Témata
Zdroj: archiv prof. Geršlové

Mužská, nebo ženská role?

Vyřkne-li se slovo "podnikatel", ve většině případů si vybavíme muže. A to navzdory skutečnosti, že (nejen) v naší zemi je množství žen, které jsou v podnikání stejně úspěšné jako muži, či dokonce úspěšnější. Proto se naše redakce rozhodla, že po seriálu Podnikatelské příběhy, který vycházel v loňském roce a představoval zpravidla úspěšné muže, letos připraví seriál nový. Název Ženy u kormidla nenechá čtenáře na pochybách, jaký bude jeho obsah. V pilotním dílu přinášíme rozhovor s paní profesorkou Janou Geršlovou, která se podnikání - tomu v průběhu dějin i tomu současnému - odborně věnuje.

Tento článek je součástí seriálu:
Ženy u kormidla
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Ještě relativně nedávno bylo – až na výjimky – ve společnosti jasno: muži náleží role živitele rodiny a žena se má starat o domácnost, děti, a především živitele. Kdy v dějinách nastal v tomto směru obrat a co bylo důvodem?

J. Geršlová: Zúžila bych to na oblast podnikání: muž-podnikatel měl za úkol tvrdě bojovat v chladné konkurenci dané trhem a materiálně zabezpečit rodinu, zatímco žena zabezpečovala „teplo domova“. Realita však vypadala často jinak – ženy byly prvně integrovány do zemědělství, řemesel – tyto oblasti byly nedílnou součástí „domácnosti“. Později se ženy podnikatelů staraly nejen o uvedené úkoly, ale často byly také součástí každodenního života firmy a spolurozhodovaly o všem. Je zajímavé, že řada publikací o dějinách firem se o ženách vedle podnikatelů téměř nezmiňuje, zřejmě proto, aby nesnižovaly „velikost“ šéfů firem. To se psal konec 19. století, situace se však postupně měnila. „Ženy a kariéra“, případně „Ženy v čele podniků“ – to jsou otázky, na které se dnes hledá odpověď z mnoha úhlů pohledu – biograficky, sociologicky, feministicky, z hlediska ekonomických či právních vědních disciplín, ale také z pohledu praxe.

„Počátek třetího tisíciletí se u nás považuje za zrod ‚hodiny žen’. Společnost se začala zabývat otázkami zakládání firem ženami, jejich podílu na vedení firem a jejich kariéry,“ říká Jana Geršlová. (Zdroj: archiv prof. Geršlové)

MM: V roce 2020 vyšla vaše kniha Podnikatelka nebo Popelka, obsahující příběhy 16 žen, které se v průběhu historie staly úspěšnými podnikatelkami. Co je pojítkem mezi těmito ženami a co bylo důvodem jejich úspěchu?

J. Geršlová: Příběhy podnikatelek jsou, s výjimkou jednoho, z historie, a to z mnoha zemí. S každým příběhem jsem prožívala určitý čas, přemýšlela jsem o něm a objevovala nové skutečnosti. Nesmíte zapomenout na to, že všechny ženy – do jedné – byly ovlivněny dobou, ve které žily, zvyklostmi zemí, které byly jejich domovem. Proto bylo – viděno z dnešního pohledu – nutné tuto dobu pochopit a dívat se pohledem nezaujatého pozorovatele. Všechny dámy mne obohatily – ať už novými skutečnostmi, které jsem při psaní objevila, nebo novými souvislostmi, které jsem do té doby netušila. Doufám, že se to „stane“ i čtenářům.

Příběhy podnikatelek jsou, s výjimkou jednoho, z historie, a to z mnoha zemí. (Zdroj: archiv prof. Geršlové)

MM: V našem novém seriálu Ženy u kormidla chceme představit nejen podnikatelky, ale především zakladatelky či spoluzakladatelky firem, zejména ty, které je též dlouhodobě řídí nebo řídily. V čem se podle vás tyto ženy liší nebo lišily od jiných žen či od mužů? Co specifického potřebují v dnešní době či potřebovaly v té nedávné mít, aby v podnikání dosáhly úspěchu?

Reklama
Reklama

J. Geršlová: S radami to máte těžké, i když samozřejmě existují zásady, které jsou jakýmsi „desaterem“ pro podnikání. To je jedna strana mince – no a ta druhá, to jsou osobnosti se všemi svými dovednostmi, a i sny. A protože je „historia magistra vitae“, tedy z dějin se můžeme poučit nejvíce, abychom se inspirovali – a také neopakovali chyby předešlých generací – tak ten vzkaz bych zaměřila na slovo inspirace. A co bylo potřeba k úspěchu podnikatelek, tehdy i dnes? Podnikatelkám nechybělo charisma, měly elán a odvahu po celou dobu podnikání a byly ochotné riskovat, jejich motivace je po celou dobu hnala kupředu. Tohle je malý, avšak nadčasový výčet!

MM: Existují ještě v současnosti překážky, které musely dříve ambiciózní ženy překonávat v jinak zcela „mužském“ světě? Nebo tyto překážky již zmizely, či se pouze změnily?

J. Geršlová: Čím dál více žen má dnes nejen skvělé vzdělání, ale také i dost odvahy k tomu, aby usedly do „šéfovské“ židle. Ne vždy tomu však tak bylo a řada příkladů prozrazuje, že cesta mnoha šikovných žen za úspěchem a realizací jejich snů byla nejprve zdánlivě nemožná, později těžká a stála nepoměrně více sil, než kdyby se o totéž pokoušeli muži.

Autogramiáda na křtu knihy Podnikatelka nebo Popelka. (Zdroj: archiv prof. Geršlové)

MM: Vy sama nejste podnikatelka, ale předpokládám, že k úspěchu ve vašem oboru je třeba mnoho podobných vlastností, které nesmějí chybět úspěšné podnikatelce. Které z nich jsou tedy identické, a které odlišné, vzhledem k odlišnosti zaměření vaší činnosti?

J. Geršlová: Pohybuji se hlavně mezi akademickou obcí, ale ví se o mně, že podnikání – to je „moje téma“. A jak už to tak v životě bývá – náhoda tomu chtěla, že jsem poznala práci Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek České republiky, a např. na jejích webových stránkách jsem našla velké množství příběhů současných českých podnikatelek, mimo jiné v podcastu „Podnikatelka“ si každý týden povídá prezidentka ČMAPM Kateřina Haring s inspirativními ženami nejen ze světa byznysu. Společným jmenovatelem je – podle mne – modernost a odvaha spojená s důrazem na prvotřídní kvalitu a odborné znalosti. Upřímně, tyto hodnoty dnes potřebujeme nejen u podnikatelek, ale i v celé společnosti jako sůl.

Reklama

MM: Pokud byste psala knihu o současných úspěšných podnikatelkách, které především by tam nesměly chybět a proč?

J. Geršlová: V České republice se koná celá řada nejrůznějších anket a žebříčků nejúspěšnějších podnikatelek. Každé ocenění je fajn, nicméně mne velmi inspiroval příběh jedné francouzské podnikatelky, a to v souvislosti s dneškem: podnik vypsal u příležitosti 200 let od založení „Veuve Clicquot Ponsardin“, roku 1972, každoroční cenu „Veuve Business Woman of the Year“ nebo „Prix Veuve Clicquot“. Každoročně se v jednotlivých zemích, které se přihlásily k této iniciativě (momentálně jsou tyto ceny předávány např. ve Francii, Austrálii, Německu, Rakousku, Brazílii, Dánsku, Velké Británii, Irsku, Itálii, Japonsku, Nizozemsku a Švýcarsku, v některých zemích každé dva roky), udělují tyto ceny, které mají společného jmenovatele – odkaz Madame Nicole-Barbe Clicquot-Ponsardin, jež se ve svých 27 letech rozhodla pokračovat v podnikání zemřelého manžela a stala se velkým vzorem. Do soutěže může být nominována kterákoliv podnikatelka starší 20 let, kterou navrhne obchodní partner či jiná osoba. Hlavním kritériem v očích poroty je to, aby nejúspěšnější z uchazeček nechybělo charisma, elán, odvaha a ochota riskovat, motivace; a samozřejmě musí být součástí úspěšné firmy. Všechno to jsou atributy podnikatelského úspěchu Madame Clicquot. Dalším aspektem při hodnocení poroty jsou také výsledky v oblasti udržitelnosti a „corporate social responsibility“. Nakonec se všechny držitelky titulu „Podnikatelka roku“ ze všech zemí sjedou do Remeše a v domě Veuve Clicquot se zúčastní dvoudenního setkání – nejen s organizátory, se členy porot všech zemí, ale hlavně mezi sebou. Tak je možné navázat mezinárodní kontakty – ostatně tato cena „Prix Veuve Clicquot“ je cenou nehonorovanou, čestnou, avšak její držitelky získají nejen ve svých zemích, ale i v zahraničí velké renomé. Stanou se tak členkami mezinárodní sítě všech držitelek této ceny od roku 1972. Jako doklad dostává každá dáma vinný keř z některé z tratí, ze které se vyrábí značka „La Grande Dame“, a je přijata do „Cercle des Amis de la Veuve“. A přála bych si, aby Česká republika byla do této soutěže také zapojena.

Profesorka Jana Geršlová se odborně věnuje podnikání – tomu v průběhu dějin i tomu současnému.
Vystudovala historii a germanistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci, věnovala se hospodářským dějinám ve Slezském ústavu Akademie věd. Přednáší na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě a na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Habilitovala se v oboru národohospodářství, je profesorkou ekonomie. Odborně se věnuje hospodářským dějinám 19. a 20. století, zejména vývoji podnikání, profilům firem a podnikatelů, podnikatelské etice, také otázkám transformace hospodářství ve 20. století.
Přednáší na univerzitách v Drážďanech, Vídni, Kolíně nad Rýnem, Bonnu. Je členkou řady vědeckých rad, působila v Akreditační komisi, kde zodpovědna za ekonomické obory.
(Zdroj: archiv prof. Geršlové)

MM: Domníváte se, že ženy dnes mají šanci i v oborech, které byly donedávna vnímány jako čistě mužské, třeba strojařina nebo IT? Respektive, že mají stejnou šanci jako muži?

J. Geršlová: Téma žen v podnikání se v posledních letech dostává do popředí zájmu nejen historiků, ale řady dalších vědních disciplín. Úloha ženy se výrazně změnila po druhé světové válce, ženy-podnikatelky či ženy-manažerky se stále více objevovaly na scéně a na prahu 21. století nechybí ženy v žádné sféře, která byla dříve „typicky mužskou“, na vedoucích pozicích. Existují žebříčky nejúspěšnějších a nejmocnějších manažerek světa, sleduje se postavení žen ve vztahu k faktorům úspěchu firem apod. Rozdělení světa na „mužský“ a „ženský“ již dnes neplatí, stejně tak jako se již dnes vytrácí rozdělení povolání na „mužská“ a „ženská“, ale o stejných šancích bych nehovořila.

MM: Jaký je tedy současný stav?

J. Geršlová: Počátek třetího tisíciletí se u nás považuje za zrod „hodiny žen“. Společnost se začala zabývat otázkami zakládání firem ženami, jejich podílu na vedení firem a jejich kariéry. V USA byl tento trend nastartován již v 80. letech 20. století, tato vlna tam postupně zanikla, „století žen“ v Evropě přichází nyní (ostatně to potvrzuje např. diskuze v Evropské unii o povinných kvótách žen ve vedoucích pozicích). Přece jenom ale existuje více otázek než odpovědí pro solidní zpracování tohoto tématu. Mezi ně patří především: počet podnikatelek, které podnik buď založily, nebo zdědily, a samy vedly. Jak se tyto počty měnily v průběhu času? Byl jejich podíl konstantní? Byly ženy podnikatelky výjimkou? Pokud tvořily významnou skupinu, ve kterých odvětvích byly nejvýraznější? Byla to odvětví svým charakterem „vhodná“ pro ženy – potravinářský průmysl, textil, oděvy? Jednalo se vždy o živnosti či malé podniky?

Související články
Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Související články
Deset zastavení s JK, Fraunhofer & IPA

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Deset zastavení s JK,
Fenomén Baťa

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Smysl a úspěch podnikání

Český podnikatel Leon Jakimič věří, že pokud byznysmen dobře chápe smysl svého podnikání a obklopí se kvalitními lidmi, tak se úspěch dostaví. O hodnotách, budování a vedení globální firmy, která si umí najít koncového zákazníka po celém světě, je rozhovor se zakladatelem nadnárodní společnosti Lasvit.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Reformy nestačí. Je nutná transformace

Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Síla společnosti tkví v chytrých lidech a vědecké základně

Nadační fond Neuron vznikl na podporu české vědy v období hospodářské krize po roce 2009. Jeho mecenáši rozdali za dobu jeho existence více než 110 milionů korun. Není závislý na státních financích, ale přesto, pokud by se současný státní rozpočet vydal cestou škrtání výdajů na vědu, byl by to pro jeho členy signál pro to, aby své aktivity zesílili a nedovolili, aby česká věda upadla v zapomnění a čeští vědci odcházeli do zahraničí. Hovoříme s Monikou Vondrákovou, která Nadační fond Neuron od jeho vzniku řídí.

Ovlivní státní dluh růst české ekonomiky?

Národní rozpočtová rada jako nezávislý odborný orgán vyhodnocuje, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Český státní dluh zaznamenal razantní propad a letos dosáhl více než 400 miliard korun. Zda se deficit bude prohlubovat, nebo konsolidovat, a jaké dopady to může mít na českou ekonomiku, jsme diskutovali s předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou.

„Škola je nejlepší investicí, kterou jsem v životě udělal,“ říká Jan Rýdl.

V 90. letech jsme zrušili duální systém výuky učňovského školství a zatím ho nezavedli zpět. Po 30letech se tak nejen české strojírenství potýká s nedostatkem kvalitních řemeslníků a odborníků. Jeden z nejstarších českých strojírenských podniků však našel řešení. Rozhovor s Janem Rýdlem mapuje zkušenosti na jeho cestě k vybudování firemní odborné školy a realitu, kterou její provoz představuje.

Blýská se na lepší časy?

Přestože koronavirová pandemie svými nepředvídatelnými nástupy otřásla světovou a unijní ekonomikou, David Marek, hlavní ekonom Deloitte ČR, nevnímá ekonomické dopady pandemie až tak negativně. Oceňuje překvapivou odolnost zpracovatelského průmyslu a nastávající rok 2021 vidí jako výzvu k rychlému hospodářskému růstu.

Inovace podnikatelského modelu, Část 1. Role inovací v podnikatelském prostředí

Současná doba paralyzující naše osobní a profesní konání nám jasně ukázala realitu, se kterou se budeme setkávat stále častěji. Nastavila zrcadlo důsledků našeho, často konzervativního, přístupu k otázce dlouhodobé inovační strategie, a to jak z pohledu diverzifikace produktového portfolia, tak i marketingové a obchodní podpory zaváděných inovací. V tomto novém světě se musíme naučit žít a odolávat jeho často nepředvídatelným nástrahám.

Pozitivní myšlení

Pozitivní nálada je nejvýznamnějším předpokladem pro zvládání náročných životních situací. Je možné si pozitivní přístup trvale udržet, pokud je náš osobní i pracovní život dlouhodobě v ohrožení? Existuje recept, jak si životní optimismus naordinovat?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit