Jak ušetřit za energie: Úspora vody v průmyslových podnicích

Metodika vodního auditu, resp. oficiální dokument certifikovaný MPO s názvem Nmet – metodika hodnocení využívání vody na úrovni podniků, je určena pro hodnocení vodního hospodářství průmyslových podniků. Definuje, kdo audit zpracovává, a zpracovateli určuje minimální rozsah hodnocení a strukturu výsledné zprávy. Rovněž popisuje minimální a doporučený rozsah použitých postupů a metod, včetně nástrojů k jeho naplnění.

Metodika a vlastní vodní audit vycházejí z principu energetického auditu a ISO normy 46001 Water efficiency management systems, doplněné o odborné a praktické poznatky z provozní vodohospodářské praxe průmyslových podniků. Vodní audit je komplexní analýzou vodního hospodářství daného subjektu. Primárně se zabývá hospodařením s vodními zdroji, využíváním vody v podniku a nakládání s procesní a odpadní vodou, včetně vody srážkové. Stěžejní částí je analýza správy vodohospodářských dat, vodohospodářská bilance a analýzy rizik spojených s vodohospodářskou infrastrukturou, správou dat, a zejména rizik spojených s nedostatkem vodních zdrojů. Následně pak vodní audit identifikuje návrhy možných opatření na snížení těchto rizik a definuje indikativní parametry (KPI) opatření pro budoucí hodnocení jejich zavedení.

Součástí vodního auditu jsou rozsáhlé přílohy obsahující vstupní data o nakládání s vodou za několik předchozích let, bilance, grafická schémata hlavních vodních proudů v podniku, SWOT analýza, ale například i technologické návrhy úsporných opatření, a v případě potřeby i indikativní nabídky potenciálních dodavatelů.

Cíle vodního auditu:

• zhodnotit stávající stav hospodaření s vodou v průmyslovém podniku;
• najít potenciální úspory vody a snižovat rizika dopadů nedostatku vody;
• navrhnout reálná opatření (podklad pro investiční záměr, rámcová studie).

Hlavním účelem provedení vodního auditu je získání kompletních, nezávislých agregovaných informací o hospodaření s vodou v podniku za poslední tři roky a návrh potenciálních úspor a reálných (datových) podkladů pro investiční plán pro rozvoj podniku ve vztahu k udržitelnému hospodaření s vodou. V praxi však často jde o první takto ucelenou analýzu vodního hospodářství v podniku, která se dostane do rukou managementu společnosti. Audit nezřídka odhalí nemalý potenciál na úspory nejen vody, ale i energie (elektrické nebo tepelné), a to bez nutnosti nákladných investičních opatření.

V současné době je zpracovaný dokument vodního auditu daného průmyslového podniku povinnou přílohou k dotační žádosti OPTAK – Úspory vody v podnicích. Tento fakt i v loňském roce exponenciálně akceleroval poptávky průmyslových podniků po zpracovatelích vodního auditu, v obdobné dotační výzvě z Národního plánu obnovy. Ať s dotací, nebo bez ní, vodní audit de facto nahrazuje investiční plán podniku v oblasti vodního hospodářství, s výhodou vyčíslení přínosů (úspor) konkrétních opatření z pohledu investičních i provozních nákladů.

Další přidanou hodnotou je přímá spojitost s programem Odpovědné hospodaření s vodou, resp. s možností získat tzv. Značku odpovědného hospodaření s vodou (OHV), udělovanou MŽP těm průmyslovým podnikům, které splní definovaná kritéria. Splnění těchto kritérií lze doložit právě na základě vodního auditu, zpracovaného podle výše uvedené metodiky MPO.

Ze statistik MPO vyplývá, že zájem o vodní audity mezi průmyslovými podniky neustále roste. Obvyklý průběh je takový, že zástupce průmyslového podniku osloví zpracovatele se svojí představou, za jakým účelem chce vodní audit zpracovat. Zpracovatel si poté vyžádá veškeré potřebné podklady (od oficiálních smluvních dokumentů po interní provozní záznamy) a navrhne rozsah a časovou náročnost auditu. Prvním krokem je pak osobní návštěva auditora (často týmu zpracovatelů o více profesích) v průmyslovém areálu k zajištění zbývajících podkladů a fyzická prohlídka všech částí infrastruktury podniku, které jakýmkoli způsobem nakládají s vodou. Získávání podkladů může trvat i několik týdnů, až poté lze zahájit hloubkovou analýzu potenciálních úspor. Složitost a časová náročnost návrhů a technologických výpočtů jsou zpravidla závislé na komplexnosti technologického procesu v areálu a rozsahu předmětného auditu. Celkově je nutné počítat s termínem dodání vodního audit minimálně 2 až 3 měsíce, výjimkou však nejsou ani půlroční šetření. Součástí auditu mohou být i dodatečné měrné kampaně pro případ, že podnik nedisponuje dostatečnými daty o spotřebě vody tak, aby bylo možné sestavit vodní bilanci podniku. Je nutné poznamenat, že pro účely dotační žádosti není akceptováno „modelování“ spotřeby, resp. úspor vody, ale návrhová opatření musí být založena na skutečných spotřebách vody v jednotlivých proudech. Stanovení onoho kritéria „dostatečnosti provozních dat“ je vždy na auditorovi, který svou odborností ručí za finální výpočet potenciálních úspor. V případě čerpání dotačních prostředků na realizaci navržených opatření je rovněž nutné dokládat skutečné úspory na základě měřených spotřeb (před realizací a po ní). Konkrétní kritéria jsou uvedena vždy v aktuální dotační výzvě. Poslední známá dotační výzva předkládala podmínku uspoření alespoň 100 m³ vody za rok nebo snížení její celkové spotřeby minimálně o 5 %.

Jednou ze společností, jež vodní audity zpracovávají, je akciová společnost DHI, která již před vznikem certifikované metodiky dodala vodní audity několika výrobním i nevýrobním podnikům v ČR. Vedoucí týmu zpracovatelů vodního auditu v DHI je zároveň spoluautorem výše uvedené metodiky MPO. Zkušenosti s dosud realizovanými audity lze shrnout do níže uvedených bodů:

• většina podniků chce šetřit vodu, ale systematicky nesleduje její bilanci a náklady na vodní hospodářství až na výjimky nejsou zahrnuty v přidané hodnotě (ceně) jejich produktu;

• nejčastější návrhová opatření uspoří minimálně 10 % celkové spotřeby vody, výjimkou nejsou ani opatření přesahující úspory 50 %;

• mezi nejjednodušší návrhová opatření patří využití srážkových vod, nicméně tato opatření často nepokryjí ani nízká procenta celkové potřeby vody v podniku;

• nejefektivnější opatření jsou zavedení cirkulačního chlazení/oplachů a zařazení membránových separačních procesů;

• opatření s nejnižšími investičními náklady bez zásahu do fyzické infrastruktury jsou optimalizace sběru dat, vyhodnocování spotřeby vody a návrhy a realizace optimalizačních procesů pomocí digitalizačních nástrojů (specializovaný software);

• častý je požadavek průmyslových podniků na pořízení nové technologie v rámci výrobního postupu, která zaručí nižší specifickou spotřebu vody na jednotku produktu. (V případě financování opatření z dotační výzvy je nutné posoudit, zda se jedná o způsobilý výdaj.)

Metodika vodního auditu je v některých oblastech nakládání s vodními zdroji použitelná i v hodnocení vodního hospodářství měst a obcí a veřejných, tedy nejen průmyslových, areálů a institucí (typicky školy, zoologické zahrady, aquaparky, centra veřejných služeb apod.). Vodní audit holisticky akcentuje potřebu sběru, vyhodnocování a využívání vodohospodářských dat (datově vedený rozvoj vodního hospodářství podniku), naprosto ve shodě s tezemi metodiky MMR Koncept inteligentních měst (2015), resp. její přílohy Chytré hospodaření s vodou ve městech (2019), jejímž spoluautorem je rovněž společnost DHI. Ta již od roku 1990 působí na českém trhu v oblasti vodního hospodářství a životního prostředí a její aktivity jsou založeny na aplikaci moderních technologií vyvinutých na základě nejnovějších poznatků v oboru hydroinformatiky, hydrauliky, hydrochemie a hydrologie. DHI nejen distribuuje softwarové prostředky, ale zajišťuje i odborné konzultace a podporu vodohospodářské problematice, jak v privátním, tak i státním sektoru. Prvořadou snahou společnosti je přenést špičkové technologie do oblastí, kde ještě nejsou používány, včetně průmyslové výrobní i nevýrobní sféry. Jedná se především o témata protipovodňové ochrany, využití vodních zdrojů, zpracování moderních generelů měst, obcí a vodotečí a technologických optimalizací pomocí matematického modelování.