Fórum výrobních průmyslníků

Martin Belza, Strojírny Prostějov, místopředseda představenstva

Přivítal bych jasná a transparentní kritéria daňových odpočtů na výzkum a vývoj. Podmínka směrování dotací na nákup technologií (TIP) pro okresy s vysokou mírou nezaměstnanosti dnes ztratila smysl, naopak by bylo třeba podporovat nasazení moderních technologií nahrazujících lidskou práci v regionech s nízkou nezaměstnaností. Svazování „měkkých“ a „tvrdých“ předmětů dotace rovněž postrádá smysl a vede k nesmyslným projektům. Obecně by firmám pomohlo snížení státu a jeho ingerencí do podnikání, regulací, uvolnění pracovního trhu (zákoník práce) a do možnosti transferu pracovníků ze zahraničí.

Josef Kadlec, Wikov Sázavan, generální ředitel

S dotacemi nemám bohužel příliš mnoho zkušeností, protože vlastních produktů máme poskrovnu a dalším limitujícím faktorem u většiny dotačních podpor je naše zařazení v rámci skupiny Wikov jako velké společnosti se sídlem v Praze. Jiný způsob podpory ze strany státu bych uvítal v oblasti chybějících lidských kapacit (ponejvíce dělnických profesí), konkrétně materiální podporu tandemu fabrika–učiliště (stipendia, ubytování, …). Před sametovou revolucí měla téměř každá větší fabrika své učiliště jako zásobárnu lidských kapacit pro doplňování potřeb v budoucnosti a určitě to jakési ovoce v té době neslo.

Radovan Karas, SSI Schäfer, vedoucí montáží Automation

Ze svého titulu provozního řízení výroby či montáží v každé své dosavadní pozici jsem již přes 10 let součástí příjemců dotací. Formou investic do nového zařízení, formou zdokonalování vlastních produktů. Vždy jsme obklopeni odborníky na dané téma. Související následná realizace a zajištění rutinního provozu u nových technologií jsou vždy velmi příjemné, vedou ke zkvalitnění výrobních procesů. Co bych doporučil a přivítal? Zvýšení podpory inovačního rozvoje produktů. Inovace, synergie, spolupráce. V každém oboru musíme kontinuálně nahoru a atakovat světovou špici. Řečeno obrazně: jestliže je nyní Česko „vyprodané“, dělejme hlavně věci sofistikované, s vysokou přidanou hodnotou.

Karel Linert, AM Finance, výkonný ředitel

Dotované projekty a dotace jsou velmi ožehavým tématem, které je v technické veřejnosti stále diskutováno. Myslím si, že dotace jsou potřebné, ale je nutné, aby ti, kteří posuzují předložené projekty, byli lidově řečeno v obraze a znali současný stav vědy a techniky. Dalším požadavkem je nezávislost a nestrannost. Tím potom snadno dokážou tito posuzovatelé odlišit dotovaný projekt – který má v sobě inovační potenciál, který bude přínosem i pro celou Českou republiku a který ne. Podle mě je hlavní problém ne v dotacích samotných nebo ve firmách, které je podávají, ale v posuzovatelích těchto projektů. Nicméně závěrem podotýkám, že věřím zdravému rozumu a ten by se měl odrazit i v dotační politice.

Luboš Malý, Brück AM, generální ředitel

Obecně jsem proti jakýmkoli dotacím, protože tzv. pokřivují přirozené tržní mechanismy.
Nechávají na trhu mnohdy jen přežívat společnosti, které obdržený potenciál neumějí lépe využívat, nebo díky obdrženým možnostem mají konkurenční výhodu. Navíc dotační aparát je sám o sobě drahý a spotřebovává významné prostředky. Smysl dotovat technologické vybavení ve školách vnímám kladně, neboť některé jsou žalostně vybavené. Ze strany státu by jako rozumný způsob podpory bylo zavedení duálního studia napříč obory, jako je to v SRN, kde limity potřebných absolventů stanovuje potřeba trhu, tedy firem, nikoli ministerstva školství.

Petr Novák, Koyo Bearing Česká republika, generální ředitel

Stávající dotační politika je podle mě veskrze pozitivní. U produktových inovací však negativně vnímám rozdílná pravidla a požadavky pro malé a střední podniky, resp. velké podniky. Velké podniky jsou v této oblasti výrazně omezeny nebo nemají vůbec šanci na dotaci dosáhnout, i když mají nepoměrně větší inovační potenciál a zprostředkovaná hodnota těchto inovačních aktivit může být vyšší než u malých podniků. Také bychom uvítali méně administrativy a sjednocení hodnocení – stalo se nám, že stejný projekt byl posuzován jiným úředníkem jinak.

Jiří Rosenfeld, Slovácké strojírny, předseda představenstva

V podstatě jsem spokojen, i když vždy je možné něco vylepšovat. Např. administrativní náročnost vyžaduje zapojit do procesu externí kapacity, které něco stojí. Já dotaci nechápu jako dar, ale jako finanční příspěvek od státu, který budu využívat ve svůj prospěch. Že to někoho znevýhodní nebo mě poskytuje výhodu? Tak to v podnikání chodí, patří to k nastaveným podmínkám trhu. K tomu patří i peníze od státu, které jsou však podmíněny řadou závazků, což si bohužel řada firem neuvědomuje. Jako spravedlivější bych viděl „zabudování“ dotační podpory státu do systému odvodových povinností firem, tj. daní a odvodů na sociální zabezpečení. Pokud by to bylo správně nastaveno, vytvořilo by to rovné podmínky pro všechny.

Pavel Sobotka, Frentech Aerospace, generální ředitel

Obecně si myslím, že různé dotační programy a projekty nejsou dobré. Jednak kazí trh a jednak vybízejí k nepořádkům a zneužívání. Když má jeden konkurenční výhodu, tak ji samozřejmě požaduje i ten druhý. Podle mého by měla být priorita v tom, že investuji, pokud mám k tomu prostředky. Za velmi špatnou považuji také cestu „násilné“ podpory pro vědu, výzkum a inovace s propojením na průmysl, např. ze strany TA ČR. Projekty se připravují proto, aby se peníze získaly, a ne proto, aby se skutečně něco pohnulo správným směrem. Měla by se prověřit efektivita vynaložených miliard do budování takových center a následně provést opatření. Požadavky musejí vzejít z průmyslu, opačně to nefunguje.

Monika Šimánková, Hestego, statutární ředitelka

Systém je nastaven tak, že v případě velkých podniků jsou možnosti čerpání dotací o poznání nižší než u podniků středních a malých. S ohledem na současný trend průmyslové výroby bych více ocenila podporu pro iniciativu Průmysl 4.0, zejména pak s ohledem na procesní, softwarové a technologické inovace. Co se týče produktových inovací, zde vidím možností celou řadu, ale nastavené podmínky jsou bohužel poměrně přísné. Jako možnou alternativu za dotace bych spatřovala vyšší daňové úlevy nebo zvýšení odpisů.

Miroslav Vehovský, Strojírna Vehovský, ředitel společnosti

Naše společnost byla úspěšná ve získávaní dotací na nákup nových strojů z programu Rozvoj. Dotace ve výši 45 % či 35 % nám umožnila koupit ty nejlepší ve světě vyráběné stroje. Záporem byla složitá administrace, kterou bychom bez poradenské společnosti nezvládli. Nyní jsme kalkulovali nákup robotizovaného pracoviště z programu Technologie, ale o dotaci s ohledem na neakceptovatelné podmínky programu nebudeme žádat. Pro rovnoprávnější podmínky mezi firmami bych místo dotací uvítal úhrady úroků z úvěrů na robotizaci či digitalizaci, resp. snížení daňové zátěže a zbytečné byrokracie. Dotacemi na školení a úspory energií jsme se nezabývali, to řešíme z vlastních prostředků.

Patrik Vook, Buzuluk, vedoucí technického úseku

Naše společnost využívá dotační tituly na různých úrovních. Přivítali bychom, pokud by mohlo být těchto dotačních programů více a s větší procentuální podporou. Bohužel dotační politika je spojena s vysokou administrativní náročností, čehož úspěšně využívají firmy, které se zabývají administrativní podporou těchto projektů a na dotacích se takříkajíc přiživují. Na druhou stranu musím objektivně říci, bez určité administrativy a ochrany ze strany státu by mohlo dojít ke zneužití některých dotačních titulů a k poškození celého smyslu této podpory. Dále by nám určitě pomohla silnější exportní podpora ze strany státu a bank, zejména do problémových teritorií.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com