Aditivní výroba může být vhodným řešením nejen pro individualizované produkty, ale i produkci méně kusových zakázek, kde by se klasická sériová produkce nevyplatila. A právě na tento segment se zaměřuje pražská společnost cotu.
Jednou z odpovědí na požadavky zvyšování produktivity a přesnosti obrábění jsou multifunkční obráběcí stroje. Jedná se o technicky náročná řešení, která mají své přednosti, ale i nedostatky. Co si myslíte o slučování více výrobních technologií do jednoho zařízení? Je to podle vás již zcela zvládnutá disciplína? V čem vidíte její omezení a jaké by mohlo být jejich řešení?
Dnes je možné na obráběcích strojích kombinovat nejen operace frézování, soustružení či broušení, ale i například obrábění laserem či 3D měření. Díky problému s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil je stále více výrobců, kteří se tímto směrem zaměřují, a je to jeden z důležitých trendů současnosti. Naši dodavatelé nabízejí technologie pro výrobu extrémně přesných dílců nebo výrobky s vysokým optickým leskem frézováním či broušením, kde je kombinace různých technologií nutností a přináší velkou úsporu vedlejších časů i minimalizaci nepřesností při manipulaci s obrobky. Tento systém je podmíněn úzkou spoluprací výrobců strojů a softwaru pro řízení i programování, kteří jsou dle našich zkušeností na tento úkol připraveni a zvládají to velmi dobře.
Ondřej Svoboda, jednatel, Misan
Multifunkční obráběcí stroje jsou v průmyslové výrobě nasazeny již několik desetiletí (vždyť i soustruh s poháněnými nástroji je multifunkční stroj) a našly si svoje uplatnění. Zúžíme-li okruh na soustružnicko-frézovací stroje s pěti a více řízenými osami, potom účelné nasazení těchto strojů vidím v malo- až středněsériové výrobě dílců složitějších tvarů obsahující jak rotačně symetrické, tak prizmatické geometrické prvky, případně prvky obecných tvarů. Z konstrukčního hlediska jde o složité stroje, kde je vždy několik strojních os poskládáno na sobě. Důsledkem je omezená mechanická tuhost a obecně vyšší citlivost z hlediska geometrické přesnosti na pečlivé seřízení stroje. Rozumné řešení této problematiky nevidím, neboť se vždy bude jednat o mnohaosé stroje a pokusy s nekonvenčními kinematickými strukturami (například paralelní kinematiky) skončily v minulosti výrazným neúspěchem. Další omezení představuje složitost programování těchto strojů odehrávající se dnes převážně v prostředí externích CAM softwarů. Správné sladění nastavení CAM softwaru s konkrétním strojem je často kamenem úrazu. Zde bych apeloval na výrobce strojů, aby se více věnovali vývoji a nasazení vlastních programovacích prostředků se zaručenou funkčností. Každopádně doporučuji uvažovat o nasazení multifunkčního obráběcího stroje pouze tehdy, pokud je k dispozici odborně erudovaný a zkušený personál.
Miroslav Chmelka, jednatel, MRM-Machinery
Rozvoj multifunkčního obrábění je trendem již několik let a významní výrobci mají multifunkční stroje už ve svém portfoliu. Výhodou je zvýšení přesnosti a produktivity, kdy není potřeba obrobek upínat na více strojů, čímž se zkrátí vedlejší časy procesu obrábění. De facto jedním strojem se nahradí 2 až 3 stroje a tím se ušetří pořizovací investice, místo v hale, stavební úpravy, spotřeba energií i počet operátorů. Je to vhodné zejména pro větší obrobky při kusové výrobě. Námi zastupovaní výrobci obráběcích strojů mají multifukční stroje na velmi vysoké technické úrovni. To stejné si dovolím tvrdit i o evropské a japonské konkurenci. Omezení přináší především vyšší technická náročnost požadavků na operátora proti klasickým strojům. Řešení vidím v doškolení šikovných operátorů a v nástupu mladé generace.
Jan Hruška, manažer marketingu, Kovosvit MAS
Kovosvit MAS má multifunkční stroje ve své nabídce už zhruba deset let. Jde o pětiosá vertikální obráběcí centra produktové řady MCU a multifunkční soustružnicko-frézovací centra Multicut. Tyto stroje dělají Kovosvitu dobré jméno, daří se nám je dodávat na vyspělé trhy do zahraničí. Uplatňují se například v leteckém průmyslu, kde je velký tlak na přesnost obrábění, a naše reference dokazují, že tuto oblast máme v Kovosvitu dobře zvládnutou. Jediným omezením je vyšší pořizovací cena stroje, která je však vzhledem k technickému řešení daná a je na zákazníkovi a charakteru jeho výroby, jestli ji akceptuje. Na druhé straně získávají zákazníci s multifunkčními stroji od Kovosvitu nadstandardní nonstop servisní služby. Omezení představují těžko obrobitelné dílce (např. s vnitřními kanálky). K vyřešení těchto problémů jsme v Kovosvitu vyvinuli patentovanou technologii WeldPrint, kombinující 3D tisk s obráběním.
Pavel Němeček, obchodní zástupce, Maschinenfabrik Berthold Hermle
Multifunkční obrábění přináší velkou řadu výhod. Jsou jimi přesnost, možnost obrobit kompletní díl na jedno upnutí, rychlost výroby dílů a také zkrácení nevýrobních časů stroje. Výroba složitých dílů je na multifunkčních strojích možná bez použití mnoha přípravků nutných v případě běžných obráběcích strojů. Většinu dílů lze na těchto strojích obrábět snadněji. Stále se ještě setkáváme s názorem některých firem, které považují tyto stroje za velmi složité a náročné na programování a domnívají se, že jejich funkce ne zcela využijí. Opak je však pravdou. Pětiosé obrábění není totiž pouze souvislé obrábění dílů, používané např. při výrobě kompresorových jednotek. Nejpoužívanější metodou je indexované obrábění, které umožňuje obrábět díl ze všech stran a pod jakýmkoliv úhlem na jedno nebo maximálně na dvě upnutí.
Vlastimil Hlavatý, technický ředitel, Škoda Machine Tool
Naše firma se zabývá vývojem, výrobou a prodejem těžkých obráběcích strojů. Během nabídkového řízení se stále častěji setkáváme s požadavky na komplexní řešení opracování obrobku včetně návrhu technologické studie. Požadavky zákazníků nás donutily vyvinout těžký multifunkční stroj určený převážně pro rotační obrobky. Hlavní výhodou tohoto stroje je komplexní opracování včetně měřicích operací při jednom upnutí obrobku, zkrácení vedlejších časů, zvýšení výrobní produktivity a kvality konečného produktu. Dalším přínosem je nižší počet obráběcích strojů pro různé technologické operace. Samozřejmě využití multifunkčního stroje klade vysoké nároky na celkovou technologickou přípravu výroby včetně vyšších odborných nároků na obsluhu.
První den letošního mezinárodního strojírenského veletrhu si zvolila pro setkání se svými zákazníky společnost Škoda Machine Tools (ŠMT), tradiční výrobce těžkých horizontálních frézovacích a vyvrtávacích strojů, těžkých soustruhů, otočných stolů, speciálního příslušenství a mnoha dalších produktů. Společenská akce proběhla v moderní přednáškové budově, umístěné v rozlehlé zahradě u funkcionalistické brněnské vily Stiassni. Tu mohli hosté obdivovat během společné prohlídky.
Aktuálním tématem současné doby jsou diskuze o lokálních ekonomikách, jejich vlivu na inovační potenciál, vytváření firemní kultury a rozvoj podnikatelského prostředí. Jejím velkým zastáncem a propagátorem je profesor Milan Zelený. Učíme se od Baťů a jejich metody bychom měli s potřebnou modifikací upravovat pro naši dobu. Nedávno jsem měl možnost navštívit německého výrobce obráběcích strojů, společnost Hermle, která mojí optikou pohledu splňuje znaky lokální výroby s globální působností. Na každém kroku to bylo znát.
Máte ve své výrobě stroje integrovány do sítě, monitorujete jejich provoz? Pokud ano, jaká data z jejich provozu získáváte a jaký mají pro vás význam? V opačném případě, je pro vás otázka monitoringu výrobních zařízení (výrobního procesu) v blízkém horizontu důležitá? Co od něj očekáváte?
Letošní, už 66. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu je za námi. Věříme, že málokdo z našich čtenářů si jeho návštěvu nechal ujít, a řada z nich jej dokonce spoluvytvářela v roli vystavovatelů. Zdaleka ne všichni návštěvníci však měli celé čtyři dny na to, aby mohli zhlédnout stánky ve všech pavilonech. Jednodennímu návštěvníkovi mohlo leccos uniknout, a vystavovatelé, ač na výstavišti strávili třeba celý týden, měli zpravidla povinnosti v rámci svých expozic a na prohlídku celého veletrhu jim čas nezbyl. Jestliže patříte do některé z těchto dvou skupin nebo jste se na veletrh vůbec nedostali, možná uvítáte tento článek.
Díly, součásti či výrobky, které spatřily světlo světa díky tomu, že byly vylisovány, odlity či vykovány ve formě, jsou doslova všude kolem nás. Forma je zařízení často velmi složité a komplexní a k její výrobě je potřeba řada špičkových technologií. Následující článek představuje některé z nich.
Svět se nám doslova před očima přelévá do online prostoru. To, že se na internet přesune mnoho služeb a komodit bylo jasné už od rozšíření a zvýšení dostupnosti internetu široké veřejnosti. Letošní pandemická situace však tento přerod ještě více umocnila. Ostatně i v průmyslu nás již několik posledních let doprovázejí hesla jako Internet věcí, digitalizace, big data, cloud apod. Oblíbené semináře a konference dostaly virtuální podobu a koncem listopadu si také 17 vystavovatelů a okolo 300 návštěvníků vyzkoušelo první virtuální odborné B2B setkání s názvem Výroba forem 2020.
Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.
Pardubická Obchodní společnost TVK se specializuje na zakázkovou výrobu přesných tvarových výpalků z plechu laserem, plazmou a autogenem. Díly po plynovém pálení standardně dodávají očištěné. Před necelými dvěma roky byl na odstraňování strusky a otřepů po pálení pořízen stroj Lissmac. "Stroj šetří čas, ale hlavně ruce pracovníků," říká jednatel společnosti TVK Pavel Tužil.
Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje postup výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, v jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu a návratnost investic.
V roce 1948 byla doslova ze dne na den znárodněna česká firma Petrof vyrábějící dokonalé, světově proslulé klavíry. Její majitel, dědeček dvou dam a pradědeček třetí, tedy těch, které v současné době firmu úspěšně vedou, musel tehdy okamžitě svoji továrnu opustit. O dlouhou řadu let později se, nejen díky revoluci, ale i díky nezměrnému úsilí jeho samého i jeho potomků, podařilo firmu, která figuruje na předním místě mezi českým „rodinným stříbrem“, vrátit do rukou rodiny Petrofů.
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
a mnoho dalších benefitů.
... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou












