Témata
Reklama

Co se skrývá za značkou? AEG, Braun, Gillette

Takové nese jméno historická encyklopedie profesorky Jany Geršlové, která vyšla ve vydavatelství Professional Publishing a my s jeho laskavím svolením budeme zkrácené ukázky vybraných oborově tříděných značek postupně na stránkách časopisu zveřejňovat. 

Tento článek je součástí seriálu:
Co se skrývá za značkou?
Díly
Prof. Jana Geršlová

Vystudovala historii a germanistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci, věnovala se hospodářským dějinám ve Slezském ústavu Akademie věd. Přednáší na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě a na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Habilitovala se v oboru národohospodářství, je profesorkou ekonomie. Odborně se věnuje hospodářským dějinám 19. a 20. století, zejména vývoji podnikání, profilům firem a podnikatelů, podnikatelské etice, také otázkám transformace hospodářství ve 20. století.

Přednáší na univerzitách v Drážďanech, Vídni, Kolíně nad Rýnem, Bonnu. Je členkou řady vědeckých rad, působila v Akreditační komisi, kde zodpovědna za ekonomické obory.

AEG – přístroje pro domácnost aneb Edison v Německu

V roce 1883 založil Emil Rathenau (1838–1915) v Berlíně firmu „Deutsche Edison-Gesellschaft für angewandte Electricität“, když se mu podařilo v roce 1881 získat patenty na objevy Thomase Alvy Edisona v oblasti žárovek. Společnost byla přejmenována na „Allgemeine Elektrizitäts-Gesellschaft“, tedy AEG. Zpočátku se firma zaměřila na zhotovování elektrických žárovek, ale hlavní těžiště výroby firmy bylo v produkci spotřebičů poháněných elektřinou – od domácností až po elektrárny či dopravní prostředky, např. žárovky, generátory, elektromotory, kabely, lokomotivy, ohřívací přístroje, elektrické plotýnky a vařiče, kávovary, vařiče na vajíčka, elektrické zapalovače na cigarety, žehličky, elektrické čajníky, elektřinou poháněné pračky, ledničky, vysavače, psací stroje atd. V roce 1909 si nechala firma AEG jako ochrannou značku zapsat slovo „Fön“ pro své vlasové vysoušeče, jež se stalo synonymem pro tento přístroj. V 1945 byla firma zničena, postupně začala znovu vyrábět, roku 1967 byla do firmy AEG včleněna původní dceřiná společnost Telefunken (Společnost pro bezdrátovou telegrafii, zal. 1903) a její název byl přejmenován na AEG-Telefunken. Po roce 1990 AEG rozšířila své působení do nových spolkových zemí nabídkou automatizační techniky, systémů dopravy po dráze, elektrotechnických zařízení a komponentů, domácích spotřebičů a mikroelektroniky. Od roku 1994 je AEG součástí firmy Electrolux, světového výrobce domácích spotřebičů se sídlem ve Stockholmu.

Reklama
Reklama

Braun – od holicího strojku ke kávovaru

Značka Braun – to jsou malé elektrické přístroje širokého spektra uplatnění: holicí a epilační strojky, kuchyňské roboty nejrůznějšího nastavení, kávovary, žehličky, teploměry, měřiče krevního tlaku, přístroje na péči o vlasy, hodinky. Firma byla založena v roce 1921 ve Frankfurtu nad Mohanem Maxem Braunem (1890–1951). Prvním výrobkem byla spona hnacího řemenu značky Trumpf, kterou si Max Braun nechal také patentovat. Dva roky poté začal vyrábět součástky pro rozhlasový průmysl a od roku 1929 kompletní rozhlasové přijímače. V 1932 dokonce uvedl na trh kombinaci rádia a gramofonu v jednom, mezi lety 1936–1939 slavily velký úspěch také kufříkové verze rozhlasových přijímačů. Během 2. světové války vyráběla firma Braun rádiové přístroje a vysílačky. Teprve v roce 1947 mohla firma začít s velmi skromnou výrobou – prvními výrobky byly kapesní svítilny a malé rozhlasové přijímače. V roce 1950 se na trhu objevil první suchý elektrický holicí strojek firmy Braun. Novou koncepci firmy založili synové Artur a Erwin. Za jednotný design všech výrobků firma Braun sklízela řadu ocenění. Hlavními produkty firmy Braun byly – a jsou dodnes – holicí strojky, přístroje k péči o vlasy a přístroje pro domácnost až po elektrické zubní kartáčky. V 50. a 60. letech firma také vyráběla audiopřístroje, blesky k fotoaparátům, zapalovače, větrací jednotky, stolní lampy, kapesní kalkulačky a stolní budíky. Od r. 1967 přešla firma Braun do vlastnictví amerického koncernu Gillette Company, dnes součásti Procter & Gamble.

Gillette – holení na úrovni

Značka Gillette dala základ slovu „žiletka“ (v mnoha jazycích). King Camp Gillette (1855–1932) byl obchodním cestujícím ve státě Wisconsin v USA. Chtěl se prosadit a řídil se radou úspěšného vynálezce kovového korunkového uzávěru lahví s charakteristickými 24 zoubky z roku 1892, Williama Paintera: „Pokud chceš zbohatnout, musíš vynalézt něco, co lidé po použití zahodí.“ Nápadem byla vyměnitelná čepelka na holicím přístroji. Ke spolupráci přizval W. E. Nickersona (1853–1930), inženýra metalurgie. Spolu založili v r. 1901 společnost „American Safety Razor Company“ brzy přejmenovanou na „Gillette Safety Razor Company“. V prvním roce výroby 1903 prodala firma jen 51 přístrojů a 168 vyměnitelných čepelek. Díky mohutné reklamní kampani i nízké ceně a pohodlí našly „žiletky“ své příznivce. Od roku 1905 byly postupně otevírány pobočky v Londýně a Paříži. 1. světová válka firmě Gillette Company paradoxně pomohla – po vstupu USA do války dostala firma r. 1917 zakázku na tři miliony kusů holicích strojků a 36 milionů čepelek pro americkou armádu. Ve firmě se neustále uplatňovaly inovace a nové výrobky – např. nerezové žiletky (1969), čepelky zušlechtěné platinou (roku 1969), systém žiletek s dvojitým ostřím (1971), holicí systémy s výkyvnou hlavicí Contour (1978), holicí systém dvojitých čepelek Sensor (roku 1990) s jednotlivými pružně uloženými čepelkami nebo systémem tříbřitých čepelek Mach 3 (roku 1998). Od 2005 je koncern Gillette Company součástí koncernu Procter & Gamble.

Reklama
Související články
Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Související články
Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Letem technickým světem

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat pouze svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměření a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Letem technickým světem VI

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat jen svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměřeni a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Letem technickým světem IV

Každý den nás překvapuje zprávami z vědecko-technické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat pouze svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměřeni a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Supravodič, to je 8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Poměrně dobře je známo, že Velký hadronový urychlovač v CERNu používá supravodivé magnety a že je bude používat i tokamak ITER. Jak je to však s použitím supravodičů v dalších vědeckých zařízeních? Kdy byl použit supravodič poprvé?

Hyperrychlost pro superspolehlivost

Rosatom vyvíjí a používá superpočítače schopné provést stovky trilionů operací za sekundu.

Strašidlo jménem (umělá) inteligence

Světem obchází strašidlo umělé inteligence. Jinak řečeno stroj, který se stane chytřejším než člověk a ovládne život na planetě Zemi. Je to vlastně strach z technického pokroku, který se dá interpretovat také jako obava z odcizení nebo z tajemné propasti lidské mysli.

Umělé svaly, část 3: Dielektrické elastomery, 2. díl

Náš seriál pokročil do 21. století, ve kterém se téma umělých svalů stále častěji spojuje s technologií dielektrických elastomerů. Mobilní roboti, výrobní stroje, linky, dopravníky… všude zde se nabízí jejich využití. 2. díl je pokračováním a dokončením tématu dielektrických elastomerů

Zvídavé neutrony

Teroristické útoky v Belgii ukázaly, že v kontrole zavazadel v dopravních terminálech jsou povážlivé rezervy. Nadějí mohou být neutronové skenery, které oproti klasickým bezpečnostním rámům a rentgenům dokážou odhalit i samotnou výbušninu.

Umělé svaly; část 3. Dielektrické elastomery, část 1.

Náš seriál pokročil do 21. století, ve kterém se téma umělých svalů stále častěji spojuje s technologií dielektrických elastomerů. Mobilní roboti, výrobní stroje, linky, dopravníky… všude zde se nabízí jejich využití.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit