Témata
Reklama

Na tomto místě budeme pravidelně přinášet názory odborníků k tématům, která se objeví v aktuálním vydání MM Průmyslového spektra. V dubnovém vydání jsme zástupcům vysokých škol a firem položili následující otázku:

Tento článek je součástí seriálu:
Názorové fórum odborníků
Díly
Gabriela Jedličková

V redaci MM Průmyslového spektra pracuje od roku 2006, nejprve na pozici redaktorky webového zpravodajství a tajemnice redakce, poté manažerky inzerce a od roku 2019 na pozici obchodní ředitelky a zástupkyně šéfredaktora. Vystudovala bakalářský stupeň na Fakultě ekonomické ZČU v Chebu, obor Ekonomika terciární sféry.

Kde spatřujete největší potenciál budoucího využití aditivních technologií? Dočkáme se jejich ekonomicky efektivního využití i v sériové výrobě?

Reklama
Reklama


Petr Louda, TU v Liberci, vedoucí katedry materiálů

Všude tam, kde aditivní technologie mohou uspořit čas jak přípravy výroby, tak i ve výrobě jako takové. Nepochybně dojde k rozvoji tzv. hybridních technologií, kde aditivní technologie účelně doplní klasické výrobní technologie (obrábění, tváření, slévárenství, navařování, vstřikování) a tím rozšíří jejich aplikační potenciál a zkrátí výrobní časy. V malosériové výrobě již aditivní technologie své místo našly – je pouze otázkou času a ekonomické náročnosti, kdy dojde k jejich dalšímu rozšíření především díky vysoké rychlosti a adaptibilitě při realizaci výrobních projektů např. v medicíně (implantáty „na míru pacientovi“), letectví (superslitiny z nanoprášků) atd.


Petr Heinrich, Kovosvit MAS, technický ředitel

V oblasti dílců z kovových materiálů spatřujeme využití v současné době tam, kde je nutné z pohledu funkce dílce použít aditivní technologii například za účelem lepšího spalování u leteckých motorů. V těchto oblastech již sériová aditivní výroba existuje. My s naším strojem Weldprint, který kombinuje aditivní technologii s obráběním, spatřujeme využití u speciálních požadavků v nástrojařské oblasti a u určitých typů dílců z hůře obrobitelných materiálů s velkým podílem obrábění, vhodných právě pro tzv. hybridní technologii (aditivní proces + obrábění). Zde věříme v postupné etablování této technologie i v prostředí českých firem.


Josef Sláma, Renishaw, ředitel

Aditivní technologie budou v horizontu příštích pěti let hrát významnou roli zejména v leteckém průmyslu a medicíně. Mám na mysli technologii 3D tisku z kovových prášků. Postupně však bude narůstat i jejich prosazování v sériové výrobě složitých tvarových dílů. Největší oblast pro nasazení aditivních technologií vidíme v produkci montážně složitých dílů, jejichž produkce 3D tiskem významně sníží náklady na následující výrobní operace.


David Paloušek, ÚK při FSI VUT v Brně, odbor reverzního inženýrství a aditivních technologií, vedoucí odboru

Aditivní výroba přináší do průmyslu několik zásadních změn. Jednou z nejvíce progresivních oblastí je bionický nebo generativní design. Zjednodušení a zpřístupnění výpočtových nástrojů umožňuje o produktu přemýšlet především z hlediska funkce a aditivní výroba je prostředkem pro realizaci takto navržených dílů. Spojení topologické optimalizace, využití struktur a aditivní výroby vede k redukci materiálu a tedy hmotnosti. To opět znamená úspory energií a pozitivní dopad na životní prostředí. V budoucnu bude možné 3D tiskem zpracovávat více materiálů v rámci jedné výroby. Multimateriálové komponenty ušetří výrobní náklady, umožní redukci počtu vyráběných dílů (již se děje v leteckém průmyslu při redukci sestav) a dojde k mnohem efektivnějšímu využití hmoty.

Sériová aditivní výroba je již nějakou dobu standardem v některých průmyslových oborech. Např. customizované dentální náhrady, kloubní náhrady, letecké komponenty, nástroje apod.


Miroslav Ivanko, Trumpf Praha, produktový manažer pro aditivní technologie

Obrovský potenciál vidím již dnes v automobilovém, slévárenském nebo zdravotnickém odvětví. Aditivní výroba má průmyslu opravdu co nabídnout, ať už geometrickou složitost výrobku, úsporu materiálu a snížení hmotnosti díky dutým nebo mřížkovaným strukturám, či redukci nákladů, protože výroba je možná bez nástrojů a již první vytištěný kovový díl může být plně funkční. Jsem přesvědčený o tom, že se dočkáme využití i v sériové výrobě, ale bude nutné překonat současné omezení aditivní výroby. Na druhou stranu stále převažuje motto „jak vyrobit nezhotovitelné“ a výsledkem je atraktivita této technologie a vyšší flexibilita výrobního procesu.


Ivana Zetková, Regionální technologický institut při FS ZČU v Plzni, vědecko-výzkumná pracovnice

Aditivní technologie v sériové výrobě registrujeme v oblasti strojírenského průmyslu již cca dva roky. Vzhledem k jejich velmi intenzivnímu vývoji se z ekonomického hlediska dostaly produkty této technologie na srovnatelné a často, v závislosti na typu výrobku, i na nižší výrobní náklady. Největší potenciál aditivních technologií spatřuji ve dvou oblastech. První z nich je obor biomedicíny, v níž se v brzké době začne 3D tisk využívat, např. pro výrobu nových orgánů. Další obrovský potenciál vidím v oblasti vesmírného výzkumu, resp. osidlování nových planet, kdy bude stěžejní „tisknout na místě“.

Gabriela Jedličková

gabriela.jedlickova@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Související články
Obráběcí stroje pro produkční výrobu

Po sérii článků v minulém vydání se v posledním poohlédnutí po letošním hannoverském veletrhu EMO věnujeme důležité oblasti, a to jednoúčelovým strojům. I v letošním ročníku byla část expozic věnována této komoditě pro produkční výrobu a my se podíváme, co trh zákazníkům nabídl. Proč? Menším dílem proto, že se jim dlouhá léta autor (nejen) profesně věnuje, dílem podstatným proto, že jsou na nich „bytostně“ závislé veškeré obory nejen strojírenské či technické, ale i stavebnictví, telekomunikace, zdravotnictví a další.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT je v Číně, Čína je na CIMTu

Při letošním ročníku došlo na CIMT k významné změně. Evropští i američtí vystavovatelé byli přemístěni z hal tzv. západních do východních. Proč, to se mi nepodařilo zjistit. V reportáži před čtyřmi lety jsem umístění evropských a asijských firem popisoval s notnou nadsázkou, a tak si tuto změnu vysvětluji po svém – vystavovatelé si přečetli mé zpravodajství z výstaviště?. Také platí, že není pavilon jako pavilon. Standardy úklidu v halách, stravovacích prostorech, na toaletách byly v pavilonech, kde byla německá a švýcarská expozice, bližší evropským zemím než asijským. A o tom je jedna z čínských mentalit – jaké standardy mají být, ty jim musejí být ukázány, resp. nadiktovány či nařízeny.

Komplexní obrábění rotačních dílů

Následující článek poskytuje reference rakouského výrobce obráběcích strojů Emco u svých klíčových zákazníků. V dnešním vydáním přineseme pohled z laakirchenského závodu na výrobu rotačních dílů Miba Gleitlager Austria GmbH a v příštím vydání reportáž ze salcburské firmy MTE Metalltechnik Elsenhuber specializující se od kusové až po sériovou výrobu dílů a sestav.

Zcela jiné možnosti s aditivními technologiemi

Nadnárodní společnost General Electric napříč všemi svými dceřinými společnostmi neustále prohlubuje obrovské know-how. Vlastní zkušenosti s vývojem aditivně vyráběných částí zejména pro potřeby leteckého průmyslu přesahující již dvě dekády daly podnět ke vzniku zákaznického centra. GE Additive otevřela v roce 2017 zákaznické centrum (Customer experience center – CEC) kousek od Mnichova, kde firmám nabízí pomoc s nelehkými začátky s aditivními technologiemi.

MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

CIMT Peking, Část 2. Win Together

Podtitul veletrhu CIMT 2019 byl: 融合共赢 智造未来. Musíte uznat, že motto veletrhu je v této pro nás exotické podobě zahaleno značným tajemstvím. Dáte-li větu do automatického překladače, výsledná myšlenka zní: fúze a výhra. Jednoduchá slova, divný obsah - tento způsob nalezení významu věty opravdu není žádná výhra. Proto se o nápravu "ztráty v překladu" pokusíme v druhém vstupu z veletrhu, ve kterém se tentokrát podíváme i za technikou.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Hlavní trendy EMO Hannover 2017 očima výzkumníků

Hannoverský veletrh EMO je právem považován za výkladní skříň toho nejlepšího, co inovační týmy světových leaderů i jejich následovníků navrhli a v prototypech či již sériově nabízejí. Sektor výrobních strojů bývá na špici technického pokroku v oblasti strojírenství a udává směr dalším oborům, které jej následují. U nás má velkou tradici a není proto s podivem, že letos do Hannoveru zavítalo na 2 200 českých návštěvníků.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Přidaná hodnota v technologii obrábění

V tomto příspěvku bych se rád vrátil ke své návštěvě japonské firmy Kyocera. V jednom z mých minulých textů (viz www.mmspektrum.com/170111) jsem představil unikátní systém řízení pomocí takzvaných améb, který vyvinul zakladatel firmy Kyocera Dr. Kazuo Inamori. Díky tomuto systému a japonské píli a umu se firma dostala na světovou špičku v řadě oborů. Na základě osobních zkušeností pak mohu prohlásit, že to platí také pro divizi řezných nástrojů. Například rychloposuvové frézy Kyocera vysoce překračují produktivitu, která je u nás i v Evropě standardní.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit