Témata
Reklama

Fórum výrobních průmyslníků

Podle aktuálně zveřejněných statistik ČSÚ přinesl rok 2018 historicky nejvyšší výdaje na výzkum a vývoj vynaložené z tuzemských veřejných a privátních zdrojů. Celkem se jednalo o 103 miliardy Kč a po dlouhé době se podařilo rozpočtované zdroje na výzkum vyčerpat. Spatřujete ve vašem oboru, že by postupné navyšování financí do výzkumu a vývoje přinášelo kýžený inovační růst a napomáhalo to ve vaší konkurenceschopnosti, nebo rostete především díky vaší proinovační produktové strategii financované z vlastních zdrojů?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Pavel Cesnek, generáln ředitel, Žďas


Naše republika je historicky silně orientovaná na techniku a má výjimečný odborný potenciál. Naše společnost vyrábí kompletní technologické linky a zařízení podle individuálních požadavků zákazníků a náš záběr je oborově neobyčejně široký. Neustálý technický rozvoj je pro nás nezbyt-ností, abychom udrželi krok s konkurencí. Na řadě projektů spolupracujeme s technickými univer-zitami a naše unikátní technická řešení jsou často chráněna patenty. Jako několik příkladů z aktuálních rozvojových projektů mohu uvést třeba softwarovou podporu automatického kování pro integrované soubory, kterou jsme vyvinuli a neustále ji zdokonalujeme na základě potřeb zákazníků, nebo tvorbu digitálního dvojčete.

Reklama
Reklama
Reklama

Tomáš Kotera, vedoucí Komunikace Škoda Auto

Naše společnost si velmi váží postupného navyšování veřejných prostředků na výzkum a vývoj, který podporuje kýžený informační růst, a tím napomáhá konkurenceschopnosti. Zároveň ale pře-vážnou část vlastních projektů na výzkum a vývoj financuje automobilka z vlastních zdrojů. Spo-lupráce na projektech, které jsou financovány z veřejných zdrojů, si Škoda Auto velmi cení. Prolí-nání veřejné a privátní sféry má jednoznačně pozitivní vliv na sdílení zkušeností pracovníků a in-tenzivní spolupráci s vysokými školami či výzkumnými institucemi.

Jiří Rosenfeld, předseda představenstva, Slovácké strojírny
Jistě je dobře, že výdaje na výzkum a vývoj stoupají a také, že se je podařilo vyčerpat (snad efek-tivně?). Kladu si však jinou jednoduchou otázku: dal a co dostal – i když vím, že nemohu očekávat u všech výdajů v této oblasti hmatatelné výsledky hned. Jen si myslím, že věcný záběr v této ob-lasti máme ve srovnání s obdobnými státy podstatně širší. My v oblasti strojírenské výroby se za-měřujeme, ve spolupráci především s VUT v Brně, na vývoj dvou nových výrobků a dále na zavá-dění nových technologií financovaných z vlastních prostředků a ze zdrojů Operačních programů. Vámi zmíněný očekávaný růst konkurenceschopnosti je teprve před námi a není dán jen finance-mi pro výzkum a vývoj.

Vojtěch Toul, generální ředitel, TOS Kuřim-OS, ČKS Blansko-OS
Naše společnost patří mezi podniky využívající dotační účelové finanční prostředky. Postupné navyšování financí do výzkumu a vývoje při zapojení naší firmy do veřejných projektů s účelovou podporou nám přináší ve větší míře možnost realizace výzkumných a vývojových prací na nových, technicky vyspělých prototypech nebo inovovaných hlavních dílech strojů, které by nebylo možné především z důvodu vysokých finančních nákladů na výzkum a vývoj realizovat. Dalším neméně důležitým faktorem je možnost zapojení vysokých škol a výzkumných organizací do společného řešení projektů. Tito partneři dnes disponují vysoce pokročilými výpočtovými
technologiemi, které umožňují například simulace reálného chování dílců strojů či optimalizova-né strukturální návrhy. Samozřejmě, že se nezabýváme pouze projekty s účelovou podporou, ale musíme vyvíjet i zákaznická řešení „na míru“. Projekty s účelovou podporou tvoří přibližně třetinu nákladů vynakládaných na výzkum, vývoj a inovace našeho produktového portfolia.

Patrik Vook, vedoucí technickéího úseku, Buzuluk


Rok 2018 byl úspěšný pro všechny zainteresované subjekty. I společnost Buzuluk měla jedny z nejvyšších tržeb z prodeje gumárenských strojů. Obecně došlo v tomto období k situaci, že část pracovníků, kteří jsou schopni se na výzkumně vývojových projektech podílet, byla vyčleněna na realizaci standardních zakázek. Z tohoto pohledu jsme nebyli schopni navyšovat podíl práce na výzkumu a vývoji, která mohla být financovaná ať už z vlastních, tak i z veřejných zdrojů. Věřím, že k většímu podílu výzkumně vývojových projektů se dostaneme nyní, kdy je znát ochlazení našich trhů.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #11
Kód článku: 191139
Datum: 13. 11. 2019
Rubrika: Servis / Názory
Seriál
Firmy
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Jaký smysl spatřujete v existenci zahraničních studentů – a to z úhlu pohledu spolustudentů, univerzity a společnosti jako takové? Kolik těchto studentů aktuálně máte na fakultě ve studijních programech v bakalářském a navazujícím mag-isterském stupni? Sledujete dále jejich cestu – odcházejí z republiky, nebo zůstávají?

Fórum děkanů strojních fakult

Podle aktuálně zveřejněných statistik ČSÚ přinesl rok 2018 historicky nejvyšší výdaje na výzkum a vývoj vynaložené z tuzemských veřejných a privátních zdrojů. Celkem se jednalo o 103 miliardy Kč a po dlouhé době se podařilo rozpočtované zdroje na výzkum vyčerpat. Jak podle vás optimálně měřit efektivitu tak-to vynaložených investic? Jakou metodikou na vaší fakultě hodnotíte, zdali daný podpořený VaV projekt, na kterém jste participovali, byl úspěšný, či nikoliv?

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Setkali jste se historicky s problémem daňově uznatelných nákladů na výzkum a vývoj, které jste chtěli vůči Finanční správě uplatnit? Máte ve vaší firmě jasně definováno a s Finanční správou potvrzeno, co uznatelná položka na výzkum a vývoj je, a co nikoliv?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Na základě čeho definujete kompetenční znalosti absolventů příslušných studijních programů vaší fakulty? Spolupracujete při tom např. se zástupci výrobní praxe v kontextu konkrétních požadavků uplatnění v daných oborech profesích? 

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Fórum výrobních průmyslníků

Letošní Fórum výrobních průmyslníků jde do svého finále. Je konec roku, pro většinu firem se uzavírá i po fiskální stránce. Nabízí se tedy logická otázka: S jakými ekonomickými výsledky uzávíráte letošní rok a jaký vývoj očekáváte v roce příštím?

Výzvy pro českou ekonomiku

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi, jejichž společným zájmem je podpora technického rozvoje, výzkumu, vzdělávání a inovací. V jejích řadách najdeme špičkové odborníky z nejrůznějších technických oborů. V našem seriálu dáváme postupně slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro čtenáře MM Průmyslového spektra zvláště zajímavé.

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Fórum výrobních průmyslníků

Máte ve své výrobě stroje integrovány do sítě, monitorujete jejich provoz? Pokud ano, jaká data z jejich provozu získáváte a jaký mají pro vás význam? V opačném případě, je pro vás otázka monitoringu výrobních zařízení (výrobního procesu) v blízkém horizontu důležitá? Co od něj očekáváte?

Fórum výrobních průmyslníků

Máte ve své výrobě stroje integrovány do sítě, monitorujete jejich provoz? Pokud ano, jaká data z jejich provozu získáváte a jaký mají pro vás význam? V opačném případě, je pro vás otázka monitoringu výrobních zařízení (výrobního procesu) v blízkém horizontu důležitá? Co od něj očekáváte?

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Fórum výrobních průmyslníků

Jste spokojeni se stávající dotační politikou státu pro produktové inovace či technologické vybavení, případně jaký jiný způsob podpory byste ze strany státu, namísto dotačních titulů, přivítali?

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem řešíte nedostatek pracovníků ve výrobě, aby tento aspekt nebyl limitujícím faktorem pro přijímání nových zakázek a neovlivnil realizaci stávajících?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit