Témata

Role majitele a krizového manažera při záchraně firmy

Každé lidské konání s sebou přináší možná rizika, a to jak v osobní, tak i profesní rovině. Ti, jež jsou osvíceni, však dokážou volit takové kroky svého počínání, že je do případných problémů nepřivedou. Náš seriál, který pro vás připravuje renomovaný krizový manažer Petr Karásek, si klade za cíl formou edukace a osvěty předat zkušenosti jak začínajícím, tak i renomovaným podnikatelům, aby svůj byznys přivedli po rozbouřeném moři podnikání bezpečně do přístavu bez zásadních šrámů a újmy.

Tento článek je součástí seriálu:
Krizové řízení
Díly
Petr Karásek

Po manažerských zkušenostech v Karose a posléze v Iveco se profesní dráha Petra Karáska začala ubírat směrem krizového manažera. V ČR, na Slovensku a v Polsku vedl týmy, které stabilizovaly a připravily pro další rozvoj takové firmy, jako dnešní Škodu Transportation, Kord, Texiplast, Bonitex, DISA Industries, perspektivní závody skupiny Jablonex, Aweld, Legios Loco, Kovosvit MAS, Essa Czech a další. Dosud nejvýznamnějším projektem, který ing. Karásek jako krizový manažer se svým týmem úspěšně realizoval, byla záchrana firmy Tatra Trucks a její příprava pro další rozvoj. 

Díl 7. Role majitele a krizového manažera při záchraně firmy

Přiměřeně zdravý člověk si o své současné i budoucí situaci (tedy „operativě“ i „strategii“) rozhoduje sám. Těžce zraněný pacient po nehodě v bezvědomí o svém těle ani způsobu léčby nikterak nerozhoduje – je v rukou odborníka, lékaře urgentní medicíny.

S pacientem, který byl svým zdravotním stavem donucen k absolvování nějakého lékařského zákroku, třeba operace, jím vybraný lékař předem prokonzultuje postup operace (tedy strategii, koncepci), ale do samotného průběhu operace (jakési lékařské operativy) pacient logicky nemůže zasáhnout. Musí se spolehnout na odbornost a zkušenosti lékaře, a na předem sjednaný rozsah/plán operace a nastavená či sjednaná pravidla. A to i přesto, že pacient stále zůstává plnoprávným majitelem svého těla.

Analogicky – za běžné situace existence firmy vykonává vlastník / vrcholový management jak strategické, tak i operativní kompetence. Nicméně pokud se podnik dostane do akutní krize, která už musí být řešena nástroji insolvenčního práva, majitel podniku ztrácí téměř všechny zásadní strategické i operativní kompetence, a tyto přebírají insolvenční správce, insolvenční soud či orgány věřitelů.

Ponechat správu podniku v rukou jeho společníků po úpadku v podstatě není možné. Buďto by na výkon své role při řádné správě podniku v této situaci už zcela rezignovali, nebo by naopak rozhodovací pravomoci vykonávali extrémně riskantním způsobem v naději, že úspěchem těchto riskantních projektů (jakkoliv nepravděpodobným) zvrátí situaci a společnost „ožije“ v důsledku nějakého extrémně vysokého (byť nepravděpodobného) výnosu. Jinými slovy by v tomto případě hazardovali s majetkem věřitelů, protože v případě, kdy by rizikový projekt neuspěl, by nesli ztrátu tito věřitelé. Svůj ekonomický nárok na majetek už společníci podniku ztratili předtím v souvislosti se zmíněným úpadkem. (Zdroj: Richter, T.: Insolvenční právo; 2. vydání, Wolters Kluwer, Praha 2017; str. 100)

V situaci, kdy se podnik již nachází v nějaké závažnější krizi, která ale ještě nevyústila v aplikaci nástrojů insolvenčního práva a vlastník podniku se rozhodne (nebo je okolnostmi donucen) vyhledat pro vyléčení krize nějakého vhodného „firemního lékaře“, má vlastník naději na to uchovat si strategické kompetence (resp. jejich stvrzování), ale musí se smířit s tím, že předá kompetence k operativnímu řízení jím vybranému krizovému managementu.

Těžko se může pacient v průběhu operace slepého střeva probrat a domáhat se na operatérovi, aby vedl řez o pár centimetrů vedle nebo aby přibral ke slepému střevu ještě i žlučník. Operaci může vést pouze jeden, a pokud to závažnost operace vyžaduje a „majitel“ onoho operovaného těla k jejímu provedení nemá potřebné kompetence nebo ji nemůže z praktických důvodů (viz ono slepé střevo) provádět sám, musí si k jejímu provedení vybrat vhodného odborníka. Pokud již není v bezvědomí, tak je jeho právem si vybrat tyto odborníky, dojednat s nimi podmínky léčení a nechat si prezentovat možné varianty zákroku. Pokud v lékařský tým nezískal důvěru, může vyhledat jiný. Pacient v bezvědomí a majitel podniku v úpadku již takovéto právo výběru nemají.

V analogii s postupy při léčení lidí lze doporučit majitelům podniků, které se dostaly do takové krize, se kterými si management a majitel už nejsou schopni sami poradit, aby si včas vyhledali vhodné odborníky. Ti si firemního pacienta „vyšetří“ a navrhnou postup „léčení“. Zde je prostor k diskuzím, volbám různých možných variant, případně je ještě možné odborný/lékařský tým vyměnit za jiný. Jakmile však začne operace, pacient, tedy vlastník, by do jejího operativního provádění neměl aktivně zasahovat. To ale v žádném případě neznamená, že by se podniku a projektu jeho záchrany neměl věnovat. Naopak. Je třeba, aby kontroloval, zda krizový tým postupuje podle předem dohodnutého akčního plánu, zda dodržuje dohodnutá pravidla, zda se situace vyvíjí žádoucím směrem. Pokud má pocit, že tomu tak není, měl by si při pravidelných schůzkách s krizovým manažerem žádat o vysvětlení či nápravu. Mnohdy může jít jen o nedorozumění, protože některé dohodnuté části odsouhlaseného akčního plánu vyžadují třeba specifickou přípravu nebo zvláštní taktiku, jejichž účel nemusí být na první pohled zřetelný.

Obě strany – tedy majitel firmy i krizový manažer – musí mít právo v případě, že druhý partner nectí pravidla dohody, spolupráci okamžitě ukončit. Okamžitě neznamená bez varování. Nejprve by měla proběhnout snaha o nápravu domluvou. Ale pokud se stav nezmění a manažer by nedodržoval nastavená pravidla hry, nebo obráceně, pokud by rozdělení rolí nerespektoval majitel, ten druhý by měl férově oznámit své odstoupení od dohody a zajistit co nejhladší předání agendy, aby to nepoškodilo samotný projekt záchrany firmy.

Příště již přistoupíme k přiblížení prvních kroků krizového manažera při záchraně podniku.


Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit