Před třemi lety jsem byl pozván na konferenci německého automobilového průmyslu užitkových vozidel v Mnichově. Šéf strategie koncernu Daimler (Mercedes) prezentoval některé z projektů, kterými se tento silný a globálně působící výrobce zrovna zabýval. Jedním z nich byl projekt strategie pro příští krizi. Ano, nešálí vás zrak. V době, kdy křivky prodejů ve všech segmentech trhu, kde tento výrobce působí, utěšeně rostly a žádný propad nebyl na obzoru patrný, se tato firma vážně zabývá tím, jak bude řešit příští krizi. Neví, kdy přijde, odkud přijde, jak se bude projevovat, ale spřádá plány, jak se v ní bude chovat.
Přednášející manažer vysvětlil, že vzhledem k cyklickému vývoji ekonomiky nějaká krize zákonitě přijít musí. Přičemž Daimler si příčiny a dopady předešlé krize v letech 2008 až 2010 pečlivě analyzoval a vzal si z nich řadu ponaučení. Následující krizi proto bere zejména jako šanci k posílení, jako příležitost, kdy připravené subjekty vyjdou z této krize silnější na úkor těch firem, které se nepřipraví, a buď je krize z trhu odstraní, nebo z ní vyjdou znatelně oslabené.
Budoucnost tedy přeje připraveným. Nahrává těm, kteří nejsou vývojem situace, ať již jakýmkoliv, zaskočeni. Kteří mají myšlenkový náskok a dokážou být i ve složitých situacích těmi, kdo určují nebo spoluvytvářejí pravidla hry. Kteří nejsou jen pasivně ve vleku událostí, jež s nimi smýkají jako vlny s neřízenou bárkou v bouři na moři.
Odpověď na otázku, jak předejít tomu, aby se firma dostala do situace, kdy už bude potřebovat pomoci nějakou formou krizového řízení, není složitá, obtížnější ale bývá realizace v praxi. Jde o to dělat věci pořádně, s rozmyslem, bez zbrklosti, zbytečně nejít na hranu či za hranu aktuálních skutečných možností podniku i lidí v něm. Využívat při tom znalosti i zkušenosti odjinud. Vyhodnocovat si postup činnosti a vhodně na tato vyhodnocení reagovat.
Patří sem také odpovědnost a etika podnikání. Na první pohled sice nemusí být mezi etickým jednáním a výsledky podnikání patrná souvislost, ale jakési boží mlýny v této oblasti fungují. Podíváme-li se na řadu podnikatelů, kteří si s odbornými postupy a s etikou příliš nelámali hlavu, můžeme pozorovat, že už většinou nepodnikají. Jejich firmy, pokud ještě existují, patří zpravidla někomu jinému. A často platí, že dotyčným podnikatelům ani takto vydělané peníze štěstí nepřinesly. Kolik manažerů a majitelů oceněných různými manažerskými tituly nebo jinými vyznamenáními se dostalo do stadia, kdy s nimi slušní lidé nechtějí už mít nic společného.
Možná to zní jako klišé, ale rozumná podnikatelská vize, kvalitně připravená a neustále kontrolovaná a revidovaná strategie, vhodně rozfázovaný postup a vytvoření dostatečných záchytných pevných bodů, předvídavost, připravenost a řízení rizik, to jsou všechno společně s kvalitním a vzdělaným kádrem spolupracovníků klíčové prvky, které minimalizují možnost, že se podnik dostane do akutní krize.
Důležité je však také to, aby při podnikateli stála štěstěna, protože někdy ani účinná prevence neposkytuje absolutní záruku, že se nemůže nic pokazit.
Ing. Roman Dvořák
roman.dvorak@mmspektrum.com