Témata
Reklama

Názorové fórum odborníků

Jaké jsou aktuální trendy v použití nových materiálů při konstrukci obráběcích strojů?

Tento článek je součástí seriálu:
Názorové fórum odborníků
Díly
Gabriela Jedličková

V redakci MM Průmyslového spektra pracuje od roku 2006, nejprve na pozici redaktorky webového zpravodajství a tajemnice redakce, poté manažerky inzerce a od roku 2019 na pozici obchodní ředitelky a zástupkyně šéfredaktora. Vystudovala bakalářský stupeň na Fakultě ekonomické ZČU v Chebu, obor Ekonomika terciární sféry.

Reklama
Reklama
Reklama

Jakým směrem se bude ubírat další vývoj v této oblasti?

Jiří Marek, FSI VUT v Brně, profesor

Jakékoliv aktuální trendy jsou takové, které potvrdí zákazník opakovanou koupí. Nejinak je tomu i v konstrukci CNC obráběcích strojů. V současné době můžeme vidět mezioborovou synergii (např. stavaři a strojaři). Lze pozorovat masivní nárůst polymerů, kompozitních materiálů (ocel + beton, uhlík, …) a materiálů, které mají upravený povrch pomocí nanokapalin a nanonátěrů. Kudy se bude vývoj ubírat, je velmi těžké předpovědět, protože to, co nebylo včera možné, dnes někdo uvádí do průmyslové praxe. V horizontu tří let bude podle mne představen chytrý materiál, který bude schopen samokompenzace, zejména při teplotních změnách.

Ondřej Svoboda, Misan, jednatel

Z hlediska nasazení nových materiálů nedochází u sériově vyráběných obráběcích strojů k viditelnému posunu. Většina výrobců číslicově řízených strojů využívá pro prvky nosné stavby strojů litiny jakožto osvědčeného materiálu s výhodnými a známými charakteristikami tuhosti a tlumení. U vybraných výrobců strojů a také u strojů pro speciální aplikace se někdy využívají nekonvenční materiály, například na bázi betonu, jedná se ovšem o ojedinělé případy. Do budoucna neočekávám ústup od používání litiny, spíše bude docházet k další topologické optimalizaci litinových konstrukcí.

Lubomír W. Novotný, Toshulin, technická podpora prodeje

Záběr oboru stavba obráběcích strojů je velmi široký. Pro celé stroje i všechny jejich mechanické, elektrické i softwarové části platí, že změny budou takové, jaké dovolí trh či zákazník. Ten je v oblasti průmyslového zboží obzvláště konzervativní. Proto například ve stavbě nosných struktur neočekávám zásadní odklon od litiny či oceli. Jedním z důvodů je kilogramová cena. 3D tisk dílčích součástek a dále pak elektronika, pohony, procesory, MES atd. mohou významně změnit podobu dílčích celků, i právě díky materiálům, a ve výsledku významně ovlivnit funkce a možnosti obráběcích strojů. V případě realizací dotovaných strojů (z veřejných prostředků) se můžeme dočkat ledasjakých (materiálových) kuriozit či výstřelků.

Jan Smolík, Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii v Praze, vedoucí projektů VaV

U českých výrobců vládnou nosným dílům jednoznačně ocel a litina. Někteří výrobci mají za sebou zkušenost s vyplňovanými kovovými dílci (písky, jádra, betony, polymerní směsi, pěny), dílci kombinujícími kovy a uhlíkové kompozity i dílci na bázi polymerního nebo cementového betonu. Nikdo však nedosáhl přesvědčivé technické, výrobní, časové či ekonomické výhody, která by podporovala další rozvíjení tohoto směru. Zajímavé je, že němečtí výrobci užívají poměrně často polymerbetonové nosné díly obráběcích strojů. V příštích letech se pravděpodobně nic dramatického nestane, ale lze předpokládat větší zájem o využívání polymerbetonů i ve stavbě strojů českých výrobců. Je škoda, že o výzkum a vývoj hybridních a celokompozitových dílců obráběcích strojů vyztužených uhlíkovými vlákny, kterým se zabývá český výrobce kompozitů firma Compotech, mají až na výjimku – společnost Tajmac ZPS – zájem téměř výhradně japonští, němečtí a švýcarští výrobci obráběcích strojů.

Petr Heinrich, Kovosvit MAS, technický ředitel

V Kovosvit MAS, a. s., pozorujeme několik přístupů v použití materiálů pro nosnou strukturu. Standardem je dnes litina. V některých případech výrobci užívají tzv. minerální (polymerní) beton (směs plniva a epoxidové pryskyřice). Myslím, že užití daného materiálu pro konkrétní aplikaci je dáno náklady na jeho výrobu v korelaci s danými vlastnostmi pro zákazníka. V Kovosvitu se nyní zabýváme materiály pro klíčové komponenty, např. pro lineální valivá vedení a kuličkové šrouby, kde hledáme ve spolupráci s našimi dodavateli řešení ke zvýšení trvanlivosti a snížení otěruvzdornosti pro naše nové stroje. To zabezpečí delší životnost a větší přesnost našich obráběcích strojů, což naši zákazníci jistě ocení.


Gabriela Jedličková

[email protected]

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 180620
Datum: 06. 06. 2018
Rubrika: Servis / Názory
Firmy
VUT v Brně, FSI

Fakulta strojního inženýrství je druhou nejstarší a druhou největší fakultou Vysokého učení technického v Brně. K otevření prvních strojírenských oborů došlo na vysoké škole v roce 1900. V minulosti byl na fakultě strojní vyučován také obor energetický, ze kterého později vznikla samostatná fakulta elektrotechniky. Sídlo fakulty je umístěno ve třetí nejvyšší budově v Brně v areálu kampusu Pod Palackého vrchem. V současné době na fakultě studuje více než 4 500 studentů.

Číst dál
Misan

Dodavatel obráběcích center Okuma, Brother a Okamoto. Od roku 2026 do svého portfolia společnost přibrala také stroje pro výrobu kovových dílů aditivní technologií od společnosti Aconity3D.

Číst dál
Toshulin

Tradiční český výrobce technologicky vyspělých multifunkčních CNC obráběcích strojů a soustruhů se svislou osou pro obrábění středních a velkorozměrových dílců. Vysoká míra customizace umožňuje uspokojit specifické požadavky zákazníků a vysoké nároky kladené na dodávané stroje.

Číst dál
RCMT, FS, ČVUT v Praze

Ústav výrobních strojů a zařízení a Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT) představují jedno společné pracoviště Fakulty strojní ČVUT v Praze, které je zaměřeno na výzkum a vzdělávání v oboru „Machine Tools“, tedy v oboru obráběcích a tvářecích strojů a související automatizace. Strategickými úkoly RCMT jsou (1) výzkum a vývoj v oboru výrobních strojů a technologií, (2) podpora firem v oblasti výrobních strojů a  technologií a (3) vzdělávání mladých odborníků.

    Číst dál
    Kovosvit MAS

    Vývoj, výroba a prodej kovoobráběcích strojů pro technologie soustružení, frézování a vrtání. Výroba a prodej odlitků ze šedé litiny.

    Číst dál
    Související články
    Výzkum pro praxi: Soustružnické stroje pro náročnou a přesnou výrobu

    Spolupráce s praxí je jedním ze strategických cílů aktivit Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze. Vizi 2030 Fakulty strojní naplňuje RCMT podporou konkurenceschopnosti tuzemských firem. Podněty z praxe jsou motivací výzkumu, jehož výsledky jsou uplatňovány v produktech a službách firem i v modernizaci oborové výuky. Postupně představujeme několik klíčových projektů, které byly ve spolupráci RCMT a konkrétních průmyslových firem v praxi v nedávné době řešeny. V tomto díle nahlédneme do oblasti přesné výroby a zaměříme se na vývoj soustružnického stroje KL 285 z produkce Kovosvit MAS.

    Účinná spolupráce v projektu Horizon 2020

    Účinná spolupráce mezi Ústavem výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně a výrobní firmou Toshulin probíhá v současné době v rámci mezinárodního projektu. Tento projekt je financován z programu Evropské komise Horizont 2020, Výzkumný program v rámci grantové dohody č. 869991 s akronymem Level-Up.

    Hybridní obráběcí stroje

    Hybridní obráběcí stroje představují snahu o sdružení několika různých technologií do jednoho obráběcího stroje a tím zkrácení nevýrobních časů a tedy i zkrácení výrobního cyklu na minimum. V širším obecném pohledu můžeme říci, že každé současné obráběcí centrum je hybridní stroj, ve kterém jsou sdruženy různé technologie třískového obrábění, např. frézování a vrtání. Většinou však je pod pojmem hybridní stroj myšlen stroj sdružující technologie založené na rozdílných principech.

    Související články
    Vývoj v oblasti 3D tisku z kovu pokračuje

    Již téměř před rokem představila společnost Kovosvit MAS v rámci tradičních zákaznických dnů stroj WeldPrint5X. Na zářijovém strojírenském veletrhu v Brně byla novinka, která kombinuje plnohodnotnou generickou technologii (navařování kovu) a plnohodnotnou subtraktivní technologii pomocí frézování až v pěti osách, oceněna Zlatou medailí. „Ocenění ještě zvýšilo motivaci celého týmu, který na vývoji technologie pracuje,“ říká Petr Heinrich, technický ředitel Kovosvitu MAS. A prozradil, že firma chystá další novinky v oblasti 3D tisku z kovu.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    3D aditivní technologie - rok inovací a novinek

    Po kritickém roce 2016, kdy šlo Kovosvitu MAS o přežití, se tradiční česká strojírenská firma z jihu Čech nadechuje k dalšímu rozmachu a pro rok 2017 připravuje celou řadu výrobních novinek, které bude v průběhu roku postupně uvádět na trh. Nejbližší příležitostí jsou zákaznické dny konané začátkem dubna. Světovou premiéru zde bude mít mimo jiné také stroj Weldprint 1000 5AX, který patří do kategorie Hybrid Manufacturing (HM).

    Senzory a stroje pro monitoring obrábění

    Efektivní sledování řezného procesu v reálném čase je klíčem k vyšší produktivitě a přesnosti obrábění. Výzkumníci z pražského pracoviště RCMT při ČVUT se komplexně zabývají současnými možnostmi inprocesní diagnostiky. Tento příspěvek analyzuje cestu od laboratorních senzorických břitových destiček přes inteligentní nástrojové držáky až po koncept využití samotného stroje jako senzoru s využitím dat z řídicího systému.

    Geometrická přesnost CNC strojů

    Při provozování CNC obráběcích strojů na ně působí řada vlivů. Tím rozumíme nejen působení okolí, kde je stroj instalován, ale také vliv obsluhy na stroj samotný a jeho působení na okolní prostředí. Tyto vlivy se podepisují na vlastnostech, po kterých všichni uživatelé obráběcích strojů volají, tedy na stabilitě chodu, opakované přesnosti obrábění a bezporuchovosti.

    Trendy v laserových technologiích pro výrobu

    Laser již dávno není vnímán pouze jako specializovaný nástroj na řezání plechů. V současném výrobním průmyslu je univerzální technologickou platformou, která pokrývá široké spektrum aplikací - od kontinuálního záření a krátkých pulzních režimů, využívaných při kalení, svařování, řezání, vrtání či aditivní výrobě (tzv. makroprocesy), až po ultrakrátkopulzní (UKP) zdroje, umožňující extrémně přesné mikroobrábění, strukturování a funkcionalizaci povrchů (tzv. mikroprocesy).

    Kolébka českého inženýrství: Ústav výrobních strojů a zařízení (RCMT)

    Ústav výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze je přední pracoviště aplikovaného výzkumu s rozsáhlými vazbami na průmyslovou praxi v oblasti výrobní techniky. Dlouhodobě se zaměřuje na výzkum progresivních témat, která vycházejí z průběžné identifikace hlavních hybných sil v průmyslové výrobě a zájmu průmyslových partnerů.

    Za doc. Rybínem…

    Ve věku nedožitých 90 let nás na konci února po krátké nemoci opustil náš kolega doc. Ing. Jaroslav Rybín, CSc.
    V letech 1955–1960 studoval obráběcí a tvářecí stroje na Fakultě strojní ČVUT v Praze, kde v roce 1973 obhájil kandidátskou disertační práci. Habilitační práci na téma Příspěvek k programování NC strojů předložil v roce 1978, avšak z politických důvodů byl jmenován docentem až v červenci 1986.

    Život českých značek: Obráběcí stroje

    Otevíráme nový seriál, ve kterém chceme nahlížet do zákulisí ikonických tuzemských podniků. V sérii rozhovorů s jejich lídry prozkoumáme, jak se firmy napříč obory vyrovnaly s turbulentními událostmi posledních let a jakou strategii volí pro budoucí rozvoj. První zastávkou je segment strojírenství. O současné situaci i výzvách v oblasti obráběcích strojů jsme hovořili s Dagmar Herring, předsedkyní představenstva a generální ředitelkou společnosti Toshulin, která provozuje výrobní závody v Hulíně a Kuřimi.

    Umělá inteligence ve strojírenství: Vojtěch Frkal

    Digitální transformace průmyslu s sebou přináší velké množství dat, která nabízejí obrovský potenciál využití. Díky umělé inteligenci a strojovému učení mohou projektanti a datoví specialisté strukturovat, analyzovat a vyhodnocovat velké objemy těchto dat a využívat je nejrůznějšími způsoby v rámci celého životního cyklu produktu a služeb. Razantní nástup uvedených technologií je výzvou pro většinu oborů, a samozřejmě průmysl, resp. strojírenství, není výjimkou. Přechod k automatizaci procesů je ve většině firem již nějakou dobu realizován, ale umělá inteligence tuto evoluci značně urychlí. Přináší totiž nové způsoby zefektivnění všech procesů – od návrhu přes výrobu, expedici až po postprodejní servis a komunikaci se zákazníkem.

    Sledování a řízení výroby pro její optimalizaci

    Tento příspěvek je vhledem do jedné metodiky optimalizace vlastní výroby. Je zaměřen na obrobny firem s vlastním produktem a doplněn stručným komentářem o konkurenceschopnosti a o nutnosti inovovat a zvyšovat vnitřní efektivitu.

    Měření dílů ve stroji obrobkovými sondami

    Součástí Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně je i Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky (ÚVSSR). Spolupráce tohoto ústavu s průmyslovou praxí umožňuje hledat řešení, která jsou vyžadována jak ze strany těch, kdo CNC obráběcí stroje využívají, tak i aktuálními společenskými tématy. Mezi dlouhodobě řešená témata patří zvyšování efektivity výrobních procesů, přičemž naše pracoviště je zaměřeno na oblast metrologických systémů instalovaných v CNC obráběcích strojích. Mezi tyto systémy spadají obrobkové sondy.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
    Předplatit