Tím to ale nekončí. Jakmile stroj začne vyrábět, začnou se sbírat a vyhodnocovat data, která poslouží k průběžné optimalizaci výroby. Navržené přenastavení výrobních parametrů se pak nejdříve provede ve virtuálním prostředí na digitálním dvojčeti, následuje simulace výrobního cyklu s těmito novými parametry, a až jako poslední se přenastaví výroba na reálném stroji. Vše opět probíhá velmi rychle, a především bezpečně. To stejné samozřejmě platí také pro přípravu a optimalizaci řezných nástrojů, upínání, NC programů a dalších. Z hlediska lidských zdrojů je obrovským přínosem to, že lze obsluhu vyškolit dopředu a že si může ve virtuálním prostoru „nanečisto“ zkoušet nové technologie.