Témata

Díky šťastné shodě náhod jsem měl jedinečnou možnost stát se účastníkem studijní cesty, jejímž cílem v listopadu loňského roku byla japonská firma Kyocera. Tato korporace je firmou, která má nejenom velké produktové portfolio, ale také je některým známa svým originálním, světově proslulým a velice úspěšným způsobem řízení a motivace pracovních týmů a každého člověka ve firmě pomocí tzv. améb. Firma totiž pracovníky k práci nenutí, ale motivuje a zapojuje v rámci týmu s cílem osobní snahy k úspěchu. Seznámíme vás s ní.

Tento článek je součástí seriálu:
Na zkušenou u lídrů
Díly
Prof. Jiří Marek

Je profesorem na Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně. Zastával manažerské pozice ve výrobních společnostech Toshulin, KŠ Kuřim a TOS Kuřim. V praktické a pedagogické činnosti je zaměřen především na konstrukci obráběcích strojů a obráběcích center pro rotační i nerotační obrobky, teorii konstrukčního procesu a životního cyklu produktu a v neposlední řadě na systémovou metodologii. Jeho dlouholetou snahou je spojovat teorii s praxí do vzájemně se respektujícího celku. Je členem řady odborných organizací, členem redakční rady MM Průmyslového spektra a spoluzakladatelem MM Science Journal. Je autorem celé řady monografií, mj. i legendární knižní edice Konstrukce CNC obráběcích strojů (MM publishing).

Kyocera byla založena jako malá příměstská firma v dubnu 1959 v Kjótu se základním kapitálem 3 miliony jenů a s 28 zaměstnanci. Firma nesla obchodní jméno Kyoto Ceramic Co. Společnost se specializuje na jemnou keramiku. Zakladatelem firmy je Kazuo Inamori, který se narodil v Kagošimě (Japonsko) v roce 1932. Působil jako prezident a předseda společnosti až do roku 1997, kdy následně převzal titul zakladatele a emeritního předsedy. Nyní má firma nespočet poboček a výzkumných center po celém světě. Principem řízení firmy je myšlenka podporování příležitostí pro materiální a intelektuální růst všech zaměstnanců prostřednictvím společného úsilí, které přispívá k pokroku společnosti a lidstva. Filozofie řízení se vztahuje úzce k lidskému životu. Jeho ústředním principem je: „Dělat to, co je správné pro lidské bytosti“, a tento koncept je zařazen do všech oblastí firemního rozhodování.

Malá firma s 28 zaměstnanci se pak rozrostla v koncern, který zaměstnává více než 69 tisíc lidí po celém světě. Obrat v minulém fiskálním období dosáhl 13 miliard dolarů.

V logu firmy představuje počáteční písmeno K tiskárny Kyocera a písmeno C znamená keramiku. Logo bylo představeno v říjnu 1982, kdy byl název společnosti změněn z „Kyoto Ceramic“ na „Kyocera“. Kyocera se zavázala vytvářet hodnotu, která přesahuje očekávání zákazníků a která je jimi vyhledávána. Tak byla k logu firmy doplněna věta „Nové hranice hodnot“ (The new value frontier).

Pohled do vstupního prostoru v sídle managementu firmy (Kyoto)

Oblastmi působení firmy jsou:

  • moderní řezné nástroje pro obrábění (z karbidu kovu, cermetu, CBN, PKD a řezné keramiky);
  • jemná keramika s aplikací v průmyslových strojích, vakuu a LCD;
  • polovodičové prvky (LED, automobilové řídící jednotky);
  • užitná keramika (řezné nástroje pro průmysl i domácnost, solární energie, zdravotnické aplikace);
  • elektronické součásti;
  • telekomunikační a informační zařízení

Amoeba Management

Jedinečná metoda řízení, kterou Dr. Kazuo Inamori vytvořil a používal při řízení firmy Kyocera, je Amoeba Management. Rozděluje velkou organizaci do malých jednotek nazvaných améby. Každý vůdce améby je zodpovědný za vypracování plánů a cílů pro jednotku. Améby dosahují svých cílů prostřednictvím spolupráce a tvrdého úsilí všech jejich členů. V tomto systému každý zaměstnanec hraje významnou roli a dobrovolně se účastní řízení jednotky, aby se dosáhlo toho, co je známé jako „Řízení všemi“. Amoeba Management systém byl úspěšně implementován v přibližně šesti stech společnostech, včetně Kyocery, KDDI a Japan Airlines (JAL) apod.

Prvním principem Amoeba Managementu je vytvořit tržně orientovaný oddělený účetní systém. Základním pravidlem tohoto obchodního vedení je maximalizovat příjmy a minimalizovat náklady. Celá organizace je rozdělena na malé jednotky neboli améby a každá améba spravuje svou vlastní ziskovost, což umožňuje rychle reagovat na změny na trhu. Proto jsou nezbytné následující mechanismy:

  1. Každá améba sleduje zisk tím, že cvičí princip „maximalizovat příjmy a minimalizovat výdaje“.
  2. Každá améba je nezávislá účetní jednotka, která může nakupovat a prodávat s jinými amébami.
  3. Každá améba dělá měsíční plány a záznamy výsledků za použití hodinového reportu hospodaření.

Druhým principem Amoeba Managementu je vedení vývoje – to Kyocera nazývá „vývoj vůdců s manažerským povědomím“. Celkové řízení améby je pak svěřeno tomuto vůdci, který dohlíží na obchodní plánování, řízení, práce a nákup. Tento systém vede zaměstnance k rozvoji manažerského povědomí.

Interwiev s ředitelem oddělení řezných nástrojů pro Evropu a Ameriku Takashim Umemotem na zadním sedadle autobusu během jízdy z hotelu do výrobního závodu v Kagošimě . Vše, jak je v Japonsku zvykem, musí být rozpočítáno na minuty. On sám je jedním s vůdců améb.

Třetí princip Amoeba Managementu umožňuje všem zaměstnancům účast na řízení společnosti tím, že mají aktivní roli ve fungování jejich vlastní améby. Zaměstnanci se účastní řízení a tak upevňují svoje dovednosti a směřování svého úsilí směrem ke společnému cíli. To vytváří smysl a úspěch na pracovišti.

Za tímto účelem musí každá améba:

  1. komunikovat svůj plán, cíl a vize, které mohou být sdíleny se všemi členy;
  2. vytvořit fiskální roční plán, známý jako „Hlavní plán“, na základě strategie a cílů celé firmy;
  3. vytvořit měsíční plány, které jsou založeny na hlavním plánu a dosáhnout plánu bez selhání.

Dále je definováno dvanáct principů řízení, šest druhů snažení a sedm klíčů k motivaci zaměstnanců, které směřují pouze k jednomu, k pochopení toho, co mám jako člověk správně udělat, aby mé rozhodnutí bylo úspěšné. Jsou to jistá základní rozhodovací kritéria, která povedou mimo jiné k charakterovému růstu vůdce a tím i celé firmy. Čtenář je nalezne na webových stránkách Kyocery. Nechápejte je prosím jako univerzální návod. Vždy a jenom vždy bude záležet na osobnostních vlastnostech lídra a jeho mentalitě.

Město Kagošima, v jehož blízkosit leží výrobní závody Kyocery, má nádherné okolí.

Řezné nástroje a keramika Kyocera

Kyocera má oddělení, které se zabývá vývojem řezných nástrojů a keramiky. Snahou tohoto oddělení je zvyšovat produktivitu zákazníka dodávkou kvalitního zboží a tím pro něj získat konkurenční výhodu. V roce 1971 Dr. Inomura uvedl na trh pro německého zákazníka řeznou keramiku pro ultravysoké řezné rychlosti, čímž byl pro Kyoceru odstartován byznys v této oblasti. V roce 1973 začal prodej v Japonsku, 1977 v USA a v roce 1980 v Evropě. V současné době existuje 11 výzkumných zařízení v šesti zemích světa, která řeší náročné zákaznické úkoly v oblasti řezných materiálů. Požadavky zákazníka na dodávky pak realizuje 21 výrobních závodů v osmi zemích světa. Zákazníci jsou školeni v 16 školicích centrech, která jsou rozmístěna v devíti zemích. Obchod realizuje 129 prodejních míst v 28 zemích.

To, co znamená veletrh EMO pro Evropu a IMTS pro Ameriku, to je JIMTOF pro Asii.
Nástroje firmy Kyocera lze nalézt ve všech typech třískového obrábění. Novinky jsou pečlivě zkoušeny a testovány v laboratořích a posléze prezentovány zákazníkům. V Česku zastupuje divizi řezných nástrojů Kyocery firma Grumant.

Závěrem

Kyocera má neuvěřitelný záběr, který jsem si uvědomil až na místě samém. Tam mi teprve došlo, že Kyocera nejsou jenom řezné nástroje, ale umění a schopnost zpracování strategické suroviny – křemíku. Je s podivem, v kolika pro nás již běžných předmětech, které užíváme, se křemík nachází (kopírky, ložiska, elektronika, …).
V Japonsku jsem nebyl v průmyslových závodech poprvé. Pokaždé mne však překvapí a udivuje ta neuvěřitelná pracovitost, hrdost na značku a ochota jít za hranice svých možností, aby byl splněn daný úkol a bylo vyhověno zákazníkovi. Jedno je jisté – ne vše, co bychom chtěli přenést do života českých firem, lze z této japonské inspirace napodobit. Brání tomu naše ego a mentalita, která je od té japonské odlišná. Nehledě na to však jde o univerzální principy úspěchu, a protože trh je globální, je zásadní sledovat a učit se od světových hráčů, mezi něž firma Kyocera bezesporu patří. Právě proto nelze ignorovat léty ověřené recepty, ale naopak je třeba mít snahu adaptovat je na místní podmínky.

Prof. dr. Ing. Jiří Marek, Tokio, Kjóto, Japonsko

roman.dvorak@mmspektrum.com

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit