Jak neusnout na vavřínech, inovační kultura

Vážení čtenáři. Zapojte se s autory příspěvků do diskuse, těší na vás. Sdělte své zkušenosti se zaváděním inovací ve vašich firmách. Je vám k dispozici e-mail inovace@mmspektrum.com.

Téma 2. Inovační potenciál firmy

Naší největší hrozbou není to, že míříme k příliš vysokým cílům a nakonec jich nedosáhneme, ale to, že míříme k cílům až příliš nízkým a těch dosahujeme. To řekl Michelangelo.

Profesor Košturiak zná celou řadu firem, ve kterých si jejich majitelé a manažeři opakují nesmysly typu: nemáme peníze, lidi a čas na inovace, teď musíme vydělávat peníze, potom budeme inovovat, inovace jsou pro velké firmy, ne pro nás.

Jsou i jiné případy, kde šéfové říkají, že v „podstatě“ inovují, a myslí přitom na modernizaci strojů a zařízení a psaní „kreativních“ nápadů na barevné lístečky. Ať si mluví, prezentují a dokazují své schopnosti hasit každý den operativní problémy. Je to jejich věc, přežití a úspěch nejsou povinné.


Pro zvětšení klikněte na tabulku

Naše úvahy raději zaměřme na firmy, které rozvíjejí svůj inovační potenciál. Zde jsou hlavní zdroje, ze kterých můžeme generovat příležitosti a inovační řešení:
• nevyřešené problémy okolo nás, nesplněné sny;
• objevení a přenesení řešení z jiných oborů;
• řešení a principy v přírodě – bionika;
• proces zákazníka – problémy, nedostatky, nové funkce, vyšší výkonnost;
• okolí produktu/služby – integrace funkcí z okolí;
• emoce;
• design;
• trendy – technické, sociální, transformační;
• hlas zákazníka – reklamace, servis, marketing;
• evoluce, S křivky, evoluční fáze techniky, produktu a jeho modulů;
• zjednodušování produktů, služeb, procesů a byznys modelů.

 
Inovační trychtýř

Inovace nejsou pouze o nápadech, i když nápady jsou důležité. Je třeba vytřídit nápady, najít správné inovační leadery, sestavit týmy a nechat je podnikat. Podnik budoucnosti nebude potřebovat manažery, zaměstnance, kontrolory ani koordinátory, ale podnikatele.

Inovační potenciál vzniká především u zákazníka, který má potřebu a peníze. Je důležité poznat oblasti a problémy, které zákazník řeší, jiné způsoby uspokojení jeho potřeb, trendy v dané oblasti a experty, kteří mají potřebné znalosti a mohou nás nasměrovat.

 
Hledání inovačního potenciálu a empatická mapa zákazníka. Pro zvětšení klikněte na obrázek

Položme si několik otázek, jak vytřídit inovační nápady:

1. Analýza nápadu. Co to bude? Proč je to zajímavé? Kdo to udělá? Jak se to bude dělat? Kdy se to bude dělat? Kolik to přinese a kolik to může stát?
2. Zlepšuje nápad současný produkt, službu nebo proces?
3. Může nápad vést k inovaci tím, že vytváří nové hodnoty pro zákazníka, konkurenční náskok a vysoké marže?
4. Může nápad vést k nové podnikatelské příležitosti pro firmu?
5. Obsahuje nápad něco, co ještě nikdo nevymyslel?
6. Co nového se můžete z nápadu naučit?
7. Stojí za nápadem člověk, kterému „září oči“? „Blázen“, který má podnikatelské schopnosti, dokáže strhnout lidi a dotáhnout projekt do konce?
8. Je nápad v rámci strategického směřování firmy?
9. Jaký je inovační potenciál nápadu – originalita, modrý oceán, marže, zlepšení kvality života?
10. Jaká je přidaná hodnota a kopírovatelnost?
11. Má firma znalosti a zdroje na realizaci nápadu?
12. Jaký je životní cyklus produktu, který tento nápad přináší?
13. Přináší nápad globální produkt?
14. Nápad má spíše charakter zlepšení stávajícího stavu než charakter inovačního projektu?
15. Zvyšuje projekt image firmy nebo know-how v oblasti strategické technologie?
16. Je projektový tým kompetentní a dostatečně motivovaný k realizaci projektu?
17. Existuje pro projekt dostatečná lidská kapacita?
18. Hodnocení nápadu vychází negativně, ale intuitivně máte pocit, že je třeba do toho jít?
19. Je to tak netradiční nápad, že se vymyká všem kritériím a bylo by dobré to zkusit?

Co dál, kde jsou další potenciály pro hledání inovačních příležitostí?

Analyzujte nové technologie a zkoumejte technologie, materiály a řešení, které se dnes vyvíjejí a testují ve výzkumných laboratořích. Jaké změny v této oblasti očekáváte ve svém byznysu? Studujte analýzy, navštivte nejlepší experty na univerzitách a ve světových výzkumných společnostech. Hledejte inovační potenciál v oblasti výzkumu a vývoje.


Analýza použití našeho produktu v procesu zákazníka

Pět kroků k Design Thinking:

Známá inovační metodika Design Thinking, kterou vyvinul inovační guru David Kelley, zakladatel firmy IDEO, pracuje v pěti krocích:

1. empatie – navázaní vztahu se zákazníkem, rozhovor, společná zkušenost s využíváním produktu nebo služby, které jsou předmětem inovace, porozumění světu zákazníka a kontextu používání produktu;
2. definice – převod zkušeností se zákazníkem v přesné vymezení jeho problémů;
3. ideální řešení – návrh různých způsobů řešení definovaného problému;
4. prototyp – rychlé vytvoření prototypu;
5. zpětné vazby – ověření prototypu v prostředí zákazníka.

Myslíme, něco vytváříme nebo zkoušíme, a potom o tom mluvíme. „Ne, přesně naopak,“ říká David Kelly.

Důležité inovační principy:

1. orientace na akci;
2. změna a netradiční pohled na svět;
3. orientace na lidi – zákazníci a uživatelé;
4. rozvoj schopnosti objevovat budoucí změny v okolním světě (foresighting);
5. dynamika a iterativní postup;
6. silná empatie a komunikativnost;
7. redukce rizika experimentováním v malém;
8. přeměna informací a zkušeností ve vytváření názorů a v jejich socializaci;
9. rozvoj kreativity a svobody v celé organizaci;
10. vytváření strategických modelů a akcí.

Pro motivaci pracovníků v inovačních týmech jsou důležité následující otázky:

1. Jsou všem členům týmu jasné cíle firmy a jejich projektu?
2. Jsou tyto cíle pro ně dostatečně vzrušující, jsou emočně propojeni, mají vášeň a energii pro jejich dosažení?
3. Vědí, jaké jsou priority a jejich role při dosahování cílů?
4. Mají dostatek autonomie a svobody pro svoji práci?
5. Poskytují cíle projektu členům projektového týmu dostatečné možnosti najít v nich smysl a dosáhnout mistrovství ve své profesi?
6. Odstranili jsme z podnikové kultury prvky, které demotivují lidi a snižují jejich energii – soupeření, závist, hledání chyb na druhých, konflikty a hádky, negativní emoce a intriky?

Požadavky na leadera inovačního týmu:

1. Má schopnost definovat náročné osobní a podnikové cíle a dosahovat jich?
2. Má schopnost vytvořit a implementovat akční plán?
3. Je tvrdě pracující osobností?
4. Je dostatečně zkušený v používání technik tvořivého řešení problémů?
5. Má schopnost vést projektový tým?
6. Je odolný, drží směr, má „hroší kůži“ a vytrvalost?
7. Má schopnost dosahovat užitečných mezivýsledků v jednotlivých etapách projektu a umí přesvědčit okolí, že se nachází „na správné stopě“?
8. Dotahuje věci do konce, má realizační schopnost xQ?
9. Má schopnost týmově spolupracovat a vytvářet synergii?
10. Má dostatek energie a dokáže předat energii druhým?
11. Umí rozhodovat a zvládat krizové situace?
12. Má dostatek vášně a motivace, kterými strhne i jiné?
13. Je spravedlivý a dodržuje morální principy?
14. Je to profesionál, odborník a člověk, který je pro druhé přirozená autorita?
15. Dokáže propojovat jednotlivé prvky podnikatelského systému?
16. Má podnikatelské schopnosti?

Pozice projektového týmu

Jack Welch definoval pro leadery 4E + 1P (Energy, Energize, Edge, Execute, Passion): energii, schopnost naplňovat energií druhé, nekompromisně rozhodovat a realizovat to, co si předsevzali, a vášeň. U leaderů zdůrazňoval potřebu dosahování výsledků, ale hodnotil také způsob, kterým byly výsledky dosaženy.
Častou chybou je, že jednotlivé etapy inovačního projektu probíhají odděleně na jednotlivých odděleních podniku. Komunikace probíhá e-mailem, telefonicky nebo přes různé „oponentské“ rady. V tomto systému práce se někdy ztrácejí mnohé důležité informace, zaměření na zákazníka a podnikatelský úspěch celého projektu. Mezi specializovanými útvary firmy často vznikají konflikty a kompromisní řešení. Motivace je nízká a celkový výsledek projektu se často značně odlišuje od původního zadání.

Důležité je, aby projektový tým skutečně pracoval jako tým, aby v něm byly v průběhu celého projektu zastoupeny všechny důležité profese a aby projektový tým nesl odpovědnost za výsledek celého projektu, nejen za jeho specifickou část.

Důležité je i správné „namíchání“ členů týmů podle věku, znalostí, zkušeností a typologie osobnosti a definování a dodržování pravidel týmové práce.
Jako příklad složení inovačního projektového týmu uveďme: marketing, obchod, servis, proces zákazníka, vývoj, průmyslový design, konstrukce, technologie, nákup, logistika, strategie, vedení podniku.

Uniformní společnost

Daniel Pink uvádí výzkumy, které ukazují, že kreativní týmy, které dostávaly vysoké finanční odměny, dosahovaly horších výsledků než týmy s nižšími odměnami. Nejlepších výsledků však většinou dosáhly týmy, které pracovaly zdarma. Chcete důkazy? Kdo vytvořil inovace jako Wikipedie, Linux nebo Apache?
Myslím si, že tento svět mohou změnit právě mladí lidé. Pravděpodobně nikoliv ti, kteří studovali na slavných univerzitách, kteří umějí papouškovat poučky a citovat své profesory, teoretizují v médiích a radí ministrům. Myslím spíše ty, kteří organizují různé užitečné komunity, sítě, firmy a společenství. Mladé lidi, kteří hledají svobodu v životě a v práci, odmítají dosavadní způsob života a řešení problémů kolem nás.

Ze škol jsme dnes udělali linky, na kterých „formátujeme“ děti a studenty pro linky, ve kterých budou později pracovat celý život. Nejsou to jen linky, kde se montují složité kabely, automobily nebo stroje. Uspořádal jsem workshop ve velké firmě a litoval jsem lidi, kteří musejí přecházet přes různé turnikety, všude se hlásit kartami, nechat se sledovat kamerami a oblékat se jako v armádě. Vytvořili jsme svět hierarchie, kde manažeři, dohlížeči a koordinátoři vyžadují především to, aby jejich podřízení „dali pokoj a nevymýšleli“. Připravují se rozpočty a cíle a poctivě se plní. Každé vybočení z řady způsobuje problém. Firmy jsou plné nesvobody a lidé v nich jsou jako ozubená kolečka, která se občas promastí finančním nebo jiným bonusem. Lidi „formátujeme“ podle firemní šablony a kontrolujeme podle standardů, místo abychom hledali, co je v nich výjimečného, a nechali to rozvinout.

 
Klasická a svobodná firma. Pro zvětšení klikněte na tabulku

Slovo a podání ruky

Vzniká nový pohled na leadership ve svobodných a inovativních firmách. Tento „nový“ leadership je vlastně velice starý – několik století. Je to leadership, který se vrací ke kořenům, kdy slovo muže bylo víc než objemné smlouvy připravené drahými právníky. Kdy organizace nepotřebovaly různé SOX standardy a audity, ale spolupráce byla postavena na důvěře a respektu. „Nový“ leadership vychází z toho, jaký je leader uvnitř, co skutečně umí a dělá, a ne z toho, co říká a prezentuje navenek.


„Nový“ leadership. Pro zvětšení klikněte na tabulku

Celý svět byznysu se mění a zdá se, že ten současný, plný produktivity, bude nahrazen světem kreativním. Svět dokonalých plánovačů a optimalizátorů převálcují nové profese – inovační inženýr, inovátor byznysu, inovátor myšlení, manažer inovací. Zvítězí schopnost inovace a rychlých změn.

Prof. Ján Košturiak, Ing. Jan Mašek, MgA. Martin Tvarůžek, Ing. Tomáš Michálek, MSc. 

kostur@ipaslovakia.sk
 

 

Zde si můžete stáhnout inovační slovníček.

 

Další články

Inovace
Výzkum/ vývoj

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: