Témata
Reklama

Na tomto místě budeme pravidelně přinášet názory odborníků k tématům, která se objeví v aktuálním vydání MM Průmyslového spektra. V dubnovém vydání jsme zástupcům vysokých škol a firem položili následující otázku:

Tento článek je součástí seriálu:
Názorové fórum odborníků
Díly
Gabriela Jedličková

V redaci MM Průmyslového spektra pracuje od roku 2006, nejprve na pozici redaktorky webového zpravodajství a tajemnice redakce, poté manažerky inzerce a od roku 2019 na pozici obchodní ředitelky a zástupkyně šéfredaktora. Vystudovala bakalářský stupeň na Fakultě ekonomické ZČU v Chebu, obor Ekonomika terciární sféry.

Kde spatřujete největší potenciál budoucího využití aditivních technologií? Dočkáme se jejich ekonomicky efektivního využití i v sériové výrobě?

Reklama
Reklama


Petr Louda, TU v Liberci, vedoucí katedry materiálů

Všude tam, kde aditivní technologie mohou uspořit čas jak přípravy výroby, tak i ve výrobě jako takové. Nepochybně dojde k rozvoji tzv. hybridních technologií, kde aditivní technologie účelně doplní klasické výrobní technologie (obrábění, tváření, slévárenství, navařování, vstřikování) a tím rozšíří jejich aplikační potenciál a zkrátí výrobní časy. V malosériové výrobě již aditivní technologie své místo našly – je pouze otázkou času a ekonomické náročnosti, kdy dojde k jejich dalšímu rozšíření především díky vysoké rychlosti a adaptibilitě při realizaci výrobních projektů např. v medicíně (implantáty „na míru pacientovi“), letectví (superslitiny z nanoprášků) atd.


Petr Heinrich, Kovosvit MAS, technický ředitel

V oblasti dílců z kovových materiálů spatřujeme využití v současné době tam, kde je nutné z pohledu funkce dílce použít aditivní technologii například za účelem lepšího spalování u leteckých motorů. V těchto oblastech již sériová aditivní výroba existuje. My s naším strojem Weldprint, který kombinuje aditivní technologii s obráběním, spatřujeme využití u speciálních požadavků v nástrojařské oblasti a u určitých typů dílců z hůře obrobitelných materiálů s velkým podílem obrábění, vhodných právě pro tzv. hybridní technologii (aditivní proces + obrábění). Zde věříme v postupné etablování této technologie i v prostředí českých firem.


Josef Sláma, Renishaw, ředitel

Aditivní technologie budou v horizontu příštích pěti let hrát významnou roli zejména v leteckém průmyslu a medicíně. Mám na mysli technologii 3D tisku z kovových prášků. Postupně však bude narůstat i jejich prosazování v sériové výrobě složitých tvarových dílů. Největší oblast pro nasazení aditivních technologií vidíme v produkci montážně složitých dílů, jejichž produkce 3D tiskem významně sníží náklady na následující výrobní operace.


David Paloušek, ÚK při FSI VUT v Brně, odbor reverzního inženýrství a aditivních technologií, vedoucí odboru

Aditivní výroba přináší do průmyslu několik zásadních změn. Jednou z nejvíce progresivních oblastí je bionický nebo generativní design. Zjednodušení a zpřístupnění výpočtových nástrojů umožňuje o produktu přemýšlet především z hlediska funkce a aditivní výroba je prostředkem pro realizaci takto navržených dílů. Spojení topologické optimalizace, využití struktur a aditivní výroby vede k redukci materiálu a tedy hmotnosti. To opět znamená úspory energií a pozitivní dopad na životní prostředí. V budoucnu bude možné 3D tiskem zpracovávat více materiálů v rámci jedné výroby. Multimateriálové komponenty ušetří výrobní náklady, umožní redukci počtu vyráběných dílů (již se děje v leteckém průmyslu při redukci sestav) a dojde k mnohem efektivnějšímu využití hmoty.

Sériová aditivní výroba je již nějakou dobu standardem v některých průmyslových oborech. Např. customizované dentální náhrady, kloubní náhrady, letecké komponenty, nástroje apod.


Miroslav Ivanko, Trumpf Praha, produktový manažer pro aditivní technologie

Obrovský potenciál vidím již dnes v automobilovém, slévárenském nebo zdravotnickém odvětví. Aditivní výroba má průmyslu opravdu co nabídnout, ať už geometrickou složitost výrobku, úsporu materiálu a snížení hmotnosti díky dutým nebo mřížkovaným strukturám, či redukci nákladů, protože výroba je možná bez nástrojů a již první vytištěný kovový díl může být plně funkční. Jsem přesvědčený o tom, že se dočkáme využití i v sériové výrobě, ale bude nutné překonat současné omezení aditivní výroby. Na druhou stranu stále převažuje motto „jak vyrobit nezhotovitelné“ a výsledkem je atraktivita této technologie a vyšší flexibilita výrobního procesu.


Ivana Zetková, Regionální technologický institut při FS ZČU v Plzni, vědecko-výzkumná pracovnice

Aditivní technologie v sériové výrobě registrujeme v oblasti strojírenského průmyslu již cca dva roky. Vzhledem k jejich velmi intenzivnímu vývoji se z ekonomického hlediska dostaly produkty této technologie na srovnatelné a často, v závislosti na typu výrobku, i na nižší výrobní náklady. Největší potenciál aditivních technologií spatřuji ve dvou oblastech. První z nich je obor biomedicíny, v níž se v brzké době začne 3D tisk využívat, např. pro výrobu nových orgánů. Další obrovský potenciál vidím v oblasti vesmírného výzkumu, resp. osidlování nových planet, kdy bude stěžejní „tisknout na místě“.

Gabriela Jedličková

gabriela.jedlickova@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Proporcionální ventily s IO-Link technologií

Emerson Aventics proporcionální ventily Sentronic Plus (614 serie) a Sentronic LP (617) jsou nyní k dispozici s integrovanou IO-Link komunikační technologií.

Slabina subdodavatelských řetězců

Díky pandemii koronaviru si v uplynulém roce našlo cestu k cyklistice spousta lidí a trh s koly, komponenty a cyklistickými doplňky, který dlouhodobě roste, nyní zažívá obrovský boom. To, že začíná více a více lidí jezdit na kole, se ale děje kontinuálně posledních několik let. Pandemie však tento nárůst zájmu výrazně urychlila. Zároveň však ale také odhalila některé slabiny globálního cyklistického trhu, které budou s největší pravděpodobností mít pro některé výrobce a prodejce kol či cyklo servisy vážné následky. Co se tedy vlastně stalo a co nás zřejmě čeká?  

Čtrnáctý ročník soutěže Ocenění českých podnikatelek úspěšně odstartován

Ve čtvrtek 3. června 2021 byl zahájen další ročník prestižní soutěže Ocenění českých podnikatelek, který odstartovala online konference Women in Business s podtitulem Nová realita roku 2021 a společný (re)start, most k jednotě a spolupráci. Tuto soutěž již tradičně vyhlašuje podnikatelská platforma Helas – Budujeme hrdé Česko. Patronkou letošního ročníku je Kateřina Kadlecová, generální ředitelka společnosti USSPA. 

Související články
Třpytivý svět krystalů

Turnovská společnost Crytur patří svým pojetím ke světovému unikátu. V přesně definovaných podmínkách pěstuje umělé krystaly z vlastního výzkumu a vývoje, které následně po opracování dodává buď jako specifické optické díly pro další celky, nebo přímo kompletní výrobky.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Implantáty z Čech až na konec světa

V 70. letech minulého století stál u zrodu prvních ortopedických implantátů v Čechách. V roce 1992 pak v rámci privatizace založil vlastní firmu téhož zaměření, jejíž výrobky dodnes pomáhají lidem znovu se hýbat. Ano, hovoříme o Stanislavu Beznoskovi a české firmě téhož jména, kterou dnes úspěšně řídí členové rodiny zakladatele.

MM Podcast: Glosa - Když se země otřásají v základech

Krize vyvolaná pandemií koronaviru v řadě oborů působí jako urychlovač trendů patrných před jejím vypuknutím. Mnoho odvětví si prochází zásadní strukturální transformací, ale část z nich – které se stát snaží podpůrnými prostředky za každou cenu stále držet nad vodou, zanikne. 

Vývoj UHT nástrojů
v plném proudu krizi navzdory

Hlavním motivem založení VaV centra Rotana byla připravenost na nové trendy v automobilovém a leteckém průmyslu a výroba vlastních produktů s vysokou přidanou hodnotou – konkrétně ultratvrdých (UHT) nástrojů pro speciální aplikace. Centrum je vybaveno nejmodernějšími technologiemi a stále se rozrůstá. Na kontě má několik úspěšně zakončených projektů v podobě prototypových nástrojů a užitných vzorů. O tom, na jakých projektech v centru pracují nyní a jaké mají plány do budoucna, jsme si povídali se třemi hlavními osobnostmi celého projektu vývoje a výroby UHT nástrojů.

Odměřovací pravítka, lanovka a Ferrari

Odměřovací pravítko je jednou z klíčových komponent obráběcího stroje. Zpravidla je ukryto hluboko uvnitř stroje a většina uživatelů obráběcích strojů jej nikdy na vlastní oči neviděla. Přesto jsou na ně kladeny velmi vysoké nároky. Musejí pracovat spolehlivě po dobu mnoha let, zaručovat očekávanou přesnost a rozlišení, a musejí být odolná proti znečištění, pronikání kapalin, prachu i třískám a proti spoustě dalších faktorů. A kdyby se náhodou něco pokazilo, musejí být snadno vyměnitelná.

Názorové fórum odborníků

V tomto vydání MM Průmyslového spektra se věnujeme mimo jiné tématu obráběcích strojů. Proto jsme s anketní otázkou oslovili zástupce výrobců a dovozců v této komoditě.
Čas jsou peníze. Každá minuta prostoje výrobního zařízení je nežádoucí, proto se dnes vedle vysoké produktivity u strojů očekává také jejich vysoká spolehlivost.

Stroje v pohybu – Sledování zásilek na dálku

Takzvaný internet věcí (IoT) nabízí mnoho možností. Základem této technologie je bezdrátová komunikace velkého počtu autonomních zařízení prostřednictvím datových sítí, jež jsou navrženy tak, aby datový přenos spotřeboval co nejméně energie. Toho využívají i moderní sledovací jednotky (lokátory), které mohou díky energetické úspornosti pracovat i několik let bez dobíjení baterií.

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Semináře nově s high-tech technologiemi

Školicí a tréninkové centrum společnosti Ceratizit ve Velkém Meziříčí prošlo v loňském roce rozsáhlou modernizací. Nové Technické centrum i technologie v něm bohužel kvůli pandemii covid-19 nemělo možnost navštívit mnoho zákazníků. Všichni pevně věříme, že se to brzy změní. Než se tomu tak stane, požádali jsme Jana Gryče, technického ředitele společnosti Ceratizit, aby nám představil, co je v centru nového a na co se mohou zákazníci těšit. Při té příležitosti jsme oslovili také Pavla Němečka, obchodně-technického zástupce společnosti Hermle, aby pohovořil o pětiosém stroji C 32 U, které je v centru nové.

Švédové jsou féroví a přímí obchodníci

Celosvětová pandemie covid-19 mění světa vytváří nové příležitosti a výzvy pro exportně orientované firmy. Zahraniční kanceláře CzechTrade registrují příležitosti v daných destinacích a vytvářejí partnerství českým výrobním společnostem a jsou jim nápomocni při vstupu na trh a upevnění jejich pozice.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit