Témata
Zdroj: archiv prof. Geršlové

Mužská, nebo ženská role?

Vyřkne-li se slovo "podnikatel", ve většině případů si vybavíme muže. A to navzdory skutečnosti, že (nejen) v naší zemi je množství žen, které jsou v podnikání stejně úspěšné jako muži, či dokonce úspěšnější. Proto se naše redakce rozhodla, že po seriálu Podnikatelské příběhy, který vycházel v loňském roce a představoval zpravidla úspěšné muže, letos připraví seriál nový. Název Ženy u kormidla nenechá čtenáře na pochybách, jaký bude jeho obsah. V pilotním dílu přinášíme rozhovor s paní profesorkou Janou Geršlovou, která se podnikání - tomu v průběhu dějin i tomu současnému - odborně věnuje.

Tento článek je součástí seriálu:
Ženy u kormidla
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Ještě relativně nedávno bylo – až na výjimky – ve společnosti jasno: muži náleží role živitele rodiny a žena se má starat o domácnost, děti, a především živitele. Kdy v dějinách nastal v tomto směru obrat a co bylo důvodem?

J. Geršlová: Zúžila bych to na oblast podnikání: muž-podnikatel měl za úkol tvrdě bojovat v chladné konkurenci dané trhem a materiálně zabezpečit rodinu, zatímco žena zabezpečovala „teplo domova“. Realita však vypadala často jinak – ženy byly prvně integrovány do zemědělství, řemesel – tyto oblasti byly nedílnou součástí „domácnosti“. Později se ženy podnikatelů staraly nejen o uvedené úkoly, ale často byly také součástí každodenního života firmy a spolurozhodovaly o všem. Je zajímavé, že řada publikací o dějinách firem se o ženách vedle podnikatelů téměř nezmiňuje, zřejmě proto, aby nesnižovaly „velikost“ šéfů firem. To se psal konec 19. století, situace se však postupně měnila. „Ženy a kariéra“, případně „Ženy v čele podniků“ – to jsou otázky, na které se dnes hledá odpověď z mnoha úhlů pohledu – biograficky, sociologicky, feministicky, z hlediska ekonomických či právních vědních disciplín, ale také z pohledu praxe.

„Počátek třetího tisíciletí se u nás považuje za zrod ‚hodiny žen’. Společnost se začala zabývat otázkami zakládání firem ženami, jejich podílu na vedení firem a jejich kariéry,“ říká Jana Geršlová. (Zdroj: archiv prof. Geršlové)

MM: V roce 2020 vyšla vaše kniha Podnikatelka nebo Popelka, obsahující příběhy 16 žen, které se v průběhu historie staly úspěšnými podnikatelkami. Co je pojítkem mezi těmito ženami a co bylo důvodem jejich úspěchu?

J. Geršlová: Příběhy podnikatelek jsou, s výjimkou jednoho, z historie, a to z mnoha zemí. S každým příběhem jsem prožívala určitý čas, přemýšlela jsem o něm a objevovala nové skutečnosti. Nesmíte zapomenout na to, že všechny ženy – do jedné – byly ovlivněny dobou, ve které žily, zvyklostmi zemí, které byly jejich domovem. Proto bylo – viděno z dnešního pohledu – nutné tuto dobu pochopit a dívat se pohledem nezaujatého pozorovatele. Všechny dámy mne obohatily – ať už novými skutečnostmi, které jsem při psaní objevila, nebo novými souvislostmi, které jsem do té doby netušila. Doufám, že se to „stane“ i čtenářům.

Příběhy podnikatelek jsou, s výjimkou jednoho, z historie, a to z mnoha zemí. (Zdroj: archiv prof. Geršlové)

MM: V našem novém seriálu Ženy u kormidla chceme představit nejen podnikatelky, ale především zakladatelky či spoluzakladatelky firem, zejména ty, které je též dlouhodobě řídí nebo řídily. V čem se podle vás tyto ženy liší nebo lišily od jiných žen či od mužů? Co specifického potřebují v dnešní době či potřebovaly v té nedávné mít, aby v podnikání dosáhly úspěchu?

Reklama
Reklama
Reklama

J. Geršlová: S radami to máte těžké, i když samozřejmě existují zásady, které jsou jakýmsi „desaterem“ pro podnikání. To je jedna strana mince – no a ta druhá, to jsou osobnosti se všemi svými dovednostmi, a i sny. A protože je „historia magistra vitae“, tedy z dějin se můžeme poučit nejvíce, abychom se inspirovali – a také neopakovali chyby předešlých generací – tak ten vzkaz bych zaměřila na slovo inspirace. A co bylo potřeba k úspěchu podnikatelek, tehdy i dnes? Podnikatelkám nechybělo charisma, měly elán a odvahu po celou dobu podnikání a byly ochotné riskovat, jejich motivace je po celou dobu hnala kupředu. Tohle je malý, avšak nadčasový výčet!

MM: Existují ještě v současnosti překážky, které musely dříve ambiciózní ženy překonávat v jinak zcela „mužském“ světě? Nebo tyto překážky již zmizely, či se pouze změnily?

J. Geršlová: Čím dál více žen má dnes nejen skvělé vzdělání, ale také i dost odvahy k tomu, aby usedly do „šéfovské“ židle. Ne vždy tomu však tak bylo a řada příkladů prozrazuje, že cesta mnoha šikovných žen za úspěchem a realizací jejich snů byla nejprve zdánlivě nemožná, později těžká a stála nepoměrně více sil, než kdyby se o totéž pokoušeli muži.

Autogramiáda na křtu knihy Podnikatelka nebo Popelka. (Zdroj: archiv prof. Geršlové)

MM: Vy sama nejste podnikatelka, ale předpokládám, že k úspěchu ve vašem oboru je třeba mnoho podobných vlastností, které nesmějí chybět úspěšné podnikatelce. Které z nich jsou tedy identické, a které odlišné, vzhledem k odlišnosti zaměření vaší činnosti?

J. Geršlová: Pohybuji se hlavně mezi akademickou obcí, ale ví se o mně, že podnikání – to je „moje téma“. A jak už to tak v životě bývá – náhoda tomu chtěla, že jsem poznala práci Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek České republiky, a např. na jejích webových stránkách jsem našla velké množství příběhů současných českých podnikatelek, mimo jiné v podcastu „Podnikatelka“ si každý týden povídá prezidentka ČMAPM Kateřina Haring s inspirativními ženami nejen ze světa byznysu. Společným jmenovatelem je – podle mne – modernost a odvaha spojená s důrazem na prvotřídní kvalitu a odborné znalosti. Upřímně, tyto hodnoty dnes potřebujeme nejen u podnikatelek, ale i v celé společnosti jako sůl.

Reklama

MM: Pokud byste psala knihu o současných úspěšných podnikatelkách, které především by tam nesměly chybět a proč?

J. Geršlová: V České republice se koná celá řada nejrůznějších anket a žebříčků nejúspěšnějších podnikatelek. Každé ocenění je fajn, nicméně mne velmi inspiroval příběh jedné francouzské podnikatelky, a to v souvislosti s dneškem: podnik vypsal u příležitosti 200 let od založení „Veuve Clicquot Ponsardin“, roku 1972, každoroční cenu „Veuve Business Woman of the Year“ nebo „Prix Veuve Clicquot“. Každoročně se v jednotlivých zemích, které se přihlásily k této iniciativě (momentálně jsou tyto ceny předávány např. ve Francii, Austrálii, Německu, Rakousku, Brazílii, Dánsku, Velké Británii, Irsku, Itálii, Japonsku, Nizozemsku a Švýcarsku, v některých zemích každé dva roky), udělují tyto ceny, které mají společného jmenovatele – odkaz Madame Nicole-Barbe Clicquot-Ponsardin, jež se ve svých 27 letech rozhodla pokračovat v podnikání zemřelého manžela a stala se velkým vzorem. Do soutěže může být nominována kterákoliv podnikatelka starší 20 let, kterou navrhne obchodní partner či jiná osoba. Hlavním kritériem v očích poroty je to, aby nejúspěšnější z uchazeček nechybělo charisma, elán, odvaha a ochota riskovat, motivace; a samozřejmě musí být součástí úspěšné firmy. Všechno to jsou atributy podnikatelského úspěchu Madame Clicquot. Dalším aspektem při hodnocení poroty jsou také výsledky v oblasti udržitelnosti a „corporate social responsibility“. Nakonec se všechny držitelky titulu „Podnikatelka roku“ ze všech zemí sjedou do Remeše a v domě Veuve Clicquot se zúčastní dvoudenního setkání – nejen s organizátory, se členy porot všech zemí, ale hlavně mezi sebou. Tak je možné navázat mezinárodní kontakty – ostatně tato cena „Prix Veuve Clicquot“ je cenou nehonorovanou, čestnou, avšak její držitelky získají nejen ve svých zemích, ale i v zahraničí velké renomé. Stanou se tak členkami mezinárodní sítě všech držitelek této ceny od roku 1972. Jako doklad dostává každá dáma vinný keř z některé z tratí, ze které se vyrábí značka „La Grande Dame“, a je přijata do „Cercle des Amis de la Veuve“. A přála bych si, aby Česká republika byla do této soutěže také zapojena.

Profesorka Jana Geršlová se odborně věnuje podnikání – tomu v průběhu dějin i tomu současnému.
Vystudovala historii a germanistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci, věnovala se hospodářským dějinám ve Slezském ústavu Akademie věd. Přednáší na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě a na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Habilitovala se v oboru národohospodářství, je profesorkou ekonomie. Odborně se věnuje hospodářským dějinám 19. a 20. století, zejména vývoji podnikání, profilům firem a podnikatelů, podnikatelské etice, také otázkám transformace hospodářství ve 20. století.
Přednáší na univerzitách v Drážďanech, Vídni, Kolíně nad Rýnem, Bonnu. Je členkou řady vědeckých rad, působila v Akreditační komisi, kde zodpovědna za ekonomické obory.
(Zdroj: archiv prof. Geršlové)

MM: Domníváte se, že ženy dnes mají šanci i v oborech, které byly donedávna vnímány jako čistě mužské, třeba strojařina nebo IT? Respektive, že mají stejnou šanci jako muži?

J. Geršlová: Téma žen v podnikání se v posledních letech dostává do popředí zájmu nejen historiků, ale řady dalších vědních disciplín. Úloha ženy se výrazně změnila po druhé světové válce, ženy-podnikatelky či ženy-manažerky se stále více objevovaly na scéně a na prahu 21. století nechybí ženy v žádné sféře, která byla dříve „typicky mužskou“, na vedoucích pozicích. Existují žebříčky nejúspěšnějších a nejmocnějších manažerek světa, sleduje se postavení žen ve vztahu k faktorům úspěchu firem apod. Rozdělení světa na „mužský“ a „ženský“ již dnes neplatí, stejně tak jako se již dnes vytrácí rozdělení povolání na „mužská“ a „ženská“, ale o stejných šancích bych nehovořila.

MM: Jaký je tedy současný stav?

J. Geršlová: Počátek třetího tisíciletí se u nás považuje za zrod „hodiny žen“. Společnost se začala zabývat otázkami zakládání firem ženami, jejich podílu na vedení firem a jejich kariéry. V USA byl tento trend nastartován již v 80. letech 20. století, tato vlna tam postupně zanikla, „století žen“ v Evropě přichází nyní (ostatně to potvrzuje např. diskuze v Evropské unii o povinných kvótách žen ve vedoucích pozicích). Přece jenom ale existuje více otázek než odpovědí pro solidní zpracování tohoto tématu. Mezi ně patří především: počet podnikatelek, které podnik buď založily, nebo zdědily, a samy vedly. Jak se tyto počty měnily v průběhu času? Byl jejich podíl konstantní? Byly ženy podnikatelky výjimkou? Pokud tvořily významnou skupinu, ve kterých odvětvích byly nejvýraznější? Byla to odvětví svým charakterem „vhodná“ pro ženy – potravinářský průmysl, textil, oděvy? Jednalo se vždy o živnosti či malé podniky?

Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Související články
Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Průmyslový design mezi technologií a vizí

Patrik Paul, renomovaný designer evropského formátu, vede tým, který propojuje kreativitu, precizní inženýrství a moderní technologie. V úvodním rozhovoru popisuje, jak se k designu dostal přes architekturu, proč založil vlastní studio a jak se jeho tým vyrovnává s rychle se měnícími trendy. Mluví o nástupu 3D tisku, rostoucím vlivu umělé inteligence i o tom, jak se rodí produkty, které propojují estetiku, funkčnost, technologii a reálné potřeby lidí.

Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Ekonomika s přidanou hodnotou v turbulentní době

Z rozhovoru s ředitelem Svazu strojírenské technologie Ivem Červenkou vyplývá, že po chybně provedené transformaci má každá firma nastavenou určitou strategii – ať dobrou, či špatnou. Často ale chybí adaptabilní strategie, kterou je třeba neustále přizpůsobovat měnícímu se prostředí, ne ji fixovat a spoléhat se na to, že se (nějak) prosadí sama. Neprosadí.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit