Témata
Reklama

Co se skrývá za značkou? Mazda, Mitsubishi, Nissan

Další díl našeho seriálu navazující na historickou encyklopedii ostravské rodačky a profesorky Jany Geršlové, vám poodhaluje historická fakta spojená se vznikem světových firem a korporací. Každý měsíc vám předkládáme zkrácené ukázky třech vybraných oborově tříděných značek.

Tento článek je součástí seriálu:
Co se skrývá za značkou?
Díly
Prof. Jana Geršlová

Vystudovala historii a germanistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci, věnovala se hospodářským dějinám ve Slezském ústavu Akademie věd. Přednášela na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě a na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Habilitovala se v oboru národohospodářství, je profesorkou ekonomie. Odborně se věnuje hospodářským dějinám 19. a 20. století, zejména vývoji podnikání, profilům firem a podnikatelů, podnikatelské etice, také otázkám transformace hospodářství ve 20. století.
Přednášela rovněž na univerzitách v Drážďanech, Vídni, Kolíně nad Rýnem, Bonnu. Je členkou řady vědeckých rad, působila v Akreditační komisi, kde byla zodpovědná za ekonomické obory.

Od roku 2021 přednáší na Vysoké škole Prigo v Havířově.

Reklama
Reklama
Reklama

Mazda – auto s japonskými kořeny poprvé

Roku 1930 založil kovář Jujiro Matsuda v Hirošimě firmu Toyo Cork Kogyo Kaisha (Orientální společnost korkového průmyslu), která nejprve vyráběla korek, také ale i zařízení potřebná k vrtům, nářadí – a motocykly. Roku 1931 uvedl podnik, mezitím přejmenovaný na Toyo Kogyo Kaisha, na trh automobil, který byl nazván Mazda. Označení Mazda pochází jednak ze jména zakladatele firmy Matsuda, jednak ze jména Ahura Mazda, íránský bůh světla. Vývoj byl přerušen druhou světovou válkou, kdy byl závod zapojen do válečné výroby. Později byla vyráběna pouze užitková vozidla, první osobní automobil až roku 1960. Od začátku 60. let se Mazda intenzivně zabývala inovací již existujícího motoru s posuvnými písty, který vyvinul německý inženýr Felix Wankel a roku 1957 úspěšně otestoval. Roku 1961 získala Mazda licenci k jeho výrobě od německé firmy Wankel GmbH. V roce 1978 uvedla na trh první sériově vyráběné sportovní auto s motorem značky Wankel. O rok později se na Toyo Kogyo podílel americký koncern Ford 25 procenty. Roku 1984 se firma Toyo Kogyo přejmenovala na Mazda Motor Corporation, v roce 1996 zvýšil Ford svůj podíl v podniku Mazda na 33 procent. Logo firmy pochází z roku 1975, tvoří ho modrý nápis značky Mazda a kovový ovál, ve kterém je stylizované počáteční písmeno značky, vytvarované do motivu křídel. Vedle továren v japonském Fuchū v prefektuře Hirošima, kde se nachází hlavní závod firmy, a závodů Ujima, Minami-ku a Hōfu se vozy značky Mazda vyrábějí i v řadě zemí na celém světě.

Mitsubishi – auto s japonskými kořeny podruhé

Japonská značka Mitsubishi je odvozena ze dvou japonských slov – „mitsu“ a „hishi“, což znamená „tři“ „kosočtverce“, někdy také překládané jako „diamanty“. Historie firmy je spojena s dávnou samurajskou historií Japonska. Zakladatelem firmy Mitsubishi se stal Iwasaki Yatarō (1835–1885), který byl jedním z významných samurajů. Když roku 1867 skončil po tři sta letech tzv. šógunát, vydal se Iwasaki Yatarō do Ósaky, kde roku 1871 převzal malou lodní společnost, rejdařství a s tím spojenou obchodní společnost, kterou roku 1873 přejmenoval na Mitsubishi Shokai. Na vlajkách jeho lodí již tehdy začala vlát vlajka s logem Mitsubishi, jež bylo odvozeno od rodinného znaku Iwasakovy rodiny. V následujících letech firma zesílila a pod jejím vedením se nacházelo na 70 různých podniků včetně bank, obchodních řetězců či podniků s nemovitostmi, chemických podniků, rafinerií ropy, výroby elektřiny. V roce 1917 vyrobila firma Mitsubishi první japonský automobil, o jedenáct let později (1928) se k této výrobě přidala i letadla. Ve 30. a 40. letech byla firma jedním z největších výrobců zbraní v Japonsku: proslavila se např. výrobou bojového letounu Mitsubishi A6M. Do roku 1945 bylo pod střechou Mitsubishi více než 200 podniků. Po skončení války rozhodli Američané o rozdělení holdingu Mitsubishi na jednotlivé, na sobě nezávislé podniky. I když jsou podniky na sobě nezávislé, přece jen jsou jejich marketingové strategie často podobné – a jeden ze sloganů to vystihl zcela trefně: „Trošičku Mitsubishi je vlastně všude…“.

Nissan – auto s japonskými kořeny potřetí

Hashimoto Masujirō (1875–1944), zakladatel firmy, vystudoval techniku v Tokiu, stal se inženýrem strojírenství a odjel do USA, kde se seznámil s technikou staveb automobilů. Roku 1911 založil v Tokiu vlastní firmu s názvem Kaishinsha Jidōsha Kōgyō, krátce Kaishinsha. Roku 1914 byl postaven první automobil se značkou DAT (první písmena příjmení přátel). V japonštině znamená „dat“ zajíce, proto byla v prvních letech výroby připevňována na chladič vozů postavička zajíce. Hashimoto Masujirō stavěl další automobily a roku 1926 se jeho firma spojila s dalším výrobcem vozů, firmou Jitsuyō Jidōsha Seizō z Ósaky, a vznikla „DAT Automobile Manufacturing Co., Ltd.“. Začala výroba nákladních a užitkových vozů. Firma byla roku 1931 převzata výrobcem náhradních dílů pro automobily, firmou Tobata Imono. Dalším modelem byla značka Datson, což mělo sugerovat, že jde o „syna“, čili nástupce značky DAT. V japonštině však anglické slovo „son“ znamená neúspěch či ztrátu, a tak byla značka přejmenována na Datsun. Navíc firma využila této značky k vytvoření nového loga – vycházejícího slunce jako národního japonského symbolu. V roce 1933 založila firma Tobata Imono (slévárna) spolu s koncernem Nihon Sangyo Kabushiki Kaisha (Japonská průmyslová akciová společnost) nový podnik, který roku 1934 zcela přešel do vlastnictví Nihon Sangyo a dostal název podle jeho burzovní zkratky Ni-San – Nissan. Osobní automobily nesly nadále název Datsun, užitková vozidla však přišla na trh pod názvem Nissan.

Reklama
Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Český mozek pro německé inovace

Ing. Petr Grulich pracuje jako poradce a podporovatel vývojových týmů pro speciální technická témata ve společnosti Robert Bosch GmbH v německém Stuttgartu. Ačkoli to podle jeho jména nepoznáte, je Čech. Tento rodák z České Lípy je absolventem Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Fakulty strojní ČVUT. Je jedním z těch „našich“, díky nimž v zahraničí začínají chápat, že Česko není jen o pivu a hokeji.

Související články
Koroze napříč všemi obory

Mezinárodní konference Eurocorr, která každoročně přiláká k účasti tisícovku zástupců komerční i akademické sféry včetně nejvýznamnějších celosvětově uznávaných korozních inženýrů, řadu sponzorů a vystavovatelů z oblastí povrchových úprav a povlaků kovů, chemických úprav prostředí, elektrochemických protikorozních ochran, korozního monitoringu, inspekce a zkušebnictví a mnoha dalších, se letos v září díky Asociaci korozních inženýrů poprvé v historii konala v Praze.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 9. a 10. díl: Jak se staví odborníci k e-mobilitě

V minulém díle našeho seriálu jsme dali prostor pověřenci ministra dopravy pro čistou mobilitu Mgr. Janu Bezděkovskému pro vyjádření se k jednotlivým problematickým aspektům, které s sebou přináší deklarovaný úplný přechod na elektromobilitu. V tomto díle jsme s podobnými otázkami oslovili odborné garanty našeho seriálu – prof. Macka a Ing. Morkuse –, již na ně velmi obšírně odpověděli. Zároveň tímto rozhovorem s odborníky, kteří náš seriál dozorovali, připomínkovali jednotlivé díly a motivovali nás k tvorbě dalších, seriál Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu končí. Snad svůj účel – jímž bylo představit některé problematické stránky úplného přechodu na elektromobilitu a předložit je k další diskuzi – splnil.

Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

Made in Česko: Jesličky v pohybu

Krýzovy jesličky. Tak se jmenuje největší lidový mechanický betlém na světě, zapsaný v Guinnessově knize rekordů. Lze jej navštívit v budově Muzea Jindřichohradecka, přímo v centru malebného Jindřichova Hradce. Můžete se samozřejmě podivit, proč o betlému vlastně píšeme v odborném strojírenském časopisu. Je to proto, že nezanedbatelná část figurek se pohybuje a mechanismus, jímž jsou ovládány, rozhodně bude strojaře zajímat. Avšak Krýzovy jesličky budou určitě zajímat nejen ty, kdo mají blízko ke strojařině, ale i všechny ostatní, kdo milují atmosféru českých Vánoc...

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu: Protipožární letadlo

Uprostřed letošního léta byl národní park České Švýcarsko zasažen rozsáhlým lesním požárem, proti němuž zasahovali hasiči z celé republiky. Velké pozornosti se v této souvislosti dostalo mimo jiné protipožárním letadlům Canadair CL-415, zapůjčeným z Itálie. Pojďme si tento letoun blíže představit.

Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Stroje v pohybu:
Jak uhasit letadlo

Pozoruhodný stroj, který vám v tomto článku představíme, se pohybuje na šesti kolech a setkáte se s ním nejčastěji v prostoru letiště. Jde o speciální zásahové vozidlo hasičů. Kombinovaný hasicí automobil Rosenbauer Panther 6 x 6 je tři metry široký a téměř 12 metrů dlouhý, váží až 36 tun a ve výbavě má dlouhé teleskopické rameno. Dva tyto vozy slouží na letišti v Praze-Ruzyni.

Stroje v pohybu – Pražská mobilní zvonohra

Tentokrát vám představíme stroj veskrze zvláštní a jedinečný. Vlastně jde o hudební nástroj. Je to však takový nástroj, jehož schopnost hýbat se je jen velmi obtížně představitelná, i když má v názvu slovo „mobilní“. Je to totiž zvonohra, jejíž hlavní součástí je soubor 57 zvonů. Jen samy zvony váží dohromady bezmála pět tun, hmotnost celého nástroje je 12 000 kg. Takový kolos byste čekali spíš v mohutných zdech chrámové věže než na korbě nákladního automobilu.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 8. díl: Jak se vláda ČR staví k e-mobilitě

V minulých dílech našeho seriálu jsme se zabývali dílčími problematickými aspekty předpokládaného úplného přechodu na elektromobilitu. Poukázali jsme kupř. na energetickou i ekologickou náročnost výroby trakčních baterií, na energetickou náročnost hypotetického přechodu na elektromobilitu, na problém energetického mixu, ale i na bezpečnostní rizika a na sociální, ekonomická i politická úskalí takového podniku. V tomto díle přinášíme rozhovor s Mgr. Janem Bezděkovským, pověřencem ministra dopravy pro čistou mobilitu, kterého jsme se na některá z uvedených témat zeptali. Má vůbec smysl v tuzemských podmínkách vést debatu o úplném přechodu na elektromobilitu? Jak se vláda České republiky staví k elektromobilům, jak bude reagovat na nízkou poptávku po tomto typu osobní dopravy a úroveň povědomí o něm? Bude mít fenomén elektromobility dopad i na provoz autoškol? Odpověď na tyto a další otázky nalezne čtenář v následujícím rozhovoru.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit