Témata
Reklama

Co se skrývá za značkou? AEG, Braun, Gillette

Takové nese jméno historická encyklopedie profesorky Jany Geršlové, která vyšla ve vydavatelství Professional Publishing a my s jeho laskavím svolením budeme zkrácené ukázky vybraných oborově tříděných značek postupně na stránkách časopisu zveřejňovat. 

Tento článek je součástí seriálu:
Co se skrývá za značkou?
Díly
Prof. Jana Geršlová

Vystudovala historii a germanistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci, věnovala se hospodářským dějinám ve Slezském ústavu Akademie věd. Přednášela na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě a na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Habilitovala se v oboru národohospodářství, je profesorkou ekonomie. Odborně se věnuje hospodářským dějinám 19. a 20. století, zejména vývoji podnikání, profilům firem a podnikatelů, podnikatelské etice, také otázkám transformace hospodářství ve 20. století.
Přednášela rovněž na univerzitách v Drážďanech, Vídni, Kolíně nad Rýnem, Bonnu. Je členkou řady vědeckých rad, působila v Akreditační komisi, kde byla zodpovědná za ekonomické obory.

Od roku 2021 přednáší na Vysoké škole Prigo v Havířově.

AEG – přístroje pro domácnost aneb Edison v Německu

V roce 1883 založil Emil Rathenau (1838–1915) v Berlíně firmu „Deutsche Edison-Gesellschaft für angewandte Electricität“, když se mu podařilo v roce 1881 získat patenty na objevy Thomase Alvy Edisona v oblasti žárovek. Společnost byla přejmenována na „Allgemeine Elektrizitäts-Gesellschaft“, tedy AEG. Zpočátku se firma zaměřila na zhotovování elektrických žárovek, ale hlavní těžiště výroby firmy bylo v produkci spotřebičů poháněných elektřinou – od domácností až po elektrárny či dopravní prostředky, např. žárovky, generátory, elektromotory, kabely, lokomotivy, ohřívací přístroje, elektrické plotýnky a vařiče, kávovary, vařiče na vajíčka, elektrické zapalovače na cigarety, žehličky, elektrické čajníky, elektřinou poháněné pračky, ledničky, vysavače, psací stroje atd. V roce 1909 si nechala firma AEG jako ochrannou značku zapsat slovo „Fön“ pro své vlasové vysoušeče, jež se stalo synonymem pro tento přístroj. V 1945 byla firma zničena, postupně začala znovu vyrábět, roku 1967 byla do firmy AEG včleněna původní dceřiná společnost Telefunken (Společnost pro bezdrátovou telegrafii, zal. 1903) a její název byl přejmenován na AEG-Telefunken. Po roce 1990 AEG rozšířila své působení do nových spolkových zemí nabídkou automatizační techniky, systémů dopravy po dráze, elektrotechnických zařízení a komponentů, domácích spotřebičů a mikroelektroniky. Od roku 1994 je AEG součástí firmy Electrolux, světového výrobce domácích spotřebičů se sídlem ve Stockholmu.

Reklama
Reklama
Reklama

Braun – od holicího strojku ke kávovaru

Značka Braun – to jsou malé elektrické přístroje širokého spektra uplatnění: holicí a epilační strojky, kuchyňské roboty nejrůznějšího nastavení, kávovary, žehličky, teploměry, měřiče krevního tlaku, přístroje na péči o vlasy, hodinky. Firma byla založena v roce 1921 ve Frankfurtu nad Mohanem Maxem Braunem (1890–1951). Prvním výrobkem byla spona hnacího řemenu značky Trumpf, kterou si Max Braun nechal také patentovat. Dva roky poté začal vyrábět součástky pro rozhlasový průmysl a od roku 1929 kompletní rozhlasové přijímače. V 1932 dokonce uvedl na trh kombinaci rádia a gramofonu v jednom, mezi lety 1936–1939 slavily velký úspěch také kufříkové verze rozhlasových přijímačů. Během 2. světové války vyráběla firma Braun rádiové přístroje a vysílačky. Teprve v roce 1947 mohla firma začít s velmi skromnou výrobou – prvními výrobky byly kapesní svítilny a malé rozhlasové přijímače. V roce 1950 se na trhu objevil první suchý elektrický holicí strojek firmy Braun. Novou koncepci firmy založili synové Artur a Erwin. Za jednotný design všech výrobků firma Braun sklízela řadu ocenění. Hlavními produkty firmy Braun byly – a jsou dodnes – holicí strojky, přístroje k péči o vlasy a přístroje pro domácnost až po elektrické zubní kartáčky. V 50. a 60. letech firma také vyráběla audiopřístroje, blesky k fotoaparátům, zapalovače, větrací jednotky, stolní lampy, kapesní kalkulačky a stolní budíky. Od r. 1967 přešla firma Braun do vlastnictví amerického koncernu Gillette Company, dnes součásti Procter & Gamble.

Gillette – holení na úrovni

Značka Gillette dala základ slovu „žiletka“ (v mnoha jazycích). King Camp Gillette (1855–1932) byl obchodním cestujícím ve státě Wisconsin v USA. Chtěl se prosadit a řídil se radou úspěšného vynálezce kovového korunkového uzávěru lahví s charakteristickými 24 zoubky z roku 1892, Williama Paintera: „Pokud chceš zbohatnout, musíš vynalézt něco, co lidé po použití zahodí.“ Nápadem byla vyměnitelná čepelka na holicím přístroji. Ke spolupráci přizval W. E. Nickersona (1853–1930), inženýra metalurgie. Spolu založili v r. 1901 společnost „American Safety Razor Company“ brzy přejmenovanou na „Gillette Safety Razor Company“. V prvním roce výroby 1903 prodala firma jen 51 přístrojů a 168 vyměnitelných čepelek. Díky mohutné reklamní kampani i nízké ceně a pohodlí našly „žiletky“ své příznivce. Od roku 1905 byly postupně otevírány pobočky v Londýně a Paříži. 1. světová válka firmě Gillette Company paradoxně pomohla – po vstupu USA do války dostala firma r. 1917 zakázku na tři miliony kusů holicích strojků a 36 milionů čepelek pro americkou armádu. Ve firmě se neustále uplatňovaly inovace a nové výrobky – např. nerezové žiletky (1969), čepelky zušlechtěné platinou (roku 1969), systém žiletek s dvojitým ostřím (1971), holicí systémy s výkyvnou hlavicí Contour (1978), holicí systém dvojitých čepelek Sensor (roku 1990) s jednotlivými pružně uloženými čepelkami nebo systémem tříbřitých čepelek Mach 3 (roku 1998). Od 2005 je koncern Gillette Company součástí koncernu Procter & Gamble.

Reklama
Související články
Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Související články
Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Supravodič, to je 8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Poměrně dobře je známo, že Velký hadronový urychlovač v CERNu používá supravodivé magnety a že je bude používat i tokamak ITER. Jak je to však s použitím supravodičů v dalších vědeckých zařízeních? Kdy byl použit supravodič poprvé?

Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

Laser jako nástroj: Dělení bez břitu

Laserové řezání je jedním z nejčastějších průmyslových využití této technologie. Na první pohled může působit jednoduše – paprsek se propálí skrze materiál a tím jej rozdělí. Kvalitní a opakovatelné výsledky však závisejí na přesném nastavení jednotlivých parametrů, jako je technika řezu, rychlost či například správná volba asistenčního plynu.

Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Materiály z hub, ananasu i skleníkových plynů

Nejen v módním průmyslu se objevují moderní alternativy k tradičním materiálům s důrazem na udržitelnost. Mezi tyto materiály patří například aircarbon vyráběný ze skleníkových plynů, rostlinná tkanina Piñatex z listů ananasu či myceliová „kůže“ z hub. Tyto inovace nabízejí ekologičtější řešení pro výrobu oblečení i doplňků.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit