Témata

Názorové fórum odborníků

V tomto vydání MM Průmyslového spektra se mimo jiné věnujeme tématu prediktivní údržba. Proto jsme s anketní otázkou oslovili zástupce výrobců a dovozců v této komoditě.
S digitalizací a možnostmi prediktivní údržby přibývají ve výrobních zařízení tzv. chytré součásti. Jak se v této souvislosti mění či přizpůsobují komponenty pro stavbu strojů?

Tento článek je součástí seriálu:
Názorové fórum odborníků
Díly
Gabriela Jedličková

V redaci MM Průmyslového spektra pracuje od roku 2006, nejprve na pozici redaktorky webového zpravodajství a tajemnice redakce, poté manažerky inzerce a od roku 2019 na pozici obchodní ředitelky a zástupkyně šéfredaktora. Vystudovala bakalářský stupeň na Fakultě ekonomické ZČU v Chebu, obor Ekonomika terciární sféry.

Karel Svítil, generální manažer, Busch Vakuum

Monitorování kondice výrobních zařízení vyžaduje použití odpovídající senzoriky, následné vyhodnocení údajů a přenos dat do velína zákazníka anebo k dodavateli zařízení. Vyhodnocení hodnot snímačů tlaku, teploty, vibrací či hladiny umožňuje na dálku velmi přesně určit stav provozovaných vývěv a predikovat potřebu údržby a případně nutnost generální opravy. Snímání a vyhodnocování klíčových parametrů není z pohledu firmy Busch žádnou novinkou, je to běžná výbava vývěv a jejich řídicích systémů už několik desetiletí. Novým prvkem jsou technologie pro bezdrátový přenos dat, které nám umožňují převzít dohled nad vakuovou technikou zákazníka. Výsledkem jsou značné úspory plynoucí zejména z efektivní údržby a z minimalizace poruch a odstávek.


Luděk Barták, manažer marketingu, Panasonic Electric Works Europe

Začíná být běžné, že součástí stroje či výrobní linky jsou inteligentní elektroměry a to je dobře. Lze pak sledovat chování jednotlivých lokálních částí výroby nezávisle. Vhodným příkladem je kontinuální sledování kompresorů. Změna množství vyrobeného stlačeného vzduchu ke spotřebované elektrické energii je vhodným indikátorem k naplánování údržby. Senzory připojené přes IO-LINK dokážou samostatně detekovat nečistoty na optice a upozornit na riziko nepřesného měření. Podobně se chovají i servomotory, operátorské panely a další automatizační technika. Vzájemná dobrá komunikace komponent urychluje stavbu stroje, zvyšuje jeho efektivitu a celkově tak přináší levnější provoz po celou životnost stroje. Panasonic Industry v souladu s touto myšlenkou podporuje komunikaci všech svých výrobkových řad.

Zdeněk Haumer, vedoucí technického odděleni, Festo

Miniaturizace elektroniky vede k integraci až do nejnižších úrovní automatizace. Mnoho komponentů se dokáže přizpůsobit dané situaci či požadavkům. Např. optická čidla, dříve jen hardware, se dnes nenápadně a samočinně nastaví díky softwaru. Nová generace čidel na válce najde spínací bod bez zásahu seřizovače. Komunikace po IO-Link přepisuje kompletní nastavení složitějších čidel. Digitalizace proniká i do akčních členů – ventily ve Festo Motion Terminal mění svoje chování podle softwaru a parametrů, které posílá PLC a pohybují pneumatickými válci jinak, než jsme zvyklí. Výrazně se zlepšuje přizpůsobivost, dokonalejší je také diagnostika, sběr dat, a s tím související efektivní údržba, vyšší produktivita a disponibilita strojů a zařízení.

Marek Janků, ředitel, Koyo Bearings Česká republika

Již v rámci definice nového stroje, který uvažujeme pro aplikaci prediktivní údržby, musejí být kritické komponenty navrženy tak, aby byly schopny poskytovat průběžné informace o jeho stavu (počet cyklů, průběžné teploty apod.). V ideálním případě by řídicí systém stroje měl mít schopnost poskytnout tyto informace ze stroje i zpětně, případně tyto informace nejen poskytnout, ale také analyzovat a na základě této analýzy i poskytovat různé výstrahy a doporučení pro prediktivní údržbu. V naší společnosti máme nastavený strategický proces tepelného zpracování, který je plánován dlouhodobě a vyžaduje prediktivní a preventivní přístup. Na ventilátorech kalicí linky jsou instalovány vibrosnímače, které detekují vibrace ložiska a tato data online přenášejí na oddělení údržby přímo ze stroje. Data jsou denně vyhodnocována a my jsme tak schopni se včas připravit na výměnu komponent, což zamezí zastávce nebo poruše důležitých strojů a zařízení.

Gabriela Jedličková

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit