Témata

Vznik lntegrexu aneb jak to vidí v Japonsku

Přinášíme rozhovor s konstrukční legendou panem Minoru Kitayamou, jenž nám exkluzivně poskytl informace ohledně idey jednoho z nejúspěšnějších obráběcích strojů na světě a také svůj názor na aktuální témata v oboru obráběcích strojů.

Tento článek je součástí seriálu:
Na zkušenou u lídrů
Díly

MM: Společnost Mazak patří k největším výrobcům obráběcích strojů ve světě. Co stojí za jeho úspěchem?

Minoru Kitayama: Udělali jsme rozhodnutí o expanzi na zahraniční trhy, s tím, že chceme být vedoucím globálním hráčem s náskokem před konkurencí. První stroj jsme exportovali koncem šedesátých let a založili první výrobní závod v USA v roce 1974. Vzhledem k umístění našich výrobních závodů blíže k zákazníkům se můžeme zaměřovat na poskytování lepšího předprodejního, prodejního a poprodejního servisu. Tímto jsme našim zákazníkům také dali závazek, že neodejdeme ze země pryč. Takto se snažíme získat důvěru zákazníků. V té době byla úroveň japonských obráběcích strojů stále nízká a obecně platilo, že obráběcí stroje byly spíše dováženy ze zahraničí. Proto se nám lidé smáli a říkali, že vyvážet naše stroje do USA je podobné, jako kdyby Japonci chtěli vyvážet víno do Francie. Když mluvíme o výrobě v zahraničí, také jsme založili továrnu ve Spojeném království, Singapuru a dvě továrny v Číně. Tyto závody se v místním prostředí jednotlivě aklimatizovaly a převzaly důležitou roli z  pohledu výroby prodejního a poprodejního servisu tak, aby naši zákazníci měli všude stejný servis. K tomu máme sedmdesát technologických a technických center v regionech po celém světě, kde nemáme žádný výrobní závod. Tato centra poskytují našim zákazníkům technickou podporu obráběcích strojů a mnohem lepší kvalitu poprodejního servisu.

MM: Integrex se stal velmi atraktivním multifunkčním obráběcím strojem již od jeho uvedení na trh v roce 1997. Co bylo motivací začít pracovat na takovémto ambiciózním projektu?

Minoru Kitayama: První myšlenka se zrodila na návštěvě u zákazníka, na které jsme se zabývali nezbytnými potřebami ve skutečném výrobním procesu. Klíčová byla přítomnost nejen obchodníků, ale také vývojových inženýrů. V té době rozhodnutí o uspořádání mezinárodního setkání místních evropských pracovníků a inženýrů z japonské centrály spustilo vývoj obráběcího centra Integex.

První a poslední generace multifunkčního obráběcího stroje Integrex řady 200.

MM: Jaký je váš názor na průmysl 4.0?

Minoru Kitayama: Aktivní spolupráce mezi průmyslovou, akademickou a vládní sférou je v Japonsku poněkud nízká. Nicméně mám velký respekt k velkolepému projektu probíhajícímu v Německu. Velká výzva je pravděpodobně ve vyřešení otázek ohledně koexistence softwaru a již nainstalovaných různorodých systémů ve výrobním závodě. Myslíme, že se jedná o správný směr a pečlivě sledujeme jeho vývoj.

Minoru Kitayama, narozen 25. září 1957. V roce 1980 promoval na Technické univerzitě Chuo v Tokiu, Fakultě strojní, katedře přesné mechaniky. V březnu téhož roku začal pracovat pro společnost Yamazaki Mazak Corporation (v té době Joined Yamazaki Machinery Works Ltd.). V červnu 2000 byl vyslán do závodu ve Spojeném království Yamazaki Mazak U.K. Ltd. V červenci 2001 se vrací zpět do japonského závodu jako ředitel vývojového oddělení. V červnu 2008 byl jmenován do funkce ředitele korporace Yamazaki Mazak a současně do funkce náměstka ředitele Divize vývoj & design. Od března 2013 do současnosti zastává funkci ředitele korporace Yamazaki Mazak a funkci Senior CorporateOfficerofSales& Marketing Headquarters.

MM: Jedná se o naslouchání požadavku trhu, nebo jde o honbu za nejlepšími dostupnými technologiemi?

Minoru Kitayama: Pro nás je důležité poskytovat kvalitní výrobní technologii, software a systém automatizace, tedy kompletní řešení, včetně prodejního a poprodejního servisu. Není možné zaměřit se pouze na prodej strojů.

MM: Má společnost Mazak nějakou aplikaci v souladu s průmyslem 4.0?

Minoru Kitayama: Máme software s názvem „CyberProduction Center“, vyvinutý v roce 1998 a představený v našich závodech po celém světě, který se přibližuje myšlence průmyslu 4.0. Tento software kontroluje a řídí informace spojené s konstrukcí, výrobou, nákupem a prodejem v reálném čase prostřednictvím propojení na podnikovou síť, a to jak uvnitř továrny, tak mezi ostatními závody.

MM: Levné obráběcí stroje jsou vyráběny i předními firmami, jako např. DMG Mori. Bude Mazak také následovat tento trend?

Minoru Kitayama: Současně zde probíhají dvě dvoupólovosti. Jedna dvoupólovost se týká trhu a druhá výrobků.

Z pohledu trhu zde jsou dvě kategorie. Do první kategorie spadají západní země a Japonsko, které vyrábějí velmi kvalitní produkty. Do druhé kategorie patří rozvíjející se země z Asie, střední nebo východní Evropy a jiné. Abych tak řekl velké trhy, které jsou spojené s masovou výrobou. Ve spojení s výše uvedeným zde jsou dva různé druhy požadavků, a to z hlediska výrobků. První z požadavků je na velmi kvalitní a drahé stroje s nadprůměrnými funkcemi a velkou přidanou hodnotou. Druhý požadavek je zaměřen na komoditní stroje, u kterých je velmi důležitý dobrý poměr ceny a výkonu, avšak s omezenými funkcemi. Specializace je jednou z možností, jak se vypořádat s požadavkem trhu, nicméně požadavek na komoditní stroje je ze strany trhu znatelný, proto je zde několik výrobců, kteří se zabývají obojím stejně jako my. Avšak naše stroje mají „něco nového“ ve srovnání s ostatními.

MM: Na veletrhu EMO Hannover 2013 firma Mazak prezentovala multifunkční obráběcí centrum vybavené řídicím systémem Sinumerik 840D SL. Jak na tuto nabídku reagovali potenciální zákazníci Mazaku?

Minoru Kitayama: Máme dobrou odezvu od návštěvníků veletrhu a věříme, že noví potenciální zákazníci mohou mít o toto provedení zájem – kromě našich stávajících zákazníků.

Ačkoliv řídicí systém Mazatrol má naprostou celosvětovou převahu, myslíme, že stroje s řídicím systémem SINUMERIK budou postupně uznávány na německém trhu.

MM: Jak vnímáte rychlý rozvoj technologie 3D tisku v posledních letech?

Minoru Kitayama: Mám pocit, že zájem je více na straně spotřebitelů spotřebního zboží než na straně výrobců.

MM: Je technologie 3D tisku hrozbou pro výrobce obráběcích strojů, nebo se může jednat o příležitost?

Minoru Kitayama: Společnost Mazak provádí na toto téma výzkum s ohledem na možnosti v budoucnosti. Zastáváme názor, že hromadná výroba vyžaduje obráběcí stroje. 3D tisk může být vhodný pro výrobu prototypů, forem nebo luxusního zboží. Technologie 3D tisku má omezení z hlediska materiálů v porovnání s obráběcími stroji, navíc produktivita je velmi malá. Kromě toho dosahované přesnosti jsou výrazně horší v porovnání s třískovým obráběním. V případě výroby dílce technologií 3D tisku, následný proces obrábění je nevyhnutelný pro získání finálních rozměrů dílce v požadovaných tolerancích. Z těchto důvodů tato technologie nebude mít převahu nad obráběcími stroji, avšak může být výhodně použita pro výrobu složitých dílců (např. dílce s komplikovaným vnitřním průměrem, kde nejsou k dispozici vhodné řezné nástroje), které nemohou být vyráběny jiným způsobem.

MM: Jak se bude vyvíjet zájem uživatelů obráběcích strojů v příští dekádě?

Minoru Kitayama: Předpokládáme, že poptávka po obráběcích strojích poroste spolu s růstem rozvíjejících se trhů s přesunem od zemí BRIC k zemím VISTA.
Spolu s výše uvedeným trendem budou požadavky na obráběcí stroje více diverzifikovány a to bude mít za následek zvýšení poptávky po odlišných obráběcích strojích odpovídající požadavkům na konkrétních trzích.

MM: V čem se podle vás liší požadavky japonských a evropských uživatelů obráběcích strojů?

Minoru Kitayama: Mezi evropskými a japonskými požadavky nejsou velké rozdíly. Přesto japonští uživatelé obráběcích strojů si více zvykli na domácí stroje než na německé. Japonský zákazník očekává vysokou úroveň poskytovaných služeb. Hlavní důraz je na rychlé uvedení zpět do provozu v případě plánovaného či neplánovaného odstavení. Také je důležitý fakt, že poměr domácí výroby hlavních komponent jako jsou vřetena je výrazně vyšší než u evropských výrobců.

MM: Jaké jsou silné a slabé stránky japonských a evropských výrobců obráběcích strojů?

Minoru Kitayama: Zde je možné uvést dvě rozdílné kategorie. První jsou „japonští výrobci bez individuality“ a tou druhou jsou „evropští výrobci vyrábějící stroje svou individualitou“. Silnou stránkou japonských výrobců je pružnost, vysoká kvalita a flexibilita. V Evropě má většina výrobců svou individualitu. Navzdory skutečnosti, že zde vládne silný trend nakupovat a zužitkovávat komponenty od různých dodavatelů, je mnoho strojů vybaveno velmi specializovanými funkcemi. Vezmeme-li v úvahu průmyslový standard, tak výrobci přizpůsobují své stroje konkrétním trhům.

MM: Jak aplikujete Monozukuri ve společnosti Mazak?

Minoru Kitayama: Společnost Mazak vyvíjí automatizaci, zvyšuje schopnost svých strojů provádět více úkolů a eliminuje lidskou práci. Naše společnost je v souladu s řešením Monozukuri již mnoho let. V roce 1981 jsme postavili vedle naší ústřední továrny tzv. továrnu bez obsluhy „The Unmanned Factory“, kde bylo v provozu 18 strojů, které obsluhovalo pouze 12 dělníků (6 dělníků na směnu) a při noční směně byl provoz bez obsluhy. Tato továrna byla zviditelněna a prezentována hromadnými sdělovacími prostředky po celém světě. Později to vedlo k pozvání od paní Tchatcherové za účelem vybudovat naši továrnu ve Spojeném království. Kromě toho jsme sami vyvinuli buňku e-bot cell 720, která umožnuje bezobslužný provoz po dobu 720 hodin (třísměnný provoz po dobu jednoho měsíce). Tato buňka se skládá ze systému paletech, který může pracovat mnoho hodin v bezobslužném režimu díky využití víceúrovňových paletových zakladačů. Instalace takovýchto systémů přispívá ke zlepšení produktivity ve všech našich továrnách. Schopnost provádět více operací na našich strojních zařízeních umožňuje zkrátit dodací lhůty, snížit počet potřebných výrobních zařízení a přispívá k bezobslužnému provozu v rozsahu mnoha hodin.

MM: Aplikují Japonci Monozukuri ve svých životech?

Minoru Kitayama: Například při výběru výrobku pro domácnost mají Japonci tendenci vybírat zboží, které má výhody západního světa a zároveň tradiční japonské prvky.

MM: Chtěli byste dát nějakou radu české mladé generaci?

Minoru Kitayama: Rádi bychom, aby mladá generace rozuměla důležitosti a kráse výroby se znalostí vývoje nejnovějších trendů obráběcích strojů.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Jiří Vrhel

jiri.vrhel@mmspektrum.com

Vydání #6
Kód článku: 140631
Datum: 11. 06. 2014
Rubrika: Servis / Rozhovor
Autor:
Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit