Témata

Vodorovné vyvrtávačky v praxi, Zastavení třetí

Kdo jiný by měl o kvalitě firmy vědět více než ten, který její produkty vyzkoušel? To je cesta k publikované formě článků, kterou MM Průmyslové spektrum na trhu českých technických periodik zastává. Pravdivé informace nezávisle podané v odborném pojetí. Navštěvovat uživatele produktů a nechat je vyprávět o zkušenostech, které mají s jejich používáním, s komunikací s dodavatelem, se spokojeností s jeho službami. Pak získáme skutečnou referenci, ze které si lze udělat určitý obrázek.

Tento článek je součástí seriálu:
Vodorovné vyvrtávačky v praxi
Díly
Klára (Zajíčková) Ferenc

Pracuje v marketingovém oddělení společnosti Fermat Machinery.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

V dalším díle našeho seriálu jsme zavítali do společnosti Roka Ráža, jejíž produkty jsou součástí řady veřejně známých staveb. Jedná se například fotbalový stadion Chelsea, Sazka Arénu či pražské obchodní centrum OC Smíchov. Specialista na nerezové komíny a výrobce ocelových a nerezových konstrukcí se přesně před rokem rozhodl pro koupi dosud největšího výrobního stroje – deskové vodorovné vyvrtávačky Fermat s typovým označením WRF 130 CNC.

Pohled na vnější a vnitřní část zajímavě architektonicky pojaté administrativní budovy teplické firmy Roka Ráža

Společnost Roka Ráža završí v letošním roce dvacet let podnikatelské činnosti. Rodinná firma s téměř sto zaměstnanci, kterou v současnosti vede Ing. Radomír Ráža mladší, se od začátku profilovala jako výrobce komínových nerezových systémů.

Hned v úvodu fungování firmy až do konce devadesátých let díky plynofikaci zažil obor pana Ráži výrazný boom. „V té době jsme ročně instalovali až 30 volně stojících průmyslových komínů s výškou v rozmezí 15 až 60 metrů do průměru 1 metru,“ vzpomíná Radomír Ráža mladší. V roce 1998 se firma rozrostla o novou výrobní halu na výrobu ocelových konstrukcí o rozloze 1 200 m2.

Od komínu po těžkou strojařinu

Na konci devadesátých let se však poptávky zejména po volně stojících průmyslových komínech výrazně snížily a firma se musela flexibilně přizpůsobit aktuální situaci na trhu. Kromě komínů tak postupně rozšířila výrobu o díly pro stavební stroje, ocelové konstrukce pro povrchové doly, ocelové stožáry, nerezové prvky pro interiéry (zábradlí, schodiště apod.), nerezové skříně, obklady či oplechování. Samotný odbyt výrobků je v současné době zhruba z poloviny tvořen zakázkovou výrobou, zbytek zajišťují stálí odběratelé, z nichž s některými firma Roka Ráža spolupracuje od svého vzniku, tj. téměř dvacet let. „V dnešní době musíme našim odběratelům vycházet enormně vstříc, konkurence je velká a doba nejistá,“ dodává Radomír Ráža. Firma zajišťuje komplexní dodávky komínů zahrnující dopravu, montáž i servis – ten je však spíše formální garancí, neboť velkou výhodou nerezových komínů je jejich bezúdržbovost, nepočítáme-li kominické práce. Životnost nerezových komínů se v běžném provozu předpokládá 30 až 40 let.

Zásoby plechu v části výrobní haly a finální produkty – nerezové komíny

Překvapivým faktem je zjištění, že konkurenci v oboru komínových systémů nepředstavují asijští výrobci, ale tuzemská konkurence, která v současnosti čítá cca pět větších firem.

Spoluzakladatel firmy Roka Ráža Ing. Radomír Ráža před výkonnou vyvrtávačkou deskového typu WRF 130 CNC, největším strojem v jeho výroběOd roku 2003 se provoz firmy rozšířil o novou halu na nerezovou výrobu včetně komínových systémů a výrobní plocha se tak zdvojnásobila. Součástí výrobních prostor je rovněž obrobna, lakovna a tryskací zařízení. O čtyři roky později firma vybudovala novou výrobní halu a zakoupila vysoce výkonné zařízení pro laserové pálení – Bystronic – s možností kvalitního řezu plechů až do tloušťky 25 mm.

Ukázky produkce firmy Roka Ráža pro komoditu stavebních a důlních strojů

WRF 130 CNC největší výrobní stroj ve firmě

S cílem získat konkurenční náskok začal pan Ráža dále přemýšlet o zakoupení nové vodorovné vyvrtávačky. Impulzem k finálnímu rozhodnutí byla navíc po roce uvažování nabídka nového stroje od společnosti Fermat s okamžitou lhůtou dodání. „Nejdříve jsme byli rozhodnuti pro klasickou stolovou vyvrtávačku s pětimetrovým pojezdem, jednu starší jsme už ve výrobě navíc měli,“ vzpomíná na začátky spolupráce s firmou Fermat pan Ráža. Tehdy mu podle jeho slov nabídl majitel Fermatu Jiří Ferenc skladový stroj za zvýhodněnou cenu. Nejednalo se však o klasickou „třináctku“, ale o větší a výkonnější vyvrtávačku deskového typu WRF 130 CNC s řídicím systémem Heidenhain TNC530. Stroj s  pojezdem v ose X 9 200 mm (Y 3 000 mm, Z 900 mm, W 730 mm) je navíc vybaven vnitřním chlazením nástrojů. Tato konfigurace přinesla firmě řadu zajímavých zakázek. Vnitřní chlazení umožňuje až pětinásobné zkrácení obráběcího času u složitých dílů, které vyžadují desítky hodin obrábění. Podobný progres představuje nová desková horizontka WRF 130 CNC i z hlediska parametru otáček vřetena – 3 200 min-1 znamená 3- až 4násobné navýšení rychlosti obrábění ve srovnání se staršími stroji.

Externí nerezový komín Roka Ráža v bytové výstavbě Na Lhotech, Praha Kunratice

První rok provozu

„Instalace stroje proběhla v lednu 2012, vodorovná vyvrtávačka je nasazena na třísměnný provoz a stroj vše zvládá bez potíží a technických závad,“ dodává majitel firmy. Rozhodovala kvalita a samozřejmě cena, podle vyjádření pana Ráži se oproti konkurenci Fermat liší férovou komunikací a takřka rodinným přístupem. „Když za mnou váží cestu majitel firmy o pěti stech zaměstnancích a je-li mezi našimi firmami vzdálenost 300 kilometrů (Brno – Teplice, pozn. redakce), tak mě to v dobrém slova smyslu překvapí,“ popisuje začátky obchodní komunikace Radomír Ráža ml. Stroj je nasazen na vyvrtávání svařovaných konstrukcí a zakázkovou výrobu. Firmě tak odpadla starost s obráběním rozměrných dílů, potažmo s kooperacemi, a zároveň dokázala uspokojit i poptávku potenciálních zákazníků po velkých dílech. Podle vyjádření pana Ráži může nyní jeho firma na deskové horizontce WRF 130 CNC obrábět „věci“, které se široko daleko nedělají.

V brněnském průmyslovém parku Tuřanka se nachází dvě výrobní haly společnosti Fermat.

Servis jako priorita

Servis společnosti Fermat sídlí v brněnské centrále firmy a v Teplicích zatím žádnou relevantní závadu neřešil. „Paradoxně se nevyskytl problém se strojem zatíženým nonstop provozem. Největším problémem se nakonec ukázalo sehnat kvalifikovanou obsluhu,“ uzavírá komentář pan Ráža. „Začátky nebyly snadné, ale po čase se nám podařilo zaškolit šikovné a mladé pracovníky a obsluhu stroje vyladit k naší spokojenosti,“ dodává vzápětí. Na památku má na pracovním stole schovanou několikacentimetrovou silnou šponu, která vznikla při nárazu rychloposuvem. Došlo k přetržení hnacích řemenů na vřeteníku a nastalá situace vyžadovala rychlý zásah techniků od výrobce. V takovém případě bylo nutné rozebrat vřeteník, vyndat vřeteno, vyměnit řemeny a opět vše složit dohromady a v co nejkratší době. Vše se podařilo za dva dny od nahlášení závady. „Pro Fermat je vždy prvořadá rychlost servisního zásahu, každá ztracená hodina, kdy je stroj mimo provoz, znamená pro naše zákazníky nemalé finanční ztráty,“ vysvětluje vedoucí servisu Ing. Martin Krkavec. Kromě dálkové diagnostiky strojů zahrnuje servisní politika společnosti Fermat od minulého roku zavedení systému Microsoft Dynamics, který zajišťuje automatickou registraci servisních případů, časový rozvrh případů a individuální odpovědnost za průběh jeho řešení. Po vyřešení servisního zásahu je zákazníkovi podána závěrečná zpráva a záznam je uložen pro interní statistiku sloužící ke zkvalitnění služeb. „Celková spokojenost však vždy závisí na lidech, na jejich ochotě a spolehlivé komunikaci vůči našim zákazníkům,“ říká šéf brněnského servisu a dodává, že řadu klientů překvapí u firmy Fermat, která v současnosti čítá přes 530 zaměstnanců, nenadřazený osobní přístup a rychlé pružné jednání.

Klára Zajíčková, Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit