Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Co se skrývá za značkou?
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Co se skrývá za značkou?

Takové nese jméno historická encyklopedie profesorky Jany Geršlové, která vyšla ve vydavatelství Professional Publishing a my s jeho laskavím svolením budeme zkrácené ukázky vybraných oborově tříděných značek postupně na stránkách časopisu zveřejňovat. Na adrese http://www.mmspektrum.com/co-se-skryva-za-znackou.html pak naleznete bližší informace o této knize vč. odkazu, kde je možné ji objednat.

Bosch – nepostradatelný v automobilovém průmyslu

Mechanik a inženýr Robert Bosch (1861–1942) otevřel roku 1886 ve Stuttgartu svou vlastní dílnu pro jemnou mechaniku a elektrotechniku. Mezi lety 1887 a 1896 vyvinul nízkonapěťový magnetový zapalovač pro spalovací motory – magnetoelektrické zapalování bylo založeno na vytvoření jiskry potřebné k výbuchu směsi v motoru s vnitřním spalováním. Vyřešil tak jeden z klíčových problémů, kterým čelil vznikající automobilový průmysl, a zajistil si tak ohromné množství objednávek od výrobců automobilů. 1902 uvedl Bosch na trh vylepšenou a inovovanou verzi zapalovacích svíček a vysokonapěťové magnetické zapalování. 1913 zavedl Bosch první kompletní elektrické zařízení pro vozidla, mezi něž patřilo magnetické zapalování, zapalovací svíčky, světlomety, osvětlovací dynama nebo regulační spínače. V inovativním vývoji firmy Bosch se na trhu objevovala stále nová vylepšení: 1914 spouštěč, 1921 automobilové houkačky, 1922 motocyklové baterie, 1926 stěrače oken automobilů, 1927 autobaterie a vstřikovací čerpadla dieselových motorů. Roku 1932 přišla na svět první elektrická vrtačka firmy Bosch, o rok později první lednička Bosch. Zahájil tak výrobu i v jiných segmentech, než byl jen automobilový, aby mohl firmu zabezpečit proti konjunkturním výkyvům automobilového průmyslu, na kterém byla doposud firma bytostně závislá. Poválečný vývoj firmy byl doprovázen zpočátku problémy poválečného uspořádání a vyjednáváním se spojenci, firma ale brzy vsadila na nové technologie a další, raketový nárůst nových výrob i patent: roku 1952 výrobu kuchyňských robotů, 1956 mrazicích boxů, 1958 výrobu praček, 1964 myček nádobí, 1972 výrobu balicích linek, 1976 průmyslových robotů, 1981 telekomunikačních zařízení atd. Roku 1964 byla podle poslední vůle zakladatele firmy Roberta Bosche založena Nadace Roberta Bosche „Robert Bosch Stiftung“. Značka a logo reprezentuje firmu od roku 1918 – představuje ho tzv. kotva – dvojitá kotva T, příčný průřez základního dílu magnetického zapalování.

 

Siemens – od telegrafu k elektrickým lokomotivám

Ernst Werner Siemens (1816–1892) vyvinul roku 1841 jedinečný postup galvanizace, další kroky směřovaly k telegrafii. Podnětem byly pokusy pruské generality, Siemens využil již položené podzemní spojení a začal konstruovat rychlejší telegraf. Mimo jiné vymyslel zařízení, které obalovalo bez švů dráty materiálem podobným kaučuku k izolaci vedení. Zdálo se, že se začíná rýsovat skvělá vojenská kariéra v oblasti telegrafu. Nicméně Siemens se rozhodl pro samostatnost, pro založení vlastního podniku. Kromě vlastních pokusů měl za sebou také znalosti ze svých pobytů v Londýně, Bruselu a Paříži. Spolu s mechanikem Georgem Halskem (1814–1890) založili v roku 1847 firmu na výrobu telegrafů Telegraphen Bau-Anstalt von Siemens & Halske v Berlíně. Tato firma otevřela cestu i Siemensovým bratrům (Wilhelm, Carl a Friedrich pak s Wernerem po celý život úzce spolupracovali). Mezi prvními zakázkami firmy bylo telegrafní spojení mezi Berlínem a Frankfurtem. Proslavilo ho roku 1849, kdy byla z Frankfurtu do Berlína přenášena volba německého císaře Friedricha Wilhelma IV. Firma se prosadila na trhu s telegrafy. W. Siemens pokračoval dál také ve svých výzkumech – hlavně 1866 objevení dynamoelektrického principu a konstrukce dynama jako základního předpokladu pro všeobecnou elektrifikaci. W. Siemens se zaměřil především na tři velké úkoly: stavbu indoevropského telegrafního spojení, přechod na tovární výrobu a na výzkum v oblasti silnoproudé techniky. Vliv W. Siemense a jeho bratrů v oblasti elektrotechniky a využíváním elektrické energie, byl především v tom, že dosud „ospalé“ Německo se jakoby probudilo a začala se rozvíjet další inženýrská odvětví. Kromě elektrotechniky, kde historie koncernu začala, dnes koncern pokrývá neuvěřitelné spektrum výrob: elektrárny, turbíny, generátory, transformátory, napájecí kabely, instalační systémy, klimatizační techniku, komunikační systémy, lékařskou techniku (rentgeny a zařízení s nimi související, počítačové tomografy), měřicí a zkušební techniku, systémy řízení procesů, robotická ovládání, bezpečnostní techniku, software, osvětlovací techniku, domácí spotřebiče, lokomotivy, tramvaje a elektroniku do vozidel a další.

Zeiss – ve jménu světla, skel a optiky

Carl Zeiss (1816–1888) si v Jeně po ukončení studia na univerzitě otevřel dílnu s nejrůznějšími měřicími přístroji. Specializoval se na oblast optiky, pro kterou měl dostatek odborných zkušeností. Tehdy ještě nebyla objevena metoda výpočtu zakřivení čočky a mikroskopy se konstruovaly především pomocí kombinací pokusů tak dlouho, až vznikl pod objektivem ostrý a jasný obraz. Carl Zeiss konstruoval a opravoval nejrůznější přístroje podobně, ale byl hluboce přesvědčen o tom, že musí existovat vědecká metoda konstrukce. Jeho mikroskopy byly sice přesné, byly lehčí než z ostatních dílen, Zeiss za ně obdržel dokonce několik cen. Kdyby ve svých výzkumech objevil zákonitosti lomu světla, které prochází čočkou, ušetřil by spoustu času onoho věčného zkoušení a dolaďování každého mikroskopu, o kvalitě ani nemluvě. Vzhledem k tomu, že byl v mnoha směrech autodidakt, řadu výpočtů a měření svěřoval také dalším kolegům na univerzitě v Jeně, především z oboru matematiky, ale také fyziky. Teprve 1871 se Carlu Zeissovi vyřešit záhadu lomu světla. Chemik Otto Schott (1851–1935) vyvinul pro C. Zeisse optické sklo, které C. Zeiss okamžitě ve své dílně 1879 úspěšně vyzkoušel. Následovalo založení laboratoře pro technické sklo 1884, které posunulo nyní již kvetoucí podnik na výrobu mikroskopů daleko za horizont jakékoliv další konkurence. Byly na takové úrovni, že umožnily vědecké objevy v dalších vědních oborech – za všechny jmenujme např. jméno Roberta Kocha a jeho výzkumy na poli bakteriologie, které proslavily také Zeissovo jméno. Po smrti Carla Zeisse se jeho společník rozhodl nejen ponechat firmu pod jménem Carla Zeisse, ale především založit nadaci na počest jeho památky. Firma Carl Zeiss AG je dnes světoznámou německou firmou, která se věnuje výrobě měřicích průmyslových systémů a měřicí technice, spotřební optice, vyrábí mikroskopy nebo také digitální projekce do planetárií, objektivy pro fotoaparáty či videokamery a celou řadu dalších výrobků. Je také špičkovým výrobcem širokého spektra přístrojů pro lékařské účely. Jedno firmě zůstalo společné po celou dobu její dlouhé historie: vlastní výzkum.

jana.gerslova@vsb.cz
//www.mmspektrum.com/co-se-skryva-za-znackou.html

Další články

Zajímavosti ve vědě a technice

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: