Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Inovace 2015, Téma 6: Vliv průmyslového design na inovační proces
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Inovace 2015, Téma 6: Vliv průmyslového design na inovační proces

Má-li firma udržet svoji pozici na trhu a zvyšovat na něm svůj podíl, musí pružně reagovat na nové požadavky zákazníků, či v ideálním případě přicházet s nápady ještě dříve, než o ně trh projeví zájem. S postupnou globalizací dochází k nárůstu konkurenceschopnosti.

Přísloví Kdo chvíli stál, již stojí opodál zde platí více než kde jinde. Proto je důležité věnovat inovacím neustálou pozornost. Jsme si vědomi, že čtenáři MM Průmyslového spektra jsou proinovativní, někteří inovace s úspěchem realizují, jiní jsou ke změně připraveni a další o ni teprve uvažují. Celému tomuto spektru je věnován nový seriál, ve kterém provedeme fiktivní firmu celým procesem inovace až po úspěšné umístění jejího produktu na trh. Odbornými partnery seriálu jsou společnosti IPA Slovakia, 3M Česko, Martin Tvarůžek Design a DDD Printing.

Odborní garanti seriálu Inovace 2015


IPA Slovakia patří k vedoucím společnostem střední Evropy v oblasti poradenství, vzdělávání, projektování a výzkumu pro průmysl. Svoji pozornost zaměřuje na oblast průmyslového inženýrství, strategických inovací, restrukturalizací, zvyšování výkonnosti a rozvoje podnikové kultury.


3M je přední globální technologická společnost zabývající se vývojem inovativních výrobků a řešení pro průmysl, energetiku a telekomunikace, bezpečnost a zabezpečení, zdravotnictví, kancelář a domácnost. Investuje rozsáhlé finance do výzkumu a vývoje a tím podporuje neustálý proud inovací.


Designérské studio Martina Tvarůžka spolupracuje s firmami v rámci inovace portfolia výrobků s cílem ovlivnění celé řady parametrů obsažených v termínu nová estetická hodnota. Výsledkem jsou sériově vyráběné produkty dodávané na globální trh.


Lektorská a konzultační činností Tomáše Michálka je v oblasti 3D tisku a 3D skenování. Poskytují poradenství při výběru vhodné 3D technologie a strojů pro aditivní výrobu. Výrobním společnostem při zavedení této technologie umožní značně urychlit inovace a přitom šetřit náklady.

Nový seriál na stránkách MM Průmyslového spektra

Témata podle vydání (otištěná/připravovaná):

MM 1,2: Proč inovovat?
MM 3: Inovační potenciál firmy
MM 4: Jak financovat inovace a měřit jejich přínosy?
MM 5: Aspekty zavedení inovačního procesu ve firmě
MM 6: Inovace v sítích, budování inovačního ekosystému
MM 7,8: Vliv průmyslového designu na inovaci
MM 9: Role technologie 3D tisku v inovačním procesu, prototypová část.
MM 10: Jak a kdy uvádět inovační návrhy na trh?
MM 11: Podmínky úspěšné inovace
MM 12: Jak neusnout na vavřínech, inovační kultura

Vážení čtenáři. Zapojte se s autory příspěvků do diskuse, těší na vás. Sdělte své zkušenosti se zaváděním inovací ve vašich firmách. Je vám k dispozici e-mail inovace@mmspektrum.com.

Téma 6: Vliv průmyslového design na inovační proces 

V další části našeho seriálu, ve kterém vás procesem inovací provázejí odborníci, jimž je tato problematika denním chlebem, se zaměříme na oblast průmyslového designu a pokusíme se rozklíčovat jeho zásadní roli ve zvyšování konkurenceschopnosti inovovaného produktu. Průvodcem nám bude člověk nejpovolanější, průmyslový designér Martin Tvarůžek, terý sklízí úspěchy a ocenění s celou řadou projektů, jež se svým týmem realizuje.

V další části našeho seriálu, ve kterém vás procesem inovací provázejí odborníci, jimž je tato problematika denním chlebem, se zaměříme na oblast průmyslového designu a pokusíme se rozklíčovat jeho zásadní roli ve zvyšování konkurenceschopnosti inovovaného produktu. Průvodcem nám bude člověk nejpovolanější, průmyslový designér Martin Tvarůžek, který sklízí úspěchy a ocenění s celou řadou projektů, které se svým týmem ralizuje.


Dalším autorem našeho seriálu o inovacích je MgA. Martin Tvarůžek, zaměřující se mj. na průmyslový design.

Za svoji více než patnáctiletou praxi jsem se v desítkách firem setkal s mnoha různými přístupy k průmyslovému designu a také s mnoha úrovněmi jeho skutečného využití.

Situace v České republice na tomto poli je jistě lepší než v dobách porevolučních. Tehdy totiž řada dnes často úspěšných inovátorů kopírovala výrobky z vyspělých trhů. Postupem let se však i u nich začala objevovat potřeba mít vlastní produkt. To je jedna z věcí, u kterých je design velmi užitečný. Bylo tedy velkým štěstím, že počet výrobců aktivně vyhledávajících tuto službu rostl.


Původní podoba a nový design kotle Hercules U24 firmy Viadrus

Design originálního výrobku

S přibývajícími zkušenostmi jsem si však začal uvědomovat, že design není pouhým nástrojem originality a jedinečného estetického řešení, ale že může nabídnout také řadu dalších výhod a přínosů. Na dvě desítky jsem jich definoval při práci na projektech různého zaměření. Při studiu na vysoké škole i krátce po jeho ukončení jsem se hodně věnoval medicínské technice (RTG zařízení, rehabilitační lehátko, hemodialyzační monitor, luminometr, infuzní pumpa atd.). Následně se spektrum výrobků začalo rozšiřovat, pracoval jsem na menších výrobcích typu cyklistické přilby, dveřní kování, pak na větších zařízeních, jako jsou například tepelná čerpadla, kotle na tuhá paliva, systém regálů do prodejen s oděvy, manipulační technika, pracoviště strojvůdce v lokomotivě, výdejní stojany na pohonné látky či výtahové kabiny, a v posledních třech letech se věnuji velkým obráběcím celkům.


Zastřešení vlakového nádraží Ostrava - Svinov. Autory designu jsou Radek Hegmon a David Karásek.

Konstrukce a design

Mému startu do praxe předcházela dvouletá zkušenost na pozici obchodního manažera společnosti MM Cité, kterou moji starší spolužáci Radek Hegmon a David Karásek založili na základě vítězství v soutěži vypsané společností Dopravní podnik Zlín-Otrokovice. Tito mladí designéři se rozhodli na poli městského mobiliáře pokračovat a dále ho rozvíjet. Trh byl v té době značně zanedbaný, pamatujeme si jistě všichni zastávkové přístřešky z vlnitého plechu, rozbité lavičky apod.

Toto odvětví mělo samozřejmě také svoji obchodní stránku. Investory těchto komodit byly úřady městských částí a také mediální agentury, které mobilář městské části zainvestovaly a výměnou neodváděly po dohodnutou dobu městu žádné poplatky z příjmů z reklamy. Vedle toho se začaly objevovat v tisku zmínky o chystané výstavbě rychlodrážních koridorů. Mojí pilotní úlohou bylo pokusit se dostat firmu na České dráhy, našeho možného klíčového zákazníka. Pamatuji si, že jsem jezdil na jednání za státními úředníky, za projektanty a dodavatelskými firmami s barevnými xerokopiemi zlínských zastávek - o tištěném katalogu nemohla být z ekonomických důvodů a malého počtu realizací řeč. Měl jsem jediný argument, a sice, že naše firma má velkou výhodu spočívající v tom, že kromě konstrukce a výroby má také vlastní designérské studio, ve kterém nové věci vznikají. Zároveň je tvorba designérů ovlivňována poznatky se zpracováním oceli, což vede k velmi efektivnímu spojení.

S ohledem na tuto skutečnost jsem se tedy neostýchal na poradách za účasti i tří desítek lidí mluvit o našem systému zastřešení výstupů z podchodů a ostrovních nástupišť, byť v té době nikdo z naší firmy ani nevěděl, jaká je vlastně předepsaná světlost takového zastřešení. Takže se až na základě kladných odezev na náš aktivní přístup začal ve zlínském podkroví u Graubnerů mobiliář pro dráhy navrhovat.

Několikrát jsem díky designu a využití kreativity zachránil nebo dokonce akceleroval obchodní příležitost. Jednání se státním sektorem má svá specifika a naše mladá firma bez kontaktů a historie neměla dopředu moc šancí uspět. Jednoho dne jsem tak na kontrolním dnu schytal řadu připomínek, mezi nimi také tu, že naše lavičky se možná hodí do MHD, nikoliv však na dráhy, kde po nocích spávají opilci, když jim po cestě ze zábavy ujede vlak. Moje reakce byla velmi jednoduchá. Poděkoval jsem panu inženýrovi za úžasný námět a slíbil jsem, že v rámci národní sounáležitosti vyhovující lavičky zdarma pro České dráhy vyvineme. Záleželo nám totiž, podobně jako jistě i jemu, především na tom, aby měli zahraniční cestující dobrý dojem z místa, kde se s naší zemí poprvé setkají. Z tehdejší začínající firmy MM Cité je mj. zásluhou velmi aktivního marketingu a využití designu jako nástroje podpory budování značky úspěšná firma s tisícemi realizací nejenom na dominantní části rychlodrážních koridorů v ČR, ale také v desítkách zemí na dalších kontinentech se stabilizovanou pozicí jednoho s nějvětších českých exportérů designu.


Fotografie přístroje na zpracování světelného signálu Luminometru, který Martin Tvarůžek navrhl v roce 1998 coby student VŠUP pro laboratoře Masarykovy univerzity v Brně. Za produkt obdržel ocenění křišťálovým jehlanem v soutěži profesionálů Národní cena za design 1998. Luminometr se stal také součástí řady výstav o českém designu, byl zastoupen v publikacích o českém designu atd.

Impulzy ke kreativitě

Ve městech byla situace odlišnější. Pamatuji si především to, že když jsme poměrně dlouho bojovali s konkurencí snižováním cen v lokalitě brněnského centra, napadlo nás nabídnout investorovi s celoevropským působením exkluzivní design. To se ukázalo být pro firmu s německým vlastníkem natolik přitažlivé, že jsme zakázku získali.

Díky této zkušenosti jsem si uvědomil, jak se dá aplikace designu využít i po dokončení vývoje produktu nebo dokonce před jeho započetím. Každý městský problém typu psí exkrementy na chodnících, chybějící zastřešení pro jízdní kola před výrobní halou nebo hořící odpadkové koše od nedopalků pro nás byl skvělou příležitostí k další práci ve vývoji a k naplnění potřeb našich nových či stávajících zákazníků.

Od té doby pro mne argumenty vystudovaných manažerů, že někde má někdo smlouvu na pět let nebo kontakty a nedá se tam dostat, nemají žádnou hodnotu a věřím, že se dá vymyslet pokaždé něco, co klíčového zákazníka zaujme a osloví. Proto radím svým klientům – obkličte své zákazníky designem.


Původní podoba manipulačního vozíku Tebeco a jeho nový design ve vizualizaci pro firmu Siemens.

Práce designéra

Využití designu ve výrobních firmách je věc odlišná. Příčin, proč s ním aktivně masivně naše firmy nepracují, je celá řada. Je to naše historicko-politická geneze, kdy jsme byli nuceni sami vyrábět věci, které trh dlouhá desetiletí nenabízel. Je to způsob, jakým se po revoluci k firmám dostali jejich noví majitelé a nemají k nim hlubokou citovou vazbu, která by je hnala vpřed. Nevnímám moc příznivě skutečnost, že lidem ve vedení firem chybí víra v to, že se jim podaří něco dokázat nebo něco vybudovat a jsou stále příliš zaměřeni na to, kde si mohou pomoci především díky osobním kontaktům. Sami sice denně zažívají pozitivní emoce u kvalitního produktu, u jeho profesionální prezentace, přesto však nevěří tomu, že by to mohla být cesta k jejich vlastnímu úspěchu. Národní ekonomiku jistě negativně zasáhlo i zrušení Design centra České republiky, které jako jediný nevládní subjekt tuto profesi a její význam pro opakovanou výrobu podporovalo. Patří sem také nekvalifikovanost řady designérů a u té bych se rád pozastavil. Někdy si připadám jako ve filmu, ve kterém řádí falešný vrchní. Občas totiž narazím na společnost, která si najala designéra roku z nějaké ankety a ten jim dovezl kupu obrázků s fakturou. Firma si pak stěžuje na to, že se to nedá vyrobit, že jim autor nebere tři měsíce telefon, apod. Kreativní podpora průmyslu, jak svoji činnost vnímám, totiž funguje zcela jinak. Hovoříme ještě stále o štěstí, pokud se některá firma pro spolupráci s designérem rozhodne. Ta vedoucí k úspěchu však vyžaduje zcela jiný přístup a podání, než je tomu v případě „falešného vrchního“. Vývoj začínáme obvykle otázkami týkajícími se byznys modelu, pro koho je produkt určen, kolik má zákaznickch skupin, jaké jsou požadavky každé z nich, na jaká teritoria dodáváme, na jaká ne a proč, jak často a v jakých místech se zařízení servisují, jak probíhá údržba, instalace, montáž, balení apod. Tyto položky a řadu dalších jsem zařadil pod termín nová estetická hodnota. Následuje samotný tvůrčí proces navrhování, který přechází do fáze supervize konstrukčních prací a autorský dozor výroby prototypu. Pokaždé se mi vyplatilo být u projektu přítomen až do této fáze, protože riziko změn vygenerovaných konstruktéry nebo ve výrobě je obrovské.

Cesta k zákazníkovi

Asi před sedmi lety jsem se seznámil s Petrem Bednářem, který s mladším bratrem založili společnost Tebeco. Začali podnikat v odvětví manipulační techniky. Na našich setkáních jsem je přesvědčoval, že je možné bez desítek realizovaných obchodních případů k zákazníkovi proniknout i v tomto specifickém trhu. Pro jejich potenciálního klienta z pobočky společnosti Siemens jsem jim připravil několik desítek otázek vztahujících se k manipulačnímu vozu. Když jsme o tom někde mluvili, lidé se nám smáli, manipulační vozík přece nepotřebuje design... Jak mi bylo však panem Bednářem řečeno, vzbudili tímto aktivním a pozorným přístupem u klienta velký zájem. Ptali jsme se na to, v jakém prostředí se bude vozík pohybovat, jestli má být plošina snadno přístupná, nebo naopak vůbec, jaké komodity se na ní budou převážet, zda je potřeba je při převozu nějak zajišťovat, jestli bude nutné podlážku odnímat a případně čistit, a na řadu dalších věcí. Výsledkem této personální péče společnosti Tebeco je takové zpracování designu vozíku, které výrazně převyšuje veškerá stávající zařízení. Podařilo se nám díky zmíněným otázkám integrovat kotvicí body k místům, za která se zvedají podlážky, zajistili jsme nerozbitnost světel při případném nárazu vozíku do překážky, ideální přístupnost k tlačítkům total stop, která jsou bezpečnostním prvkem, atd. Mým cílem nebylo, a tak je tomu u každého projektu, zaměřit se pouze na vysokou estetickou hodnotu. Pokaždé usiluji o to, aby v sobě estetická hodnota obsahovala vše, co k danému produktu patří, aby naplňovala požadavky klienta, aby byla v průsečíku s dostupnými technologickými postupy a dalšími souvislostmi produktu. Výsledkem dalšího rozvoje firmy bylo navázání spolupráce s firmami jako ABB či Pesa.


Autonomní robot Advee byl tváří veletrhu Amper. Následně byl pronajímán celou řadu organizací a firem, jako například Mercedesem. Advee byl oceněn ve třech kategoriích veletrhu POPAI Central Europe.

Zvýšení uživatelského komfortu

Jedním z těch náročnějších úkolů, na kterých jsem kdy pracoval, byl systém ohrazení pracovního prostoru obráběcích center. Požadavky na modularitu, zohlednění různých rozměrů pracovišť, cen použitých materiálů, rychlost montáže, barevná variabilita s ohledem na požadavky zákazníka a zároveň dosažení kultivovaného industriálního výrazu odpovídajícího nikoli balkonovému nebo terasovému zábradlí, byly hodně omezující. Tento případ patřil kvůli vysokému časovému rozsahu k těm, který byl pro naše studio finančně ztrátový.

V roce 2007 jsem byl vyzván k účasti ve výběrovém řízení vypsaném významným evropským výrobcem topenářské techniky společností Viadrus. Nepřivezl jsem na rozdíl od svých kolegů ani jednu skicu kotle, kterou bylo možné prezentaci před vedením firmy doplnit. Nedovedl jsem si představit, jak bych mohl kreslit nějaké skici kondezačního kotle, o kterém nic nevím. Místo toho jsem jim povykládal o svých metodických postupech, osvětlil dopady aplikace designu na konkrétních výsledcích a pobavili jsme se o problémech, které na trhu mají. Byl jsem nakonec vybrán jako partner ke spolupráci s tehdejšími lídry týmu panem Boczkem a panem Ligockim a kolekce kotlů je sedmým rokem na trhu. Jedním z nejsvětlejších momentů tohoto projektu je vysoké zvýšení uživatelského komfortu v podobě snadného zpřístupnění čisticího otvoru kotle Hercules U24, který měl původní kotel důkladně ukryt pod opláštěním a přikládacími dvířky. Výsledné formální zpracování bylo přísně řízeno takto specifikovanými požadavky. Zásah do konstrukce kotle byl akceptován a oddělením vývoje a výzkumu zpracován.

V tomto případě byl design opláštění až na zmíněnou výjimku jedinou inovací. Jeho aplikace může mít samozřejmě celou řadu důvodů, jako např. zvýšení uživatelského komfortu, nové funkce, customizace pro klíčového zákazníka, odlišení produktových řad, zvýšení bezpečnosti, sjednocení produktové řady nebo „jenom“ podporu budování značky v podobě představení výrobce jako inovativní společnosti s kontinuálním využíváním designu jako nástroje konkurenceschopnosti.

Synergie designu – konstrukce – obchodu

Asi vůbec největší bolestí českých výrobců, jak jsem měl možnost osobně poznat, je fakt, že když už se odhodlají realizovat vývoj produktu procesem s účastí designéra, často s touto skutečností neumějí pracovat na poli marketingu a obchodu. V obchodním úseku poměrně často vládne atmosféra – oni si tam v konstrukci hrají a my přitom potřebujeme prodávat apod. Přitom si vedení neuvědomuje, že z propojení jednotlivých úseků mohou jen těžit. Jenom tak se budou oddělení navzájem ovlivňovat, inspirovat a mohou tak lépe využívat zkušeností a poznatky každého z nich.

Reklama vs. reklama

Synovec žádající v televizní reklamě o půjčku svého strýce, který se málem udusí, je ukázkou nesrozumitelné reklamy. Kamera dobrá, barvy a světlo dobré, herecké výkony třeba taky, ale nikdo z nás asi nemá chuť vidět svého bankéře v tak diskomfortní pozici. Naproti tomu herec a režisér Kohák, kterého považuji za skvělého umělce a výtvarníka, používá při práci také více mozek a snaží se negativní emoci veřejností často s bankami spojenou odstranit. Jeho reklamy na jinou banku, zaměřené na poplatky, jsou skutečně vtipným uměleckým dílem s příběhem a jasným pozitivním sdělením.

Pokora před produktem

Odmítám prvoplánové dabaty na téma líbí/nelíbí a k vývoji žádného produktu takto povrchně nepřistupuji, přestože se ve finále o dosažení kvalitního formálního zpracování přirozeně snažím. Každý produkt ale potřebuje dostat to, co zaslouží, nic víc a nic míň, a zadání typu „my to chceme červené, protože celá firma fandí známé automobilce“ jsou naprosto šílená.

Na Ústavu průmyslového designu na Fakultě architektury při ČVUT v Praze, kde vedu jeden z ateliérů, jsem v rámci mého partnerství s Viadrusem zadal studentům v zimním semestru topenářskou techniku. Jeden ze studentů pracoval na designu levného kotle pro méně vyspělé trhy, jeho kolegyně se zabývala poměrně nadčasovým radiátorem, který Viadrus případně použije spíše k marketingovým aktivitám, a třetí studentka měla za úkol povýšit „obyčejný“ stávající litinový deskový radiátor. Koncipoval jsem ateliérová zadání tak, aby si budoucí designéři uvědomili, že má každý z nás svoji úlohu, že součástí naší profese je i nutná dávka pokory před produktem a obchodní politikou výrobce a s vírou v to věřím, že v budoucnu někteří z nich přispějí k ústupu „falešných vrchních“.

Prof. Ján Košturiak, Ing. Jan Mašek, MgA. Martin Tvarůžek, Ing. Tomáš Michálek, MSc. 

kostur@ipaslovakia.sk

martin@tvaruzekdesign.com

 

Zde si můžete stáhnout inovační slovníček.

Další články

Inovace
Průmyslový design
Výzkum/ vývoj

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky














Sledujte nás na sociálních sítích: