Témata

Co se skrývá za značkou? Mazda, Mitsubishi, Nissan

Další díl našeho seriálu navazující na historickou encyklopedii ostravské rodačky a profesorky Jany Geršlové, vám poodhaluje historická fakta spojená se vznikem světových firem a korporací. Každý měsíc vám předkládáme zkrácené ukázky třech vybraných oborově tříděných značek.

Tento článek je součástí seriálu:
Co se skrývá za značkou?
Díly
Prof. Jana Geršlová

Vystudovala historii a germanistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci, věnovala se hospodářským dějinám ve Slezském ústavu Akademie věd. Přednáší na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě a na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Habilitovala se v oboru národohospodářství, je profesorkou ekonomie. Odborně se věnuje hospodářským dějinám 19. a 20. století, zejména vývoji podnikání, profilům firem a podnikatelů, podnikatelské etice, také otázkám transformace hospodářství ve 20. století.

Přednáší na univerzitách v Drážďanech, Vídni, Kolíně nad Rýnem, Bonnu. Je členkou řady vědeckých rad, působila v Akreditační komisi, kde zodpovědna za ekonomické obory.

Mazda – auto s japonskými kořeny poprvé

Roku 1930 založil kovář Jujiro Matsuda v Hirošimě firmu Toyo Cork Kogyo Kaisha (Orientální společnost korkového průmyslu), která nejprve vyráběla korek, také ale i zařízení potřebná k vrtům, nářadí – a motocykly. Roku 1931 uvedl podnik, mezitím přejmenovaný na Toyo Kogyo Kaisha, na trh automobil, který byl nazván Mazda. Označení Mazda pochází jednak ze jména zakladatele firmy Matsuda, jednak ze jména Ahura Mazda, íránský bůh světla. Vývoj byl přerušen druhou světovou válkou, kdy byl závod zapojen do válečné výroby. Později byla vyráběna pouze užitková vozidla, první osobní automobil až roku 1960. Od začátku 60. let se Mazda intenzivně zabývala inovací již existujícího motoru s posuvnými písty, který vyvinul německý inženýr Felix Wankel a roku 1957 úspěšně otestoval. Roku 1961 získala Mazda licenci k jeho výrobě od německé firmy Wankel GmbH. V roce 1978 uvedla na trh první sériově vyráběné sportovní auto s motorem značky Wankel. O rok později se na Toyo Kogyo podílel americký koncern Ford 25 procenty. Roku 1984 se firma Toyo Kogyo přejmenovala na Mazda Motor Corporation, v roce 1996 zvýšil Ford svůj podíl v podniku Mazda na 33 procent. Logo firmy pochází z roku 1975, tvoří ho modrý nápis značky Mazda a kovový ovál, ve kterém je stylizované počáteční písmeno značky, vytvarované do motivu křídel. Vedle továren v japonském Fuchū v prefektuře Hirošima, kde se nachází hlavní závod firmy, a závodů Ujima, Minami-ku a Hōfu se vozy značky Mazda vyrábějí i v řadě zemí na celém světě.

Mitsubishi – auto s japonskými kořeny podruhé

Japonská značka Mitsubishi je odvozena ze dvou japonských slov – „mitsu“ a „hishi“, což znamená „tři“ „kosočtverce“, někdy také překládané jako „diamanty“. Historie firmy je spojena s dávnou samurajskou historií Japonska. Zakladatelem firmy Mitsubishi se stal Iwasaki Yatarō (1835–1885), který byl jedním z významných samurajů. Když roku 1867 skončil po tři sta letech tzv. šógunát, vydal se Iwasaki Yatarō do Ósaky, kde roku 1871 převzal malou lodní společnost, rejdařství a s tím spojenou obchodní společnost, kterou roku 1873 přejmenoval na Mitsubishi Shokai. Na vlajkách jeho lodí již tehdy začala vlát vlajka s logem Mitsubishi, jež bylo odvozeno od rodinného znaku Iwasakovy rodiny. V následujících letech firma zesílila a pod jejím vedením se nacházelo na 70 různých podniků včetně bank, obchodních řetězců či podniků s nemovitostmi, chemických podniků, rafinerií ropy, výroby elektřiny. V roce 1917 vyrobila firma Mitsubishi první japonský automobil, o jedenáct let později (1928) se k této výrobě přidala i letadla. Ve 30. a 40. letech byla firma jedním z největších výrobců zbraní v Japonsku: proslavila se např. výrobou bojového letounu Mitsubishi A6M. Do roku 1945 bylo pod střechou Mitsubishi více než 200 podniků. Po skončení války rozhodli Američané o rozdělení holdingu Mitsubishi na jednotlivé, na sobě nezávislé podniky. I když jsou podniky na sobě nezávislé, přece jen jsou jejich marketingové strategie často podobné – a jeden ze sloganů to vystihl zcela trefně: „Trošičku Mitsubishi je vlastně všude…“.

Nissan – auto s japonskými kořeny potřetí

Hashimoto Masujirō (1875–1944), zakladatel firmy, vystudoval techniku v Tokiu, stal se inženýrem strojírenství a odjel do USA, kde se seznámil s technikou staveb automobilů. Roku 1911 založil v Tokiu vlastní firmu s názvem Kaishinsha Jidōsha Kōgyō, krátce Kaishinsha. Roku 1914 byl postaven první automobil se značkou DAT (první písmena příjmení přátel). V japonštině znamená „dat“ zajíce, proto byla v prvních letech výroby připevňována na chladič vozů postavička zajíce. Hashimoto Masujirō stavěl další automobily a roku 1926 se jeho firma spojila s dalším výrobcem vozů, firmou Jitsuyō Jidōsha Seizō z Ósaky, a vznikla „DAT Automobile Manufacturing Co., Ltd.“. Začala výroba nákladních a užitkových vozů. Firma byla roku 1931 převzata výrobcem náhradních dílů pro automobily, firmou Tobata Imono. Dalším modelem byla značka Datson, což mělo sugerovat, že jde o „syna“, čili nástupce značky DAT. V japonštině však anglické slovo „son“ znamená neúspěch či ztrátu, a tak byla značka přejmenována na Datsun. Navíc firma využila této značky k vytvoření nového loga – vycházejícího slunce jako národního japonského symbolu. V roce 1933 založila firma Tobata Imono (slévárna) spolu s koncernem Nihon Sangyo Kabushiki Kaisha (Japonská průmyslová akciová společnost) nový podnik, který roku 1934 zcela přešel do vlastnictví Nihon Sangyo a dostal název podle jeho burzovní zkratky Ni-San – Nissan. Osobní automobily nesly nadále název Datsun, užitková vozidla však přišla na trh pod názvem Nissan.

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit