Témata

Názorové fórum odborníků

Jednou z odpovědí na požadavky zvyšování produktivity a přesnosti obrábění jsou multifunkční obráběcí stroje. Jedná se o technicky náročná řešení, která mají své přednosti, ale i nedostatky. Co si myslíte o slučování více výrobních technologií do jednoho zařízení? Je to podle vás již zcela zvládnutá disciplína? V čem vidíte její omezení a jaké by mohlo být jejich řešení?

Tento článek je součástí seriálu:
Názorové fórum odborníků
Díly
Gabriela Jedličková

V redaci MM Průmyslového spektra pracuje od roku 2006, nejprve na pozici redaktorky webového zpravodajství a tajemnice redakce, poté manažerky inzerce a od roku 2019 na pozici obchodní ředitelky a zástupkyně šéfredaktora. Vystudovala bakalářský stupeň na Fakultě ekonomické ZČU v Chebu, obor Ekonomika terciární sféry.

Jiří Macháček, jednatel, Stroje JMK

Dnes je možné na obráběcích strojích kombinovat nejen operace frézování, soustružení či broušení, ale i například obrábění laserem či 3D měření. Díky problému s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil je stále více výrobců, kteří se tímto směrem zaměřují, a je to jeden z důležitých trendů současnosti. Naši dodavatelé nabízejí technologie pro výrobu extrémně přesných dílců nebo výrobky s vysokým optickým leskem frézováním či broušením, kde je kombinace různých technologií nutností a přináší velkou úsporu vedlejších časů i minimalizaci nepřesností při manipulaci s obrobky. Tento systém je podmíněn úzkou spoluprací výrobců strojů a softwaru pro řízení i programování, kteří jsou dle našich zkušeností na tento úkol připraveni a zvládají to velmi dobře.

Ondřej Svoboda, jednatel, Misan

Multifunkční obráběcí stroje jsou v průmyslové výrobě nasazeny již několik desetiletí (vždyť i soustruh s poháněnými nástroji je multifunkční stroj) a našly si svoje uplatnění. Zúžíme-li okruh na soustružnicko-frézovací stroje s pěti a více řízenými osami, potom účelné nasazení těchto strojů vidím v malo- až středněsériové výrobě dílců složitějších tvarů obsahující jak rotačně symetrické, tak prizmatické geometrické prvky, případně prvky obecných tvarů. Z konstrukčního hlediska jde o složité stroje, kde je vždy několik strojních os poskládáno na sobě. Důsledkem je omezená mechanická tuhost a obecně vyšší citlivost z hlediska geometrické přesnosti na pečlivé seřízení stroje. Rozumné řešení této problematiky nevidím, neboť se vždy bude jednat o mnohaosé stroje a pokusy s nekonvenčními kinematickými strukturami (například paralelní kinematiky) skončily v minulosti výrazným neúspěchem. Další omezení představuje složitost programování těchto strojů odehrávající se dnes převážně v prostředí externích CAM softwarů. Správné sladění nastavení CAM softwaru s konkrétním strojem je často kamenem úrazu. Zde bych apeloval na výrobce strojů, aby se více věnovali vývoji a nasazení vlastních programovacích prostředků se zaručenou funkčností. Každopádně doporučuji uvažovat o nasazení multifunkčního obráběcího stroje pouze tehdy, pokud je k dispozici odborně erudovaný a zkušený personál.

Miroslav Chmelka, jednatel, MRM-Machinery

Rozvoj multifunkčního obrábění je trendem již několik let a významní výrobci mají multifunkční stroje už ve svém portfoliu. Výhodou je zvýšení přesnosti a produktivity, kdy není potřeba obrobek upínat na více strojů, čímž se zkrátí vedlejší časy procesu obrábění. De facto jedním strojem se nahradí 2 až 3 stroje a tím se ušetří pořizovací investice, místo v hale, stavební úpravy, spotřeba energií i počet operátorů. Je to vhodné zejména pro větší obrobky při kusové výrobě. Námi zastupovaní výrobci obráběcích strojů mají multifukční stroje na velmi vysoké technické úrovni. To stejné si dovolím tvrdit i o evropské a japonské konkurenci. Omezení přináší především vyšší technická náročnost požadavků na operátora proti klasickým strojům. Řešení vidím v doškolení šikovných operátorů a v nástupu mladé generace.

Jan Hruška, manažer marketingu, Kovosvit MAS

Kovosvit MAS má multifunkční stroje ve své nabídce už zhruba deset let. Jde o pětiosá vertikální obráběcí centra produktové řady MCU a multifunkční soustružnicko-frézovací centra Multicut. Tyto stroje dělají Kovosvitu dobré jméno, daří se nám je dodávat na vyspělé trhy do zahraničí. Uplatňují se například v leteckém průmyslu, kde je velký tlak na přesnost obrábění, a naše reference dokazují, že tuto oblast máme v Kovosvitu dobře zvládnutou. Jediným omezením je vyšší pořizovací cena stroje, která je však vzhledem k technickému řešení daná a je na zákazníkovi a charakteru jeho výroby, jestli ji akceptuje. Na druhé straně získávají zákazníci s multifunkčními stroji od Kovosvitu nadstandardní nonstop servisní služby. Omezení představují těžko obrobitelné dílce (např. s vnitřními kanálky). K vyřešení těchto problémů jsme v Kovosvitu vyvinuli patentovanou technologii WeldPrint, kombinující 3D tisk s obráběním.

Pavel Němeček, obchodní zástupce, Maschinenfabrik Berthold Hermle

Multifunkční obrábění přináší velkou řadu výhod. Jsou jimi přesnost, možnost obrobit kompletní díl na jedno upnutí, rychlost výroby dílů a také zkrácení nevýrobních časů stroje. Výroba složitých dílů je na multifunkčních strojích možná bez použití mnoha přípravků nutných v případě běžných obráběcích strojů. Většinu dílů lze na těchto strojích obrábět snadněji. Stále se ještě setkáváme s názorem některých firem, které považují tyto stroje za velmi složité a náročné na programování a domnívají se, že jejich funkce ne zcela využijí. Opak je však pravdou. Pětiosé obrábění není totiž pouze souvislé obrábění dílů, používané např. při výrobě kompresorových jednotek. Nejpoužívanější metodou je indexované obrábění, které umožňuje obrábět díl ze všech stran a pod jakýmkoliv úhlem na jedno nebo maximálně na dvě upnutí.

Vlastimil Hlavatý, technický ředitel, Škoda Machine Tool

Naše firma se zabývá vývojem, výrobou a prodejem těžkých obráběcích strojů. Během nabídkového řízení se stále častěji setkáváme s požadavky na komplexní řešení opracování obrobku včetně návrhu technologické studie. Požadavky zákazníků nás donutily vyvinout těžký multifunkční stroj určený převážně pro rotační obrobky. Hlavní výhodou tohoto stroje je komplexní opracování včetně měřicích operací při jednom upnutí obrobku, zkrácení vedlejších časů, zvýšení výrobní produktivity a kvality konečného produktu. Dalším přínosem je nižší počet obráběcích strojů pro různé technologické operace. Samozřejmě využití multifunkčního stroje klade vysoké nároky na celkovou technologickou přípravu výroby včetně vyšších odborných nároků na obsluhu.

Gabriela Jedličková

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit