Témata
Reklama

Vznik lntegrexu aneb jak to vidí v Japonsku

Přinášíme rozhovor s konstrukční legendou panem Minoru Kitayamou, jenž nám exkluzivně poskytl informace ohledně idey jednoho z nejúspěšnějších obráběcích strojů na světě a také svůj názor na aktuální témata v oboru obráběcích strojů.

Tento článek je součástí seriálu:
Na zkušenou u lídrů
Díly

MM: Společnost Mazak patří k největším výrobcům obráběcích strojů ve světě. Co stojí za jeho úspěchem?

Minoru Kitayama: Udělali jsme rozhodnutí o expanzi na zahraniční trhy, s tím, že chceme být vedoucím globálním hráčem s náskokem před konkurencí. První stroj jsme exportovali koncem šedesátých let a založili první výrobní závod v USA v roce 1974. Vzhledem k umístění našich výrobních závodů blíže k zákazníkům se můžeme zaměřovat na poskytování lepšího předprodejního, prodejního a poprodejního servisu. Tímto jsme našim zákazníkům také dali závazek, že neodejdeme ze země pryč. Takto se snažíme získat důvěru zákazníků. V té době byla úroveň japonských obráběcích strojů stále nízká a obecně platilo, že obráběcí stroje byly spíše dováženy ze zahraničí. Proto se nám lidé smáli a říkali, že vyvážet naše stroje do USA je podobné, jako kdyby Japonci chtěli vyvážet víno do Francie. Když mluvíme o výrobě v zahraničí, také jsme založili továrnu ve Spojeném království, Singapuru a dvě továrny v Číně. Tyto závody se v místním prostředí jednotlivě aklimatizovaly a převzaly důležitou roli z  pohledu výroby prodejního a poprodejního servisu tak, aby naši zákazníci měli všude stejný servis. K tomu máme sedmdesát technologických a technických center v regionech po celém světě, kde nemáme žádný výrobní závod. Tato centra poskytují našim zákazníkům technickou podporu obráběcích strojů a mnohem lepší kvalitu poprodejního servisu.

MM: Integrex se stal velmi atraktivním multifunkčním obráběcím strojem již od jeho uvedení na trh v roce 1997. Co bylo motivací začít pracovat na takovémto ambiciózním projektu?

Minoru Kitayama: První myšlenka se zrodila na návštěvě u zákazníka, na které jsme se zabývali nezbytnými potřebami ve skutečném výrobním procesu. Klíčová byla přítomnost nejen obchodníků, ale také vývojových inženýrů. V té době rozhodnutí o uspořádání mezinárodního setkání místních evropských pracovníků a inženýrů z japonské centrály spustilo vývoj obráběcího centra Integex.

Reklama
Reklama
První a poslední generace multifunkčního obráběcího stroje Integrex řady 200.

MM: Jaký je váš názor na průmysl 4.0?

Minoru Kitayama: Aktivní spolupráce mezi průmyslovou, akademickou a vládní sférou je v Japonsku poněkud nízká. Nicméně mám velký respekt k velkolepému projektu probíhajícímu v Německu. Velká výzva je pravděpodobně ve vyřešení otázek ohledně koexistence softwaru a již nainstalovaných různorodých systémů ve výrobním závodě. Myslíme, že se jedná o správný směr a pečlivě sledujeme jeho vývoj.

Minoru Kitayama, narozen 25. září 1957. V roce 1980 promoval na Technické univerzitě Chuo v Tokiu, Fakultě strojní, katedře přesné mechaniky. V březnu téhož roku začal pracovat pro společnost Yamazaki Mazak Corporation (v té době Joined Yamazaki Machinery Works Ltd.). V červnu 2000 byl vyslán do závodu ve Spojeném království Yamazaki Mazak U.K. Ltd. V červenci 2001 se vrací zpět do japonského závodu jako ředitel vývojového oddělení. V červnu 2008 byl jmenován do funkce ředitele korporace Yamazaki Mazak a současně do funkce náměstka ředitele Divize vývoj & design. Od března 2013 do současnosti zastává funkci ředitele korporace Yamazaki Mazak a funkci Senior CorporateOfficerofSales& Marketing Headquarters.

MM: Jedná se o naslouchání požadavku trhu, nebo jde o honbu za nejlepšími dostupnými technologiemi?

Minoru Kitayama: Pro nás je důležité poskytovat kvalitní výrobní technologii, software a systém automatizace, tedy kompletní řešení, včetně prodejního a poprodejního servisu. Není možné zaměřit se pouze na prodej strojů.

MM: Má společnost Mazak nějakou aplikaci v souladu s průmyslem 4.0?

Minoru Kitayama: Máme software s názvem „CyberProduction Center“, vyvinutý v roce 1998 a představený v našich závodech po celém světě, který se přibližuje myšlence průmyslu 4.0. Tento software kontroluje a řídí informace spojené s konstrukcí, výrobou, nákupem a prodejem v reálném čase prostřednictvím propojení na podnikovou síť, a to jak uvnitř továrny, tak mezi ostatními závody.

MM: Levné obráběcí stroje jsou vyráběny i předními firmami, jako např. DMG Mori. Bude Mazak také následovat tento trend?

Minoru Kitayama: Současně zde probíhají dvě dvoupólovosti. Jedna dvoupólovost se týká trhu a druhá výrobků.

Z pohledu trhu zde jsou dvě kategorie. Do první kategorie spadají západní země a Japonsko, které vyrábějí velmi kvalitní produkty. Do druhé kategorie patří rozvíjející se země z Asie, střední nebo východní Evropy a jiné. Abych tak řekl velké trhy, které jsou spojené s masovou výrobou. Ve spojení s výše uvedeným zde jsou dva různé druhy požadavků, a to z hlediska výrobků. První z požadavků je na velmi kvalitní a drahé stroje s nadprůměrnými funkcemi a velkou přidanou hodnotou. Druhý požadavek je zaměřen na komoditní stroje, u kterých je velmi důležitý dobrý poměr ceny a výkonu, avšak s omezenými funkcemi. Specializace je jednou z možností, jak se vypořádat s požadavkem trhu, nicméně požadavek na komoditní stroje je ze strany trhu znatelný, proto je zde několik výrobců, kteří se zabývají obojím stejně jako my. Avšak naše stroje mají „něco nového“ ve srovnání s ostatními.

MM: Na veletrhu EMO Hannover 2013 firma Mazak prezentovala multifunkční obráběcí centrum vybavené řídicím systémem Sinumerik 840D SL. Jak na tuto nabídku reagovali potenciální zákazníci Mazaku?

Minoru Kitayama: Máme dobrou odezvu od návštěvníků veletrhu a věříme, že noví potenciální zákazníci mohou mít o toto provedení zájem – kromě našich stávajících zákazníků.

Ačkoliv řídicí systém Mazatrol má naprostou celosvětovou převahu, myslíme, že stroje s řídicím systémem SINUMERIK budou postupně uznávány na německém trhu.

MM: Jak vnímáte rychlý rozvoj technologie 3D tisku v posledních letech?

Minoru Kitayama: Mám pocit, že zájem je více na straně spotřebitelů spotřebního zboží než na straně výrobců.

MM: Je technologie 3D tisku hrozbou pro výrobce obráběcích strojů, nebo se může jednat o příležitost?

Minoru Kitayama: Společnost Mazak provádí na toto téma výzkum s ohledem na možnosti v budoucnosti. Zastáváme názor, že hromadná výroba vyžaduje obráběcí stroje. 3D tisk může být vhodný pro výrobu prototypů, forem nebo luxusního zboží. Technologie 3D tisku má omezení z hlediska materiálů v porovnání s obráběcími stroji, navíc produktivita je velmi malá. Kromě toho dosahované přesnosti jsou výrazně horší v porovnání s třískovým obráběním. V případě výroby dílce technologií 3D tisku, následný proces obrábění je nevyhnutelný pro získání finálních rozměrů dílce v požadovaných tolerancích. Z těchto důvodů tato technologie nebude mít převahu nad obráběcími stroji, avšak může být výhodně použita pro výrobu složitých dílců (např. dílce s komplikovaným vnitřním průměrem, kde nejsou k dispozici vhodné řezné nástroje), které nemohou být vyráběny jiným způsobem.

MM: Jak se bude vyvíjet zájem uživatelů obráběcích strojů v příští dekádě?

Minoru Kitayama: Předpokládáme, že poptávka po obráběcích strojích poroste spolu s růstem rozvíjejících se trhů s přesunem od zemí BRIC k zemím VISTA.
Spolu s výše uvedeným trendem budou požadavky na obráběcí stroje více diverzifikovány a to bude mít za následek zvýšení poptávky po odlišných obráběcích strojích odpovídající požadavkům na konkrétních trzích.

MM: V čem se podle vás liší požadavky japonských a evropských uživatelů obráběcích strojů?

Minoru Kitayama: Mezi evropskými a japonskými požadavky nejsou velké rozdíly. Přesto japonští uživatelé obráběcích strojů si více zvykli na domácí stroje než na německé. Japonský zákazník očekává vysokou úroveň poskytovaných služeb. Hlavní důraz je na rychlé uvedení zpět do provozu v případě plánovaného či neplánovaného odstavení. Také je důležitý fakt, že poměr domácí výroby hlavních komponent jako jsou vřetena je výrazně vyšší než u evropských výrobců.

MM: Jaké jsou silné a slabé stránky japonských a evropských výrobců obráběcích strojů?

Minoru Kitayama: Zde je možné uvést dvě rozdílné kategorie. První jsou „japonští výrobci bez individuality“ a tou druhou jsou „evropští výrobci vyrábějící stroje svou individualitou“. Silnou stránkou japonských výrobců je pružnost, vysoká kvalita a flexibilita. V Evropě má většina výrobců svou individualitu. Navzdory skutečnosti, že zde vládne silný trend nakupovat a zužitkovávat komponenty od různých dodavatelů, je mnoho strojů vybaveno velmi specializovanými funkcemi. Vezmeme-li v úvahu průmyslový standard, tak výrobci přizpůsobují své stroje konkrétním trhům.

MM: Jak aplikujete Monozukuri ve společnosti Mazak?

Minoru Kitayama: Společnost Mazak vyvíjí automatizaci, zvyšuje schopnost svých strojů provádět více úkolů a eliminuje lidskou práci. Naše společnost je v souladu s řešením Monozukuri již mnoho let. V roce 1981 jsme postavili vedle naší ústřední továrny tzv. továrnu bez obsluhy „The Unmanned Factory“, kde bylo v provozu 18 strojů, které obsluhovalo pouze 12 dělníků (6 dělníků na směnu) a při noční směně byl provoz bez obsluhy. Tato továrna byla zviditelněna a prezentována hromadnými sdělovacími prostředky po celém světě. Později to vedlo k pozvání od paní Tchatcherové za účelem vybudovat naši továrnu ve Spojeném království. Kromě toho jsme sami vyvinuli buňku e-bot cell 720, která umožnuje bezobslužný provoz po dobu 720 hodin (třísměnný provoz po dobu jednoho měsíce). Tato buňka se skládá ze systému paletech, který může pracovat mnoho hodin v bezobslužném režimu díky využití víceúrovňových paletových zakladačů. Instalace takovýchto systémů přispívá ke zlepšení produktivity ve všech našich továrnách. Schopnost provádět více operací na našich strojních zařízeních umožňuje zkrátit dodací lhůty, snížit počet potřebných výrobních zařízení a přispívá k bezobslužnému provozu v rozsahu mnoha hodin.

MM: Aplikují Japonci Monozukuri ve svých životech?

Minoru Kitayama: Například při výběru výrobku pro domácnost mají Japonci tendenci vybírat zboží, které má výhody západního světa a zároveň tradiční japonské prvky.

MM: Chtěli byste dát nějakou radu české mladé generaci?

Minoru Kitayama: Rádi bychom, aby mladá generace rozuměla důležitosti a kráse výroby se znalostí vývoje nejnovějších trendů obráběcích strojů.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Jiří Vrhel

jiri.vrhel@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 140631
Datum: 11. 06. 2014
Rubrika: Servis / Rozhovor
Autor:
Související články
Technologický den HSC obrábění

Společnost Mazak pro své zákazníky uspořádala šest hodin plných technického poznání a osobních setkání. Pomyslně tím zahájila maraton open houses výrobců a dodavatelů obráběcích strojů, které si v tomto prezentačním konceptu drží stále velkou oblibu mezi technickou veřejností.

Naší specialitou jsou technicky náročné komponenty

V dalším dílu seriálu reportáží u klíčových zákazníků společnosti Yamazaki Mazak představujeme firmu SpoluWorks Perfecta, výrobce precizních komplexních dílů pro zákazníky s vysokými požadavky na kvalitu a proces. Její výrobky „létají“ v dopravních letadlech či „jezdí“ v MarsRoveru.

Sázka na věrnost a inovace

Ve druhém dílu seriálu reportáží u klíčových zákazníků společnosti Yamazaki Mazak představujeme firmu Astro Kovo Plzeň, která se specializuje převážně na sériovou výrobu přesných rotačních součástí. Již sedmnáct let využívá strojních kapacit CNC obráběcích center Mazak.

Související články
Výroba na míru i vlastní inovace

V prvním dílu seriálu reportáží u klíčových zákazníků společnosti Yamazaki Mazak představujeme firmu v-tech, která se specializuje na výrobu mechanických složitých dílů a komponentů výrobních strojů. Jádro jejích strojních kapacit v současnosti představují tři CNC soustružnická centra Mazak.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Třpytivý svět krystalů

Turnovská společnost Crytur patří svým pojetím ke světovému unikátu. V přesně definovaných podmínkách pěstuje umělé krystaly z vlastního výzkumu a vývoje, které následně po opracování dodává buď jako specifické optické díly pro další celky, nebo přímo kompletní výrobky.

Hodnoty rodinného podnikání

S Miroslavem Vehovským jsem se poprvé setkal před necelými šesti lety v Lovani nedaleko Bruselu při příležitosti slavnostního otevření automatizovaného skladu náhradních dílů společnosti Yamazaki Mazak, které je firma pana Vehovského klíčovým zákazníkem. V nejednom případě instalovali v Oticích u Opavy nový typ stroje jako jedni z prvních v Evropě.

Od ruční pilky k laseru

Laserové zpracování plechů, ohýbání trubek, robotické svařování, CNC obrábění, povrchové úpravy a mnoho dalšího. To je výčet hlavních činností západočeské strojírenské firmy Baumruk & Baumruk. Vyrábějí se zde sériové součásti dle výkresové dokumentace, včetně dodávky přímo k zákazníkovi – ať už pro stavební a výrobní stroje, operační stoly, či třeba drážní vozidla. Nejen na to, jak v době extrémní konkurence lze dosáhnout v oboru úspěchu, jsme se zeptali Ing. Martina Baumruka, jednatele firmy.

Paletizace: Rychle a efektivně

Dnes, v době stále se zvyšující turbulence v životě i byznysu, je v oblasti výroby stále častěji skloňováno slovo „produktivita“. K jejímu významnému zvýšení pomáhá ve velké míře nasazení automatizace v rámci obslužných procesů, tedy činností, provázejících v rámci výroby základní procesy.

Soustředit se na jednu věc a dotáhnout ji do konce

"Bylo důležité, aby zaměstnanci uvěřili, že se podnik vydal správným směrem, protože v roce 2016 byl ve velmi těžké pozici," dodává Ing. Libor Kuchař k nelehké situaci po svém nástupu do vedení společnosti Kovosvit MAS v roce 2017. Podle posledních zpráv společnost ustálila soustružnický program a soustředí se na multifunkční obrábění. Jaké jsou vyhlídky na další období? Podaří se společnosti udržet krok s nelehkou konkurencí? Čtěte, jaké jsou plány jihočeského výrobce obráběcích strojů.

V řízení týmů preferuji naslouchání a spolupráci, říká statutární ředitelka Monika Šimánková

O tom, proč k prezentaci firemní strategie nepoužívá excelové tabulky, proč slušnost je ve firmě základ a proč věří v české strojírenství, si naše redakce povídala se statutární ředitelkou strojírenské společnosti Hestego Monikou Šimánkovou.

Nástrojáři sobě

V letošním roce slaví Svaz nástrojáren ČR své 20leté výročí. Při této příležitosti jsme požádali jejího předsedu představenstva doc. Ing. Václava Kličku, CSc., Ph.D., o rozhovor.

Design jako značka českého průmyslu

Vydavatelství MM publishing je hrdým partnerem designéra Martina Tvarůžka a blahopřeje mu k dalšímu úspěchu v prestižní soutěži Red Dot Award.

Projekt snů 2

Významnost roku 2017 pro firmu Okuma – výrobce CNC obráběcích strojů – neznamená pouze oslavy 120. výročí založení společnosti, ale i uvedení do provozu v pořadí druhého nejmodernějšího automatizovaného závodu, firmou označovaného jako Projekt snů (Dream Site 2 – dále PS2) v místě japonské centrály.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit