Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Fórum děkanů strojních fakult
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Fórum děkanů strojních fakult

Jak distanční způsob výuky (napříč celým vzdělávacím systémem) podle vás prohloubí znalostní rozdíly mezi žáky a studenty, které si následně s sebou ponesou do dalšího fáze vzdělávání, nebo praxe? Kde vy osobně vidíte konkrétní momenty distanční výuky, které v žádném případě nemohou plnohodnotně nahradit prezenční formu?


Prof. Ing. Robert Čep, Ph.D., děkan fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava

Distanční způsob výuky postihuje všechny stupně vzdělávání a nedá se předpokládat, že by byl v budoucnu tento trend na ústupu. Na úrovni vysokých škol je celá řada oborů, kde se této formy výuky dá s výhodou využít. Technické vzdělávání mezi ně bohužel nepatří. Je totiž postaveno na praktické výuce v laboratořích a experimentech, což online meetingy nenahradí. Podobně je tomu v lékařství. Asi bychom nechtěli, aby nám slepé střevo operoval lékař, který studoval distančně a viděl, jak se to dělá na videu na YouTube. A stejně tak bychom neradi, aby most či jinou stavbu projektoval inženýr podle tipů na sociálních sítích. V technickém vzdělávání lze distanční výuky využít jen na vybraných přednáškách, a to ještě s omezeními, protože osobní kontakt a diskuzi mezi studentem a vyučujícím nic nenahradí. Na cvičeních, v laboratořích a při tvorbě praktické závěrečné práce ve spolupráci s firmou už vůbec ne.


Doc. Ing Milan Edl, Ph.D., děkan Fakulty strojní, ZČu v Plzni

Podle mého názoru nemůže distanční forma výuky nahradit prezenční. Je ale nutné brát současnou dobu z obecného pohledu jako pozitivní příležitost pro změnu přístupu ve vzdělávání. Doba nám totiž ukázala, že některé aspekty vzdělávání zlepší jeho efektivitu jako takovou. Tím ale nemyslím ekonomické hledisko. Zásadní problém však vidím u nově nastoupivších studentů, kde právě absence sociálních vazeb s novými spolužáky, učiteli, kamarády je pro jejich budoucí formování zásadní a kritické. Samozřejmě, pokud jde o praxi a praktickou výuku, je prezenční účast nezastupitelná.


Prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld, děkan Fakulty strojní, TU v Liberci

Distanční způsob výuky bude mít nepochybně svůj dopad na znalosti žáků a studentů na všech stupních vzdělání do jejich dalšího života, neboť se již nejedná pouze o několik měsíců takto zprostředkovávané výuky, ale o dlouhodobou záležitost, která zasáhla obě poloviny školního nebo akademického roku. V technických oborech to bude zvlášť markantní, neboť zde jsou potřebné nejenom znalosti přírodovědných a dalších pro nás důležitých předmětů, ale také jiné dovednosti, jako praktická cvičení, laboratorní měření, týmová řešení úloh, logické myšlení apod., které nemůže distanční výuka nikdy plnohodnotně nahradit.



Prof. Ing. Lubomír Šooš, Ph.D., děkan Strojníckej fakulty, STU v Bratislave

Určite u nás na Slovensku som nepovažoval za správne, že žiaci končiacich ročníkov na strednej škole nemuseli robiť maturitu. A tak vlastne šesť mesiacov, ktoré pre nich mali byť obdobím opakovania stredoškolského učiva a maximálnym nasávaním nových vedomostí, prežili v pohodlí mama hotela.

Pandémia výrazne prispela k online komunikácii, ktorá sa stala prirodzenou súčasťou nášho bytia. Nie je problém s výukou teoretických predmetov. Niektoré predmety a hlavne laboratórne cvičenia sa ale v žiadnom prípade nedajú plnohodnotne nahradiť dištančnou formou. Napríklad v predmete Strojárske technológie si každý študent osobne odskúša všetky technológie daného predmetu. Aj v obave pred druhou vlnou pandémie sme sa na našej fakulte rozhodli prvé štyri týždne semestra zamerať hlavne na cvičenia. Som rád, že sa nám to podarilo stihnúť.


Prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., děkan Fakultyv strojní, ČVUT v Praze

Bohužel nemám osobní zkušenost s distančním způsobem výuky napříč celým vzdělávacím systémem. Můj názor na vliv distanční výuky na budoucí vzdělávání je, že se posílí rozdíly mezi rodinnými zázemími, které dříve byly kompenzovány školou. Podle mého názoru je velmi obtížné nahradit vzájemný sociální kontakt studentů, udržení motivace a soustředění studentů a pak laboratorní a projektovou výuku. Lidé jsou však velmi přizpůsobiví a poznatky z minulých dob ukazují, že jediným nutným předpokladem je dostatečná motivace. Zde však může být právě velký rozdíl mezi kontaktním vlivem školy a jen působením rodiny při distanční výuce.

Roman Dvořák

Další články

Průmysl 4.0
Inovace
Management a řízení
Vzdělávání a školství

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: