Témata

Během loňského roku jsme v celkem osmi částech seriálu prezentovali na stránkách MM Průmyslového spektra nejen manažerské obci, ale i dalším zájemcům z řad průmyslových podniků a akademických i profesních institucí podstatu potřeby maximálního zhodnocování kapitálu ROI (Return on Investment).

Tento článek je součástí seriálu:
Řízení podniku podle ROI
Díly
Prof. Milan Matějka

Patří mezi letité zastánce a bojovníky za zvyšování efektivity výrobních procesů dle ROI. Založil rodinou společnost, ve které vyvíjí systém PPROI a implementují jej do výrobních společností.

Publikovaný seriál setkal s velkou odezvou ze strany čtenářů, a proto se vydavatelství MM publishing společně s autory rozhodlo zrealizovat seminář, který by se aspektům problematiky zhodnocování investovaného kapitálu věnoval – nejen po teoretické stránce, ale i v praktických ukázkách implementace informačního systému PPROI a následně s referencí konkrétní výrobní firmy. Partnerem konference se stala síť Enterprise Europe Network a Technologické centrum AV ČR, v jejichž prostorech se akce 8. března 2017 za účasti téměř 60 přítomných konala.

Profesor Milan Matějka, letitý zastánce a bojovník za zvyšování efektivity výrobních procesů a zakladatel systému PPROI.

Na konferenci postupně vystoupily klíčové osobnosti ve vazbě na informační systém PPROI. Úvodní přednášky se zhostil profesor Milan Matějka, který se ve svém vystoupení věnoval vědeckým aspektům efektivního řízení podniku. Na něj v praktických ukázkách využití systému PPROI navázal jeho syn doktor Marcel Matějka. Společnost HŽP Prostějov (dříve Hanácké železárny a pérovny Prostějov) je od roku 2005 klíčovým implementátorem informačního systému PPROI. Finanční ředitel Radek Páleník, který je zásadní osobou ve společnosti pro tento systém, ve svém vystoupení referoval o milnících implementace a vyzdvihl přednosti jak systému PPROI, tak i komunikace s jeho tvůrci. Firma HŽP Prostějov, člen skupiny Moravia Steel, se specializuje na vývoj, výrobu a prodej šroubových, listových a parabolických pružin z oceli především pro železniční a automobilový průmysl.

Doktor Marcel Matějka demonstroval na konkrétních ukázkách příklady aplikací systému PPROI.Společná fotografie všech aktivních vystupujících. Sympatická dáma na fotografii je důkazem toho, že efektivita výrobních činností není záležitostí pouze mužů. Zleva Ing. Radek Páleník, finanční ředitel HŽP Prostějov, kde už přes 10 let úspěšně systém PPROI používají, dále Marcel Matějka, prof. Milan Matějka, Jan Vrba, Petr Hladík a Roman Dvořák, moderátor konference.
Petr Zavoral, konzultant PPROI ,(vlevo) v družném rozhovoru s Petrem Hladíkem z Technologického centra AV, který v úvodu konference přítomným představil možnosti spolupráce se sítí EEN.

Pro pořadatele bylo velkou ctí mezi řečníky přivítat Ing. Jana Vrbu, který byl mj. po sametové revoluci za vlády Petra Pitharta ministrem průmyslu a obchodu a v roce 1991 prosadil privatizaci mladoboleslavské Škody německému koncernu VW. Ing. Vrba má obrovské praktické znalosti a zkušenosti, dlouhodobě spolupracuje s týmem zahraničních expertů, kteří kupují, restrukturalizují a prodávají podniky. Po důkladném prostudování sborníku článků, který mu pořadatelé před akcí poskytli, považuje Ing. Vrba PPROI za komplexní nástroj ke zvýšení hodnoty firmy, který by neměl skončit někde ve vědeckých knihovnách nebo v několika českých podnicích.
Akce se mezi přítomnými setkala s velkým zájmem, o čemž svědčila i dlouhá diskuze v rámci panelu, kterého se výše uvedení řečníci společně s Ing. Petrem Zavoralem (konzultant PPROI) účastnili. Konferenci moderoval šéfredaktor MM Průmyslového spektra Roman Dvořák, atmosféru semináře věnovaného úvahám a konkrétním krokům pro zvyšování hodnoty firem přibližují fotografie Michaely Blšťákové z Technologického centra.

Kompletní seriál Řízení podniků podle ROI včetně rozhovoru s tvůrci a reakcí čtenářů má své místo i ve speciální sekci našeho webového portálu. Naleznete jej na adrese www.mmspektrum.com v sekci Seriály.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit