Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Nebojte se výzev!
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo mateřská pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde kroutí již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

S Radomírem Zbožínkem jsem si přijel popovídat o jeho zkušenostech z let strávených v ZPS, ale náš rozhovor se záhy stočil zcela jiným směrem, pro mě osobně velmi pozitivním. O Průmyslu 4.0 se toho hodně říká, hodně píše, ale mnohdy jsou to jen prázdná slova až plácání do vody – podle toho, kdo vám právě o Průmyslu 4.0 co říká. Mnohdy i bez znalosti věci. V Tajmac-ZPS se už intenzivně pracuje na Buňce 4.0, hmatatelném výsledku Průmyslu 4.0.
 



Po studiu oboru konstrukce strojů a zařízení Fakulty strojní VUT v Brně nastoupil v roce 1972 Ing. Zbožínek do ZPS Zlín jako konstruktér vícevřetenových automatů. Poté byl pověřen vedením konstrukční skupiny a následně řízením obuvnické konstrukce. V rámci svého působení ve firmě dále zastával funkci ekonomického náměstka, od roku 1990 pak ředitele, generálního ředitele (1993) a předsedy představenstva. V období 1999–2000 pracoval v ZPS – ZV ve funkci ředitele pro rozvoj.

 V říjnu 2001 se stal jednatelem dceřiné společnosti East-Markets, která úspěšně zajišťovala prodej výrobků skupiny Tajmac na trzích zemí Společenství nezávislých států. V roce 2004 byl jmenován do funkce technického ředitele společnosti Tajmac-ZPS. Od roku 2008 je členem představenstva této společnosti, tento post zastává doposud.

Ing. Zbožínek je autorem 11 patentů a dvou průmyslových vzorů. V roce 1993 se mu dostalo ocenění Manažer roku a za spolupráci s japonskou firmou Yaskawa byl prezidentem této společnosti poctěn titulem ichi-ei, ichi-gei.

 Radomír Zbožínek dlouhodobě působí v představenstvu hokejového klubu HC PSG Berani Zlín a je zakládajícím členem Rotary klubu Zlín. Letos v březnu 2018 Ing. Zbožínek oslavil jubileum 70. narozenin.

MM: Lze v České republice postavit konkurenceschopnou firmu v oblasti hi-tech?

Ing. Zbožínek: Myslím si, že ano. Příležitosti přicházejí s iniciativou, která se označuje jako Průmysl 4.0. Osobně ji nepokládám za marketingový tah, nýbrž za opravdovou čtvrtou průmyslovou revoluci s tím rozdílem, že u těch předcházejících vše vznikalo v průmyslu samotném a odtud se jejich některé prvky šířily dál do společnosti. Nyní je to trošku jinak. Průmysl je obklopen dynamicky se rozvíjejícím digitálním světem a jeho poznatky, aby se dál posunul na vyšší úroveň, musí je aplikovat do svých produktů, technologií a postupů.

Buňka 4.0

Dříve hodně záleželo na umu lidí, šikovný nástrojař byl schopen udělat výrobek tzv. na první dobrou. Dnes by totéž měly dokázat stroje získáním potřebných informací z oblasti big dat takovým způsobem, aby i zde byl výrobek na poprvé použitelný a vyrobený přesně podle zákazníkova přání. Zpracování dat a jejich získávání je jedním z klíčových problémů, které je třeba řešit. Jednotlivé komponenty celku musí spolu spolupracovat, musí si rozumět a na druhé straně vysílat taková data, aby bylo možné automatické řízení a monitoring různých stavů.

MM: Z mého pohledu byl dosud Průmysl 4.0 tím, o čem se hodně hovoří, ale v podstatě tu není nic konkrétního. Ale vy už máte stroj, který je určen právě pro éru Průmyslu 4.0.

Ing. Zbožínek: Stroj, který máte na mysli, je jedním z prvků, které tvoří celek nazývaný Buňka 4.0. Na ní chceme prezentovat možnosti, které přináší Průmysl 4.0. Tvůrcem původní myšlenky je můj starší syn Radek a jeho nejbližší spolupracovníci z výzkumné organizace Intemac Solution. Oni jsou také našimi hlavními vývojovými partnery, integrátory řešení, neboť na vývoji se podílejí i další renomované firmy, jako je ABB, BaR, Renishaw. V Intemacu jsme si otestovali, řekněme, jakýsi testbed této buňky. Nyní jsme ve fázi dokončení vývoje a stavby prototypu, který bude pracovat v naší výrobě, a právě v té první hale, o které již byla řeč.

MM: Lze už dnes přesněji specifikovat, o co půjde?

Ing. Zbožínek: Dovolte, abych odpověď trochu zjednodušil, neboť zadání či specifikace pro vývoj má 27 stránek. Buňka je určena pro automatizovanou výrobu frézováním z pravoúhlých polotovarů a bude umožňovat technologům variabilně přidávat nové typy obrobků. Začínáme souborem 140 různých dílců z našeho aktuálního výrobního sortimentu.

Buňka se bude skládat ze stroje MCFV 1260i s AVP, robotu ABB, zásobníku polotovarů a překládacího místa. Základním požadavkem je automatický provoz po dobu minimálně osmi hodin.

Polotovary jsou umístěny v podavači, který bude obsluhován přes integrační platformu BaR, jako ostatně celé pracoviště. Úkolem robotu je zajišťovat manipulaci s polotovary, otáčet díly během obrábění a vracet hotové díly do zásobníku. Robot bude pro tento úkol vybaven výměnou chapadel. Oba stoly v AVP jsou vybaveny identickými upínači, které jsou využívány současně – zatímco se nachází jeden stůl ve stroji, na druhém probíhá vně stroje zakládání.

Z dalších parametrů bych zmínil ty zásadní, hmotnost dílce do 6 kg, max. délka 220 mm, 2x 30 nástrojů, vazba na MES, tool manager, program manager, rozšířená realita, sběr dat na cloud nebo jiný server, automatická identifikace dílce a polotovaru, řešení kolizních stavů, kontrola všech rozměrů, informace o vyráběném dílci, výrobní aktivity stroje dle KPI, kontrola doby nástroje v řezu, vibrodiagnostika, měření teploty vřetenových ložisek. Plocha buňky je 5,0 x 6,8 m.

MM: V rozličných médiích různé úrovně nás straší tím, že nástup Průmyslu 4.0 sebere lidem práci.

Ing. Zbožínek: Na trh práce to bude mít vliv, ale ne takový, jak se poněkud zjednodušeně uvádí. Změní se struktura dovedností a znalostí, pracovních návyků, a to nikoliv skokově, ale dle mého soudu postupně, jak přínosy Průmyslu 4.0 budou pronikat do procesů, na jejichž konci bude nějaký produkt. K tomu, abychom to všichni zvládli, budeme mít k dispozici řadu nových nástrojů, které tato digitální, přesněji řečeno kybernetická, revoluce již přináší, například virtualizaci, simulaci, sensoriku, umělou inteligenci, internet věcí atp.

MM: V jednom z rozhovorů jste řekl, že kdo podcenil CAD/CAM, tak zůstal pozadu. Lze to aplikovat i dnes?

Ing. Zbožínek: Stále více platí Baťovo heslo: Hodnota firmy je v lidech. Jestliže v 90. letech šlo o to zvládnout CAD/CAM a z konstrukcí zmizela prkna, pak dále bylo nezbytným prvkem konkurenceschopnosti zvládnutí mechatroniky, nyní jde o to mít znalosti, které přináší Průmysl 4.0, jejímiž nositeli jsou zaměstnanci firmy, a to v míře, která přísluší jejímu pracovnímu zařazení.

MM: Blíží se doba, kdy budu moci prostřednictvím nástrojů Průmyslu 4.0 specifikovat – jako zákazník – své požadavky, a výroba bude schopna mi připravit výrobek podle mého přání?

Ing. Zbožínek: Některé světové firmy, jako například Siemens, to již dokáží, sice ne masově, ale na jistých produktech ano. Je to jeden z cílů, kam iniciativa Průmyslu 4.0 míří prostřednictvím kyberneticko-fyzických systémů.

MM: Na dohled je tedy už Buňka 4.0, která bude moci být natolik flexibilní, že právě principy Průmyslu 4.0 bude schopná prezentovat naživo?

Ing. Zbožínek: V našem případě bude flexibilní v rozsahu souboru 140 různých dílců, které jsme vytipovali tak, aby bylo možné standardizovat vstupní polotovary. Pro výrobu bude stačit 2x 30 nástrojů. Předpokládáme, že za rok buňka vyrobí cca 10 tisíc kusů dílců, přičemž bude schopna flexibilně reagovat na požadavky výroby co do typu dílců i jejich počtu. Toto řešení jsme zvolili i proto, aby návratnost této investice byla do pěti let. Vyrábíme jako firma více než 100 tisíc kusů různých dílců ročně. V dalším kroku chceme vybrat zase jiný soubor dílců, třeba rozměrově větší, a pro ně vyvinout buňku č. 2. Pokud se vše podaří, budeme mít v dohledné době kapacitně silné automatizované pracoviště lehké mechaniky. Po roce vývoje a zkoušek v poloprovozu v Intemac Solution věřím, že to dokážeme. Celý vývojový tým, především odborníci z Intemacu a firmy BaR, ABB a naši lidé, odvedl dobrou práci. Z hlediska ověření přínosů a funkčnosti Buňky 4.0 postupujeme podle svých standardů. Nasazení v naší složité výrobě a pak teprve k externím zákazníkům.

Tomáš Baťa

Když Ing. Zbožínek v roce 1972 nastoupil do konstrukce v ZPS, ještě tam pracovalo několik lidí, kteří znali mladého pana Baťu, syna zakladatele firmy. Dokonce s ním bydleli na internátě. Jejich vzpomínky a zážitky, to byl pro něho nový svět. Pracovali – jak oni říkali s Tomíkem – ve strojírnách v Kanadě, kde firma Baťa vyráběla gyroskopy. Hodně se Ing. Zbožínek také dozvěděl od pana Hrabce, který stál u expanze ZPS v 90. letech na trh USA.

Jejich první, krátké osobní setkání proběhlo na světové výstavě obuvnických strojů v roce 1988 v německém Pirmasensu. Přišel rok 1989 a jejich kontakty byly docela časté, ať už z období privatizace ZPS, tak i při jeho práci v dozorčí radě ZPS. Byla to pro Ing. Zbožínka inspirující doba. Pan Baťa v dozorčí radě, Petr Kellner v představenstvu. Velká životní zkušenost.

MM: Čím vás pan Baťa inspiroval?

Ing. Zbožínek: Především přístupem. Na jednání byl vždy perfektně připravený, v podkladech pro dozorčí radu měl řadu poznámek a v diskuzi byl aktivní s řadou námětů na zlepšení řízení firmy. Nebral to, byť zcela určitě mohl, jako čestnou funkci. Bylo docela úsměvné, že první starost po jednání dozorčí rady bylo to, zda odměna 4000 Kč byla řádně zdaněna. Jeho asistentka paní Maršíková to musela vždy potvrdit. Disciplína a pořádek, jeden z důležitých prvků baťovských principů řízení.

MM: A čím může, dle vás, inspirovat současnou generaci lidí?

Ing. Zbožínek: Víte, v současné době se stále hodně lidí zaštiťuje Baťou, jeho hesly a principy, ale v praxi nic z toho nedodržují či neuplatňují. Platí to i pro Zlín.
Je hodně věcí, kterými se dá i dnes inspirovat. Dle mého soudu tou nejdůležitější je starost a přístup k zaměstnancům. U Baťů ten systém byl dokonalý, nadčasový, zaměstnanci byli spolupracovníci se vším, co k tomuto výrazu patří. Pro mě je neuvěřitelné, do jakých detailů dokázali jít, aby personální práce pak přinesla výsledky znamenající posun v rozvoji firmy. Jak již bylo řečeno na začátku našeho rozhovoru, hodnotu firmy tvoří lidé, zaměstnanci.


Baťovské strojírny byly založeny roku 1903. Po znárodnění v roce 1950 a vyčlenění ze Svitu, přibyly tři další haly v Malenovicích a celý komplex se rozvíjel dál už ne pod názvem Baťovské strojírny, ale Závody přesného strojírenství, ZPS. V červnu 2000 se společnost ZPS stala součástí italského koncernu Tajmac a nový název společnosti je Tajmac-ZPS. V roce 2007 přibyl do portfolia sortiment dlouhotočných strojů. V každém případě ale společnost Tajmac-ZPS vždy patřila a patří k akcelerátorům pokroku v oblasti strojírenských technologií. O tom nás přesvědčil i Radomír Zbožínek tím, jak si firma vede v oblasti Průmyslu 4.0. Na tuto dobu jsou díky Buňce 4.0 už tady – a reálně – připraveni.

Tajmac-ZPS

MM: Moji příbuzní pracovali ve firmě, kterou koupila italská společnost podnikající ve stejném oboru. Nový vlastník kompletně zařízl celý vývoj – jak je tomu u vás?

Ing. Zbožínek: Naštěstí to není náš případ. Naši majitelé nejsou klasičtí finanční investoři. Rodina Taiariolů podniká v oboru obráběcích strojů nepřetržitě od 30. let minulého století a má zájem svůj rodinný byznys dále rozvíjet. A to není možné bez podpory vývoje nových produktů ve vysoce konkurenčním prostředí našeho oboru. Hlavní vývojové centrum celé skupiny je ve Zlíně. Pracuje v něm 92 odborníků.




Každoroční Zákaznické dny Tajmac-ZPS konané na konci dubna se těší velkému zájmu technické veřejnosti. Letos do Zlína zavítalo historicky nejvíce - na 750 zájemců o obor výrobních strojů. Tento počet ještě rozšířilo svou denní přítomností 175 spoluvystavovatelů ze 73 firem.

 

MM: A změnilo se něco poté, když Tajmac získal společnost Manurhin K MX v roce 2006?

Ing. Zbožínek: Jedno ze správných rozhodnutí. Touto akvizicí jsme získali nový produkt, který dále rozvíjíme. Je vhodným technologickým doplňkem našeho stěžejního produktu – vícevřetenových automatů. V našem sortimentu nahradil soustruhy, kde jsme nebyli tak konkurenceschopní. V současné době se náš sortiment ustálil na čtyři skupiny – víceřetenové automaty, obráběcí centra, dlouhotočné automaty a vstřikolisy.


Vlajkové lodě od produkce zlínského výrobce. Dlouhotočný CNC automat Manurhin K MX 816 Clever (Zlatá medaile MSV 2015), multifunkční obráběcí centrum typu horní gantry MCG 1000 5XT (Zlatá medaile MSV 2016) a vícevřetenový soustružnický automat MORI SAY TMZ 642 CNC (cená odborné poroty Česká hlava za vysokou výzkumně vývojovou inovaci).

Konkurence

MM: Vyrábíte špičkové stroje. V roce 1997, kdy jsme s vámi realizovali první rozhovor, jste řekl, že jsme jako republika na 12. až 14. místě v exportu a výrobě obráběcích strojů. Posunuli jsme se někam?

Ing. Zbožínek: Naše pozice ve světovém měřítku osciluje mezi 13. až 14. místem. Ale v přepočtu produkce na jednoho obyvatele jsme sedmí až osmí. Není to špatný výsledek, když si uvědomíme, že obráběcí stroje jsou spojené s nejvyšším stupněm poznání v technických a exaktních vědách. V současné době je výroba obráběcích strojů z hlediska států strategickým oborem, který zasahuje do mnoha oborů lidské činnosti. Počínaje auty, letadly, kolejovými vozidly, energetikou, předměty denní spotřeby až po kosmický průmysl a lékařské obory.

MM: Dokážu si i představit na čele Němce či Italy. A jak se do toho žebříčku míchají Číňané, Tchajwanci? Je znát, že východ útočí?

Ing. Zbožínek: To je trvalý boj, jak Čína, tak Tchaj-wan. Je to velmi silná konkurence nejen nákladová, ale i technická. Na druhou stranu v segmentu vícevřetenových automatů se dodnes čínským ani tchajwanským firmám nepodařilo vyvinout nebo spíše okopírovat konkurenceschopný stroj. To proto, že výroba těch strojů je složitá a sofistikovaná.

MM: A v čem mohou být vaší konkurencí?

Ing. Zbožínek: Čínskou a tchajwanskou konkurenci u center i dlouhotočných automatů cítíme velmi silně, jako ostatně všichni evropští výrobci. A to jak cenovou, tak i technickou. U vícevřetenových automatů je situace jiná. Jde o velmi sofistikovaný a složitý výrobek. Klade značné nároky na přesnou výrobu. Klasický stroj má jedno vřeteno a třeba pět řízených os. U vícevřetenového automatu je vřeten šest nebo osm a třeba 60 řízených os. Vývoj takového produktu je náročný, vyžaduje značné znalosti a dlouhodobé zkušenosti nehledě na čas a náklady, aby vznikl konkurenceschopný produkt.

Těší nás, že v současné době jsme se posunuli do absolutní světové špičky v této skupině obráběcích strojů. Odborná komise soutěže Česká hlava právem ocenila náš typ MORI SAY TMZ 642 CNC. V České republice jich pracuje jen několik, ale export v součtu již přesáhl dvě miliardy korun.

Nedostatek lidí je brzdou rozvoje firmy

Pokud by firma měla dostatek kvalifikovaných pracovníků, mohli by zlínští zvýšit tempo růstu svých tržeb, neboť mají dostatek zakázek a nevyrábějí na sklad.

MM: Spolupracujete s vysokými školami. Nese vám taková spolupráce něco konkrétního?

Ing. Zbožínek: Ano i ne. Pokud jde o spolupráci při vývoji našich strojů, hodnotím výsledky velmi dobře. Inovativní platforma, kterou tvoří ČVUT v Praze, liberecké VUTS, Intemac Solution a VUT v Brně, přispívá k růstu naší konkurenceschopnosti. Na druhé straně se nám nedaří z vysokých škol získávat nové mladé odborníky v počtech, které potřebujeme. Investujeme rovněž velké prostředky do učilišť a středních škol, ale kvalifikovaná pracovní síle je zásadní strategický problém.

MM: Dá se ještě dnes hovořit o loajalitě lidí k firmě?

Ing. Zbožínek: Když jsem v roce 1972 nastupoval do ZPS, bylo docela běžné, že ve firmě pracoval z jedné rodiny děda, otec i syn. V současné době takovou tradici vidíme jen velmi zřídka. Společnost se výrazně změnila, firemní prostředí je zcela jiné. Řada mladých lidí hledá pohodlnou cestu životem, poněvadž to vidí ve svém okolí, že to tak jde a není třeba se příliš namáhat. Mnohdy si myslí, že to je jakoby napořád, že někdo jiný se tzv. postará, aby se dotyčný měl dobře. To nemůže dlouhodobě fungovat. Potrvá to ještě dlouhou dobu, než se to změní a naplní se moudrost našich předků o tom, že řemeslo – znalosti a dovednosti – má zlaté dno, byť strojařina je těžký obor, včetně náročného studia.

Na tento okamžik nelze čekat pasivně. Je třeba ve firmách vytvářet prostředí a podmínky, které mladé lidi osloví, které budou konvenovat s jejich mentalitou a zajistí slušné výdělky. To je jedna z klíčových úloh pro každý vrcholový management firmy, Tajmac-ZPS nevyjímaje. Pokud svoji roli na podporu této úlohy sehrají školy, a především rodiče, tak se to podaří.

Jsem hrdý na to, že oba synové zůstali v oboru. Starší Radek úspěšně vede výzkumnou organizaci Intemac Solution, mladší Martin pracuje v německé firmě Brose jako Project Engineer ve vývoji zamykacích systémů pro světové automobilové značky. Oba jsou velmi dobrými odborníky, mám komu předat štafetu.

MM: Můžete ještě srovnat situaci, ve které se ocitla firma těsně po revoluci, s krizí po roce 2007? Lze to?

Ing. Zbožínek: Zažil jsem obé. Situace po roce 1989 byla podstatně složitější a těžší pro nalezení správného řešení, aby podnik s několika tisíci zaměstnanci přežil a nějak fungoval. Nemá cenu se však ohlížet zpět, je to pryč. Je důležité získané poznatky a zkušenosti použít pro budoucnost. Vše se vyvíjí, jsou to nové výzvy jako již zmíněný Průmysl 4.0.

MM: Jaké je vaše krédo?

Ing. Zbožínek: Nebojte se výzev! Každá výzva sice bolí a přináší problémy, ale člověk tím roste!

 MM: Děkujeme vám za rozhovor a přejeme do dalších let jen to nejlepší v osobní i profesní rovině.


Redakce MM Průmyslového spektra od roku 2006 předává ocenění za celoživotní přínos rozvoje československého strojírenství a vyznamenané uvádí do Síně slávy strojařů. Toto ocenění je od svého prvopočátku nerozlučně spjato se slavnostním večerem zahájení Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Smyslem předávané zlaté medaile je systematicky oceňovat odborníky, kteří se za svůj profesní život zásadním podílem zasloužili o rozvoj technického oboru, ve kterém působili či nadále stále působí.

Zlatou medaili za rok 2018 za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy obdržel Ing. Radomír Zbožínek, který patří mezi nejvýraznější osobnosti oboru obráběcích strojů. Jeho bohatá pracovní kariéra je po absolvování Fakulty strojní VUT v Brně od roku 1972 nepřetržitě svázána se značkou ZPS. Po celý svůj pracovní život usiloval o to, aby se technické obory a technické vzdělání těšily potřebné společenské prestiži. Vždy se snažil podporovat myšlenku integrace českého průmyslu obráběcích strojů a z ní plynoucích synergických efektů.

Slavnostní předání zlaté medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy Ing. Radomíru Zbožínkovi na tradičním místě – při zahájení Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Oceněný byl navržen Svazem průmyslu a dopravy ČR a Svazem strojírenské technologie.


Ing. Milan Loucký

roman.dvorak@mmspektrum.com

Další články

Průmysl 4.0
Inovace
Management a řízení
Vzdělávání a školství
Automobilový průmysl
Exportní příležitosti
Výzkum/ vývoj
Nástroje pro obrábění / řezné materiály
Obráběcí stroje a technologie

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: