Témata
Reklama

Co se skrývá za značkou? Grunding, Philips, Sony

Takové nese jméno historická encyklopedie profesorky Jany Geršlové, která vyšla ve vydavatelství Professional Publishing a my s jeho laskavým svolením zkrácené ukázky vybraných oborově tříděných značek postupně na stránkách časopisu zveřejňujemet.

Tento článek je součástí seriálu:
Co se skrývá za značkou?
Díly
Prof. Jana Geršlová

Vystudovala historii a germanistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci, věnovala se hospodářským dějinám ve Slezském ústavu Akademie věd. Přednáší na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě a na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Habilitovala se v oboru národohospodářství, je profesorkou ekonomie. Odborně se věnuje hospodářským dějinám 19. a 20. století, zejména vývoji podnikání, profilům firem a podnikatelů, podnikatelské etice, také otázkám transformace hospodářství ve 20. století.

Přednáší na univerzitách v Drážďanech, Vídni, Kolíně nad Rýnem, Bonnu. Je členkou řady vědeckých rad, působila v Akreditační komisi, kde zodpovědna za ekonomické obory.

Reklama
Reklama

Grundig – od rádií ke světové značce

Max Grundig (1908–1989) si roku 1930 otevřel ve městě obchůdek s elektropotřebami, kde prodával náhradní díly, žárovky i baterie. Od 1938 nabízel transformátory vlastní výroby, byl dodavatelem AEG a Siemens. V roce 1946 dostal povolení k výrobě rádií, 1948 navrhl výrobu nového typu rádia Weltklang neboli zvuk světa – bylo to rádio se třemi vlnovými délkami, přehlednou stupnicí, odrazovým pohonem a čtyřwatovým amplionem – rádio snů pro miliony, jak se o něm vyjádřil tisk. Rok nato se Weltklang objevil s novinkou – „magickým okem“ pro kvalitu příjmu. 1948 se Grundig rozhodl přejmenovat firmu na své příjmení. Grundigovou hlavní myšlenkou byla velkovýroba za nízké ceny. „Magické oko“ se stalo obchodní značkou. Vývoj potvrdil i jeho filozofii: 1951 uvedl poprvé na trh první magnetofon pod hranicí tisíc marek, 1956 následoval první televizní přijímač také za cenu nižší než tisíc marek. Na konci 70. let se Max Grundig nevyhnul velkému tlaku vlivné japonské konkurence a stal se od roku 1984 součástí koncernu Philips – do roku 1997. Roku 2003 ohlásila firma Grundig insolvenci. Firmu převzaly dvě společnosti – britská distribuční společnost Alba a turecký výrobce elektroniky Beko, který s firmou Grundig předtím několik let spolupracoval. O rok později vznikla společnost Grundig Intermedia, která si dala za cíl znovu se dostat do čela zábavné elektroniky inovativními výrobky (např. 2006 přišel na trh LCD televizor). Podle výsledku šetření vyplývá, že pro 98 % Němců je značka Grundig stále pojmem.

Philips – od žárovky z Holandska ke koncernu s elektronikou

U zrodu stál Gerard Philips (1858–1942), který firmu založil 1891 v holandském Eidhovenu a od 1895 ji vedl spolu s bratrem Antonem Philipsem (1874–1951). Firma Philips & Co. nejprve začala vyrábět žárovky s uhlíkovým vláknem, brzy se stala největším evropským výrobcem žárovek. Roku 1912 se změnila na akciovou společnost N.V. Philips’ Gloeilampenfabrieken a začala pronikat do dalších oblastí elektrotechniky, elektroniky a do oblasti rentgenové a radiové technologie. V roce 1927 zahájila výrobu rádií – tím vstoupila do světa přenosu informací a zábavy. V roce 1939 byl na trh uveden první elektrický strojek Philishave s rotujícím holicím systémem, vynálezem otočných hlav (tento princip funguje dodnes). V 50. letech položila firma Philips základy k pozdějším revolučním úspěchům s tranzistory a integrovanými obvody, i k vývoji nahrávání, přenosu a reprodukce televizního obrazu – byly to např. gramofonové desky (od 1950), televizory a první počítače (od 1952), elektrické přístroje pro domácnost (od 1958). V roce 1963 pak kompaktní audiokazeta a kazetový magnetofon, 1970 první videorekordér pro domácí účely, 1983 kompaktní disk. Dále pokračovala výroba žárovek a zářivek. Podle jedné ze statistik je 30 % kanceláří na celém světě, 55 % všech fotbalových stadionů a 65 % všech letišť osvětleno výrobky značky Philips. V posledních letech prošel koncern reorganizací, rozdělil svou výrobu do tří oblastí – zdravotní péče, životního stylu a technologií – a tomu přizpůsobil i vedení firmy.

Sony – elektrotechnika z Tokia

Akio Morita (1921–1999), syn továrníka, majitele palírny a likérky, který sám sebe označil jako „prvorozeného v patnácté generaci jedné z nejváženějších a nejstarších japonských rodin výrobců saké“, byl zakladatelem firmy. Roku 1946 založil spolu s Masaru Ibukou malý podnik na výrobu rádií – Tokyo Tsushin Kogyo Kabuskiki Kaisha, Tokijská telekomunikační technika (oba zakladatelé firmy byli inženýři, kteří předtím pracovali ve vojenské oblasti). Prvními přístroji byla rádia, která vyráběli v jednom z vybombardovaných tokijských obchodních domů. Hlavním zájmem A. Mority byly technické záležitosti, které jejich podnik posouvaly dál – např. první magnetofonový přístroj v Japonsku, 1951 první kazetový magnetofon, 1956 první tranzistorové rádio. Od 1958 se začala firma nazývat Sony (odvozeno od latinského „sonus“ – tón). Filozofie podniku vyrábět stále menší produkty s vysokým technologickým standardem poutala pozornost stejně tak, jako snaha A. Mority reprezentovat Japonsko jako zemi, která se mění v průmyslovou velmoc. 1960 vznikla také v Evropě první pobočka Sony – ve Švýcarsku. Sony přicházela stále s něčím novým: 1960 první plně tranzistorový televizor na světě, 1962 první videopřístroj, 1965 videopřehrávače pro domácnosti, televizní přístroje byly stále menších rozměrů, 1968 barevné, 1971 první barevné videokazety na světě, 1979 přišel největší šlágr – walkman. 1986 vyšla kniha Made in Japan, ve které A. Morita shrnul svou podnikatelskou filozofii

Reklama
Související články
Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Související články
Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Knižní tipy

Knižní tipy pro čtenáře MM Průmyslového spektra

Česká trsátka rozeznívají struny na celém světě

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Jaderné elektrárny ze zakonzervovaných stavenišť

S projekty výstavby jaderných elektráren, které byly na několik let, někdy i desítek let zakonzervovány, se můžeme setkat po celém světě. Některé z nich se podařilo dokončit a mohou tak plnit svou roli v nízkoemisní výrobě elektřiny.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Hokejové puky z Kateřinic zamířily na olympiádu

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Reaktor Argus-M - fénix jaderné medicíny

Díky stárnutí jaderných reaktorů, které produkují nejpoužívanější radiofarmaka, dochází k obnovení zájmu o polozapomenutý typ reaktorů, které mají palivo rozpuštěné ve vodě. Ruská korporace Rosatom vstupuje na mezinárodní trh s reaktory Argus-M.

Letem technickým světem

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat pouze svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměření a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit