Témata
Reklama

Názorové fórum odborníků

Jaké jsou aktuální trendy v použití nových materiálů při konstrukci obráběcích strojů?

Tento článek je součástí seriálu:
Názorové fórum odborníků
Díly
Gabriela Jedličková

V redakci MM Průmyslového spektra pracuje od roku 2006, nejprve na pozici redaktorky webového zpravodajství a tajemnice redakce, poté manažerky inzerce a od roku 2019 na pozici obchodní ředitelky a zástupkyně šéfredaktora. Vystudovala bakalářský stupeň na Fakultě ekonomické ZČU v Chebu, obor Ekonomika terciární sféry.

Reklama
Reklama
Reklama

Jakým směrem se bude ubírat další vývoj v této oblasti?

Jiří Marek, FSI VUT v Brně, profesor

Jakékoliv aktuální trendy jsou takové, které potvrdí zákazník opakovanou koupí. Nejinak je tomu i v konstrukci CNC obráběcích strojů. V současné době můžeme vidět mezioborovou synergii (např. stavaři a strojaři). Lze pozorovat masivní nárůst polymerů, kompozitních materiálů (ocel + beton, uhlík, …) a materiálů, které mají upravený povrch pomocí nanokapalin a nanonátěrů. Kudy se bude vývoj ubírat, je velmi těžké předpovědět, protože to, co nebylo včera možné, dnes někdo uvádí do průmyslové praxe. V horizontu tří let bude podle mne představen chytrý materiál, který bude schopen samokompenzace, zejména při teplotních změnách.

Ondřej Svoboda, Misan, jednatel

Z hlediska nasazení nových materiálů nedochází u sériově vyráběných obráběcích strojů k viditelnému posunu. Většina výrobců číslicově řízených strojů využívá pro prvky nosné stavby strojů litiny jakožto osvědčeného materiálu s výhodnými a známými charakteristikami tuhosti a tlumení. U vybraných výrobců strojů a také u strojů pro speciální aplikace se někdy využívají nekonvenční materiály, například na bázi betonu, jedná se ovšem o ojedinělé případy. Do budoucna neočekávám ústup od používání litiny, spíše bude docházet k další topologické optimalizaci litinových konstrukcí.

Lubomír W. Novotný, Toshulin, technická podpora prodeje

Záběr oboru stavba obráběcích strojů je velmi široký. Pro celé stroje i všechny jejich mechanické, elektrické i softwarové části platí, že změny budou takové, jaké dovolí trh či zákazník. Ten je v oblasti průmyslového zboží obzvláště konzervativní. Proto například ve stavbě nosných struktur neočekávám zásadní odklon od litiny či oceli. Jedním z důvodů je kilogramová cena. 3D tisk dílčích součástek a dále pak elektronika, pohony, procesory, MES atd. mohou významně změnit podobu dílčích celků, i právě díky materiálům, a ve výsledku významně ovlivnit funkce a možnosti obráběcích strojů. V případě realizací dotovaných strojů (z veřejných prostředků) se můžeme dočkat ledasjakých (materiálových) kuriozit či výstřelků.

Jan Smolík, Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii v Praze, vedoucí projektů VaV

U českých výrobců vládnou nosným dílům jednoznačně ocel a litina. Někteří výrobci mají za sebou zkušenost s vyplňovanými kovovými dílci (písky, jádra, betony, polymerní směsi, pěny), dílci kombinujícími kovy a uhlíkové kompozity i dílci na bázi polymerního nebo cementového betonu. Nikdo však nedosáhl přesvědčivé technické, výrobní, časové či ekonomické výhody, která by podporovala další rozvíjení tohoto směru. Zajímavé je, že němečtí výrobci užívají poměrně často polymerbetonové nosné díly obráběcích strojů. V příštích letech se pravděpodobně nic dramatického nestane, ale lze předpokládat větší zájem o využívání polymerbetonů i ve stavbě strojů českých výrobců. Je škoda, že o výzkum a vývoj hybridních a celokompozitových dílců obráběcích strojů vyztužených uhlíkovými vlákny, kterým se zabývá český výrobce kompozitů firma Compotech, mají až na výjimku – společnost Tajmac ZPS – zájem téměř výhradně japonští, němečtí a švýcarští výrobci obráběcích strojů.

Petr Heinrich, Kovosvit MAS, technický ředitel

V Kovosvit MAS, a. s., pozorujeme několik přístupů v použití materiálů pro nosnou strukturu. Standardem je dnes litina. V některých případech výrobci užívají tzv. minerální (polymerní) beton (směs plniva a epoxidové pryskyřice). Myslím, že užití daného materiálu pro konkrétní aplikaci je dáno náklady na jeho výrobu v korelaci s danými vlastnostmi pro zákazníka. V Kovosvitu se nyní zabýváme materiály pro klíčové komponenty, např. pro lineální valivá vedení a kuličkové šrouby, kde hledáme ve spolupráci s našimi dodavateli řešení ke zvýšení trvanlivosti a snížení otěruvzdornosti pro naše nové stroje. To zabezpečí delší životnost a větší přesnost našich obráběcích strojů, což naši zákazníci jistě ocení.


Gabriela Jedličková

gabriela.jedlickova@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 180620
Datum: 06. 06. 2018
Rubrika: Servis / Názory
Firmy
VUT v Brně, FSI

Fakulta strojního inženýrství je druhou nejstarší a druhou největší fakultou Vysokého učení technického v Brně. K otevření prvních strojírenských oborů došlo na vysoké škole v roce 1900. V minulosti byl na fakultě strojní vyučován také obor energetický, ze kterého později vznikla samostatná fakulta elektrotechniky. Sídlo fakulty je umístěno ve třetí nejvyšší budově v Brně v areálu kampusu Pod Palackého vrchem. V současné době na fakultě studuje více než 4 500 studentů.

Číst dál
Misan

Dodavatel obráběcích center Okuma, Brother a Okamoto. Před sedmi lety do svého portfolia společnost přibrala také stroje pro výrobu kovových dílů aditivní technologií od společnosti GE (LPBF (Concept Laser), EBM (Arcam) a Binder Jet).

Číst dál
Toshulin

Toshulin je výrobcem technologicky vyspělých multifunkčních CNC obráběcích strojů a soustruhů se svislou osou pro obrábění středních a velkorozměrových dílců. Vysoká míra customizace umožňuje uspokojit specifické požadavky zákazníků a vysoké nároky kladené na dodávané stroje.

Číst dál
RCMT, FS, ČVUT v Praze

Ústav výrobních strojů a zařízení a Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT) představují jedno společné pracoviště Fakulty strojní ČVUT v Praze, které je zaměřeno na výzkum a vzdělávání v oboru „Machine Tools“, tedy v oboru obráběcích a tvářecích strojů a související automatizace. Strategickými úkoly RCMT jsou (1) výzkum a vývoj v oboru výrobních strojů a technologií, (2) podpora firem v oblasti výrobních strojů a  technologií a (3) vzdělávání mladých odborníků.

    Číst dál
    Kovosvit MAS

    Vývoj, výroba a prodej kovoobráběcích strojů pro technologie soustružení, frézování a vrtání. Výroba a prodej odlitků ze šedé litiny.

    Číst dál
    Související články
    Výzkum pro praxi: Soustružnické stroje pro náročnou a přesnou výrobu

    Spolupráce s praxí je jedním ze strategických cílů aktivit Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze. Vizi 2030 Fakulty strojní naplňuje RCMT podporou konkurenceschopnosti tuzemských firem. Podněty z praxe jsou motivací výzkumu, jehož výsledky jsou uplatňovány v produktech a službách firem i v modernizaci oborové výuky. Postupně představujeme několik klíčových projektů, které byly ve spolupráci RCMT a konkrétních průmyslových firem v praxi v nedávné době řešeny. V tomto díle nahlédneme do oblasti přesné výroby a zaměříme se na vývoj soustružnického stroje KL 285 z produkce Kovosvit MAS.

    Účinná spolupráce v projektu Horizon 2020

    Účinná spolupráce mezi Ústavem výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně a výrobní firmou Toshulin probíhá v současné době v rámci mezinárodního projektu. Tento projekt je financován z programu Evropské komise Horizont 2020, Výzkumný program v rámci grantové dohody č. 869991 s akronymem Level-Up.

    Hybridní obráběcí stroje

    Hybridní obráběcí stroje představují snahu o sdružení několika různých technologií do jednoho obráběcího stroje a tím zkrácení nevýrobních časů a tedy i zkrácení výrobního cyklu na minimum. V širším obecném pohledu můžeme říci, že každé současné obráběcí centrum je hybridní stroj, ve kterém jsou sdruženy různé technologie třískového obrábění, např. frézování a vrtání. Většinou však je pod pojmem hybridní stroj myšlen stroj sdružující technologie založené na rozdílných principech.

    Související články
    Vývoj v oblasti 3D tisku z kovu pokračuje

    Již téměř před rokem představila společnost Kovosvit MAS v rámci tradičních zákaznických dnů stroj WeldPrint5X. Na zářijovém strojírenském veletrhu v Brně byla novinka, která kombinuje plnohodnotnou generickou technologii (navařování kovu) a plnohodnotnou subtraktivní technologii pomocí frézování až v pěti osách, oceněna Zlatou medailí. „Ocenění ještě zvýšilo motivaci celého týmu, který na vývoji technologie pracuje,“ říká Petr Heinrich, technický ředitel Kovosvitu MAS. A prozradil, že firma chystá další novinky v oblasti 3D tisku z kovu.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    3D aditivní technologie - rok inovací a novinek

    Po kritickém roce 2016, kdy šlo Kovosvitu MAS o přežití, se tradiční česká strojírenská firma z jihu Čech nadechuje k dalšímu rozmachu a pro rok 2017 připravuje celou řadu výrobních novinek, které bude v průběhu roku postupně uvádět na trh. Nejbližší příležitostí jsou zákaznické dny konané začátkem dubna. Světovou premiéru zde bude mít mimo jiné také stroj Weldprint 1000 5AX, který patří do kategorie Hybrid Manufacturing (HM).

    Průmyslová hybridní výroba a aditivní technologie

    Tento článek se zabývá aktuálním vývojem v průmyslové hybridní výrobě a aditivních technologiích pro zpracování kovů. Rovněž je v textu prezentován výzkum a vývoj pro praxi v této oblasti, který v současné době probíhá v České republice.

    Aktuální trendy v oboru obráběcích strojů

    Obor obráběcích strojů prochází velkými změnami, které pravděpodobně nejsou na první pohled tak zřetelné. Požadavky na stroje se mění v důsledku postupných proměn světa okolo nás a výrobci strojů na to reagují, aby si zajistili potřebnou konkurenceschopnost.

    Přidaná hodnota
    obráběcích strojů

    Ve strojírenské výrobě neustále roste požadavek na zvyšování poměru mezi užitnou hodnotou stroje
    a jeho prodejní cenou. Obzvláště toto platí v subdodavatelském sektoru, kde nízká výrobní marže bývá klíčovým kritériem uzavřeného kontraktu. Obráběcí stroje jsou ve velké míře používány v sériové výrobě, a proto jejich výrobci hledají způsoby, jak zvyšovat svou produktivitu a zároveň zkracovat vedlejší nevýrobní časy. Navyšování produktivity vylepšením konstrukce obráběcích strojů má své fyzikální limity, proto se nové cesty hledají například ve schopnosti stroje pracovat v bezobslužném režimu, a to díky automatizaci výrobního procesu. Jednou z možností je aplikace průmyslových robotů pro obrobkovou, případně i nástrojovou manipulaci.

    Soustředit se na jednu věc a dotáhnout ji do konce

    "Bylo důležité, aby zaměstnanci uvěřili, že se podnik vydal správným směrem, protože v roce 2016 byl ve velmi těžké pozici," dodává Ing. Libor Kuchař k nelehké situaci po svém nástupu do vedení společnosti Kovosvit MAS v roce 2017. Podle posledních zpráv společnost ustálila soustružnický program a soustředí se na multifunkční obrábění. Jaké jsou vyhlídky na další období? Podaří se společnosti udržet krok s nelehkou konkurencí? Čtěte, jaké jsou plány jihočeského výrobce obráběcích strojů.

    Hlavní trendy EMO Hannover 2017 očima výzkumníků

    Hannoverský veletrh EMO je právem považován za výkladní skříň toho nejlepšího, co inovační týmy světových leaderů i jejich následovníků navrhli a v prototypech či již sériově nabízejí. Sektor výrobních strojů bývá na špici technického pokroku v oblasti strojírenství a udává směr dalším oborům, které jej následují. U nás má velkou tradici a není proto s podivem, že letos do Hannoveru zavítalo na 2 200 českých návštěvníků.

    Neobráběj jako šnek

    Nadpis článku byl převzat z názvu jednoho ze seminářů, které pravidelně pořádá společnost Misan ve svém školicím a předváděcím centru v Lysé nad Labem. Tento poslední se konal koncem května a partnerskými společnostmi semináře byly firmy Hofmeister a t-support.

    Tradice obráběcích strojů pokračuje

    Je to téměř rok, co se jihočeský Kovosvit MAS dostal do vážných, až existenčních problémů. V září 2016 pak změnil majitele, firmu koupila společnost Industry Innovations , resp. Czechoslovak Group. V jaké kondici se nachází, na jaký segment výroby cílí a jaká je jeho nová obchodní strategie, na to jsme se zeptali současného generálního ředitele Kovosvitu MAS, a. s., Ing. Libora Kuchaře.

    Výzkum v oblasti výrobní techniky a technologie

    MM Průmyslové spektrum se po dlouhá léta systematicky věnuje problematice výzkumu, vývoje a inovací. V rámci spolupráce nabízíme prostor zveřejňovat své názory a postoje jak zástupcům výzkumné sféry, tak i komerčním firmám.

    Výzkum v oblasti výrobní techniky a technologie

    MM Průmyslové spektrum se po dlouhá léta systematicky věnuje problematice výzkumu, vývoje a inovací. V rámci spolupráce nabízíme prostor zveřejňovat své názory a postoje jak zástupcům výzkumné sféry, tak i komerčním firmám.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

    a mnoho dalších benefitů.

    ... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

        Předplatit