Můžeme tak shromažďovat, protože hardwarové vybavení se vyvíjí dostatečně rychle na to, abychom mohli zaplatit za prostor a výkon. V čem je tedy problém?
Setkávám se docela často s tím, že uživatelé nevědí, proč zadávají do systému data. Nebo si dokonce myslí, že jsou nuceni zapisovat věci úplně zbytečně, protože tato data nikoho nezajímají. Manažeři často v ERP systému hromadí reporty a nutí uživatele zadávat data a fungovat v procesech, které už nemají žádné opodstatnění a nejsou pro výsledek firmy ve své podstatě vůbec důležité.
Procesy běží, často jako dědictví předchozích manažerů, sestava obsahuje přehledné informace a pěkné grafy, dokonce i finanční výsledky v nich vypadají skvěle, tak proč jít do rizika a pouštět se do neprozkoumaného terénu zpochybnitelných změn a s nimi spojených hypotetických přínosů? Domnívám se, že i zde lze vysledovat určitou analogii s věcmi – tam také můžete slýchat reakce typu „co kdyby se to jednou hodilo“.